17 C 261/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedkyní senátu JUDr Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 63.418,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15.090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 15.090 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 48.328,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 37.907 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 64.418,35 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému vyplacena dne [datum] zápůjčka ve výši 42.000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 107.430 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 42.000 Kč, obchodního úroku ve výši 47.430 Kč, administrativního poplatku ve výši 18.000 Kč, a to v 35-ti měsíčních splátkách po 2.985 Kč a 36. splátce ve výši 2.955 Kč. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, a proto ke dni [datum] došlo k zesplatnění. Žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 63.418,35 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 36.981 Kč (na jistině uhrazeno 4.974 Kč), neuhrazených úroků ve výši 11.766 Kč (na úrocích uhrazeno 17.391 Kč), neuhrazených poplatků za správu zápůjčky ve výši 3.500 Kč (uhrazeno 4.500 Kč), neuhrazených kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1.683,63 Kč (neuhrazeno ničeho), neuhrazené smluvní pokuty ve výši 3.863 Kč dle č.l. 13 obchodních podmínek ve spojení s č.l. 9 smlouvy a ve výši 4.875 Kč dle č.l. 13 obchodních podmínek ve spojení č.l. 11 smlouvy a nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle č.l. 10 smlouvy ve výši 750 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z prokázaných příjmů žalovaného ve výši 34.000 Kč (výplatní pátka, výpis z účtu) a lustrací v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí, dále z informací od žalovaného a lustrací dokladů předložených žalovaným v databází neplatných dokladů.

2. Žalovaný se k podané žalobě uvedl, že v době vzniku pohledávky přišel o zaměstnání a následné události související s pandemií Covid 19 mu zabránily v plnění jeho závazků. Dlužnou částku ve výši 63.418,35 Kč není schopen uhradit jednorázově, a proto požádal o možnost ji uhradit v pravidelných splátkách.

3. Žalobkyně následně uvedla, že jsou pro ni akceptovatelné splátky minimálně ve výši 3.500 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek.

4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

6. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému dne [datum] poskytnuta zápůjčka ve výši 42.000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 107.430 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 42.000 Kč, obchodního úroku ve výši 47.430 Kč (58% ročně), administrativního poplatku ve výši 500 Kč x 36 tj. 18.000 Kč, a to v 35-ti měsíčních splátkách po 2.985 Kč a 36. splátce ve výši 2.955 Kč splatných ke každému 23. dni v měsíci, s tím, že první splátka byla splatná dne [datum] a poslední byla splatná dne [datum] RPSN činilo 108,8%. Dle č.l. 9 smlouvy a č.l. 13 obchodních podmínek byl žalovaný povinen v případě prodlení se splacením jakékoliv splátky nebo její částky hradit žalobkyni smluvní pokutu ve dle sazebníku. Dle č.l. 10 smlouvy a č.l [číslo] obchodních podmínek byl žalovaný povinen hradit žalobkyně náhradu účelně vynaložených nákladů, zejména náklady za odeslání upomínek, náklady spojení s elektronickou komunikací prostřednictvím SMS/MMS a emailových zpráv, personální náklady v souvislosti s procesem upomínání vč. nákladů na dopravu, a to dle sazebníku. Dle č.l. 11 smlouvy a dle č.l. 13 obchodních podmínek bylo sjednáno, že pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře, a to ani v dále uvedené lhůtě 30 dní, je žalobkyně oprávněna celou zbývající neuhrazenou jistinu zesplatnit. Před zesplatněním jistiny však bylo třeba, aby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné splátky či splátek s tím, že mu bude stanovena k úhradě lhůta 30 dní od doručení dané upomínky s tím, že bude poučen o možnosti zesplatnění celé jistiny. Nebude-li na výzvu reagováno byla žalobkyně oprávněna poté, co nastanou účinky zesplatnění, požadovat smluvní pokutu ve výši dle sazebníku. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce [číslo] splátkového kalendáře ze dne [datum] a obchodních podmínek 7. Měsíční poplatek za správu spotřebitelského úvěru činil 500 Kč, výše úroku za poskytnutí úvěru činila 58% ročně s úrokovacím měsíčním obdobím, smluvní pokuta dle č.l. 9 smlouvy činila 0,5% denně z aktuální výše dlužné částky počítaná až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátku nejvýše však 3.000 Kč v každém kalendářním roce, v němž došlo k prodlení je-li žalovaný v prodlení s více než jednou splátkou, smluvní pokuta dle č.l. 11 smlouvy činila 0,1% denně z aktuální výše celkové částky ohledně níž je žalovaný v prodlení. Uvedené bylo zjištěno ze sazebníků úroků, poplatků a smluvních pokut ze dne [datum].

