17 C 237/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12.000 Kč od 7.1.2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 447,12 Kč , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu smluvní pokuty ve výši 1.920 Kč, částky ve výši 762 Kč a částky ve výši 150 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.920 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO byla uzavřena dne 8.7.2021 smlouva o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12.000 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 28.7.2021. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil, a dostal se do prodlení. S ohledem na uvedené byla dále žalovanému vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení. Smluvní pokuta činí částku ve výši 1.920 Kč za období od 29.7.2021 do 5.1.2022. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 762 Kč na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky, paušální náhradu nákladů za zaslané upomínky ve výši 150 Kč a částku ve výši 447,12 Kč za úroky z prodlení do dne zesplatnění. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021, což bylo žalovanému oznámeno. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2.6.2022.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO a žalovaným byla uzavřena dne 8.7.2021 smlouva o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostně na účet č. účtu úvěr ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 20-ti dnů tj. do 28.7.2021. Úrok sjednán nebyl. Ze smlouvy (str. 3, čtvrtý odstavec) bylo dále zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení, kdy tato byla splatná den následující po dni takového prodlení, dále byl žalovaný z uvedeného důvodu povinen hradit zákonný úrok a za každou zaslanou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč (nejvýše mohly být zpoplatněny tři upomínky) Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 8.7.2021 č. hodnota vč. příloh.

5. Dne 8.7.2021 byla žalovanému na účet č. č. účtu zaslána částka úvěru ve výši 12.000 Kč, kdy z tohoto účtu byla žalovaným na účet právního předchůdce žalobkyně zaslána platba ve výši 1 Kč, a to v souvislosti se shora uvedenou úvěrovou smlouvou, což bylo zjištěno z výpisu z účtu právního předchůdce k datu 8.7.2021 č. č. účtu.

6. Z důvodu prodlení žalovaného byl tento vyzván k úhradě dlužných částek ve výši 12.206 Kč, 12.364 Kč a 12.510 Kč. Uvedené zjištěno z upomínky ze dne 11.8.2021, opakované výzvy k úhradě ze dne 20.8.2021 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 28.8.2021.

7. Následně byla pohledávka ke dni 5.1.2022 ve výši 14.070 Kč vč. příslušenství postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.1.2022, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 1.2.2022 a přípisem ze dne 18.2.2022, ve kterém byl žalovaný současně upozorněn na možnost vzniku dalších nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis, ve výši 50 Kč za doporučený dopis, ve výši 72 Kč za odchozí telefonní hovor a ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.1.2022 vč. přílohy, společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky ze dne 31.1.2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1.2.2022 vč. poštovního podacího archu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18.2.2022.

8. Přípisem ze dne 8.3.2022 byl žalovaný informován, že věc byla předána advokátní kanceláři s tím, že dlužnou částku ve výši 14.240,47 Kč byl žalovaný povinen zaplatit do 28.3.2022. Uvedené bylo zjištěné z přípisu ze dne 8.3.2022.

9. Předžalobní výzvou ze dne 2.6.2022 byl žalovaný, a to nejpozději do 14.6.2022 vyzván k úhradě částky ve výši 14.070 Kč a vyčísleného úroku z prodlení ve výši 410,79 Kč a příslušenství. Žalovaný byla upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím právnická osoba. dne 6.6.2022. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.

10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhaní pohledávky ze dne 22.6.2022 bylo zjištěno, že v souvislosti s pohledávkou ze smlouvy č. 549608001měl být zaslán dne 8.3.2022 obyčejný dopis, dne 28.2.2022, dne 11.2.2022 a dne 4.2.2022 měl být žalovaný telefonicky kontaktován a ve dnech 25.3.2022, 11.4.2022 a 19.4.2022 se měl na kontaktní adresu žalovaného dostavit terénní pracovník žalobkyně.

11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

23. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

24. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti.

25. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 12.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalovanému částka 12.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalovaného přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Žaloba je důvodná co do požadavku na zaplacení částky 12.000 Kč.

26. Žalobkyně má nárok kromě vrácení jistiny rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč ode dne požadovaného žalobkyní tj. od 7.1.2022 (den následující po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení. Výše úroků z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Soud dále vyhověl žalobě v rozsahu částky ve výši 447,12 Kč představují zákonné úroky z prodlení z částky ve výši 12.000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky tj. od 29.7.2021 (den následující po splatnosti – 28.7.2021) do 5.1.2022 (stanoveného žalobkyni), kdy po propočtu soudem tyto činí částku ve výši 449,92 Kč, avšak žalobkyně požadovávala toliko 447,12 Kč.

28. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud výrokem II. bez dalšího zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 1.920 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý dne prodlení od 29.7.2021 do 5.1.2022, dále částku ve výši 762 Kč na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky, paušální náhradu nákladů za zaslané upomínky ve výši 150 Kč. Pokud jde o nárok na úhradu částky ve výši 762 Kč představující náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky, má soud ještě za to, že nebylo prokázáno, že by byly ze strany žalobkyně vynaloženy takové náklady.

29. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy soud přiznal žalobkyni náklady v plnění výši (neúspěch toliko v nepatrně části). Náklady řízení činí částku ve výši 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100,00 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000,00 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

30. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.