17 C 36/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalovaného , narozená dne datum bytem adresa žalovaného o úpravu výživného na zletilou dceru

I. Žalovaná [celé jméno žalovaného], [datum narození] je povinna přispívat na výživu zletilé [jméno] [příjmení], [datum narození] částkou ve výši 5.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje měsícem září 2021.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 1.000 Kč splatné vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje měsícem září 2021 zamítá.

III. Žalovaná [celé jméno žalovaného], [datum narození] je povinna dluh na výživném na zletilou [jméno] [příjmení], [datum narození] za období od 1.9.2021 do 31.12.2022 ve výši 48.000 Kč zaplatit žalobkyni, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33.691 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22.10.2021 následně dne 9.2.2022 postoupené zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby od září 2021, kdy započala studium na [univerzitě] [anonymizována dvě slova] [obec], obor [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] došlo ke zvýšení jejích nákladů spojených se studiem, dojíždění, bydlením a stravováním v menze. Kdy v souvislosti se studiem žalobkyni vznikají i další náklady např. pořízení učebních pomůcek na notebooku za cca 15.000 Kč. Dále žalobkyně vynaložila náklady za pořízení ISIC karty jednorázově 450 Kč s roční platností s prodloužením platnosti za 180 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně léčí na psychiatrii a má kožní problémy, má zvýšené náklady související s jejím zdravotním stavem. Žalovaná na žalobkyni dle dohody s otcem hradí na výživném částku ve výši 2.000 Kč, nebylo tedy rozhodováno soudem, kdy tato částka již nereflektuje potřeby žalobkyně. Žalobkyně na výživném od září 2021 požadovala částku ve výši 6.000 Kč do budoucna. Žalobkyně dále uvedla, že pobírá příspěvek na dítě, a od strýce a sestry dostává kapesné ve výši 4.000 Kč O úhradu jejích potřeb, jakož i potřeb jejího bratra [jméno] [jméno] [příjmení] se stará otec, kdy hradí náklady na bydlení ve výši 10.160 Kč, sám pobírá invalidní důchod ve výši 6.787 Kč a sociální dávky, a to příspěvek na dítě ve výši 1.380 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 9.282 Kč. Družka otce žalobkyně pobírá rovněž invalidní důchod ve výši 7.251 Kč a příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 500 Kč. Měsíční výdaje žalobkyně jsou ubytování 101 Kč za den, stravováni v menze ve výši 800 Kč měsíčně, jízdné [obec] - Liberec činí 200 Kč měsíčně, měsíční jízdenka po Liberci 132 Kč, telefonní tarif 500 Kč měsíčně. O majetkových poměrech žalované není žalobkyni nic známo, ví toliko, že má pouze základní vzdělání.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na den 11.1.2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, kdy bylo jednáno v její nepřítomnosti ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z níže uvedených listinných důkazů a z výslechu žalobkyně soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Z potvrzení o studiu od [univerzity] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 22.2.2022 a ze dne 12.9.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně od 1.9.2021 do současnosti je studentkou [univerzity] [anonymizována dvě slova] [obec], fakulty [anonymizováno], kde studuje v bakalářském prezenčním programu obor [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

6. Z dopisu ze dne 7.9.2021 vč. dokladu o odeslání a z dohody o výživném ze dne 7.9.2021 (nepodepsané) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k jednání směřujícímu k uzavření dohody o výživném na nezaopatřené děti tj. žalobkyni a [jméno] s tím, že došlo ke zvýšení nákladů, kdy žalobkyně se stala studentkou vysoké škody a [jméno] navštěvuje 8. třídu. Dále se zvýšily náklady související s jejich zdravotními omezeními. Dále bylo zjištěno, že se nepodařilo na základě uvedeného přípisu uzavřít dohodu o výživném, kdy počínaje měsícem říjnem 2021 žalovaná měla na žalobkyni a jejího bratra přispívat částkou ve výši 10.000 Kč. Dopis ze dne 7.9.2021 byl žalované odeslán prostřednicím České pošty s.p. téhož dne.

7. Z ceníku ubytování pro studenty na kolejích ze dne 25.11.2021 bylo zjištěno, že cena za osobu a den za lůžko v [název areálu] [příjmení], kde je ubytována žalobkyně, činí 101 Kč za den tj. 3.131 Kč měsíčně.

8. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Liberci ze dne 28.2.2022 bylo zjištěno, že v měsíci leden a únor 2022 byly žalované vyplacena sociální dávky ve výši 1.380 Kč, kdy se jednalo o příspěvek na dítě.

