17 C 26/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:Jméno žalované, IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 86.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 86.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 86.000 Kč od 2.12.2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 65.509,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21.12.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 86.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 3.3.2022 na částku ve výši 450.000 Kč a dne 25.3.2022 na částku ve výši 500.000 Kč. Obě byly uzavřeny ústně jako zápůjčky bezúročné a bez uvedení data splatnosti. Na základě uzavřených smluv, kdy za žalobkyni jednal tehdejší jednatel jméno FO a za žalovanou jméno FO, zaslala žalovaná ze svého účtu č. č. účtu na účet žalobkyně č. č. účtu částku v celkové výši 950.000 Kč, a to dne 3. 3. 2022 částku 450.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 100.000 Kč a dne 25. 3. 2022 částku 100.000 Kč. Následně žalobkyně vrátila v hotovosti dne 1. 4. 2022 částku 200.000 Kč, dne 4. 4. 2022 částku 200.000 Kč, dne 6. 4. 2022 částku 200.000 Kč, dne 8. 4. 2022 částku 200.000 Kč a dne 12.4. 2022 částku 200.000 Kč. Částka ve výši 36.000 Kč byla zaslána bankovním převodem dne 29.4.2022 na účet č. č. účtu. Žalobkyně tedy uhradila žalované částku 1.036.000 Kč. Rozdíl ve výši 86.000 Kč, představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je povinna vydat, kdy tuto částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané výzvy ze dne 24. 11. 2022, která jí byla doručena dne 1.12.2022. Oprávnění jméno FO vyplývalo z obchodního rejstříku, tudíž žalobkyně byla v dobré víře, že tato je oprávněna jednat jménem žalované.

2. Ve věci byl dne 12.1.2023 pod č. j. EPR 351426/2022-7 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné výši odpor. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Na svoji obranu uvedla, že není ve věci pasivně legitimována, kdy předmětný závazkový vztah nebyl uzavřen mezi účastníky řízení, ale mezi žalobkyní a paní jméno FO, nar. datum tj. osobou jež disponovala mandátem k zastupování žalované pouze v období od 5.1.2011 do 5.1.2014. Žalovaná předmětné finanční prostředky nikdy fakticky neobdržela, žádným způsobem s nimi nijak nedisponovala. Platbu ve výši 36.000 Kč přijatou na bankovní učet žalované dne 29.4.2022 okamžitě (tentýž den) jméno FO převedla na svůj osobní účet - č.ú. č. účtu. Pokud jmenovaná za žalovanou v daném období podepsala potvrzení o přijetí hotovosti, činila tak v období, kdy nedisponovala žádným právním důvodem pro zastupování žalované. Dle veřejně dostupných stanov klienta činí délka mandátu pověřeného vlastníka 3 roky, přičemž jméno FO byla zvolena pověřeným vlastníkem dne 5.1.2011, a žádné další zvolení či obnovení jejího mandátu nebylo realizováno, kdy ve Sbírce listin není uveden žádný zápis ze shromáždění žalované, kde byla jméno FO znovu zvolena. Předmětné platby, tak jak jsou specifikovány v žalobě, nebyly promítnuty do účetnictví žalované. Žalovaná má za to, že veškeré právní jednání mezi žalobkyní a jméno FO bylo realizováno toliko v osobní rovině a nijak se žalované netýkalo. Žalovaná zdůraznila, že je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je správa, údržba a provoz domu. Ve vazbě na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1739/2021 žalovaná a v kontextu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů platí, že princip materiální publicity se uplatní i ve vztahu k obsahu listin obligatorně zakládaných do Sbírky listin, tj. i ve vztahu ke stanovám žalované, kdy pokud by žalobkyně postupovala s řádnou péčí a obezřetností, musela nebo přinejmenším měla vědět již v době realizace předmětných plateb, že jméno FO není oprávněna za žalovanou jakkoli právně jednat. Žalovaná nikdy žádným způsobem, byť dodatečně, právní jednání paní jméno FO v podobě domnělé smlouvy o zápůjčce, neschválila. Zde žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu např. sp. zn. 28 Cdo 770/2008, sp. zn. 22 Cdo 1870/2007 nebo sp. zn. 22 Cdo 4095/2018.

3. Z níže uvedených listinných důkazů a z výslechu svědků jméno FO a jméno FO soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z úplného výpisu z veřejného rejstříku žalované na č.l. 85 bylo zjištěno, že žalovaná je společenstvím vlastníků jednotek, kdy předmětem činnosti je provoz, správa a údržba vlastního domu a bytového fondu a zabezpečování plnění poskytovaných s užíváním bytů a nebytových prostor. Jako pověřený vlastník byla v obchodním rejstříku zapsána jméno FO, nar. datum od 5.1.2011 do 3.11.2022, následně je od 3.11.2022 jako pověřený vlastník zapsána tituly před jménem jméno FO, nar. datum.

5. Ze stanov žalované – Notářský zápis Anonymizováno, Anonymizováno ze dne 23.9.2010 bylo zjištěno, že tento byl uvedeného dne sepsán notářem tituly před jménem jméno FO, kdy tento osvědčil konání schůze shromáždění žalované, při které byly přijaty stanovy nově vzniklého SVJ s tím, že do funkce pověřeného vlastníka byla dne 23.9.2010 zvolena jméno FO, nar. datum. Dle č.l. VI. bod 6 stanov je funkční období členů zvolených orgánů společenství 3 roky, funkční období pověřeného vlastníka začíná dnem jeho zvolení. Dle č.l. VIII bod 1 stanov pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství, není-li zvolen výbor. Dle č.l. VIII bodu 2 stanov pověřený vlastník rozhoduje o záležitostech společenství, které nejsou ve výlučné pravomoci shromáždění, a pokud si rozhodování v určitých věcech shromáždění nevyhradilo, pověřený vlastník plní usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost. Dle č.l. VIII bodu 3 stanov pověřený vlastník činí právní úkony a podepisuje jménem společenství. Dle č.l. VIII bodu 4 stanov pověřený vlastník vykonává působnost a plní úkoly v rozsahu v jakém jinak přísluší podle zákona a těchto stanov výboru. Dle č.l. VIII bodu 5 stanov pověřený vlastník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením své právní povinnosti shodně jako člen výboru, odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že škodu nezavinil.

6. Z historie pohybů – běžný účet žalobkyně od 16.12.2021 do 21.12.2022 bylo zjištěno, že z účtu č. č. účtu vedeného na žalovanou byla na účet žalobkyně č. č. účtu zaslána dne 3. 3. 2022 částka ve výši 450.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč a dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč. Celkem ve výši 950.000 Kč (příchozí platby). A dále dne 29.4.2022 bylo z účtu žalobkyně na účet žalované zasláno 36.000 Kč (odchozí platba).

7. Z pokladního dokladu ze dne 1.4.2022 pro částku 200.000 Kč bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně, kdy bylo uvedeno přijato od právnická osoba, IČ: Anonymizováno, adresa, předala v hotovosti jméno FO (podepsána jako pověřený vlastník, v záhlaví dokladu identifikace právnická osoba, IČ: IČO žalované – žalované) částku ve výši 200.000 Kč. Jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky.

8. Z pokladního dokladu ze dne 4.4.2022 pro částku 200.000 Kč bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně, kdy bylo uvedeno přijato od právnická osoba, IČ: Anonymizováno, adresa, předala v hotovosti jméno FO (podepsána jako pověřený vlastník, v záhlaví dokladu identifikace právnická osoba, IČ: IČO žalované – žalované) částku ve výši 200.000 Kč. Jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky.

9. Z pokladního dokladu ze dne 6.4.2022 pro částku 200.000 Kč bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně, kdy bylo uvedeno přijato od právnická osoba, IČ: Anonymizováno , adresa, předala v hotovosti jméno FO (podepsána jako pověřený vlastník, v záhlaví dokladu identifikace právnická osoba, IČ: IČO žalované – žalované) částku ve výši 200.000 Kč. Jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky.

10. Z pokladního dokladu ze dne 8.4.2022 pro částku 200.000 Kč bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně, kdy bylo uvedeno přijato od právnická osoba, IČ: Anonymizováno, adresa, předala v hotovosti jméno FO (podepsána jako pověřený vlastník, v záhlaví dokladu identifikace právnická osoba, IČ: IČO žalované – žalované) částku ve výši 200.000 Kč. Jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky.

