17 C 211/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor

I. Žaloba, že výpověď smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 24.2.2020 daná žalovaným dne 23.6.2021 je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.9.2021 domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého je výpověď smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne 24.2.2020 daná žalovaným dne 23.6.2021 neoprávněná. Žalobce uvedl, že mezi účastníky řízení byla dne 24.2.2020 uzavřena na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030 nájemní smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, na základě které přenechal žalovaný žalobci k dočasnému užívání nebytový prostor v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.. [část obce] na ulici [ulice] v [obec]. Následně dne 23.6.2021 žalovaný zaslal žalobci výpověď předmětné nájemní smlouvy s tím, že žalobce užívá předmět nájmu bez pravomocného souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání nebytového prostoru z prodejny a kanceláře na restauraci. Tímto jednáním žalobce dle žalovaného hrubě porušil nájemní smlouvu. Žalovaný dne 22.7.2021 podal proti výpovědi námitky, které byly žalovanému doručeny dne 23.7.2021, s tím že žalovaný v zákonné lhůtě jednoho měsíce od doručení námitek tj. do 23.8.2021 nevzal výpověď zpět, čímž byly naplněny podmínky pro podání předmětné žaloby. Žalobce uvedl, že v č.l. II. odst. 2 nájemní smlouvy byl účastníky řízení ujednán účel nájmu jako zřízení a provozování restauračního zařízení, a to s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání nebytového prostoru z prodejny a kanceláře na restauraci. Citované ustanovení nájemní smlouvy vymezuje ovšem účel nájmu pouze od nájemní smlouvou definovaného okamžiku, a to ode dne vydání souhlasu se změnou užívání. Pro období od sjednaného počátku nájmu do okamžiku vydání souhlasu se změnou užívání však účel užívání předmětných prostor sjednán jakkoliv nebyl. S ohledem na to, že žalobce jako nájemce předmět nájmu od počátku nájemního vztahu užíval za účelem provozování hostinské činnosti resp. od 22.6.2020, činil tak s vědomím žalovaného tj. tento byl plně obeznámen s tím, že žalobce i před samotným vydáním souhlasu se změnou užívání nebytový prostor užíval za účelem provozování své podnikatelské hostinské činnosti, a proto došlo ve smyslu ust. § 1902 občanského zákoníku ke konkludentní dohodě o změně obsahu závazku a účelu nájmu. S ohledem na uvedené má tedy žalobce za to, že z jeho strany nedošlo k žádnému porušení nájemní smlouvy, kdy účel nájmu byl sjednán velmi vágně a neurčitě. Nájemní smlouva obsahovala mezeru v podobě účelu nájmu do doby vydání souhlasu se změnou užívání, kdy tato tedy byla dodatečně vyplněna konkludentní novací. Žalobce má za to, že podaná výpověď je neoprávněná. Kdy navíc poukázal na ust. § 1 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného tj. skutečnost, že ve vztahu k předmětu nájmu není vydán pravomocný veřejnoprávní souhlas, je pro podání soukromoprávní výpovědi zcela nerozhodný.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že dne 24.2.2020 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání, a to na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030, kdy nebytový prostor se nacházel v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec]. Mezi účastníky řízení bylo v č.l. II. bod 2 smlouvy ujednáno, že nebytový prostor bude možné užívat k provozování restauračního zařízení až s činností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání tohoto nebytového prostoru z prodejny a kanceláře na restauraci. Souhlas byl vydán dne 16.6.2020, kdy následně byl tento zrušen rozhodnutím ze dne 22.7.2020, kdy výzvou ÚMČ [] ze dne 25.9.2020 bylo sděleno, že souhlas ze dne 16.6.2020 byl v rozporu s právními předpisy, a proto byl souhlas s užíváním stavby z prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na provozovnu stravování výčep„ [název] []“ v bytovém domu [ulice a číslo] v k.ú. [příjmení] [příjmení] žadateli zrušen. Dopisem žalovaného ze dne 19.10.2020 byl žalobce upozorněn s ohledem na uvedené na možnost ukončení nájemního vztahu. Dopisem ze dne 14.6.2021 byl žalobce vyzván k okamžitému ukončení činnosti do doby pravomocného rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby. Oběma účastníkům bylo od počátku zřejmé a jasné, že předmětné prostory jsou kolaudovány jako prodejna ovoce a zeleniny a nejsou stavebně určeny k provozu restauračního zařízení, a proto i v tomto duchu byla tedy koncipována nájemní smlouva s tím, že toliko až s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru bude moci žalobce užívat nebytové prostory jako restaurační zařízení. Pokud byl nebytový prostor takto užíván ještě před kolaudací, bylo tak činěno v rozporu se stavebními předpisy. Pokud tedy byla žalobcova žádost o dodatečném povolení stavby – změny stavby nebytového prostoru spojenou se stavebními úpravami včetně umístění venkovní chladící jednotky za účelem změny v užívání prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na výčep pravomocně zamítnuta a žalobce tento prostor přesto k tomuto účelu užívá, činí tak v rozporu nejen se stavebními předpisy, ale také v rozpisu s č.l. II. bod 2 smlouvy o nájmu. Následně byla na schůzi Rady městské části [] dne 23.6.2021 schválena výpověď z nájmu předmětného nebytového prostoru. Žalovaný s odkazem na č.l. XII. bod 3 nájemní smlouvy odmítl tvrzení žalobce o konkludentní dohodě o změně obsahu závazku, kdy smlouva mohla být doplněna a měněna toliko písemně.

