17 C 39/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 1.350.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.325.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1.325.000 Kč od 10.2.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 25.000 Kč od 10.2.2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 157.850 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.420 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12.2.2023 ve znění její změny ze dne 19.7.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelá dne , datum, , posl. trvalý pobyt , adresa, , byla ke dni své smrti vlastníkem jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., a to jednotky č. , Anonymizováno, , v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Podanou žalobu odůvodnil tím, že dle usnesení č.j. , spisová značka, ze dne 3.11.2020, které nabylo právní moci dne 19.11.2020, je žalobce dědicem a právním nástupce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , kdy tato byla jeho babičkou. Jmenovaná byla vlastníkem výše specifikovaného bytu, avšak tento nebyl zahrnut do aktiv pozůstalosti. Předmětný byt nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 13.2.2020 žalovaná , Jméno žalované, , kdy tuto smlouvu žalobce považuje za neplatnou, neboť v době jejího uzavření zůstavitelka trpěla těžkou demencí, MMSE 9, Alzheimerovou nemocí, v těžkém stadiu, v důsledku čehož nemohla chápat smysl svého jednání. Žalovaná následně předmětný byt obratem prodala manželům , jméno FO, , a to dle kupní smlouvy ze dne 21.7.2020 za částku ve výši 2.700.000 Kč. Žalovaná na výzvu žalobce ze dne 20.1.2023 k vyplacení finanční kompenzace nikterak nereagovala.

2. Usnesením č.j. 17 C 39/2023-16 ze dne 26.4.2023 bylo řízení zastaveno proti žalovanému č. 3 , Anonymizováno, , neboť tento zemřel dne 24.2.2022, tj. před podáním žaloby. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16.5.2023.

3. Usnesením č.j. 17 C 39/2023-19 ze dne 19.5.2023, které nabylo právní moci dne 17.6.2023, bylo soudem rozhodnuto, že v souladu s ust. § 92 odst. 1 o.s.ř. se připouští, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupila , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , neboť přistoupení této osoby žalobce navrhl podáním ze dne 15. 5. 2023. Vznikem hlavního účastenství , Jméno žalované, zaniklo její vystupování v roli vedlejšího účastníka.

4. Žalovaná , Jméno žalované, žalobu uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by dárkyně nebyla způsobilá pro svůj psychický a fyzický stav činit právní jednání s právními následky. V řízení vedeném před policejním orgánem sp. zn. , Anonymizováno, , kdy věc byla pravomocně dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, bylo zjištěno, že dárkyně měla v úmyslu převést předmětný byt na žalovanou. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení, s tím že žalobce se v rámci předmětného řízení toliko od 6.5.2024 domáhá nároku na vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, přičemž tento nárok byl uplatněn až po uplynutí tříleté subjektivní lhůty, která počala běžet nejpozději od 20.11.2020, kdy nabylo právní moci usnesení zdejšího soudu o skončení dědického řízení. Tedy nejméně od této doby bylo žalobci, který byl rovněž účastníkem dědického řízení, známo, že předmětný byt nebyl předmětem dědického řízení, byl za života zůstavitelky převeden na žalovanou. Žalobce se tedy až do návrhu na změnu žaloby dne 6.5.2024 v rámci tohoto řízení domáhal určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti, kdy s ohledem na ustálenou judikaturu, nebylo možno žalobě vyhovět, a proto tedy došlo ke změně žaloby, avšak až po uplynutí promlčecí lhůty. Žalovaná dále uvedla, že zdravotní stav její babičky odpovídal jejímu věku, osobně neměla pochybnosti o smyslu jejího chování a jednání, žádné známky demence nebo nesvéprávnosti v jejím chování či jednání nepozorovala. Byla zcela při smyslech, komunikovala, volně se pohybovala, rozeznávala lidi, předměty v okolí, byla schopná výkonu osobní hygieny, oblékala se sama i prováděla drobný úklid v bytě. Babičku navštěvovala většinou se svým otcem nebo přítelem , jméno FO, . Neměla pochyb o jejím zdravém rozumu, nepozorovala pomatenost. Brala sice nějaké léky, avšak žalovaná nevěděla, na jakou nemoc. S babičkou se stýkala do roku 2015 pravidelně několikrát za týden, stýkala se s ní 3 x, 4x za měsíc. K lékařům ji doprovázel otec. O darování bytu hovořila před žalovanou i jejím otcem delší dobu, a to minimálně 10 let před darováním. Žalovaná byla v dobré víře, s tím, že ani ona ani její otec ji k tomuto rozhodnutí nepodněcovali ani nenabádali, bylo to její spontánní a svobodné rozhodnutí, kterým projevila svoji dlouhodobou vůli byt na žalovanou převést, což učinila po zralé úvaze. Ostatně se o tomto záměru vyjádřila i před sousedkou , jméno FO, . Byt následně prodala, neboť byl málo rozměrný, kdy chtěla žít s přítelem, se kterým dodnes žije, a pro rodinný život bylo potřeba pořídit větší byt, ale v mezidobí zemřel její otec, a ona po něm v dědictví následně získala družstevní byt.