11. Z pokladního dokladu ze dne 12.4.2022 pro částku 200.000 Kč bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně, kdy bylo uvedeno přijato od právnická osoba, IČ: Anonymizováno, adresa, předala v hotovosti jméno FO (podepsána jako pověřený vlastník, v záhlaví dokladu identifikace právnická osoba, IČ: IČO žalované – žalované) částku ve výši 200.000 Kč. Jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky.

12. Z prohlášení ze dne 10.2.2022 podepsané jméno FO bylo zjištěno, že jméno FO, jako pověřený vlastník žalované potvrzuje, že veškeré finanční závazky mezi účastníky řízení tj. žalobkyní a žalovanou jsou zcela uhrazeny tj. vyrovnány.

13. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 18.7.2025 na č.l. 87 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. č. účtu v období od 1.1.2022 do 31.10.2022 byla žalovaná s tím, že právo nakládat s tímto účtem měla v období od 1.1.2022 do 31.10.2022 jméno FO, nar. datum.

14. Z výpisu z účtu žalované za 4/2022 - č.l. 88 bylo zjištěno, že dne 29.4.2022 byla na účet žalované č. č. účtu připsána platba ve výši 36.000 Kč od žalobkyně, kdy téhož dne 29.4.2022 byla částka ve výši 36.000 Kč převedena na účet č. č. účtu.

15. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 19.8.2025 – č.l. 98 bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. č. účtu (dříve Anonymizováno) je jméno FO, nar. datum. Účet byl otevřen dne 12.2.2018. Dále bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. č. účtu je žalobkyně, účet byl otevřen dne 23.3.2017, uzavřen dne 14.8.2024.

16. Z výpisu z účtu žalované a 3/2022 - č.l. 89-90 bylo zjištěno, že dne 3.3.2022 byla na účet žalované č. č. účtu připsána platba ve výši 500.000 Kč od jméno FO, s poznámkou část úvěru jméno FO. Dále bylo zjištěno, že dne 25.3.2022 byla na účet žalované č. č. účtu připsána platba ve výši 500.000 Kč od jméno FO, s poznámkou část úvěru jméno FO.

17. Z výzvy k dobrovolnému plnění ze dne 24.11.2022 vč. poštovního podacího lístku a výpisu sledování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 86.000 Kč, kdy bylo uvedeno, že žalovaná zapůjčila žalobkyni částku ve výši 950.000 Kč (rozpis plateb shodné s žalobou) a žalobkyně žalované vrátila částku 1.036.000 Kč. Žalované byla stanovena lhůta 7 dní ode dne odeslání dané výzvy. Žalovaná byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávek a dále byla upozorněna na možnost vzniku dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalované odeslána prostřednictvím právnická osoba. dne 24.11.2022. Žalované byla dodána dne 1.12.2022.

18. Z trestního oznámení na jméno FO ze dne datum vč. doplnění ze dne 11.1.2023 a usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 17.4.2024, č. j. Anonymizováno bylo zjištěno, že vůči jméno FO, nar. datum bylo na základě trestního oznámení ze dne 6.12.2022 ve znění jeho doplnění ze dne 11.1.2023 podaného žalovanou, zahájeno trestní stíhání pro přečin zpronevěry a zločin podvodu, kdy tato si jako statutární orgán, pověřený vlastník právnická osoba, IČ: IČO žalované, sídlem adresa, v době od roku 2012 do října 2014 včetně přisvojila pro svou potřebu finanční prostředky patřící právnická osoba, čímž žalované způsobila škodu ve výši 961.300 Kč a dále jako statutární orgán, pověřený vlastník právnická osoba, IČ: IČO žalované, sídlem adresa, uvedla nepravdivé údaje, na základě kterých uzavřela dne 8.9.2017 za žalovanou úvěrovou smlouvu č. hodnota s tím, že pro svoji potřebu v období září až listopad 2017 z poskytnutého úvěru odčerpala 1.059.500 Kč.

19. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 20.6.2023 a 3.7.2023 bylo zjištěno, že na adrese adresa je bytový dům, kde je 5 bytových jednotek. V roce 2011 vzniklo v uvedeném domě společenství vlastníků, kdy byla zvolena statutárním orgánem tzv. pověřeným vlastníkem. Byla zvolena řádně na shromáždění vlastníků, přičemž tuto funkci vykonávala až do roku 2022, kdy byla do funkce zvolena paní jméno FO. Měla za to, že její funkce nezanikla v roce 2014, a to vzhledem k malému počtu vlastníků se vždycky domluvili na tom, že tu funkci bude vykonávat dál. Pokud věděla, tak žádné zápisy o tomto nejsou, nepořizovali je, to vyplývalo z ústní dohody. V rámci úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 20.6.2023 se otázky dále týkaly domu a okolí, úvěru a prováděných prací. V rámci úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 3.7.2023 uvedla, že pokud v září 2021 v 6 případech zaslala na účet žalobkyně celkem 1.850.000 Kč a v měsíci březnu 2022 v 6 případech částku celkem ve výší 950.000 Kč a následně tyto částky asi ve třech týdnech v hotovosti od žalobkyně inkasovala, tak šlo o její omyl, kdy šlo o její soukromou půjčku, kdy omylem uvedla číslo účtu žalované – SVJ, nejednalo se o peníze SVJ. Na svůj omyl přišla až po uvedených transakcích.

20. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO ze dne 15.3.2023 bylo zjištěno, že ve prospěch žalobkyně sjednával půjčky osobně, a to se svými známými například od jméno FO, firmy Anonymizováno, společenství vlastníků – jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, pokud mu bylo známo půjčky byly uhrazeny kromě pana jméno FO, tomu peníze nemohl vrátit, neboť jej pan jméno FO následně odvolal z jednatelství. Peníze byly spotřebovány pro obchodní společnost Anonymizováno nebo Anonymizováno, kdy důvodem půjček bylo zajištění chodu společností. Tyto půjčky zpravidla sjednával osobně, protože se jednalo o kamarády. jméno FO o všech věděl.

21. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO, nar. datum ze dne 5.12.2023 (č.l. 371-372 trestního spisu) bylo zjištěno, že jmenovaný znal paní jméno FO delší čas přes svého jednoho kamaráda. Tato ho oslovila za účelem si půjčit přesně specifikované peněžní prostředky za předem stanovených podmínek. K právnická osoba neměl žádný vztah, kdy věděl jen toliko, že se snad paní jméno FO zmiňovala, že je v nějakém Anonymizováno předsedkyní, ale v jakém konkrétním, to nevěděl. jméno FO znal zběžně přes svého kamaráda. K převodu peněz na účet právnická osoba č.ú. č. účtu dne 24.9.2021 ve výši 550.000 Kč, dne 27.9.2021 ve výši 1.000.000 Kč a 500.000 Kč a dne 29.9.2021 částku 64.500 Kč uvedl, že neměl nejmenší tušení, že peníze posílá na účet právnická osoba. Číslo účtu poskytla právnímu zástupci tituly před jménem jméno FO, který vyhotovoval smlouvu o zápůjčce, sama jméno FO. Sám nikterak neověřoval, o jaký účet se jedná, ani neměl možnost to ověřit. Za jakým účelem si peníze paní jméno FO půjčovala nevěděl. Peníze půjčil za účelem zisku na úrocích. Jako zástavou za uvedenou půjčku ručila paní jméno FO bytem na Anonymizováno. Uvedenou půjčku pak převzal pan jméno FO, takže jeho osobě jméno FO nic nedluží, nemá vůči ní z uvedené půjčky žádnou pohledávku.

22. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO, nar. datum ze dne 4.12.2023 (č.l. 373-374 trestního spisu) bylo zjištěno, že paní jméno FO dříve neznal, dostal na ní kontakt ohledně zápůjčky finančních prostředků, kdy ona sháněla někoho, kdo by jí půjčil finanční prostředky. K její činnosti v nějakém Anonymizováno nic nevěděl, a to ani to, že dělá předsedkyni v právnická osoba. Na základě jednání jí tedy dne 15.2.2022 poskytl finanční půjčku ve výši 3.657.600 Kč, kdy sepsali smlouvu o úvěru, notářský zápis, zástavní smlouvu. Nevěděl, na co si paní jméno FO peníze půjčuje. Část finančních prostředků byla zaslána do advokátní úschovy a částku 1.000.000 Kč zaslal ve dvou platbách na účet uvedený ve smlouvě, jednalo se o dvě platby po 500.000 Kč. Tento účet nadiktovala při sepisování smlouvy paní jméno FO. Nezjišťoval, ani ho nenapadlo, že je to účet právnická osoba, to tehdy vůbec nevěděl. Peníze půjčil paní jméno FO za účelem zisku v podobě smluvního úroku. jméno FO osobně neznal. jméno FO do dnešního dne peníze nevrátila, ale on tuto pohledávku následně postoupil dále a věc dále neřeší. S paní jméno FO od té doby v kontaktu není.

23. Z úvěrové smlouvy ze dne 15.2.2022 a ze smlouvy o zástavním právu ze dne 15.2.2022 uzavřené mezi jméno FO a jméno FO (č.l. 380-385 a č.l. 377-379 trestního spisu) bylo zjištěno, že mezi jméno FO dlužníkem a jméno FO jako věřitelem byla dne 15.2.2022 uzavřena smlouva o úvěru, kdy na základě uvedené smlouvy se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 3.657.600 Kč (bod 2.1 smlouvy) s úrokem ve výši 1% měsíčně z poskytnuté částky. V bodu 3.1 byl sjednán způsob čerpání úvěru, kdy částka ve výši 2.657.600 Kč bude poskytnuta na účet advokátní úschovy u Jméno advokáta B, advokáta se sídlem adresa, PSČ adresa, č.ú. č. účtu, a to do 5 pracovních dnů po kumulativním splnění stanovených podmínek a část úvěru ve výši 1.000.000 Kč bude poskytnuta na účet dlužníka č.ú.: č. účtu, a to do 5 pracovních dnů po kumulativním splnění opět stanovených podmínek. Za účelem zajištění poskytnutého úvěru bylo zřízeno smlouvou o zástavním právu ze dne 15.2.2022 zástavní právo k bytové jednotce ve vlastnictví jméno FO, a to konkrétně bytové jednotce č. Anonymizováno, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, postavené na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); a k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno, postavené na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); v rozsahu id. Anonymizováno vzhledem k celku; a k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); v rozsahu id. Anonymizováno vzhledem k celku;- jednotce č. Anonymizováno, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, postavené na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); a k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č.p. Anonymizováno, postavené na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); v rozsahu id. Anonymizováno vzhledem k celku; a k jednotce náležejícího spoluvlastnického podílu na pozemku p.č. hodnota (zapsaném na listu vlastnictví číslo hodnota); v rozsahu id. Anonymizováno vzhledem k celku.

24. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO, nar. datum ze dne 5.12.2023 (č.l. 184-185 trestního spisu) bylo zjištěno, že v bytě na adrese adresa fyzicky nebydlela, byt měla jako investiční. Bydlela v něm původní nájemnice paní jméno FO, která již zemřela. K situaci v domě ani k činnosti SVJ a její předsedkyně paní jméno FO nebyla schopna uvést žádné podrobnosti, tyto neměla, neboť v bytě nebydlela. Obdobně neměla žádné informace o opravách v domě, jeho rekonstrukci ani k vlastní činnosti paní jméno FO jako předsedkyně SVJ. Na okolnosti stran úvěru si s ohledem na odstup času nevzpomněla. Pokud bylo něco nutno podepsat, tak to podepsala k výzvě paní jméno FO, ale již si nepamatovala, o co šlo a kdy to bylo. Usnesení ze schůze shromáždění vlastníků SVJ v roce 2014 podepsala, usnesení z roku 2016 nikoliv, nebyl to její podpis, v danou dobu byla již dva roky vdaná, a jméno Anonymizováno již nepoužívala. Nikomu žádnou plnou moc k jednání v SVJ nedávala.

25. Z úředního záznamu o podání vysvětlení jméno FO, nar. datum ze dne 23.11.2023 (č.l. 181-182 trestního spisu) bylo zjištěno, že jmenovaná měla byt v domě na adrese adresa, který zakoupila před více jak 10 lety, přesně si nepamatovala, jednalo se o investiční byt. V roce 2019 jej prodala. V bytě nikdy nebydlela, pronajímala ho původní nájemnici paní jméno FO až do její smrti. K chodu SVJ v domě a k činnosti její předsedkyně jméno FO uvedla toliko, že o uvedeném nic neví, o to se nezajímala z důvodu, že v bytě nebydlela. Rovněž nemohla poskytnout žádné informace stran případných oprav a stavebních prací v domě. Byla účastna jen jednoho shromáždění vlastníků, asi v roce 2014, kde se mělo rozhodoval asi o úvěru pro SVJ, kdy o tomto shromáždění jí informoval pravděpodobně bratr a doslala vyrozumění telefonicky. Dalších shromáždění se neúčastnila, nikomu nedávala plnou moc k jejímu zastupování. Ke shromáždění z listopadu 2016, kde je podepsána, že schvaluje úvěru pro SVJ ve výši 2,5 milionu uvedla, že na něm nebyla a podpis na listině není její.

26. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 6.11.2024 č.l. 73-79 bylo zjištěno, že jméno FO svoji vinu nepopřela, uznala, že peníze (bod 2 obžaloby) z úvěru od Anonymizováno použila pro svoji potřebu, jinak vyjádřila lítost, s tím, že se snažila zajistit opravu domu, kdy neměla důkaz o tom, že faktury nezfalšovala. V rámci projednávané věci soud neučinil z daného důkazu žádná další podstatná skutkové zjištění.

27. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne 6.11.2024, který nabyl právní moci dne 6.11.2024 (pro vinu a trest) a dne 13.11.2024 (pro náhradu škody vůči poškozené žalované) bylo zjištěno, že jméno FO, narozená datum v Brně byla uznána vinnou, jako statutární orgán, pověřený vlastník právnická osoba, IČ IČO žalované, sídlem adresa, v době od roku 2012 do října 2014 včetně si přisvojila pro svou potřebu finanční prostředky patřící právnická osoba, konkrétně (popsané ve výrokové části rozsudku), čímž právnická osoba, IČ IČO žalované, sídlem adresa, způsobila celkovou škodu ve výši 961.300 Kč. Dále jako statutární orgán, pověřený vlastník právnická osoba, IČ IČO žalované, sídlem adresa, uzavřela dne 8.9.2017 za právnická osoba s právnická osoba, pobočka adresa, úvěrovou smlouvu č. hodnota na částku 2.500.000 Kč, kdy při uzavírání této smlouvy doložila bance Usnesení ze schůze právnická osoba, adresa, ze dne 20.11.2016, kterým společenství vlastníků schvaluje přijetí úvěru ve výši 2.500.000 Kč, přičemž však na uvedeném Usnesení ze schůze právnická osoba, adresa, padělala podpisy vlastníků jednotek, kdy dne 7.9.2017 vyhotovila padělanou Smlouvu o dílo mezi objednatelem právnická osoba a zhotovitelem právnická osoba, IČ IČO, ve které za právnická osoba uvedla číslo svého bankovního účtu č. č. účtu, smlouvu založila do účetnictví právnická osoba a po připsání částky 1.046.885,42 Kč dne 15.9.2017 na účet právnická osoba od Anonymizováno., převedla z účtu právnická osoba na svůj bankovní účet č. č. účtu dne 18.9.2017 částku 150.000 Kč, dne 19.9.217 částku 100.000 Kč, dne 20.9.2017 částku 100.000 Kč, dne 29.11.2017 částku 20.000 Kč, ve všech případech u bankovních převodů označila platby jako zálohová platba společnosti právnická osoba, dále v průběhu měsíců září až listopad 2017 provedla v 11 případech převody finančních částek z účtu SVJ na svůj bankovní účet č. č. účtu, konkrétně dne 22.9.2017 částku 25.000 Kč, dne 4.10.2017 částku 16.000 Kč, dne 9.10.2017 částku 45.000 Kč, dne 11.10.2017 částku 12.000 Kč, dne 13.10.2017 částku 5.000 Kč, dne 18.10.2017 částku 15.000 Kč, 20.10.2017 částku 5.000 Kč, dne 25.10.2017 částku 40.000 Kč, dne 6.11.2017 částku 30.000 Kč, dne 13.11.2017 částku 2x 50.000 Kč, dále provedla hotovostní výběry z účtu právnická osoba, dne 18.9.2017 výběr částky 50.000 Kč, dne 25.9.2017 výběr částky 50.000 Kč, dne 27.10.2017 výběr částky 120.000 Kč, dne 10.11.2017 výběr částky 10.000 Kč, dne 21.11.2017 výběr částky 150.000 Kč, dne 27.10.2017 uhradila z účtu právnická osoba částku 6.500 Kč za půjčení vozidla u společnosti právnická osoba. pro svou potřebu a dne 15.11.2017 uhradila částku 10.000 Kč za půjčení vozidla u společnosti právnická osoba. pro svou potřebu, z poskytnutého úvěru právnická osoba ve výši 1.046.885,42 Kč od Anonymizováno. odčerpala pro svou potřebu z bankovního účtu právnická osoba v období od září do listopadu 2017 celkem částku 1.059.500 Kč, tedy přisvojila si cizí věc, která jí byla svěřena a způsobila tak na cizím majetku větší škodu (ad 1), při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje, podstatné údaje zamlčela a způsobila takovým činem značnou škodu (ad 2) a tím spáchala přečin zpronevěry podle § 206 odstavec 1, 3 trestního zákoníku (ad 1) a zločin úvěrového podvod podle § 211 odstavec 1, odstavec 5 písmeno c) trestního zákoníku (ad 2). Jmenovaná byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, s tím, že výkon trestu byl podmínečně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Dále ji bylo uložena, aby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila tj. žalované ve výši 961.300 Kč, kdy ve zbytku byla žalovaná odkázána na řízení občanskoprávní. Dále ji byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, jeho člena či funkce prokuristy právnické osoby, a to včetně zákazu zastupování na základě plné moci, příkazní smlouvy či jiného právního jednání umožňujícího jednat za právnickou osobu na dobu tří roků.