3. Z níže uvedených listinných důkazů a výslechů svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [] [jméno] [příjmení] učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z informací o pozemku ze dne 28.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem budovy, a to bytového domu [adresa] situovaného na ulicích [ulice a číslo] a [ulice a číslo] s tím, že tato stavba stojí na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno pro [územní celek], k.ú. [část obce] na [list vlastnictví] vedeného u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště].

5. Z nesporných tvrzení účastníků řízení a z smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 24.2.2020 vč. výpočtového listu soud vzal za prokázané, že dne 24.2.2020 byla mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání, a to na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030. Dle č.l. I. smlouvy přenechal pronajímatel nájemci k dočasnému užívání nebytový prostor v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec], kdy nájemce předmět nájmu přijmul a zavázal se platit za to úplatu. Z č.l. II. bodu 2 smlouvy bylo zjištěno, že uvedené prostory budou nájemcem užívány za účelem jeho podnikatelské činnosti, kterou je hostinská činnost tzn. předmětné prostory tedy měly být užívány za účelem zřízení a provozování restauračního zařízení s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání předmětných prostor z prodejny a kanceláře na restauraci. Z č.l. VII. bodu 3 vyplývá, že pronajaté prostory je nájemce povinen užívat jako řádný hospodář jen k ujednanému účelu (č.l. II bod 2 smlouvy), vycházejícímu z jejich povahy a stavebního určení, aby nedocházelo jejich poškození nebo nepřiměřenému opotřebení. Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost či měnit způsob či podmínky jejího výkonu než je uvedeno v č.l. II. bod 2 smlouvy s tím, že se tento zavázal, že otevírací doba restauračního zařízení nepřesáhne 23. hodinu s podmínkou zajištění nočního klidu po 22. hodině. Dle č.l. VIII. bod 5 mohl žalovaný jako pronajímatel nájem ukončit výpovědí také tehdy, pokud nájemce hrubě porušuje své povinnosti vůči pronajímateli, které měly vyplývat z uzavřené smlouvy. Z č.l. XII. bodu 3 vyplývalo, že smlouvu bylo možno měnit pouze formou písemných, oboustranně dohodnutých a vzestupně číslovaných dodatků. Pokud by nebyly tyto podmínky dodrženy, nebyla změna smlouvy platná, tímto ujednání však nebyl dotčen č.l. III. bod 6 smlouvy týkající se jednostranného zvýšení nájemného v souvislosti s inflací. Měsíční nájemné činilo za m2 částku ve výši 1.880,87 Kč, kdy roční nájemné za 63,80 m2 činilo částku ve výši 119.999,51 Kč.

6. Ze závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne 9.6.2020 [číslo jednací] [číslo] [rok] [spisová značka] bylo zjištěno, že Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje souhlasí s vydáním zkušebního provozu pivnice„ [anonymizována dvě slova] [příjmení]“, kdy provozovna na nároží ulic [ulice a číslo] a [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce] splnila hygienické limity hluku a vibrací na měření hluku z provozu všech zdrojů hluku. Dále bylo zjištěno, že nebyl umožněn vstup do bytu nad provozovnou za účelem měření hluku.

7. Ze souhlasu [anonymizována tři slova] [územní celek], [], odbor stavební ze dne 16.6.2020, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že stavební odbor vydal souhlas se změnou užívání stavby prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na provozovnu stravování výčep„ [] [příjmení]“ v 1. NP bytového domu [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

8. Z usnesením ÚMČ [], odbor stavební ze dne 22.7.2020 č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím se zrušuje souhlas se změnou v užívání stavby, z prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na provozovnu stravování výčep„ [] []“ v 1. NP bytového domu [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který byl žalobci vydán dne 16.6.2020 pod č.j. [spisová značka], a to pro rozpor s právními předpisy, a to s účinky ode dne, kdy byl zrušovaný souhlas vydán, jelikož nebylo provedeno měření hluku z provozu všech zdrojů hluku nastavených na max. provozní výkon v nejexponovanější obytné místnosti bytu nacházejícího se nad provozovnou. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.8.2020.

9. Z výzvy odboru stavebního ÚMČ [] ze dne 25.9.2020 bylo zjištěno, že ÚMČ [], odbor stavební vyzval Městskou část [], která zastupuje [] jako vlastníka k bezodkladnému ukončení nepovoleného užívání stavby- pivnice výčep„ [] []“ umístěné v 1. NP bytového domu [ulice a číslo], k.ú. [část obce], neboť bylo zjištěno, že rozhodnutí ze dne 16.6.2020 č.j. [spisová značka], kterým byl vysloven souhlas se změnou užívání stavby z velkoobchodu ovoce a zeleniny na provozovnu stravování výčep„ [] []“ byl zrušen usnesením ze dne 22.7.2020 č.j. [spisová značka], neboť byl vydán v rozporu s právními předpisy, protože nebylo provedeno měření hluku v nejexponovanější obytné místnosti bytu, který se nachází nad touto provozovnou. Následně na základě požadavku Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne 9.6.2020 č.j, [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] byl stavebníku – žalobci úřadem rozhodnutím ze dne 22.7.2020 č.j. [spisová značka] nařízen zkušební provoz do 31.8.2020. Následně však bylo zjištěno, že změna užívání stavby byla podmíněna stavebními úpravami vyžadujícími souhlas dle stavebního zákona, avšak tento udělen nebyl a stavební úpravy byly provedeny bez souhlasu. Dále bylo dáno poučení o zahájení řízení o odstranění stavby a možnosti podat ve lhůtě 30 dní od zahájení tohoto řízení žádost o dodatečné povolení stavby ve věci provedených stavebních úprav a umístění chladící jednotky.