9. Z dokladu Dopravního podniku města Liberec a Jablonec nad Nisou a.s. ze dne 21.2.2022 bylo zjištěno, že studentský kupon na 30 dní tj. měsíční jízdenka po Liberci stojí 132 Kč.

10. Z výpočtového listu platného od 1.2.2022 bylo zjištěno, že otec žalobkyně za bydlení měsíčně vynaloží částku ve výši 10.160 Kč.

11. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení – otec – ze dne 5.12.2022 bylo zjištěno, že tento je invalidním důchodcem s invaliditou prvního stupně, kdy měsíčně je mu vyplácen invalidní důchod ve výši 6.787 Kč.

12. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Liberci ze dne 5.12.2022 bylo jištěno, že v období od 1.1.2022 do 30.11.2022 pobírá otec žalobkyně sociální dávky, a to příspěvek na bydlení, který činí cca 9.000 Kč a dále příspěvek na dítě – syna [jméno] ve výši 1.380 Kč.

13. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajská pobočka Brno ze dne 9.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaná není a nebyla vedena jako uchazeč o zaměstnání a nepobírá podporu v nezaměstnanosti.

14. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajská pobočka Brno ze dne 11.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaná nepobírá dávky hmotné nouze, nepobírá dávky pěstounské péče, příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením a ani není osobou společně posuzovanou.

15. Ze sdělení Městské správy sociální zabezpečení Brno ze dne 11.5.2022 bylo zjištěno, že od 6.4.2016 je zaměstnána u zaměstnavatele [], [IČO], se sídlem [adresa].

16. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 14.6.2022 bylo zjištěno, že žalovaná nepobírá důchod.

17. Ze sdělení [zaměstnavatele], [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce] vč. potvrzení zaměstnavatele ze dne 8.6.2022 bylo zjištěno, že žalovaná je u jmenovaného zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou ve výši 6.300 Kč.

18. Ze sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11.10.2022 bylo zjištěno, že osoby se základním vzděláním v Jihomoravském kraji v roce 2020 dosáhly průměrného hrubého výdělku 24.900 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 26.500 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč. Celorepublikově dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku v roce 2020 27.180 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 22.590 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 28.760 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.900 Kč. V I. pololetí roku 2022 dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku 29.710 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 24.880 Kč 19. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajská pobočka Brno ze dne 13.10.2022 na č.l. 33 + příloha bylo zjištěno, že průměrné mzdové rozpětí u volných pracovních míst evidovaných u Krajské pobočky v Brně bylo pro osoby se základním vzděláním v roce 2020 v rozsahu 18 – 23,4 tis., v roce 2021 v rozsahu 18,9 – 24,4 tis., v 01-09/22 v rozsahu 19,3 – 25,8 tis. U osob nekvalifikovaných v roce 2020 v rozsahu 15,8 -18,1 tis., v roce 2021 v rozsahu 16,6 – 18,6 tis., v 01-09/22 v rozsahu 17 – 23,9 tis. Dále bylo zjištěno, že počet volných pracovních míst pro osoby se základním vzděláním bylo v roce 2020 - 8.124, v roce 2021 – 10.711 a v 01-09/22 11.945, pro osoby nekvalifikované bylo v roce 2020 – 2.837, v roce 2021 – 3.670 a v 01-09/22 3.574.

20. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná je její matka s tím, že nemá žádné informace o tom, že by kromě jí a bratra měla ještě nějakou další vyživovací povinnost, kdy pokud je jí známo, na její osobu hradí měsíčně výživné ve výši 2.000 Kč. Účastnice řízení spolu nejsou v kontaktu, žalovaná žalobkyni neodpovídá ani na SMS či volání, neviděly se už více než 10 let, takže se žalovanou nebyla jakákoliv domluva možná. Nad rámec výživného nehradí ničeho, nezajímá se ani o studium žalobkyně, ani jí nepopřeje k narozeninám. Žalobkyně studuje na [univerzitě] [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice] [anonymizováno], což je tříleté bakalářské studium, kdy tomuto oboru by se chtěla věnovat i nadále v budoucnu. Vzhledem k náročnosti studia nemá žalobkyně možnost si zajistit příjem např. brigádou, nestíhala by to. Brigádu má o velkých prázdninách nebo jí vypomůže sestra. Pokud jde o výdaje související se studiem, jedná se o kolejné, menza, v budoucnu očekává náklady související s obstaráním skript, které prozatím v I. ročníku kupovat nemusela. Vzhledem k tomu, že všechno je vedeno elektronicky bylo třeba, aby před začátkem studia měla notebook, kdy tento a iPad pořídil její otec. Žalovaná na tyto výdaje nepřispěla ničeho. Další výdaje jsou cestovné. V souvislosti se zdravotními problémy, kdy chodí na kožní a na psychiatrii, má zvýšené výdaje na léky, které hradí otec, žalovaná opět nic nepřispívá. Pokud jde o mého otce, ten zabezpečuje úhradu všech výdajů a výdajů bratra [jméno], což hradí ze svého důchodu, dávek, potažmo příjmů jeho partnerky. Žalobkyně měla za to, že její rodina nevlastní nějaký nadstandartní majetek tj. nevlastní žádný rozsáhlý nemovitý majetek, luxusní auta apod.

21. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Shledal je způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. Listinné důkazy nebyly rozporovány, jsou souladné, logické bez vnitřních i vzájemných rozporů. Účastnický výslech žalobkyně nebyl rozporný s tím, co se podává z listinných důkazů, soud neshledal důvod považovat jej za nevěrohodný.

22. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

23. Podle § 911 NOZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

24. Podle § 913 odst. 1 NOZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

25. Podle § 913 odst. 2 NOZ při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř., zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.

26. Podle § 915 odst. 1 NOZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

27. Podle § 922 odst. 1 NOZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

28. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že je na místě vyživovací povinnost žalované k žalobkyni, která doposud soudně upravena nebyla, upravit s tím, že je na místě rozhodnout o výši výživného, kdy žaloba je, co do základu důvodná. V řízení bylo prokázáno a uvedené nebylo nijak rozporováno, že žalovaná je matkou žalobkyně a na její výživu přispívá částkou ve výši 2.000 Kč, která vychází z dohody uzavřené mezi žalovanou a otcem žalobkyně, a to v době její nezletilosti. Dále bylo prokázáno, že účastnice řízení se nestýkají přes 10 let, kdy žalovaná o žalobkyni nejeví žádný zájem, nezajímá se o její studium, nepřispívá ničeho nad rámec výživného, a to ani k narozeninám. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně je od 1.9.2021 do současnosti studentkou [univerzity] [anonymizována dvě slova] [obec], fakulty [anonymizováno], kde studuje v bakalářském prezenčním programu obor [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobkyně se tedy připravuje na povolání studiem vysoké školy, tedy není schopna se sama živit. Jsou tedy splněny podmínky pro přiznání výživného ve smyslu ust. § 911 NOZ.

29. Je nesporné a nepochybné, že v souvislosti s vysokoškolským studiem došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně, kdy tyto zvýšené výdaje související s dojížděním, bydlením a stravováním mimo domov na vysokoškolské koleji, jakož i se samotnými výdaji na učební pomůcky a notebook, který žalobkyni pořídil její otec cca za částku ve výši 15.000 Kč. Jediným příjmem žalobkyně je tedy výživné žalované ve výši 2.000 Kč a příspěvek na dítě ve výši 1.380 Kč, kdy bylo prokázáno, že výdaje žalobkyně, která nemá tedy žádný stabilní měsíční příjem, a to ani z brigád, což jí neumožnuje její studium, hradí otec. Otec zajišťoval pro žalobkyni, jakož i jejího bratra ubytování, kdy za toto hradí měsíčně 10.160 Kč, s tím, že jeho příjmem je invalidní důchod ve výši 6.787 Kč a sociální dávky, a to příspěvek na bydlení, který činí cca 9.000 Kč a dále příspěvek na dítě – syna [jméno] ve výši 1.380 Kč. V souvislosti s vysokoškolským studiem již žalobkyně nebydlí s otcem, je ubytována na kolejích, kdy za ubytování žalobkyně měsíčně uhradí 3.131 Kč, dále vynakládá peněžní prostředky z místa svého trvalého bydliště v [obec] do Liberce, a dále měsíčně hradí jízdné po Liberci ve výši 132 Kč, dále se stravuje v menze cca 800 Kč měsíčně. Vzhledem ke zdravotním problémům žalobkyně má tato zvýšené výdaje na léky, kdy žalobkyně dochází na psychiatrii a léčí se s kožními problémy. Na veškeré tyto výdaje s výjimkou 2.000 Kč žalovaná nepřispívá. Nelze přehlédnout, že žalobkyně má další výdaje např. za ošacení příp. volnočasové aktivity, o nichž však nebylo tvrzeno ničeho.

30. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v rámci řízení zcela pasivní, na svoji obranu netvrdila ničeho ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že případně nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud zjišťoval její výdělkové poměry z vlastní iniciativy. Bylo prokázáno, že pravidelný měsíční příjem žalované z dohody o pracovní činností, kterou má žalovaná uzavřenou se [zaměstnavatel], [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce], činí ve výši 6.300 Kč. K výdajům žalované nebylo zjištěno ničeho. Současně však bylo prokázáno, že žalovaná, jako osoba se základním vzděláním, si mohla a může zajistit vyšší příjem, když bylo prokázáno, že počet volných pracovních míst pro osoby se základním vzděláním bylo v roce 2020 - 8.124, v roce 2021 – 10.711 a v 01-09/22 11.945, pro osoby nekvalifikované bylo v roce 2020 – 2.837, v roce 2021 – 3.670 a v 01-09/22 3.

574. Není tedy jediného důvodu, proč se žalovaná nesnažila si zajistit vyšší příjem než 6.300 Kč, když je/byl k dispozici dostatek volných pracovních míst i pro osoby nekvalifikované nebo se základním vzděláním. Dále bylo prokázáno, že osoby se základním vzděláním v Jihomoravském kraji v roce 2020 dosáhly průměrného hrubého výdělku 24.900 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 26.500 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.380 Kč. Celorepublikově dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku v roce 2020 27.180 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 22.590 Kč, v roce 2021 dosáhly průměrného hrubého výdělku osoby se základním vzděláním 28.760 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23.900 Kč. V I. pololetí roku 2022 dosáhly osoby se základním vzděláním průměrného hrubého výdělku v 29.710 Kč a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 24.880 Kč.

31. S ohledem na uvedené soud při stanovení výše vyživovací povinnosti žalované vůči žalobkyni vycházel z potencionality příjmů žalované, kdy soud při úvaze o konkrétní výši výživného zohlednil také doporučující tabulku Ministerstva spravedlnosti, která pro dítě ve věku 18 a více let doporučuje výživné v rozsahu 19– 25 % čistého příjmu.

32. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná jako osoba se základním vzděláním by mohla dosahovat průměrného příjmu v Jihomoravské kraji cca 26.500 Kč hrubého (pro rok 2021) resp. celorepublikově 28.760 Kč, což je 22.179 Kč čistého resp. 23.845 Kč čistého, kdy nebylo pro pasivitu žalované prokázáno, že by měla ve své péči nezaopatřené děti. S ohledem na shora uvedené a při zohlednění také toho, že žalovaná má vyživovací povinnost i vůči bratru žalobkyně, se doporučené výživné na žalobkyni pohybuje v rozmezí 3.992 Kč až 4.292 Kč.

33. Soud rovněž zohlednil tzv. Gerlichovo pravidlo (Křístek, A., Výživné pro děti: problematika určování jeho výše, jeho vymáhání a pomoc veřejné správy s uplatňováním práva na výživné v minulosti a dnes, Právní rozhledy 13-14/2015, s. 492), podle něhož se příjem povinného dělí na tolik dílů, kolik je vyživovacích povinností s tím, že na povinného by měly připadnout další tři díly, kdy vychází částka cca 4.769 Kč (počítáno ze shora uvedeného čistého příjmu). Tyto hodnoty jsou určené mechanicky a nezohledňují samy o sobě konkrétní okolnosti případu, umožňují však nástin hrubého rámce odpovídajícího výživného.