28. Z poskytnutí součinnosti právnická osoba ze dne 20.3.2023 bylo zjištěno, že v rámci policejního šetření k výzvě Policie ČR žalobkyně sdělila, že všechny transakce s právnická osoba prováděl bývalý jednatel společnosti právnická osoba jméno FO, kdy tento byl dne 2.11.2022 odvolán z funkce jednatele společnosti, kdy je zde podezření, že vůči společnosti spáchal vícero trestných činů. Ve věci bylo podáno trestní oznámení, které je vedeno u policejního orgánu od č.j. Anonymizováno. Toliko následně kontrolou vedení společnosti zjistilo, že právnická osoba – žalovaná zaslala na účet žalobkyně č. č. účtu bankovním převodem na účet 950.000 Kč, kdy v hotovostních platbách bylo právnická osoba vráceno 1.000.000 Kč a bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu dále 36.000 Kč. Všechny hotovostní operace prováděl jméno FO, za právnická osoba jméno FO.

29. Z právnická osoba x právnická osoba - oznámení o neúčinnosti jednání ze dne 19.1.2023 zjištěno, že písemnosti nazvanou výzva k podání vysvětlení, výzva k upuštění od neoprávněného jednání zástupce žalované vyzval jméno FO prostřednictvím jejího právního zástupce tituly před jménem jméno FO k vysvětlení a předání předmětné dokumentace, týkající se bankovních převodů, kdy jméno FO zaslala z účtu žalované č. č. účtu na účet žalobkyně společnosti právnická osoba č. č. účtu dne 3. 3. 2022 částku ve výši 450.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku ve výši 100.000 Kč a dne 25. 3. 2022 částku ve výši 100.000 Kč a následně v hotovosti přijala dne 1.4.2022, 4.4.2022, 6.4.2022, 8.4.2022, 12.4.2022 vždy 200.000 Kč tj. 5x 200.000 Kč, a dále dne 29.4.2022 bylo z účtu žalobkyně na účet žalované zasláno 36.000 Kč. Dále bylo uvedeno, že všechna potvrzení v hotovosti podepsala jméno FO, jako zapsaný pověřený vlastní, avšak tato nedisponovala žádným právním důvodem k zastoupení žalované, kdy jí mandát uplynul k 5.1.2014. Jmenovaná byla tedy požádána o předání veškeré dokumentace, kterou má k dispozici a která se týká těchto financích transakcí, dále o vysvětlení, z jakého důvodu byla převedena z účtu právnická osoba na účet právnická osoba částka ve výši 950.000 Kč a jak bylo naloženo částkou ve výši 1.000.000 Kč, kterou přijala od právnická osoba v hotovosti. Dále byla upozorněna na to, že neoprávněna převzala za právnická osoba dne 1.12.2022 předžalobní upomínku právnická osoba a zejména dne 12.1.2023 elektronický platební rozkaz vydaný Městským soudem v Brně sp. zn. EPR 351426/2022. K doložení požadovaného byla jmenované stanovena lhůta 7 kalendářní dnů od doručení výzvy.

30. Z dokladu o převzetí EPR v této právní věci (výzva k převzetí od právnická osoba. ze dne 10.1.2023, prohlášení o dodání zásilky ze dne 12.1.2023, doručenka) bylo zjištěno, že dne 12.1.2023 jméno FO za žalovanou převzala EPR 351426/2022-7.

31. Ze smlouvy o zápůjčce nedatované a nepodepsané za žalobkyni a dále smlouvy o zápůjčce nedatované s podpisy soud neučinil žádná skutková tvrzení, neboť tyto důkazy byly soudu předloženy až po koncentraci řízení.

32. Z trestního oznámení žalobkyně na jméno FO, bývalého jednatele žalobce ze dne 21.12.2022 a z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 12.8.2025 č.j. Anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně podala trestní oznámení na jméno FO a jméno FO, kdy bylo následně zahájeno trestní stíhaní pro a) zvlášť závažný zločin podvodu (oba), b) zločin zpronevěry (jméno FO) a c) přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku (jméno FO), kdy svým jednáním mimo jiné jméno FO v období od 7.9.2021 do 30.10.2022 jako jednatel žalobkyně si přisvojit svěřené finanční prostředky společnosti, které vybíral z bankovního účtu a to v celkové výši 4.550.572 Kč, které vybíral v hotovosti, prostřednictvím platebních karet nebo je posílal na účet u spol. Anonymizováno, což nikterak nedokladovat do účetnictví žalobkyně a následně tyto prostředky použit pro svoji potřebu, dále v době od 22.4.2022 do 7.10.222 jako jednatel žalobkyně uzavíral jménem žalobkyně peněžní zápůjčky v celkové výši 664.500 Kč, které byly následně poukázány na bankovní účet žalobkyně, odtud je vybíral v hotovosti, čerpal prostřednictvím platebních karet nebo je posílal na svůj účet spol. Anonymizováno., což nijak nedokladoval do účetnictví společnosti, nepoužil je pro obchodní činnost žalobkyně a využil je pro svoji potřebu.

33. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že je bývalým jednatelem žalobkyně, kdy k žalované žádný vztah neměl. Svědek věděl, že si paní jméno FO půjčovala peníze od pana jméno FO a u těch půjček udělala chybu a uváděla číslo ne svého účtu, ale číslo právnická osoba (žalované). jméno FO zná ze svého soukromého života už od dětství, od školy, kdy i chodil s její dcerou. S ohledem na tyto dlouholeté vztahy si pomáhají, potřebovala půjčit peníze jako soukromá osoba, možná na opravu nějakého domu ve Anonymizováno. Tak ji zkontaktoval s panem jméno FO. Svědek osobně rovněž paní jméno FO půjčil ze svých soukromých prostředků. A rovněž si někdy půjčil i od ní, kdy jí požádal, aby mu a panu jméno FO poskytla půjčku, a to pro žalobkyni. Jednalo se o půjčku na zajištění provozu firem, v nichž figuroval pan jméno FO a svědek. Vzhledem k dlouholetým vztahům, se jí zeptal, zda má volné finanční prostředky, protože ona mohla nějaké prostředky získat, něco prodat a když mi řekla, že je k dispozici má, neviděl svědek problém v tom jí oslovit, zda by zase na oplátku mohla vypomoci ona svědkovi tj. do firmy. Požádal ji jako soukromou, fyzickou osobu. Od právnická osoba o žádné peněžní prostředky nežádal. Jednalo se o půjčky, tak cca 2.000.000 Kč, kdy tam byl určitě úrok (přesnou výši neznal), protože pokud to šlo do firmy, tak by to bez úroku nešlo. Na přesné časové okolnosti si svědek nevzpomněl zejména kdy paní jméno FO půjčoval pan jméno FO a půjček, které byly poskytnuty pro firmu. Svědek měl za to, že byla uzavřena smlouva. Byl 100% přesvědčen o tom, že se jedná o finanční prostředky paní jméno FO jako soukromé osoby, protože pokud si ona půjčila finanční prostředky, tak za ně ručila svým bytem. Měl k dispozici i potvrzení od paní jméno FO a právnická osoba, že má všechno vyřízeno. K tomu dále ohledně dokladů a potvrzení od Anonymizováno uvedl, že toto na potvrzení – prohlášení ze dne 10.2.2022, a na příjmových dokladech - figurovalo proto, že peníze chodily i z účtu Anonymizováno, a to právě proto, že používala těch účtů víc (soukromý, účet Anonymizováno), pokud tedy peníze přišly z účtu Anonymizováno, tak chtěl mít na dokladu uvedeno Anonymizováno, aby to bylo vyrovnané a nevykazoval se vůči Anonymizováno dluh. Z jiného účtu, než z účtu Anonymizováno v rámci těch půjček s paní jméno FO peníze pro žalobkyni nepřišly. Pokud byla svědkovi předkládána smlouva mezi žalobkyní a Anonymizováno (tato k okamžiku výslechu svědka doposud soudu předložena nebyla, nebyla známa asi zástupci žalované), svědek nerozporoval svůj podpis, kdy uvedl, že mu jejich účetní paní jméno FO řekla, že je třeba právě s ohledem na to, odkud chodily peněžní prostředky, mít takovouhle smlouvu. Souhrnně uvedl, že on jednal jako jednatel žalobkyně s paní jméno FO jako s fyzickou osobou, nikoliv jako se zástupcem Anonymizováno, všechny závazky jsou vyrovnané, půjčoval si na provoz, pořád se jednalo o jedny a ty samé peněžní prostředky, kdy určitě měl uzavřenou smlouvu s paní jméno FO, ale tu mu vrátila paní jméno FO, účetní, že takto to být nemůže, že musí mít smlouvu s Anonymizováno, a to právě proto, že peníze chodily z účtu Anonymizováno. Peníze byly půjčeny na účet, hotovostně nikoliv. Následně došlo k vrácení v hotovosti, a to proto, že to tak chtěla paní jméno FO. Při výplatě těch půjček peníze vybral z účtu žalobkyně, kdy si svědek nevzpomněl kolikrát ty peníze takto vybíral, ani na to, kolikrát se v souvislosti s vrácením těch peněz s paní jméno FO sešel, možná každý den. Párkrát s těmi penězi i někoho poslal. Pokud tam byla nějaká platba z účtu na účet a měl za to, že to byl ten úrok. Data vyhotovení pokladních dokladů nekontroloval, vždy to dal paní účetní a pokud tam byla nějaký chyba, muselo se to opravit. Dále se svědek nemohl vyjádřit k tomu, jestli paní jméno FO hovořila o tom, že by členové Anonymizováno o těchto peněžních tocích cokoliv věděli, ani k tomu, zda uvedené dávala do účetnictví Anonymizováno. jméno FO mu řekla, že byla řádně zvolena za Anonymizováno, takže byla oprávněna jménem Anonymizováno jednat. V Anonymizováno všechno řešila ona, byly tam důchodkyně, neměl o tom pochybnosti.

34. Z výslechu svědkyně jméno FO, bylo zjištěno, že vlastnila jeden z bytů u Anonymizováno a zastávala v minulosti funkci pověřeného vlastníka. Se žalobkyní za Anonymizováno žádné smlouvy neuzavírala. Pokud si v minulosti jako fyzická osoba půjčila peněžní prostředky od tituly před jménem jméno FO, tak v té smlouvě, kterou s ním uzavřela, kdy si půjčila cca 2,5 milionu s úrokem 1%, byl uveden účet Anonymizováno, takže peníze od něj přišly na tento účet. Pokud si tedy půjčila peníze, tak pak z těchto, když je měla k dispozici peníze půjčovala panu jméno FO, tohoto znala asi 15 let, byl to spolužák její dcery, kdy jejich vztah by charakterizovala tak, že se jedná o velmi blízkou osobu. Vše probíhalo na základě ústní dohody, žádné písemné smlouvy mezi sebou neuzavírali. Měla za to, že od pana jméno FO peníze přišly asi na 2x, asi na jaře 2022 a panu jméno FO půjčovala asi taky na 2x nebo na 3x, tedy po částech, mohlo to být tak v horizontu měsíce. Asi se jednalo o půjčku cca 2 miliony, nevěděla to přesně. Byly mezi nimi sjednány úroky, mohlo být to být 80 tisíc, 90 tisíc, do 100.000 Kč. Stran splatnosti byla ústní dohoda, že jak měl peníze k dispozici, tak je vracel. Peníze jí následně tedy pan jméno FO vrátil, a to postupně a bylo to v hotovosti. Jednalo se tedy o její peníze, které chtěla využít k financování dostavby domu jejího přítele, tedy využila je pro svoji spotřebu a potřebu. Jednoznačně trvala na tom, že ona jako zástupce Anonymizováno nikdy žalobkyni žádné peníze nepůjčovala, ani žalobkyně nepůjčovala peníze Anonymizováno. Trvala na tom, že si peníze půjčovala jako fyzická osoba, kdy účet Anonymizováno byl uveden omylem, kdy toto se stalo jednou, a to u půjčky od pana jméno FO. Zápůjčka byla uzavřena mezi tituly před jménem jméno FO a svědkyní jako fyzickou osobou. Pokud šlo o podmínky této zápůjčky, kde byla i zástava na její byt, tak tyto podmínky stanovil pan tituly před jménem jméno FO. Tu smlouvu sepisoval právník pana jméno FO, ten tam zanesl i ten účet, kdy jak už řekla, omylem předložila kartičku s číslem účtu Anonymizováno. Přístup k účtu Anonymizováno u právnická osoba měla jenom ona. O těchto finančních operacích s panem jméno FO a s panem jméno FO nikdo z členů Anonymizováno nevěděl. Účet Anonymizováno používala i jako svůj účet vlastní, bylo pro ni jednodušší jít na pobočku právnická osoba, která byla blízko, než jezdit přes celé město, kdy měla účet u Anonymizováno. Pokud tedy půjčovala peníze panu jméno FO a posílalo se to na účet, tak pokud vzpomněla z internetového bankovnictví, tak se jednalo o účet právnická osoba. jméno FO byl jednatelem žalobkyně, ale ona půjčovala jemu, a to na základě ústní dohody, kdy číslo účtu jí dal pan jméno FO, dál to nijak neřešila. K předloženým příjmovým pokladním dokladům ze dne 1.4.2022, 6.4.2022, 8.4.2022, 12.4.2022, 14.4.2022 a prohlášení ze dne 10.2.2022 svědkyně uvedla, že tyto listiny zná, je na nich její podpis. Pokud byly vyhotoveny příjmové pokladní doklady nebo prohlášení ze dne 10.2.2022, které podepsala jako pověřený vlastník za žalovanou, učinila tak proto, že jí to řekl pan jméno FO, že to tak po něm požaduje účetní jejich firmy, že to tak je z účetního hlediska správné, když ty peníze šly z/na účet Anonymizováno. Udělala, co po ní chtěli, nepřemýšlela tak dalece, že to podepisuje jako pověřený vlastník Anonymizováno tj. neřešila, jestli je to právnická osoba nebo pan jméno FO. Účetnictví Anonymizováno vedla společnost právnická osoba, takže kdokoliv z vlastníků se mohl na to účetnictví podívat, zda tam někdo chodil neví, po ní nikdo nic takového nechtěl. Již si nepamatovala, jak se pak ty platby zaúčtovávaly. Když bylo založeno Anonymizováno, byla asi na začátku roku 2011 zvolena od počátku pověřeným vlastníkem, kdy vlastnila nově vybudovanou bytovou jednotku. Funkční období podle původních stanov byly 3-5 let, přesně si nevzpomněla. V té funkci pokračovala, a to na základě ústní dohody s ostatními spoluvlastníky, kdy tu funkci nikdo dělat nechtěl a vzhledem k tomu, že tam bylo 5 spoluvlastníků, tak to bylo v podstatě jednoduché. Nikdy proti takovému postupu nebyly žádné námitky, stále za ní chodili jako „za předsedou“. Dům jako takový byl starý 80-90 let a 50 let neudržovaný, tak bylo zájmem všech spoluvlastníků, aby byl ten dům v co nejlepším stavu, tak jej začali opravovat. Pokud zastupovala Anonymizováno v rámci rekonstrukce, tak to bylo i z pokynu zbývajících spoluvlastníků, kteří chtěli byt opravit. Buď bylo výběrové řízení nebo na doporučení, že např. některá firma dělá třeba stavební práce dobře, tak asi takto. Pokud šlo o konání shromáždění, tak když probíhaly stavební práce, tak to mohlo být i 2x týdně, kdy to bylo potřeba. A když už ten dům vypadal tak, jak vypadá dneska, to mohlo být v roce 2018, 2019, tak to už si nevzpomněla, jak často se shromáždění konalo. Nepamatovala si, kolik shromáždění bylo svoláno v souladu se zákonem vč. toho, zda byl vyhotoven zápis a založen do podkladů Anonymizováno. Nepamatovala si, zda existuje nějaký písemný zápis ze shromáždění, kde byla zvolená po roce 2011, ale myslí si, že ano. Měla za to, že takový zápis nezakládala do obchodního rejstříku, tam se zakládaly až později, až je k tomu vyzval soud, uzávěrky. Pověřeným vlastníkem byla do roku podzimu 2022 (možná září, říjen), v současné době není ani vlastník bytové jednotky.

35. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu zvukový záznam výslechu jméno FO ze dne 6.11.2024 ve věci sp. zn. spisová značka a výslech statutárního zástupce žalované tituly před jménem jméno FO, neboť tyto důkazy by neměly vliv na níže uvedené právní posouzení projednávané věci.

36. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

37. Dle ust. § 164 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

38. Dle ust. § 440 odst. 1 občanského zákoníku překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

39. Dle ust. § 440 odst. 2 občanského zákoníku není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu 40. Dle ust. § 444 odst. 1 občanského zákoníku, kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

41. Dle ust. § 444 odst. 2 občanského zákoníku dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla 42. Dle ust. § 980 odst. 1 občanského zákoníku (princip materiální publicity) je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

43. Dle ust. § 1128 odst. 1 občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

44. Dle ust. § 1128 odst. 2 občanského zákoníku rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

45. Dle ust. § 1128 odst. 3 občanského zákoníku není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

46. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

47. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

48. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.

49. Dle ust. § 8 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin, neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost.

50. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

51. Předmětem právního posouzení bylo, zda mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce, na jehož základě by byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni částku 86.000 Kč jako tvrzené bezdůvodné obohacení. Klíčovou otázkou tedy bylo, mezi jakými subjekty byly předmětné peněžní transakce a půjčky skutečně uzavřeny, a zda žalovaná byla nositelem jakéhokoli závazku vůči žalobkyni.

52. V řízení bylo prokázáno, že veškeré zápůjčky ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku byly sjednávány a realizovány osobně jméno FO, a to buď vůči jméno FO jako fyzické osobě, případně vůči žalobkyni, jejímž jednatelem v rozhodném období března, dubna 2022 jméno FO byl, nikoliv však vůči žalované. jméno FO ve své svědecké výpovědi (v tomto řízení i v řízení trestním sp. zn. spisová značka) opakovaně a jednoznačně uvedla, že peněžní prostředky půjčovala jako soukromá osoba nikoliv jako pověřený vlastník žalované jednající jejím jménem, tedy že žalobkyni žádné peníze nepůjčovala jménem Anonymizováno - žalované, a že Anonymizováno nebylo účastníkem těchto půjček ani o nich nevědělo. Stejně tak svědek jméno FO potvrdil, že jednal výlučně s jméno FO jako s fyzickou osobou, nikoli jako se zástupcem Anonymizováno - žalovanou, a že měl za to, že se jedná o její soukromé prostředky.

53. Konkrétně bylo v řízení prokázáno, že na běžný účet žalobkyně č. č. účtu od 16.12.2021 do 21.12.2022 byla z účtu č. č. účtu vedeného na žalovanou, k němuž měla dispoziční oprávnění v období od 1.1.2022 do 31.10.2022 jméno FO, nar. datum, zaslána dne 3. 3. 2022 částka ve výši 450.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč, dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč a dne 25. 3. 2022 částka ve výši 100.000 Kč. Celkem tedy byla zaslána částka ve výši 950.000 Kč (příchozí platby). A dále dne 29.4.2022 bylo z účtu žalobkyně na účet žalované zasláno 36.000 Kč (odchozí platba).

54. Dále bylo prokázáno, že dne 1.4.2022 byla v hotovosti vrácena na půjčce částka ve výši 200.000 Kč, dále dne 4.4.2022 částka 200.000 Kč, dále dne 6.4.2022 částka 200.000 Kč, dále dne 8.4.2022 částka 200.000 Kč a dále dne 12.4.2022 částka 200.000 Kč tj. celkem 1.000.000 Kč. Bylo prokázáno, že tyto peněžní prostředky přijala svědkyně jméno FO od jméno FO, kdy bylo uvedeno, že byly přijaty od právnická osoba, IČ: Anonymizováno, adresa s tím, že svědkyně se podepsala jako pověřený vlastník, kdy v záhlaví dokladu byla identifikace Anonymizováno adresa, IČ: IČO žalované – žalované. Soud má však za prokázané (svědkyně jméno FO, svědek jméno FO), že tak uvedené bylo učiněno z důvodu, že peníze prošly bankovním účtem žalované č. č. účtu, a to v souladu s pokynem účetní žalobkyně, kdy svědkyně jméno FO učinila to, co jí řekl svědek jméno FO, kdy o uvedeném blížeji nepřemýšlela.

55. Současně bylo prokázáno, že svědkyně jméno FO uzavřela dne 15.2.2022 smlouvu o úvěru a zástavní smlouvy s jméno FO, dle které částka úvěru ve výši 1.000.000 Kč měla být poskytnuta na účet dlužníka č.ú.: č. účtu (pozn. účet žalované), kdy jméno FO dne 4.12.2023 uvedl, že číslo účtu uvedla při sepisu smlouvy o úvěru paní jméno FO a neměl důvodu zkoumat, kdo je jeho vlastníkem. Dále bylo prokázáno, že dne 3.3.2022 byla na účet žalované č. č. účtu připsána platba ve výši 500.000 Kč od jméno FO, s poznámkou část úvěru jméno FO. Dále bylo zjištěno, že dne 25.3.2022 byla na účet žalované č. č. účtu připsána platba ve výši 500.000 Kč od jméno FO, s poznámkou část úvěru jméno FO.

56. Soud má tedy za to, že v řízení nebyla prokázána existence žádné smlouvy o zápůjčce (ústní, písmenné) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Pokud byly předloženy nedatové smlouvy o zápůjčce, tak tyto byly předloženy až po koncentraci řízení s tím, že svědkyně jméno FO si na něj nepamatovala. Svědek jméno FO uváděl, že s ohledem na to, že peněžní prostředky chodily přes účet Anonymizováno – žalované, bylo by vhodné mít takovouto smlouvu. Naopak bylo prokázáno, že žalovaná žádné peněžní prostředky fakticky nepřijala ani s nimi nedisponovala, o finančních transakcích mezi jméno FO, panem jméno FO potažmo panem jméno FO ničeho nevěděla. A částka 36.000 Kč, která byla připsána na účet žalované dne 29.4.2022 byla okamžitě téhož dne převedena na osobní účet jméno FO.

57. Pokud bylo ve prospěch účtu žalobkyně připsáno 950.000 Kč a vráceno celkem 1.036.000 Kč (hotovostně 1.000.000 Kč, bezhotovostně 36.000 Kč), rozdíl ve výši 86.000 Kč představuje sjednané úroky mezi jméno FO a jméno FO, které dle svědkyně jméno FO představovaly částku do 100.000 Kč.