10. Z výzvy žalovaného ze dne 19.10.2020 bylo zjištěno, že stavební úpravy provedené žalobcem v nebytovém prostoru - pivnice„ [anonymizována dvě slova] [příjmení]“ v 1. NP bytového domu [ulice a číslo], k.ú. [část obce] byly provedeny v rozporu se stavebním zákonem, kdy k nim nebyl udělen souhlas ve smyslu ust. § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. S ohledem na uvedené byl žalobce jako stavebník vyzván k podání žádosti o dodatečné povolení stavby ve věci provedení stavebních úprav a umístění chladící jednotky. Žalobce byl žalovaným upozorněn na to, že nesplnění této podmínky lze posoudit jako porušení nájemní smlouvy, kdy se strany žalovaného jako pronajímatele bude přistoupeno k ukončení předmětného nájemního vztahu bez výpovědní doby.

11. Z výzvy žalovaného ze dne 14.6.2021 bylo zjištěno, že žalobce jako nájemce byl žalovaným vyzván k okamžitému ukončení činnosti – hostinské činnosti v předmětném nebytovém prostoru, a to do doby pravomocného rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby. Kdy bylo dále zjištěno, že rozhodnutí ÚMČ [], odbor stavební ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka] o dodatečném povolení změny stavby nenabylo právní moci, neboť bylo napadeno odvoláním, a proto nelze předmětný nebytový prostor užívat k provozování hostinské činnosti, přesto žalobce tento prostor k uvedené činnosti užívá, což bylo zjištěno na základě výsledku obhlídky Městské policie [obec] dne 3.6.2021. Jedná se o porušení stavební zákona i nájemní smlouvy, kdy bez pravomocného rozhodnutí odboru stavebního nelze v předmětném prostoru provozovat činnost uvedenou v uzavřené nájemní smlouvě. Pokud žalobce nebude tuto výzvu žalovaného respektovat, byl poučen o tom, že uvedené lze posoudit jako porušení nájemní smlouvy, kdy se strany žalovaného jako pronajímatel bude přistoupeno k ukončení předmětného nájemního vztahu bez výpovědní doby.

12. Ze zápisu ze dne 21.6.2021 z místního šetření provedeného ÚMČ [] vč. fotodokumentace bylo zjištěno, že pracovník ÚMČ [] [] [příjmení] provedl v 17:20 hodin uvedeného dne kontrolu užívání nebytového prostoru, kdy zjistil, že restaurace byla otevřena a hosté konzumovali pivo a seděli na zídce domu.

13. Ze zápisu ze dne 22.6.2021 z místního šetření provedeného ÚMČ [] bylo zjištěno, že pracovnice ÚMČ [] [jméno] [příjmení] provedla v 16:30 hodin uvedeného dne za účasti Městské policie kontrolu užívání nebytového prostoru, kdy zjistila, že prostor byl aktuálně bez platného kolaudačního souhlasu, jsou evidovány stížnosti na provoz ze strany obyvatel okolních domů s tím, že na místě bylo zjištěno, že provozovna byla otevřena, majitel nebyl přítomen, kdy policie pořídila záznam z kontroly.

14. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 23.6.2021 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalovaný jako pronajímatel vypověděl žalobci jako nájemci smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 24.2.2020, která byla uzavřena na dobu určitou s účinností od 1.4.2020 do 31.3.2030, kdy předmětem nájmu byl nebytový prostor [číslo] který se nachází v 1. NP v době č. or. [anonymizováno], [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Předmětný prostor byl žalobci pronajat za účelem zřízení a provozování restauračního zařízení, a to s účinnosti od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání nebytového prostoru z prodejny a kanceláře na restauraci. Dále bylo uvedeno, že dne 14.6.2021 byl žalobce vyzván k okamžitému ukončení činnosti, a to do doby pravomocného rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby, kdy rozhodnutí ÚMČ [], odbor stavební ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka] o dodatečném povolení změny stavby nenabylo právní moci, neboť bylo napadeno odvoláním, nelze předmětný nebytový prostor užívat k provozování hostinské činnosti, přesto žalobce tento prostor k uvedené činnosti užívá, jak bylo zjištěno kontrolou provedenou dne 21.6.2021 a dne 22.6.2021. S ohledem na uvedené žalobce jako nájemce ignoruje výzvy žalovaného ze dne 14.6.2021, a tím nadále porušuje hrubým způsobem ustanovení č.l. II. bod. 2 a č.l. VII. bod 3 smlouvy o nájmu, kdy bez pravomocného rozhodnutí stavebního odboru ÚMČ [] o dodatečném povolení změny stavby předmětný nebytový prostor užívá k provozování restauračního zařízení tj. hostinské činnosti. Nájem byl vypovězen bez výpovědní doby s tím, že nájem skončí doručením výpovědi z nájmu. Žalobci bylo dáno poučení o možnosti vznést námitky a podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalobci výpověď došla. Výpověď byla žalobci doručena dne 23.6.2021.

