17 C 295/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta tituly za jménem . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24.644,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19.400 Kč a částku ve výši 2.700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 600 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.755,60 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.669,17 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 20,79% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení, a dále v rozsahu částky ve výši 1.944,47 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.353,33 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 877,29 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 28,02% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.934,80 Kč , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2.6.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 24.644,47 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, byla uzavřena dne 28.4.2021 smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal společně s příslušenstvím úvěru ve výši 23.209 Kč, a to úrokem ve výši 17.365 Kč (str. 2 smlouvy – úrok činí 20,79% ročně), částkou za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.342 Kč tj. celkem částku ve výši 43.209 Kč splatit v 24-ti měsíčních splátkách ve výši 1.801 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 28.4.2023. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil, žalovaný se dostal do prodlení, kdy uhradil toliko 600 Kč. Jistina činí částku ve výši 20.000 Kč. Dále žalobkyně dále požaduje částku na kapitalizovaném úroku částku ve výši 1.755,60 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.669,17 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrok ve výši 20,79% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení. Pohledávka byla žalobkyně postoupena s účinností ke dni 27.9.2023, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.9.2023, což bylo žalovanému oznámeno. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy. Dále žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, byla uzavřena dne 3.2.2021 smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7.000 Kč, který se žalovaný zavázal společně s příslušenstvím úvěru ve výši 4.957 Kč, a to úrokem ve výši 2.386 Kč (str. 2 smlouvy – úrok činí 28,02% ročně), částkou za zpracování ve výši 1.500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.071 Kč tj. celkem částku ve výši 11.957 Kč splatit v 45-ti týdenních splátkách ve výši 266 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 15.12.2021. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nezaplatil, žalovaný se dostal do prodlení, kdy uhradil toliko 4.300 Kč. Jistina činí částku ve výši 4.644,47 Kč. Dále žalobkyně dále požaduje částku na kapitalizovaném úroku částku ve výši 2.353,33 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 877,29 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrok ve výši 28,02% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení. Pohledávka byla žalobkyně postoupena s účinností ke dni 27.9.2023, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.9.2023, což bylo žalovanému oznámeno. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Nárok a) Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným byla uzavřena dne 28.4.2021 smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve výši 20.000 Kč, společně s příslušenstvím úvěru ve výši 23.209 Kč, a to úrokem ve výši 17.367 Kč (str. 2 smlouvy – úrok činí 69% ročně), částkou za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.342 Kč tj. celkem částku ve výši 43.209 Kč v 24-ti měsíčních splátkách ve výši 1.801 Kč, kdy poslední splátka činila 1.786 Kč. RPSN činilo 105,30%. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl potvrdit, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 28.4.2021 vč. smluvních podmínek.

6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, měl příjem ve výši 12 .628Kč, další příjmy domácnosti činily 16.735 Kč a výdaje činily 4.200 Kč. Přílohou měly být výměr důchodu a složenky - uvedené nebylo doloženo.

7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 14.6.2021 částku ve výši 100 Kč a dne 12.7.2021 částku ve výši 500 Kč Celkem 600 Kč.

8. Nárok b) Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným byla uzavřena dne 3.2.2021 smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7.000 Kč, který se žalovaný zavázal společně s příslušenstvím úvěru ve výši 4.957 Kč, a to úrokem ve výši 2.386 Kč (str. 2 smlouvy – úrok činí 70,40% ročně), částkou za zpracování ve výši 1.500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.071 Kč tj. celkem částku ve výši 11.957 Kč splatit v 45-ti týdenních splátkách ve výši 266 Kč, kdy poslední splátka činila 253 Kč. RPSN činilo 194,83 %. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl potvrdit, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 3.2.2021 vč. smluvních podmínek.

9. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, měl příjem ve výši 14.958 Kč, další příjmy domácnosti činily 8.441 Kč a výdaje činily 4.200 Kč. Přílohou měly být výměr důchodu a složenky - uvedené nebylo doloženo.

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 1.6.2021 částku ve výši 1.600 Kč, dne 17.3.2021 částku ve výši 1.100 Kč, dne 16.4.2021 částku ve výši 1.100 Kč a dne 12.7.2021 částku ve výši 500 Kč. Celkem 4.300 Kč.

11. Následně dne 21.9.2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 14.817,77 Kč dle smlouvy č. , hodnota, a pohledávky za žalovaným ve výši 55.223,35 Kč dle smlouvy č. , hodnota, , což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29.9.2023. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 vč. poštovního podacího archu.

12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 15.2.2024 bylo zjištěno, že žalovaný, a to nejpozději do 1.3.2024, byl vyzván k úhradě částky ve výši 60.132,31 Kč, kdy dlužná jistina dle smlouvy č. , hodnota, činí částku ve výši 20.000 Kč a dlužná jistina dle smlouvy č. , hodnota, činí částku ve výši 4.644,47 Kč Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 15.2.2024. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.

13. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

14. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

16. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

17. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

24. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy č. , hodnota, (nárok a) a smlouvy o úvěru č. , hodnota, (nárok b). Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr/zápůjčku, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

25. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěry dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, (nárok a) a dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, (nárok b) splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal na údaje výlučně od žalovaného. Nikterak nebyly ověřeny příjmy žalovaného (důchod), a už vůbec ne další příjmy domácnosti žalovaného. Výdaje nebyly vůbec posuzovány v tom smyslu, co představují a doloženo nebylo ničeho. Pokud přílohou žádosti, které byly součástí smluv č. , hodnota, (nárok a) a č. , hodnota, (nárok b). měly být důchodový výměr a složenky, tyto rovněž doloženy nebyly.

26. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. , hodnota, neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 20.000 bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalovanému částka 20.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalovaného přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil tj. žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 19.400 Kč (20.000 Kč – poskytnutý úvěr – splátky ve výši 600 Kč).

27. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. , hodnota, neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 7.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalovanému částka 7.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalovaného přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil tj. žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 2.700 Kč (7.000 Kč – poskytnutý úvěr – splátky ve výši 4.300 Kč).

28. S ohledem na uvedené soud zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši 22.100 Kč (nárok a) – 19.400 Kč + nárok b) - 2.700 Kč). Dále výrokem II. soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v rozsahu částky ve výši 600 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.755,60 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.669,17 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 20,79% ročně z částky 20.000 Kč do 28.9.2023 do zaplacení, a dále v rozsahu částky ve výši 1.944,47 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.353,33 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 877,29 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení a úrokem ve výši 28,02% ročně z částky 4.644,47 Kč do 28.9.2023 do zaplacení.

29. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěry byly od počátku absolutně neplatné. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

30. Dále soud uvádí, že předmětné smlouvy byly uzavřena adhézním způsobem na formulářově předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání stran příslušenství nároků (výše úroků, poplatky) vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012).

31. Náklady řízení činí částku ve výši 2.438 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce ve výši 986 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč.

32. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I., což představuje 89,68 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 10,32 %. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 79,36 % (rozdíl mezi 89,68-10,32 ). Nárok na náhradu nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyni náleží částka ve výši 1.934,80 Kč.

33. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.