8. Z dokladu o vyplacení zápůjčky bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka ve výši 42.000 Kč.

9. Z vyčíslení nároků dle smlouvy o zápůjčce ke dni [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce s tím, že žalovanému byla vyplacena částka ve výši 42.000 Kč s tím, že se zavázal zaplatit částku ve výši 107.430 Kč. K zesplatnění došlo ke dni [datum]. Žalovaný dluží na nesplacené jistině zápůjčky ve výši 36.981 Kč, kdy bylo na jistinu uhrazeno 4.974 Kč a 45 Kč tj. celkem 5.019 Kč. Na neuhrazených úrocích, které za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky po zesplatnění činily 29.157 Kč, dluží žalovaný částku ve výši 11.766 Kč, kdy na úrocích uhrazeno 17.391 Kč. Na neuhrazených poplatcích za správu zápůjčky, které za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky po zesplatnění činily 8.000 Kč, dluží žalovaný částku ve výši 3.500 Kč, uhrazeno bylo 4.500 Kč. Zákonné úroky z prodlení ke dni [datum] činily 1.682,63 Kč nebyly uhrazeny. Smluvní pokuta ve výši 3.863 Kč dle č.l. 13 obchodních podmínek ve spojení s č.l. 9 smlouvy a ve výši 4.875 Kč dle č.l. 13 obchodních podmínek ve spojení č.l. 11 smlouvy, které byly vyčísleny ke dni [datum] nebyly uhrazeny. Na nákladech spojených s uplatněním pohledávky dle č.l. 10 smlouvy žalovaný dluží částku ve výši 750 Kč.

10. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 12.425 Kč představující dlužné splátky dále částky ve výši 2.500 Kč představující administrativní poplatky dle č.l. 10 smlouvy, částky ve výši 3.169 Kč představující smluvní pokutu dle č.l. 13 obchodních podmínek. Celkovou částku ve výši 18.094 Kč byl žalovaný povinen zaplatit do [datum] s tím, že byl poučeno o možnosti zesplatnění celé zbývající, doposud neuhrazené jistiny zápůjčky, a to ke dni [datum]. Uvedené bylo zjištěno z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne [datum].

11. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo žalobkyní sděleno, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], došlo ke dni [datum] k zesplatnění pohledávky. K [datum] dluh žalovaného činil celkem částku ve výši 56.639,75 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 37.06 Kč, dlužných úroků ve výši 11.766 Kč, dlužných poplatků ve výši 3.500 Kč, dlužných úroků z prodlení do zesplatnění ve výši 469,75 Kč a smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 3.878 Kč Lhůta k úhradě byla žalovanému stanovena do [datum].

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupce žalobkyně vyzván k úhradě částky v celkové výši 58.687,58 Kč představující její dluh dle smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], a to do [datum]. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávek a vznik dalších nákladů.

13. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce nebyl veden v centrální evidenci exekuci, nebylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení, jeho doklady byly platné, měsíčně dosahoval příjmu 34.000 Kč ze zaměstnání, jeho průměrné měsíční výdaje činily 10.000 Kč, s tím, že na pravidelných splátkách hradí 12.000 Kč. Byl ženatý s dvěma vyživovacími povinnostmi. V červnu 2018 byl jeho měsíční příjem 46.743 Kč čistého s mimořádnou odměnou 19.425 Kč hrubého. V srpnu 2018 byl jeho měsíční příjem 40.503 Kč čistého s mimořádnou odměnou 2.617 Kč hrubého. Uvedené bylo zjištěno, z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, výplatní pásky žalovaného ze 6,8/ 2018, elektronického výpisu informací ze systému uzavíraní smluv on-line prostřednictvím klientského centra, formuláře příjmů a výdajů k zadosti o spotřebitelský úvěr, a výsledku lustrace občanského a řidičského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů. Žalobkyní uváděný výpisu z účtu žalovaného (bez bližší specifikace) předložen nebyl.

14. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

15. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014 a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).

16. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

20. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

21. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

24. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 547 NOZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Podle § 580 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

27. Podle § 2991 odst. 1 NOZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena v [datum] smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. NOZ, kdy na bankovní účet žalovaného byla žalobkyní dne [datum] vyplacena částka ve výši 42.000 Kč, představující zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal splatit 35 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.985 Kč a poslední splátce ve výši 2.955 Kč splatných vždy k 23. dni každého měsíce počínaje [datum] a konče [datum]. Žalobkyně vystupovala ve věci jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, a proto žalobkyně v souladu s bodem 11 smlouvy úvěr zesplatnila ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum].

30. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy o zápůjčce. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry, zápůjčky. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru (zápůjčky) s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku). Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů tj. dvě výplatní pásky za 6, 8/ 2018, i když úvěr byl poskytnut až v 11/ 2018, tedy vyšela toliko z informací, které žalovaný žalobkyni o své osobní a finanční situaci poskytl, nicméně podstatné výdaje žalovaného, týkající se průměrných výdajů ve výši 10.000 Kč, jakož i pravidelných splátek půjček ve výši 12.000 Kč nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně se neobrátila na zaměstnavatele žalovaného, vůbec nepožadovala konkrétní informace o tvrzených závazcích žalovaného, které činily 12.000 Kč, jakož i k výdajům ve výši 10.000 Kč ničeho nepožadovala. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa), popř. příspěvky na tyto náklady hrazené, lze doložit poměrně snadno. Dále je třeba vzít v úvahu i výdaje, které lze obtížněji doložit, jako výdaje, na stravu, léky, oblečení apod., a to nejen žalovaného, ale i dalších uváděných dvou vyživovaných osob. Z uvedeného vyplývá, že k tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

31. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 NOZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud žalobce vycházel toliko z objektivně nedoloženého prohlášení žalované o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech a navíc přehlížela zjevnou neschopnost žalované splácet, když již u ní měla žalovaná jiný úvěr, nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 32. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce [číslo] je absolutně neplatná, když žalobkyně řádně nezkoumala a neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek.

33. Dále soud uvádí, že pokud žalobkyně žalovanému půjčila částku 42.000 Kč a žalovaný měla za 36 měsíců) vrátit 107.430 Kč tj. o 60,90 % více, je uzavřená smlouva i z tohoto důvodu absolutně neplatná.

34. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 15.090 Kč, kdy žalobkyně má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 NOZ, neboť žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil bez právního důvodu. Vzhledem k tomu žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 42.000 Kč a současně bylo prokázáno, že uhradil částku ve výši 26.910 Kč (ve výši 5.019 Kč započítáno na jistinu, ve výši 17.391 Kč započítáno na úroky a ve výši 4.500 Kč započítáno na poplatky), je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rozdíl tj. částku ve výši 15.090 Kč jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinen hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 15.090 Kč, a to od [datum] (sepisu a doručení žaloby soudu) do zaplacení.

35. Zbývající částky požadované žalobkyní žalovaný není povinen zaplatit neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy. Soud proto v této části žalobu výrokem II. zamítl.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl úspěšný v 72,21 % předmětu řízení, žalobkyně byla úspěšný v 23,79 % a po vzájemném zápočtu úspěchu žalovaného vůči úspěchu žalobkyně, by měl žalovaný právo na náhradu 47,42 % (72,21% minus 23,79% = 47,42%) účelně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu však, že žalovaný podle obsahu spisu žádné náklady nepožadoval, soud rozhodl o nákladech řízení rozhodnout tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

37. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud neshledal důvody pro její prodloužení či úhradu dlužné částky ve splátkách, neboť žalovaný na výzvu soudu k doložení své majetkové situace vůbec nereagoval.