15. Z námitek proti výpovědi smlouvy ze dne 22.7.2021 vč. doručenky bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím těchto námitek vyjádřil nesouhlas s výpovědí ze dne 23.6.2021, kdy má za to, že nebyly naplněny důvody výpovědi, kdy podaná výpověď nebyla dána z jakéhokoliv v občanském zákoníku taxativně vymezeného výpovědního důvodu, a ani z důvodů stanovených v nájemní smlouvě. Žalobce měl za to, že pokud je v č.l. II. bod 2 nájemní smlouvy hovořeno o souhlasu se změnou užívání, citované ustanovení vymezuje účel nájmu dle smlouvy toliko až od okamžiku vydání souhlasu se změnou užívání, do tohoto okamžiku v nájemní smlouvě účel nájmu sjednán nebyl. Vzhledem k tomu, že žalovaný umožnil žalobci předmětné prostory užívat i před samotným vydáním souhlasu se změnou, a to ke sjednanému účelu hostinské činnosti, s čímž byl žalovaný obeznámen, došlo ke konkludentní dohodě o změně obsahu závazku ve smyslu ust. § 1902 občanského zákoníku, čímž byl tedy od počátku nájemního vztahu ujednán účel nájmu. Dle žalobce nelze směšovat právo soukromé a právo veřejné, kdy nájemní vztah nelze vypovědět, pokud nebylo porušeno ujednání práva soukromého pro skutečnost porušení práva veřejného. Žalobce má za to, že nájemní vztah trvá. Námitky byly žalovanému odeslány právním zástupce žalobce dne 22.7.2022 a žalovanému byly doručeny dne 23.7.2022.

16. Ze závazného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 6.12.2021 bylo zjištěno, že změna stavby nebytového prostoru spojená se stavebními úpravami včetně umístění venkovní chladící jednotky za účelem změny v užívání prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na výčep„ [] []“, [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je z hlediska souladu s politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování nepřípustný, neboť výčet nelze mimo jiné považovat za„ nerušící provozovnu veřejného stravování“.

17. Z rozhodnutí [obecního úřadu], odbor územního a stavebního řízení ze dne 18.8.2022, které nabylo právní moci dne 22.8.2022, soud zjistil, že žalobci dodatečně povolená změna stavby nebytového prostoru spojená se stavebními úpravami včetně umístění venkovní chladící jednotky za účelem změny v užívání prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na výčep„ [] []“, [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] umístěné v 1. NP předmětného bytového domu rozhodnutím ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka] byla zamítnuta.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek restaurační zařízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] na ulici [ulice] a [ulice] občas navštěvuje, bydlí naproti asi 30 – 40 metrů už asi 15 let. Předmětné zařízení je otevřeno 2, 3 roky, předtím tam byla zelenina, kdy sám nezaznamenal nějaké výrazné změny od otevření tohoto podniku tj. že by tam byl výrazný nepořádek nebo hluk. Navíc otevření tohoto podniku přineslo pozitivum, kdy se i seznámil s lidmi z okolí. Otvírací doba je od 15:00 do 23:00 večer, kdy obsluha vždy ve 22:00 hodin upozorní zákazníky, že musí, pokud chtějí ještě zůstat, do vnitřních prostor, že venku nikdo nesmí být a ani jim nenalije pivo, což dle svědka návštěvníci respektují. Pokud návštěvníci potřebují kouřit, tak chodí ven, kde u dveří je popelník, kdy ke kouření po 22 hodině se svědek vyjádřit nemohl, on tam tak dlouho nebývá. Dle svědka postávající lidé před restaurací můžou vytvořit stejný hluk, asi jako když stojí shodné množství lidí u šaliny. Svědek neměl žádnou povědomost o tom, že by někdo z jeho sousedů, známých si na hluk z restaurace stěžoval. Snad si stěžuje jeden soused, jehož jméno nezná. Do restaurace chodí kulturní klientela, nejedná se o podnik„ čtvrté cenové kategorie“. K okolnostem a podmínkám pronájmu nebytového prostoru se vyjádřit nemohl, nebylo mu o tom nic známo.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako výčepní a provozní manažer zařízení [anonymizována dvě slova] [příjmení], nastoupil v květnu 2021, otevírací doba restaurace je od 15 hodin do 23 hodin. Po 22 hodině zejména v letních měsících, kdy lidé popíjejí pivo venku, jsou obsluhou upozorněni na to, že musí do vnitřních prostor, aby byl dodržen noční klid s tím, že jsou dále upozorněni na to, že pokud budou kouřit venku, tak nesmí s sebou mít nápoje. Většina hostů nemá problém, že by upozornění neuposlechli. Dle svědka z 95% se daří všechno vyřešit a nemyslí si, že by návštěvníci nebo provoz restauračního zařízení způsoboval nějaké problémy nebo obtěžoval nadměrně hlukem. Na firemním telefonu mají nastavený budík na 21:50 hodin, kdy v tento čas zkontrolují, zda se před podnikem nacházejí zákazníci. Než nastane 22 hodina, chodí tam obsluha opakovaně, aby opravdu po 22 tam nikdo nebyl. Vzhledem k tomu, že se ke svědkovi dostaly informace o tom, že zařízení způsobuje hluk, ptal se známých, kteří bydlí v okolí přímo naproti, kdy mu kamarád, který má 2 děti řekl, že se mu to zdá v pořádku a spíš se divil tomu, že po 22 hodině před restaurací nikdo není. Restaurace se otevírala někdy v červnu, asi 2020. Předtím tam byla zelenina. Dělaly se velké stavební úpravy, kdy se vybudovávalo sociální zařízení pro hosty, kuchyňka, podlahy. Svědek měl za to, že byla uzavřena nájemní smlouva, nemyslel si, že město uzavřelo nájemní smlouvu, pokud by nájemce nesplnil dohodnuté předpoklady. Klientela jsou průměrně 40cátníci z vyšší střední třídy, restauraci navštěvují za účelem sociálních kontaktů, kdy se nepřijdou opít, ale spíše pobavit, podívat na sport apod. Pokud jde o počet lidí, kteří v restauraci zůstávají po 22 hodině, je to různé, záleží, jaký je den v týdnu nebo zda je v televizi nějaký sportovní zápas, takže někdy to může být 8 někdy 20 lidí, ale vzhledem k tomu že kapacita restaurace je tak 40 – 45 sedících míst, rozhodně nezažil, že by po 22 hodině bylo v restauraci třeba 80 lidí. Svědkovi nebylo nic známo o tom, že by snad provoz restaurace nebyl v souladu se stavebním zákonem a ani to, že by byl žalobce sankcionován za přestupek proti stavebnímu zákonu, ani o tom, že by na místě byla někomu ze zákazníků či komukoliv policií udělena pokuta. Bývalého místostarostu [jméno] [jméno] uvnitř ve výčepu nikdy neviděl, viděl ho, že byl venku před restaurací, údajně snad jednal s nájemníky domu, ale neví o čem konkrétně.

