Městský soud v Brně · Rozsudek

17 C 218/2022

č. j. 17 C 218/2022-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-12-07 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2022:17.C.218.2022.1

Citované zákony (14)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 34.040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20.000 Kč od 31.5.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloby se v rozsahu částky ve výši 5.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5.200 Kč od 31.5.2021 do zaplacení, dále částky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 8.840 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 17.8.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 25.200 Kč s příslušenstvím, kdy podanou žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne 30.4.2021 uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované dne 30.4.2021 na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžení prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku ve výši 20.000 Kč a uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5.200 Kč do 30.5.2021; a v případě prodlení uhradit se žalovaná zavázala uhradit žalobci zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobce požaduje ve výši 0,1% denně z dlužné částky 20.000 Kč od 31.5.2021 do 16.8.2022 – 8.840 Kč, a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.500 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, i když byla k úhradě dlužných částek písmeně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 27.7.2022.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

3. K projednání věci nařídil soud na den 7.12.2022 jednání, kdy žalobce i jeho právní zástupce se řádně omluvili, ale žalovaná se bez řádné a včasné omluvy nedostavila.

4. Z předložených listinný důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 30.4.2021 byla vyhotovena listina označená jako„ Tato smlouva o zápůjčce“, v níž je uvedeno, že dne 30.4.2021 se žalobce jakožto věřitel zavázal poskytnout žalované jakožto klientovi zápůjčku v celkové výši 20.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní částku odpovídající výši zápůjčky a uhradit poplatek za její poskytnutí ve výši 5.200 Kč do 30.5.2021. Listina není podepsána žalovanou, u jejího jména je uveden PIN kód: [číslo]. Z č.l. 2 smlouvy bylo zjištěno, že za písemnou (listinnou) upomínku/ výzvu k úhradě bude naúčtován poplatek ve výši 500 Kč za výzvu. A dále byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30.4.2021.

5. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 25.7.2022 bylo zjištěno, že dne 30.4.2021 byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka ve výši 20.000 Kč se zprávou pro příjemce [anonymizována dvě slova] – půjčka.

6. Z listin - upomínka ze dne 6.6.2021, ze dne 13.6.2021 a opakovaná výzva k úhradě ze dne 20.6.2021, ze dne 29.6.2021, ze dne 14.7.2021 bylo zjištěno, že žalobce měl vyzvat žalovanou k úhradě dlužných částek souvisejících se smlouvou ze dne 30.4.2021. Nebyl doložen doklad o odeslání.

7. Dne 27.7.2022 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení částky ve výši 35.892 Kč; výzva byla k poštovní přepravě předána dne 27.7.2022, a to do 3 dnů. Uvedené zjištěno z předmětné předžalobní výzvy vč. podacího lístku.

8. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

9. Dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

11. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

12. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2390 zákona občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy ze dne 30.4.2021. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

20. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci žalobce rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by žalobce vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho zástupce k nařízenému jednání nedostavili, nemohl soud poskytnout žalobci poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., kdy by byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení, a to zda a na základě jakých konkrétní podkladů a jakým způsobem žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované poskytnutou zápůjčku splácet, jak konkrétně byly žalované doručovány zaslané upomínky a opakované výzvy k úhradě. Ke shora uvedenému by byl žalobce povinen označit důkazy a tyto předložit, pod poučením, že pokud tak neučiní, vystavuje se neúspěchu ve věci v podobě neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního stran povinnosti žalobce jako věřitele posoudit úvěruschopnost žalované.

21. Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu tohoto ustanovení o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalobce soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti stran žalobou uplatněného nároku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

22. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl žalobce žalované plnění ve výši 20.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 20.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobci, oč se na její úkor obohatila. Žaloba je důvodná co do požadavku na zaplacení částky 20.000 Kč (výrok I.).

23. Žalobce má nárok kromě vrácení jistiny rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení náleží žalobci z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč po 31.5.2021 (den následující po splatnosti – 30.5.2021) do zaplacení. Výše úroků z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

24. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud bez dalšího zamítl výrokem II. žalobu v rozsahu částky ve výši 5.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5.200 Kč od 31.5.2021 do zaplacení, dále částky ve výši 2.500 Kč na poplatcích a smluvní pokuty ve výši 8.840 Kč. K částce 2.500 Kč soud uvádí, že v řízení nebylo vůbec prokázáno, že by žalované byly shora uvedené upomínky ze dne 6.6.2021, ze dne 13.6.2021 a opakované výzvy k úhradě ze dne 20.6.2021, ze dne 29.6.2021, ze dne 14.7.2021 vůbec zaslány.

25. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že soud po porovnání úspěchu a neúspěchu účastníků řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.