34. Co se tedy týče konkrétní výše výživného, vycházel soud na základě shora uvedených zákonných ustanovení z odůvodněných potřeb žalobkyně a poměrů žalované tak, aby životní úroveň účastníků byla v zásadě stejná. Odůvodněné potřeby žalobkyně spočívají primárně v potřebě zajistit vzdělání, jehož náklady činí cca 4.000 Kč – 5.000 Kč měsíčně. Je třeba zdůraznit, že úhrada výživného je významnější než jakákoliv jiná exekučně vymáhaná pohledávka. Soud s ohledem na citovaná ustanovení při určování výše alimentační povinnosti zohlednil odůvodněné potřeby žalobkyně, tedy že je studentka, bez trvalého zdroje příjmů, její výdaje objektivně narůstají. Dále bylo zohledněno, že majetkové poměry rodinné domácnosti, kterou žalobkyně sdílí, nejsou sice nuzné, ale rovněž nejsou nijak výstřední. Jedná se o běžnou domácnost, kde se v podstatě prohospodaří skoro vše, co se vydělá. Příjmy domácnosti nedovolují členům rodiny, tedy i žalobkyni, mrhat peněžními prostředky. Žalobkyně je potřebná peněz, neboť se připravuje na své budoucí povolání a vlastní příjem nemá. Na výdajích na zajištění obživy žalobkyně a na výdajích za její studium příp. volnočasovou aktivitu se musí podílet rovněž žalovaná, která je ovšem zcela pasivní. Soud tak má za to, že je v možnostech a schopnostech žalované hradit žalobkyni zvýšené výživné na částku 5.000 Kč měsíčně. Tato částka je pouhým podílem na zajištění výživy zletilé dcery, mladé slečny, která se řádně připravuje na svoji budoucí profesi, dojíždí za studiem, platí dopravu, stravu a ubytování mimo domov atd. Žalovaná musí mít na paměti, že ke svému dítěti má jisté povinnosti, především povinnost alimentační.

35. S ohledem na uvedené skutečnosti soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 5.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje měsícem září 2021. k tomu, že žalobkyně na výživném požadovala částku ve výši 6.000 Kč, soud rozhodl o povinnosti žalované platit žalobkyni na výživném částku ve výši 5.000 Kč, výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta v rozsahu částky ve výši 1.000 Kč splatné vždy do každého 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje měsícem září 2021.

36. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit žalobkyni dluh na výživném za období 1.9.2021 do 31.12.2022 ve výši 48.000 Kč, neboť žalobkyně se domáhala v souladu s ust. § 922 NOZ výživného za dobu od 1.9.2021. Žalovaná po dobu od 1.9.2021 do vyhlášení rozsudku platila výživné v částce 2.000 Kč měsíčně. Každý měsíc jí tedy vznikl dluh ve výši 3.000 Kč měsíčně. Od 1.9.2021 do 31.12.2022 (16 měsíců) se tedy jedná o částku 48.000 Kč (16 x 3.000 Kč).

37. Náklady řízení činí částku ve výši 50.541,53 Kč a sestávají se z odměny právního zástupce žalobkyně z tarifní hodnoty ve výši 360.000 Kč dle ust. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 advokátní tarif (dále jen AT), a to ve výši 9.740 Kč za přípravu a převzetí zastoupení ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, ve výši 9.740 Kč za sepis žaloby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, ve výši 9.740 Kč za sepis doplnění žaloby ze dne 3.3.2022 ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, ve výši 9.740 Kč za sepis doplnění žaloby ze dne 9.12.2022 ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, ve výši 9.740 Kč za účast u jednání dne 11.1.2023 ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, k tomu se vážících pěti režijních paušálu po 300 Kč ve smyslu ust. § 13 odst. 4 AT, ztráty času za 2 půlhodiny po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 AT ve výši 200 Kč, v cestovném ve výši 141,53 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalobce z [obec] do České Lípy a zpět o vzdálenosti vždy 19 km (2 x 9,5 km) motorovým vozidlem Mercedes-Benz, [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,1 litru benzínu na 100 km; soud vycházel z ceny motorové nafty ve výši 44,10 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 467/2022 Sb.).

38. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, kdy žalovaná byla úspěšná ve výroku I. tohoto rozsudku (83,33%) a neúspěšná v rozsahu výrok II. tohoto rozsudku (16,67%). Žalobkyni tedy náleží náklady řízení v rozsahu 66,66 % (83,33% - 16,67 %) tj. 33.691 Kč. Ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který ji v tomto řízení zastupoval.

39. Pokud jde o lhůtu k plnění k výroku III. a IV soud dospěl k závěru, že je na místě lhůtu k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužit, byť byla žalovaná zcela pasivní, neboť ji byla současně zvýšena vyživovací povinnost ve vztahu k nezletilému [jméno] [příjmení] vč. vyčísleného dluhu. Soud má však za to, že lhůta 3 měsíce od právní moci rozsudku pro výrok III. týkající se dluhu a výživném a 30 dní od právní moci rozsudku pro výrok IV. pro náklady řízení je adekvátní s ohledem na zjištěnou majetkovou situaci žalované, při porovnání potřeb žalobkyně a délku soudního řízení, jakož i to, že se jedná o částku vyšší a prokázané příjmy žalované nejsou tak vysoké, že by měla možnost tuto částku v kratší lhůtě zaplatit.