20. Z výslechu svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v souvislosti s úpravou užívání předmětného nebytového prostoru bývalého velkoobchodu, nyní [anonymizována dvě slova] [příjmení] se na stavební úřad obrátil žalobce jako stavebník, a to v dubnu 2020, kdy předložil potřebné doklady, které byly v souladu se stavebním zákonem. Následně na základě úřadem provedené kontroly byl vydán v červnu 2020 souhlas s užíváním stavby, tento však byl následně v rámci přezkumu z podnětu i krajské hygienické stanice zrušen, kdy bylo třeba provést měření hluku, a to v prostoru nad tímto nebytovým prostorem, a proto bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu, kdy tento skončil v srpnu 2020, kdy v tomto období, aby mohlo dojít k měření hluku dle stanovených požadavků hygieny, neboť musely být veškeré přístroje nebo zdroje hluku zapnuty na maximální výkon, aby mohlo dojít k řádnému změření hluku, případně vibrací v bytové jednotce nad provozovnou. Po ukončení tohoto zkušebního provozu nebylo již ze strany příslušného stavebního úřadu vydáno žádné pravomocné rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o posouzení změny užívání stavby, kdy v souvislosti s provedenými stavebními úpravami, a i na základě rozhodnutí nadřízených orgánů, který ke stížnosti zaujal názor, že provozem tohoto zařízení jsou i dotčena práva třetích osob ze sousedních nemovitostí. Vzhledem k tomu, že zkušení provoz skončil v srpnu 2020, nebylo možno od 1.9.2020 nebytový prostor užívat. Veškerá rozhodnutí byla dávána též na vědomí žalovanému. Dále bylo zjištěno, že pokud šlo o stavební úprady předmětného nebytového prostoru, tak úpravy které nezasahují do nosních konstrukcí, nepodléhají ohlášení, ale v daném případě dle názoru nadřízeného orgánu, bylo třeba souhlasu stavebního úřadu ve smyslu § 104 písm. k) stavebního zákona, neboť byly prováděny stavební úpravy za účelem změny užívání prostoru. Vzhledem k tomu, že stavebník příslušný souhlas neměl, bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, kdy v rámci zákonem stanovené lhůty měl možnost podat návrh na podání dodatečného stavebního povolení, kdy tomuto bylo prvotně ze strany stavebního úřadu vyhověno, avšak proti tomuto rozhodnutí, jakož i závaznému stanovisku odboru územního plánování [obecního úřadu], byl podán opravný prostředek, kdy na základě rozhodnutí nadřízených orgánů bylo toto rozhodnutí zrušeno s tím, že provozovna tohoto typu v rámci konceptu územního plánování v daném místě není přípustná. V daném případě, tedy žalobce jako stavebník nemá k dispozici pravomocné rozhodnutí o změně užívání stavby ani pravomocné rozhodnutí, kterým by byly dodatečně provedené stavební úpravy povoleny. Pravomocně bylo rozhodnuto v srpnu 2022. V období roku 2020 měl stavebník k dispozici dohodu o provedení stavebních úprav, z této dohody vyplývalo, že žalovaný jako správce souhlasí s předmětnými stavebními úpravami. Tato dohoda o provedení stavebních úprav byla uzavřena mezi žalobcem jako stavebníkem a bytovým domem, v němž měl provoz být. Předmětné stavební úpravy v dubnu 2020 byly již provedeny. Následně však v souvislosti s klimatizační jednotkou odvolací orgán dospěl k názoru, že celý provoz se dotýká třetích osob, které tedy měli být účastníky řízení, kdy mělo jít i o vlastníky ze sousedního domu, a proto mělo být zahájeno klasické řízení, nikoliv řízení zkrácené.

21. Souhrnně vzato žalobcem byl na základě nájemní smlouvy ze dne 24.2.2020 uzavřené na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030 nájemcem nebytového prostoru sloužícího k podnikání v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec], jehož vlastníkem je žalovaný. Tato nájemní smlouva byla následně pro hrubé porušení povinností nájemce ze strany žalovaného dne 23.6.2021 vypovězena, kdy žalobce měl v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvu užívat předmětné prostory bez pravomocného souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání nebytového prostoru z prodejny a kanceláře na restauraci. Ze strany příslušného stavebního odboru ÚMČ [] nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o posouzení změny užívání stavby, kdy nebylo možno minimálně od 1.9.2020 nebytový prostor užívat jako restaurační zařízení s tím, že žalobce ani přes opakované výzvy žalovaného v provozování své činnosti v rozporu s nájemní smlouvu neustal, byť byl poučen o možnosti ukončení nájemního vztahu.

22. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

23. V projednávané věci soud postupoval v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník).

24. Dle ust. § 1 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

25. Dle ust. § 5 odst. 2 občanského zákoníku proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

26. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Dle ust. 2302 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen "prostor sloužící podnikání"). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

28. Dle ust. § 2310 odst. 1 občanského zákoníku ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

29. Dle ust. § 2314 odst. 1 občanského zákoníku vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.

30. Dle ust. § 2314 odst. 3 občanského zákoníku vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

31. Dle ust. § 1902 občanského zákoníku dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

32. Po provedeném dokazování a jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že dne 24.2.2020 byla uzavřena ve smyslu ust. § 2302 odst. 1 občanského zákoníku mezi účastníky řízení smlouva o nájmu smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání. V předmětném závazkovém vztahu vystupoval žalobcem jako nájemcem a žalovaný jako pronajímatelem. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030. Předmětem uzavřené smlouvy byl nájem nebytového prostoru v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec], s tím, že dle č.l. II. bodu 2 smlouvy uvedené prostory měly být nájemcem užívány za účelem jeho podnikatelské činnosti, kterou je hostinská činnost tzn. předmětné prostory tedy měly být užívány za účelem zřízení a provozování restauračního zařízení s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání předmětných prostor z prodejny a kanceláře na restauraci.

33. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný jako pronajímatel podáním ze dne 23.6.2021 vypověděl žalobci jako nájemci smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 24.2.2020 z důvodu hrubého porušení povinností nájemce, kdy žalobce porušil hrubým způsobem ustanovení č.l. II. bod. 2 a č.l. VII. bod 3 smlouvy o nájmu, kdy bez pravomocného rozhodnutí stavebního odboru ÚMČ [] o dodatečném povolení změny stavby předmětný nebytový prostor užíval k provozování restauračního zařízení tj. hostinské činností. Nájem byl vypovězen bez výpovědní doby s tím, že nájem skončil doručením výpovědi z nájmu. Žalobci bylo dáno poučení o možnosti proti podané výpovědi vznést námitky a podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalobci výpověď došla. Výpověď byla žalobci doručena dne 23.6.2021. Pro úplnost soud uvádí, že z předmětné výpovědi je zřejmý důvod, pro který byla žalobci podána, a proto není možno tuto výpověď dle ust. § 2310 odst. 1 občanského zákoníku považovat za neplatnou. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou měl žalovaný jako pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a to ve vazbě č.l. VIII. bod 5, kdy bylo mezi účastníky řízení ujednáno, že žalovaný jako pronajímatel může nájem ukončit výpovědí také tehdy, pokud nájemce hrubě porušuje své povinnosti vůči pronajímateli, které měly vyplývat z uzavřené smlouvy tj. ve vazbě např. na č.l. II. bod 2 smlouvy.

34. Soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby. Výpověď byla žalobci doručena dne 23.6.2021, kdy ve smyslu ust. § 2314 odst. 1 občanského zákoníku měl žalobce právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky. Ve smyslu cit. ustanovení žalobce podal písemné námitky, které byly žalovanému doručeny dne 23.7.2021 tj. ve stanovené lhůtě. Následně žalovaný ve smyslu ust. § 2314 odst. 3 občanského zákoníku do 23.8.2021 nevzal výpověď zpět, kdy ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi měl žalobce právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi tj. do 23.10.2021. Žaloba ve věci samé byla soudu doručena dne 15.9.2021. Z uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána včas při zachování lhůt stanovených v ust. § 2314 občanského zákoníku.

35. Soud se tedy zabýval otázkou, zda byl naplněn důvod výpovědi tj. hrubé porušení povinností nájemce v souvislosti s užíváním předmětného nebytového prostoru jako restauračního zařízení a dále zda došlo či nikoliv k novaci závazku ve smyslu ust. § 1902 občanského zákoníku s tím, že již od 1.4.2020 resp. od 22.6.2020 (viz upřesnění žalobce ze dne 18.11.2022 na č.l. 19 verte) dle žalobce tento předmětný nebytový prostor užíval k uvedenému účelu, a to s vědomím žalovaného.

36. K tomu soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl oprávněn nebytový prostor v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec] užívat v rámci své podnikatelské činnosti jako restauraci, a to ve smyslu č.l. II. bodu 2 smlouvy toliko s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání předmětných prostor z prodejny a kanceláře na restauraci. Za tímto účelem a s tímto úmyslem byla předmětná nájemní smlouvy uzavřena na dobu určitou od 1.4.2020 do 31.3.2030. Obou účastníkům řízení bylo tedy z uzavřené smlouvy zřejmé, že žalobcem jako nájemce je oprávněn provozovat hostinskou činnost v předmětném nebytovém prostoru poté, co bude mít k dispozici pravomocný souhlas stavebního odboru ÚMČ [] ze změnou užívání. V předmětné nájemní smlouvě účastníci řízení tedy jednoznačně projevili svoji vůli zaměřenou na vyvolání právní následků svého právního jednání tj. účastníci řízení tedy svým jednáním projevili vůli uzavřít tuto nájemní smlouvu s tím, že předmětný nebytový prostor měl být využíván jako restaurace, a to pouze a výlučně s účinností od vydání požadovaného rozhodnutí. Jiný výklad dle soudu není možný. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný měl v úmyslu žalobci předmětný prostor pronajmout k provozování hostinské činnosti bez tohoto rozhodnutí, když bylo zřejmé, že tento k tomu uzpůsoben není a je třeba vyčkat rozhodnutí o změně účelu jeho užívání. V řízení bylo prokázáno, že žádné takové rozhodnutí ve prospěch žalobce vydáno nebylo.