58. Podle ustálené judikatury nelze věrohodnost svědka posuzovat mechanicky ani apriorně, nýbrž vždy individuálně, se zohledněním obsahu výpovědi, její vnitřní konzistence, souladu s ostatními provedenými důkazy a motivace svědka k nepravdivé výpovědi. Soud má za to, že skutečnost, že svědek je osobou, proti níž je vedeno trestní řízení, sama o sobě nezakládá důvod k závěru o nevěrohodnosti jeho výpovědi; tato okolnost může mít význam pouze ve spojení s dalšími skutečnostmi, zejména s obsahem výpovědi a jejími rozpory. Dle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. 21 Cdo 560/2006 soud při důkazu výpovědí svědka musí vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. Na druhou stranu, důvodem těchto jevů nemusí být to, že svědek při své výpovědi neuvádí pravdu. Nervozita může pramenit již z toho, že se svědek při své výpovědi u soudu nachází v pro něj nezvyklé a nepříjemné situaci, případně si na některé skutečnosti nedokáže vzpomenout. Vnější obraz svědkovy výpovědi ovlivňuje např. i jeho věk, zdravotní a psychický stav. Všechny tyto vlivy je třeba vzít v úvahu a případně uvést na pravou míru závěr o nevěrohodnosti výpovědi svědka, který soud může mylně učinit. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1239/2011 „K závěru o nevěrohodnosti svědků vedou jen závažné rozpory v jejich výpovědích, popř. mezi jejich výpověďmi a tvrzením protistrany v řízení. Konstatování svědka, že si na něco nevzpomíná, jen postrádá konkrétní údaj a není rozporné s tvrzením jiného svědka, který si na danou událost vzpomněl a popsal ji, pak nemůže odůvodnit závěr o nevěrohodnosti tohoto svědka.“ 59. Dle rozsudku ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 25 Cdo 133/2011 příbuzenský či jiný vztah svědka k účastníkovi řízení bez dalšího neznamená nevěrohodnost svědka či jeho nezpůsobilost svědčit; zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost, vezme je v úvahu při hodnocení jeho výpovědi.

60. Pokud jde o svědkyni jméno FO, soud vzal v úvahu, že proti ní bylo vedeno trestní řízení sp. zn. spisová značka ve vztahu k úkonům, které činila jménem žalované zejména v souvislosti s opravou domu, finančními toky s tímto souvisejícími, jakož i s okolnostmi získání úvěru pro žalovanou. Tato skutečnost však sama o sobě nevede k závěru o nevěrohodnosti její výpovědi v tomto civilním řízení, a to zejména z následujících důvodů. Svědkyně se k trestné činnosti doznala, její jednání bylo pravomocně posouzeno trestním soudem, kdy byla shledána vinnou dle rozsudku Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne 6.11.2024, který nabyl právní moci dne 6.11.2024 (pro vinu a trest) a dne 13.11.2024 (pro náhradu škody vůči poškozené žalované). Její výpovědi v trestním i civilním řízení, a to v otázce zapůjčení peněžních prostředků v březnu 2022 žalobkyni, byly v podstatných rysech konzistentní. Svědkyně v řízení nepopírala své pochybení, naopak otevřeně popsala způsob svého jednání, včetně toho, že peněžní prostředky poskytovala jako fyzická osoba, nikoli jménem Anonymizováno. Její výpověď je v souladu s dalšími provedenými důkazy, zejména listinnými důkazy a výpovědí svědka jméno FO. Skutečnost, že se svědek doznal k trestné činnosti, nemusí snižovat jeho věrohodnost, naopak může svědčit o jeho snaze vypovídat pravdivě, pokud jeho výpověď zapadá do celkového důkazního rámce.

61. U svědka jméno FO soud zohlednil, že vůči němu je vedeno trestní řízení pro jinou trestnou činnost, přičemž toto řízení není pravomocně skončeno. Ani tato skutečnost však neumožňuje bez dalšího učinit závěr o nevěrohodnosti jeho svědecké výpovědi. Ústavní soud např. v rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 928/20 ze dne 5. 1 2021 v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje presumpci neviny. K principům spravedlivého procesu patří i princip presumpce neviny, dle kterého je každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla vyslovena jeho vina (čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy). Soud dále přihlédl k tomu, že výpověď svědka jméno FO byla logická, podrobná a vnitřně konzistentní, v rozhodujících skutečnostech korespondovala s výpovědí svědkyně jméno FO a byla podpořena listinnými důkazy (toky peněžních prostředků, pokladní doklady). Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1215/2021, ze dne 22. 11. 2022 vyjádřil k otázce věrohodnosti výpovědi zaměstnance zástupce účastníka řízení Nejvyšší soud České republiky již dříve dospěl k závěru, že samotná skutečnost, že osoba, která vystupuje v občanském soudním řízení jako svědek, je jinak k některému z účastníků řízení v pracovněprávním vztahu zaměstnance, sama o sobě neodůvodňuje závěr o nepravdivosti (nevěrohodnosti) svědecké výpovědi této osoby. Kdy lze analogicky uvést, že je-li svědecká výpověď logická, přesvědčivá a v souladu s ostatními důkazy, nelze ji odmítnout jen proto, že svědek má osobní zájem na výsledku řízení nebo je účastníkem jiného řízení.

62. S ohledem na shora uvedené má soud tedy za to, že nelze bez dalšího považovat svědky jméno FO a jméno FO za nevěrohodné pouze z důvodu existence trestního řízení a jejich „blízkého“ vztahu. U svědkyně jméno FO je naopak významné, že se ke své trestné činnosti doznala a její výpověď je konzistentní, souvislá a plynulá, podávaná bez zaváhání a podporovaná dalšími důkazy, což platí i u svědka jméno FO, kdy ve vztahu k němu je třeba vzít v úvahu i presumpci neviny, kdy jeho výpověď obstála v testu logičnosti, vnitřní bezrozpornosti a souladu s ostatními důkazy. Soud jejich svědecké výpovědi proto hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) jako věrohodné a použitelné pro skutková zjištění ve věci.

63. Dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2516/2008, dle kterého zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost (např. má příbuzenský poměr k účastníkům), neznamená to nezpůsobilost svědčit; tyto okolnosti vezme soud v úvahu při hodnocení svědkovy výpovědi. Věrohodnost výpovědi svědka nebo účastníka lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým svědek nebo účastník soudu sděluje zjišťované skutečnosti, a k jeho chování při výpovědi (viz též rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97).

64. Důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. Soud shora uvedené hodnocení odůvodňuje závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 560/2006 ze dne 18.1.2007, podle kterého musí soud při důkazu výpovědí svědka vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci, jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu, a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů. Celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených skutečností.

65. Žaloba tedy byla směřována proti subjektu, který není nositelem tvrzené povinnosti, a tedy není pasivně věcně legitimován k uplatněnému nároku. Nedostatek pasivní legitimace žalované představuje základní hmotněprávní překážku úspěchu žaloby, kterou je soud povinen posuzovat z úřední povinnosti (§ 153 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 90 o. s. ř.). Pasivní věcná legitimace vyjadřuje, zda je žalovaný subjektem hmotněprávního vztahu, z něhož je uplatněný nárok dovozován. Jinak řečeno, zda je žalovaný nositelem povinnosti, jejíž splnění se žalobce domáhá.

66. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2024, sp. zn. 27 Cdo 2126/2024 vyplývá, že zápisy do obchodního rejstříku spočívají na principu publicity, který působí ve formálním a materiálním smyslu. Formálním principem publicity se vyjadřuje, že obchodní rejstřík je přístupný každému a že každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si kopie a výpisy. Princip materiální publicity znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity. Z negativní stránky principu materiální publicity (§ 8 odst. 1 VeřRej) se podává, že má-li obchodní korporace určitý údaj zapsán v obchodním rejstříku, je jím vázána, i kdyby neodpovídal skutečnosti, ledaže by dotčená třetí osoba nebyla v dobré víře. Důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně toho kterého údaje nesprávný (chybný).

67. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2021, sp. zn. 27 Cdo 1739/2021 vyplývá, že princip materiální publicity veřejného rejstříku se uplatní i ve vztahu k obsahu listin obligatorně zakládaných do sbírky listin.

