17 C 207/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 49.591,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 33.960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 33.960 Kč od 26.11.2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky ve výši 15.631,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 49.591,92 Kč od 25.11.2024 do 26.11.2025 a dále s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 15.631,92 Kč od 26.11.2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.170,48 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.10.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 49.591,92 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 14.6.2024 došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, k uzavření smlouvy o úvěru s tím, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 40.000 Kč. Žalovaná úvěr v plné výši čerpala s tím jej měla splatit v 48 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 20.6.2024. Úrok byl sjednán ve výši 87,51% ročně, kdy na úroku žalobkyně požaduje toliko 15.631,92 Kč za období od 14.6.2024 do 24.11.2024. Žalovaná však své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy nesplnila, poskytnutou částku nesplatila, uhradila toliko 6.040 Kč, a dostala se do prodlení, a proto došlo k jeho zesplatnění. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 25.4.2025.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů, a to úvěrové smlouvy č. , hodnota, vč. dodatku č. , hodnota, , předsmluvního formuláře, splátkového kalendáře, oznámení o schválení úvěru ze dne 17.6.2024, dokladu o vyplacení úvěru ze dne 14.6.2024, hodnocení klienta, výplatní pásky 3/2024, výpisu z čtu za období od 1.9.2023 do 14.2.2024, výpisu NRKI, výpisu SOLUS, oznámení o zesplatnění ze dne 24.11.2024, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14.4.2025 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24.5.2025 vč. podacího lístku a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25.4.2025 vč. podacího lístku učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Dne 14.6.2024 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, , na základě které žalovaná vyčerpala částku ve výši 40.000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit vč. pojištění částku ve výši 144.960 Kč, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3.020 Kč, a to 20. dne každého kalendářního měsíce. Úrok byl sjednán ve výši 87,51 % ročně. Žalovaná měla úvěr čerpat zasláním na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalované schválen dne 17.6.2024.Žalovaná úvěr vyčerpala dne 14.6.2024 ve výši 40.000 Kč, který jí být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

6. Z oznámení o zesplatnění ze dne 24.11.2024 bylo zjištěno, že z důvodu porušení povinností žalované vyplývající z uzavřené smlouvy byl úvěr k uvedenému datu zesplatněn. Dlužná jistina činila 39.786,57 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru činil 8.677,88 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč a náhrada nákladů vzniklých s prodlením žalované činila 400 Kč, celkem žalovaná dlužila 49.862 Kč.

7. V rámci hodnocení klienta bylo zjištěno že žalovaná je zaměstnána s měsíčním příjmem 19.500 Kč, tento příjem ověřen z výpisu z účtu za období od 1.9.2023 do 14.2.2024, dle doložené jedné výplatní pásky za 3/2024 činil čistý příjem 17.176 Kč, dále bylo zohledněno životní minimum 4.860 Kč, náklady na bydlení a inkaso ve výši 6.008 Kč, celkem výdaje činily 10.868 Kč, kdy rezerva činila 1.000 Kč. Dále bylo zjištěno že žalovaná je svobodná, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlení vlastní. Při porovnání příjmů a výdajů činil rozdíl 7.632 Kč. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že u žalované bylo evidováno 6 žádostí o finance, což představuje počet bank a institucí, u kterých žalovaná žádala o úvěr. U hodnoty 6 se jednalo u kategorii IV tj. 36 bodů do interního Score Card. Čím méně bodů, tím vyšší riziko že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky případně zamítnuta. U expozice byla částka 332.294 Kč, což představuje součást celkové zbývající částky kreditních karet, tedy celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky ze splátkovacích operací. V rámci tohoto hodnocení byla žalovaná ze čtyř kategorií v kategorii III. (50 bodů do interního Score Card). , adresa, méně bodů, tím vyšší riziko že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky případně zamítnuta. Limit činil 120.000 Kč. V rámci tohoto hodnocení byla žalovaná ze čtyř kategorií v kategorii III. (60 bodů do interního Score Card). Čím méně bodů, tím vyšší riziko že klient nebude splácet úvěr, a proto je žádost o úvěr výrazněji limitována výši vyplacené částky případně zamítnuta. Dluh po splatnosti činil 566 Kč. Nebyl zřejmý celkový počet bodů, s kterým právní předchůdce žalobkyně pracoval. Žalovaná své povinnosti řádně avšak nesplnila, úvěr nesplatila, uhradila toliko 6.040 Kč (nebylo rozporováno). Následně byla pohledávka za žalovanou tohoto titulu dlužných splátek spotřebitelského úvěru dle smlouvy č. , hodnota, ve výši 62.341,49 Kč postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.4.2025, což bylo žalované oznámeno dne 25.4.2025. Žalovaná dlužnou částku, kdy jí byla stanovena lhůta k plnění 3 dnů, nezaplatila, byť byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 25.4.2025 byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 2.9.2025.

8. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

9. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

11. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

12. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

19. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

20. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy se snad toliko spoléhal na údaje výlučně od žalované, kdy byly ověřeny toliko a pouze příjmy žalované, kdy z předloženého výpisu z účtu za období od 1.9.2023 do 14.2.2024 byly zjištěny pouze vyfiltrované příjmy od zaměstnavatele tj. nebyly předloženy výpisy z účtu kompletní. K výdajům nebylo zjišťováno vůbec ničeho. Dále nebyl z výpisu NRKI zřejmý celkový počet bodů, s kterým právní předchůdce žalobkyně pracoval. Současně bylo prokázáno, že žalovaná podala vícero žádostí o úvěr, kdy hodnota nesplacených úvěru činila cca 300.000 Kč, což při dalším úvěru, kdy se žalovaná zavázala splatit celkem 144.960 Kč, a to vše z příjmu 19.500 Kč, představuje velké riziko, kdy zde měl být právní předchůdce žalobkyně obezřetnější a měl důkladněji prošetřit úvěruschopnost žalované. Navíc jí byl úvěr poskytnut ještě před jeho schválením.

21. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 40.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 40.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 33.960 Kč (40.000 – 6.040) Kč. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o příslušenství pohledávky, jímž jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. §1970 občanského zákoníku, a to toliko ode dne doručení žaloby žalované tj. od 26.11.2025 do zaplacení z částky 33.960 Kč (výrok I.).

22. S ohledem na uvedené žalovaná nebyla povinna právnímu předchůdci žalobkyně hradit cokoliv dalšího tj. úrok, který činil 80,51% ročně, kdy k tomu dále soud uvádí, že v této části smlouvy by ji soud vyhodnotil rovněž absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku.

23. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta v rozsahu částky ve výši 15.631,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 49.591,92 Kč od 25.11.2024 do 26.11.2025 a dále s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 15.631,92 Kč od 26.11.2025 do zaplacení.

24. Náklady řízení činí částku ve výši 5.384 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.480 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně samotné pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010), a že pro zjednodušení výpočtu úspěchu účastníků stanovil pro výpočet nároků požadovaných do zaplacení limit 4.2.2026, tj. den vydání tohoto rozsudku. Předmět řízení činil částku ve výši 57.073,51 Kč.

26. Úspěch žalobkyně představuje výrok I., což je částka ve výši 33.960 Kč + 781,55 Kč – úroky z prodlení ve výši 12% ročně z částky 33.960 Kč od 26.11.2025 do 4.2.2026; celkem 34.741,55 Kč.

27. Úspěch žalované je představuje výrok II., což je částka 15.631,92 Kč + 6.340,29 Kč – úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 49.591,92 Kč od 25.11.2024 do 26.11.2025 + 359,75 Kč - úrok z prodlení ve výši 12% ročně z částky 15.631,92 Kč od 26.11.2025 do 4.2.2026; celkem 22.331,26 Kč.

28. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I., což představuje 60,87 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 39,13 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 21,74 % tj. částky ve výši 1.170,48 Kč dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

29. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

30. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.