37. Pokud žalobce uváděl, že citované ustanovení č.l. II. bod 2 nájemní smlouvy nevymezovalo účel nájmu pro období od sjednaného počátku nájmu do okamžiku vydání souhlasu se změnou užívání k tomu soud uvádí, že smlouva (právní jednání) vyvolává ze své podstaty nejen právní následky, které v ní jsou vyjádřeny, ale také právní následky, které v ní vyjádřeny nejsou. Obsah smlouvy (právního jednání) tedy tvoří také následky plynoucí ze zákona či z jiných normativních zdrojů, kterými jsou zejména zvyklosti (poctivost či dobrá víra) či zavedená praxe stran. Doplňování smlouvy v tomto případě představuje aplikaci obecných pravidel, která se použijí na všechny smlouvy daného typu, kdy stejným způsobem lze aplikovat i pravidla upravující vznik, změnu či zánik smluv (právních jednání), která se použijí obecně na všechny smlouvy. Jinými slovy řečeno doplňující interpretaci smlouvy je třeba chápat jako postup vedoucí především ke zjištění (odkrytí) celého obsahu smlouvy založeného již vůlí jednajících stran, nejde tedy o doplňování smlouvy, které by umožňovalo vkládat do smlouvy další následky existující mimo vůli jednajících stran. V této souvislosti se také zdůrazňuje, že doplňující interpretace nedává soudci volný mandát k doplňování právních následků, které považuje za vhodné či rozumné, jeho úkolem je zjistit pouze to, co by za rozumné považovaly dotčené smluvní strany. Současně platí, že nelze doplňovat smlouvu o následky, které jsou s vůlí smluvních stran v rozporu, nebo o následky, které by nepatřičně měnily předmět smlouvy (Markesinis, Unberath, Johnston 2006 s. 141). Pro provedeném dokazování, a to i s ohledem na shora uvedené, má tedy soud za to, jak již bylo řečeno, žalovaný jako pronajímatel měl v úmyslu žalobci jako nájemci přenechat k dočasnému užívání nebytový prostor v domě č.o. [anonymizováno], [adresa] v k.ú. [část obce] na ulici [ulice] v [obec], který měl využívat za účelem provozování své podnikatelské činnosti jakožto restauračního zařízení výlučně s účinností od vydání souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání předmětných prostor z prodejny a kanceláře na restauraci s tím, že bylo dále prokázáno, že pronajaté prostory byl žalovaný povinen užívat jako řádný hospodář jen k ujednanému účelu (č.l. II bod 2 smlouvy), který vycházel z jejich povahy a stavebního určení, aby nedocházelo jejich poškození nebo nepřiměřenému opotřebení. Text nájemní smlouvy je zcela konkrétní a jednoznačný a byl takto koncipován právě s ohledem na to, že oběma účastníkům řízení bylo od počátku jasné, že předmětný nebytový prostor není určen k provozování restauračního zařízení, kdy bylo třeba v prostoru provést nutné stavební úpravy, které podléhají stavebnímu řízení s tím, že ze strany žalobce nebylo rozporováno, že by s tímto stavem nebyl obeznámen, ba naopak. Oběma bylo rovněž zřejmé, že užívání předmětného prostoru v rozporu se stavebními předpisy není možné. Vydání předmětného rozhodnutí souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] bylo tedy předpokladem, aby žalobce mohl v předmětném nebytovém prostoru provozovat restaurační zařízení, s čímž byly obě strany při uzavření nájemní smlouvy srozuměny.

38. Pokud jde o linii veřejnoprávní tj. otázku vydání předmětného souhlasu stavebního odboru ÚMČ [] se změnou užívání předmětných prostor z prodejny a kanceláře na restauraci, zde soud uvádí, že předmětem tohoto řízení není hodnocení postupu příslušného stavebního odboru ÚMČ [] potažmo orgánů jemu nadřízených s tím, že soud shodně se žalobcem odkazuje na ust. § 1 odst. 1 občanského zákoníku, kdy uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Typickou oblastí, v níž se projevuje nezávislost uplatňování veřejného a soukromého práva v popsaném smyslu, představuje posuzování otázky, jaké právní následky má mít ve sféře soukromého práva porušení veřejnoprávních povinností. Při posuzování vlivu porušení veřejnoprávní povinnosti na platnost právního jednání lze vyjít z výslovných ustanovení § 5 odst. 2 a § 580. Tímto soud má za to, že nedostatek požadovaného rozhodnutí stavebního odboru ÚMČ [] tedy nemůže být jakýkoliv vliv platnost jakékoliv ujednání nájemní smlouvy. K tomu soud pro úplnost a nad rámec uvádí, že spočívá-li porušení veřejnoprávní povinnosti v tom, že jedna strana nemá potřebné veřejnoprávní oprávnění k nějaké činnosti nebo je-li jí taková činnost zakázána, je přesto podle ust. § 5 odst. 2 právní jednání platné (není-li zde jiného důvodu neplatnosti, například z důvodu omylu podle § 583). V projednávané věci však nebylo jakkoliv zpochybňováno např. oprávnění žalobce provozovat hostinskou činnost. Zde soud dále např. odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1709/2007 (byť týkajícího se dřívější úpravy), dle kterého se ustanovení soukromého práva zásadně uplatňují nezávisle na ustanoveních práva veřejného; že porušení veřejnoprávních předpisů je řešeno v nich uvedenými sankčními mechanismy (viz zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a jeho § 105 odst. 3 písm. a), jakož i § 88 odst. 1 písm. b), umožňující dodatečné povolení stavby); a že tedy nelze bezdůvodně rozšiřovat důsledky porušení veřejnoprávního ustanovení i do soukromoprávní oblasti.“ Soud má za to, že porušení jakýchkoliv veřejnoprávních povinností žalobce v rámci stavebního řízení nebyly důvodem podané výpovědi.