68. Dále soud uvádí, že jméno FO nebyla oprávněna jednat za žalovanou již od roku 2014, přičemž byla zapsána ve veřejném rejstříku až do 3.11.2022. Ze svědecké výpovědi jméno FO a z listinných důkazů vyplývá, že byla zvolena dne 23.9.2010 pověřeným vlastníkem žalované, kdy dle č.l. VI. bod 6 stanov bylo funkční období členů zvolených orgánů společenství 3 roky a funkční období pověřeného vlastníka začíná dnem jeho zvolení, kdy v obchodním rejstříku zapsána dne 5.1.2011 tj. u svědkyně jméno FO pověření trvalo nejpozději do 5.1.2014. Po uplynutí tohoto funkčního období bylo prokázáno, že by byla znovu zvolena zákonem stanoveným postupem, přesto však nadále fakticky vystupovala navenek jako osoba jednající za žalovanou. Bylo prokázáno, a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že v obchodním rejstříku trval zápis jejího pověření i po uplynutí funkčního období, a to ještě v 3.11.2022. Ze sbírky listin bylo naopak jednoznačně zjistitelné, že její zmocnění bylo časově omezeno na tři roky. Spornou otázkou by proto bylo, zda její následné jednání mohlo zavazovat žalovanou, a to s ohledem na princip materiální publicity veřejného rejstříku a ochranu dobré víry třetích osob. Podle ust. § 1128 odst. 1 občanského zákoníku může být pověřený vlastník zmocněn ostatními spoluvlastníky k určitému rozsahu správy, přičemž rozsah i doba tohoto pověření vyplývá z rozhodnutí spoluvlastníků (srov. ust. § 139 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník účinný do 31.12.2013). V projednávané věci bylo pověření svědkyně jméno FO časově omezené a odvozené výlučně od rozhodnutí vlastníků, a po uplynutí tříleté doby ex lege zaniklo, aniž by bylo třeba dalšího odvolání. Po zániku pověření nebyla oprávněna činit právní jednání za žalovanou, neboť k tomu postrádala hmotněprávní titul.

69. Dle usnesení Nejvyššího soudu dne 3. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 770/2008 rozhodování podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí nepředstavuje zákonem stanovený formalizovaný postup, ale shodu či neshodu při řešení určité věcné otázky. O tom, že tato otázka se stala předmětem společného rozhodování, mají být všichni spoluvlastníci informováni při zachování možnosti se vyjádřit a konečné rozhodnutí tak ovlivnit.

70. Podle ust. § 980 odst. 1 občanského zákoníku platí, že není-li zapsaný stav ve veřejném rejstříku v rozporu se skutečným právním stavem, lze se na něj spolehnout. Zároveň však odst. 2 tohoto ustanovení stanoví, že ochrana dobré víry nenáleží tomu, kdo se nemohl na zápis důvodně spolehnout. Tento princip je dále rozveden v § 8 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, podle něhož se každý může dovolávat zapsaného údaje, avšak pouze tehdy, není-li z okolností zřejmé, že skutečný stav je jiný. V daném případě je klíčové, že ze sbírky listin bylo zřejmé, že jméno FO byla zvolena pouze na dobu tří let, neexistoval žádný zápis ani listina o jejím opětovném zvolení, každý, kdo do rejstříku a sbírky listin nahlédl, musel objektivně zjistit rozpor mezi zápisem a skutečným právním stavem. Materiální publicita proto nechrání osobu, která mohla a měla zjistit, že oprávnění již zaniklo.

71. Podle ust. § 440 občanského zákoníku platí, že překročí-li zástupce své oprávnění, zavazuje jednání zastoupeného pouze tehdy, pokud je dodatečně schváleno. Současně ust. § 444 občanského zákoníku výslovně stanoví, že kdo jedná bez zástupčího oprávnění nebo po jeho zániku, zavazuje sám sebe, ledaže by zastoupený jednání dodatečně schválil. Soud má tedy v projednávané věci za to, že svědkyně, pokud by snad uzavírala smlouvy o zápůjčce jménem žalované, což však prokázáno nebylo – viz shora - jednala by po zániku svého pověření, nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná její jednání nikdy dodatečně neschválila, v řízení bylo prokázáno, že členové žalované o shora popsaných finančních transakcích realizovaných svědkyní jméno FO vůbec nevěděli, tj. neexistuje žádný projev vůle žalované, z něhož by bylo možno dovodit ratihabici, což je právní termín označující dodatečné schválení (potvrzení) právního jednání, které bylo původně učiněno bez potřebného oprávnění nebo překročilo zástupčí oprávnění. Tímto aktem se neplatné nebo podmíněně platné jednání stává platným od samého počátku (tzv. účinky ex tunc). Její jednání by tedy nemohlo zavazovat žalovanou, nýbrž – pokud vůbec – výlučně ji samotnou. Vzhledem k tomu, že nejvyšší orgán žalované (shromáždění), ani případní další členové statutárního orgánu, toto jednání neschválili, nemohly nastat účinky předvídané zákonem pro zhojení nedostatku zástupčího oprávnění.

72. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl v plném rozsahu pro nedostatek pasivní legitimace žalované.

73. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně se také domáhala přiznání paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tento nárok neshledal důvodným, neboť podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí, že: „jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč.“ Z citovaného ustanovení jednoznačně plyne, že paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky je limitována výhradně na obchodní vztahy, tj. vztahy mezi podnikateli navzájem, nebo vztahy mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Tato osobní působnost vyplývá nejen z jazykového výkladu ust. § 3 citovaného nařízení, ale i z jeho účelu, jímž je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, tedy v oblasti obchodního styku, nikoli v oblasti obecného občanského práva. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná není podnikatelem, nýbrž společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je správa, údržba a provoz domu, nikoli podnikání. Žalovaná tedy nevystupuje v postavení podnikatele v a vztah mezi účastníky řízení nenaplňuje znak „vzájemného závazku podnikatelů“ ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za této situace není splněna základní zákonná podmínka pro vznik nároku na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

74. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů v plné výši 65.509,40 Kč a žalobkyni bylo uloženo zaplatit náklady řízení v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované, který ji v tomto řízení zastupoval. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 4.540 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 86.000 Kč. Náklady řízení se tedy sestávající: - z částky 4.540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis odporu 12.1.2023 a vyjádření ze dne 23.1.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 30.1.2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis vyjádření ze dne 14.3.2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 14.6.2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění do 31.12.2024 tj. 1.500 Kč, - z částky 4.540 Kč za sepis vyjádření ze dne 28.7.2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za účast u jednání dne 3.9.2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis vyjádření ze dne 22.9.2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za sepis vyjádření ze dne 15.10.2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za účast u jednání dne 26.1.2026 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., - z částky 4.540 Kč za účast u jednání dne 25.3.2026 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. - včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve platném znění tj. 2.700 Kč - 21% DPH z částky ve výši 54.140 Kč ve výši 11.369,40 Kč Soud nepřiznal žalované odměnu a režijní paušál za požadované prostudování spisu dne 18.1.2023 a sdělení soudu ze dne 24.4.2023. Pokud jde o prostudování soudního spisu, soud uvádí, že tento úkon je podle advokátního tarifu podřazen pod úkon právní služby převzetí a příprava zastoupení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) a.t. Převzetí a příprava zastoupení v sobě zahrnuje i seznamování se s obsahem spisu a další úkony nutné k tomu, aby advokát mohl poskytovat účinnou právní pomoc. Za tento úkon již byla zástupci účastníka odměna v řízení přiznána. Další samostatná odměna za prostudování spisu proto nenáleží. Rovněž odměna za úkon označený jako sdělení soudu ze dne 24. 4. 2023 nebyla přiznána. Z obsahu podání je zřejmé, že se jednalo toliko o informativní sdělení, v jakých dalších věcech vedených pod jednotlivými spisovými značkami klient-žalovaná vystupuje. Takové sdělení však nepředstavuje úkon právní služby poskytovaný klientovi ve smyslu § 11 a.t. Soud připomíná, že advokátní tarif přiznává odměnu pouze za úkony právní služby, nikoli za administrativní či evidenční úkony adresované soudu. Nadto soud dodává, že sdělení zástupce vycházelo z nepřesného pochopení předchozího sdělení soudu o tom, že daná věc je procesně připravena k nařízení jednání. Ani v tomto směru nelze takové podání považovat za úkon právní služby.

75. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.