39. Pokud byl dne 16.6.2020 stavebním odborem vydán souhlas se změnou užívání stavby prostoru velkoobchodu ovoce a zeleniny na provozovnu stravování výčep„ [] []“ v 1. NP bytového domu [ulice a číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], tento byl následně usnesením ÚMČ [], odbor stavební ze dne 22.7.2020 č.j. [spisová značka] bez dalšího rušen, a to pro rozpor s právními předpisy, a to s účinky ode dne, kdy byl zrušovaný souhlas vydán. Bylo prokázáno, že o uvedeném byly vyrozuměni oba účastníci tj. bylo zřejmé, že žalobce provozuje činnost bez nájemní smlouvou požadovaného rozhodnutí. Dále je třeba uvést, že zkušební provoz v nebytovém prostoru - pivnice„ [anonymizována dvě slova] [příjmení]“ byl ukončen ke dni 31.8.2020 tj. opět oběma účastníkům řízení bylo zřejmé, že nejpozději od 1.9.2020 nelze nebytový prostor vůbec užívat k provozování hostinské činností. Délka a způsob vedení stavebního řízení a postup stavebního odboru nelze klást k tíži žádnému z účastníků řízení v rámci jejich soukromoprávního vztahu. Kdy následně bylo prokázáno, že žalobce byl ze strany žalovaného výzvou ze dne 19.10.2020 resp. výzvou ze dne 14.6.2021 vyzýván k okamžitému ukončení činnosti, kdy byl upozorněn na to, že bez pravomocného rozhodnutí odboru stavebního nelze v předmětném prostoru provozovat činnosti uvedenou v uzavřené nájemní smlouvě s tím, že pokračování v započaté činnosti je možno posoudit jako porušení nájemní smlouvy, což může vést k ukončení předmětného nájemního vztahu bez výpovědní doby. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v nebytovém prostoru provozuje„ [anonymizována dvě slova] [příjmení]“ od 22.6.2020 do současnosti, kdy provoz zařízení započal, aniž by disponoval požadovaným pravomocným rozhodnutím specifikovaným v č.l. II. bod 2 nájemní smlouvy, které bylo nezbytným předpokladem proto, aby žalobce mohl v pronajatém nebytovém prostoru provozovat svoji podnikatelskou činnost.

40. Soud má za to, že žalobce v projednávané věci neprokázal své tvrzení, ke došlo konkludentní dohodě o změně obsahu závazku ve smyslu ust. § 1902 občanského zákoníku, kdy žalobce předmětný nebytový prostor užíval k uvedenému účelu, a to s vědomím žalovaného, a to jednak s ohledem na č.l. XII. bodu 3 nájemní smlouvy, z něhož vyplývalo, že smlouvu bylo možno měnit pouze formou písemných, oboustranně dohodnutých a vzestupně číslovaných dodatků a jednak s ohledem na žalovaným zamýšlenou vůli vyjádřenou v rámci uzavírání předmětné nájemní smlouvy ze dne 24.2.2020 (viz bod 37). K tomu ještě soud uvádí, že mnohé právní následky jsou přirozenou součástí smlouvy a vyplývají z její povahy a účelu, aniž by bylo třeba, aby byly vyjádřeny v rámci projevu vůle smluvních stran, kdy za mlčky sjednané právní následky lze považovat ty, které smlouva vyvolává ze své podstaty a které plynou již ze samotného neformálního jednání smluvních stran a z okolností, za kterých k uzavření smlouvy došlo. Jedná se o následky tak obvyklé a samozřejmé, že tvoří obsah smlouvy„ bez dalšího“ i přesto, že stranami nebyly vyjádřeny. V projednávané věci nebylo možno usoudit, že by s ohledem na povahu a účel smlouvy a okolnosti uzavření smlouvy měl žalovaný v úmyslu se odchýlit od své vůle vyjádřené v textu nájemní smlouvy (viz. č.l. II.bod 2), a uvedené by bez dalšího mohlo vést k novaci závazku.

41. S ohledem na shora uvedené a vzhledem k tomu že žalobce, a to i přes výzvy žalovaného nadále užívá předmětný prostor jako výčep činí tak nejen v rozporu se stavebními předpisy, ale rovněž v rozporu č. l. II. odst. 2 nájemní smlouvy ze dne 24.2.2020 uzavřené mezi účastníky řízení, kdy nedisponoval a nedisponuje pravomocným rozhodnutím, na základě kterého by došlo ke změně způsobu užívání nebytového prostoru jako restaurace. Vzhledem k tomu dospěl soud k závěru, že byl naplněn důvod výpovědi, kdy žalobce porušil hrubým způsobem ustanovení č.l. II. bod. 2 a č.l. VII. bod 3 smlouvy o nájmu, kdy bez pravomocného rozhodnutí stavebního odboru ÚMČ [] o dodatečném povolení změny stavby předmětný nebytový prostor užívá k provozování restauračního zařízení tj. hostinské činnosti, a proto soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nájemní vztah skončil doručením výpovědi žalobce dne 23.6.2021. Další učiněná skutková zjištění nebyla pro právní posouzení věci rozhodující.

42. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovaného přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.200 Kč, sestávající se z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 17.12.2021, ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 2.11.2022, ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 18.1.2023 a ve výši 300 Kč za účast u jednání dne 20.2.2023.

43. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. 160 odst. 1 o.s.ř.