5. Žalobce ke vznesené námitce promlčení uvedl, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná zneužila zdravotního stavu zůstavitelky a bezdůvodně se obohatila. V této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 309/95 ze dne 15.1.1997 či nálezu sp. zn. I. ÚS 643/04 ze dne 6. 9. 2009 či rozhodnutí sp. zn.. IV. ÚS 262/10 ze dne 16. 9. 2010. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3168/09 je „Z obecného hlediska je namístě připomenout, že Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům formalistický postup, který používá sofistikované odůvodňování k prosazení zřejmé nespravedlnosti. Zdůraznil přitom mj., že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku, a že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997. Dle žalobce přílišný formalismus při výkladu právních norem vedoucí k extrémně nespravedlivému závěru pak znamená porušení základních práv (např. nález sp. zn. IV. ÚS 1735/07 ze dne 21. 10. 2008. Žalobce rovněž odkázal na ust. § 8 zákona občanského zákoníku, dle kterého platí, že „zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“ Dále žalobce uvedl, že dědické řízení po , jméno FO, bylo pravomocně skončeno 19.11.2020, z uvedeného tedy vyplývá, že promlčeno by bylo bez jakékoliv snahy žalobce o vydání bezdůvodného obohacení dne 20.11.2023. Avšak v minulosti v souladu s tehdejší judikaturou byla podána žaloba na určení vlastnického práva (pozn. řízení sp. zn. , spisová značka, ), kde dne 4.6.2021 podal , tituly před jménem, , jméno FO, návrh na přistoupení žalované do řízení, tedy mělo by dojít ke stavění běhu promlčení lhůty tj. ke stavění lhůty došlo v období od 4.6.2021 do 12.4.2022, kdy bylo pravomocně skončeno předchozí řízení sp. zn. , spisová značka, . Alternativně lze vzít variantu pro stavení promlčení lhůty od 9.8.2021 do 12.4.2022 – dne 9.8.2021 soud rozhodl o přistoupení žalované do řízení. Žaloba u zdejšího soudu ve věci sp. zn. 17 C 39/2023 byla podaná dne 12.2.2023. Dne 26.1.2023 Nejvyšší soud České republiky vydal rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , kterým pro tyto případy stanovuje, že se má žalovat bezdůvodné obohacení. Návrh na změnu žaloby byl soudu doručen dne 9.5.2024, čímž došlo k dalšímu stavění běhu promlčení. Ode dne 19.11.2020 bylo promlčení stavěno určitě od 9.8.2021 do 12.4.2022 (spíše od 4.6.2021 do 12.4.2022) tj. alespoň 8 měsíců. Podle názoru žalobce by ani tak nemělo dojít k promlčení nároku žalobce. Žalobce má dále za to, že promlčení by mělo běžet až od rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.1.2023 ve věci sp. zn. , spisová značka, , neboť žalobce se na soud obrátil s nárokem odpovídajícím judikatuře rozhodné pro dané období, s tím, že změna judikatury nemůže jít k tíži žalobce, Anonymizováno6. Následně bylo řízení vůči původně žalovaným č. 1) , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a žalované č. 2) , tituly před jménem, , jméno FO, zastaveno výrokem II. usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 13.5.2024, který nabyl právní moci dne 4.6.2024. Současně byla výrokem I. cit. usnesení připuštěna ve smyslu ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. změna žaloby tak, že žalobce se napříště domáhal po žalované , Jméno žalované, zaplacení částky ve výši 1.350.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1.350.000 Kč od 20.11.2020 do zaplacení. Výrok I. nabyl právní moci dne 17.5.2024. Výrok III., IV. o náhradě nákladů řízení nabyl právní moci dne 4.6.2024.

7. Při jednání konaném dne 26.11.2025 bylo řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobcem částečně zastaveno v rozsahu zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1.350.000 Kč od 20.11.2020 do 9.2.2023 s tím, že předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 1.350.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1.350.000 Kč od 10.2.2023 do zaplacení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 26.11.2025.

8. Z níže uvedených listinných důkazů, výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a výslechu svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

9. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že zůstavitelka , jméno FO, , nar. , datum, zemřela dne , datum, , kdy uvedené bylo zjištěno i z úmrtního listu ze dne 5.5.2020, kdy vypravitelem pohřbu byl syn , jméno FO, .

10. Z protokolu o předběžném šetření sp. zn. , spisová značka, ze dne 2.6.2020 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo notářskou kandidátkou , tituly před jménem, , jméno FO, za přítomnosti pozůstalého syna , Anonymizováno, a zástupce pozůstalého vnuka žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, provedeno předběžné šetření stran majetku zůstavitelky , jméno FO, . Kdy v bodě 13 a) u nemovitých věcí zástupce žalobce uvedl, že zůstavitelka uzavřela 13.2.2020 darovací smlouvu, kterou měla zcizit svůj byt v k.ú. , adresa, , i když v době uzavření smlouvy trpěla těžkou demencí a nebyla schopna chápat smysl svého jednání. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva neplatná a jako zástupce pozůstalého vnuka žádá, aby bytová jednotka zůstavitelky zapsaná na LV č , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemcích zapsaných na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, byla zahrnuta do aktiv pozůstalosti.

11. Z protokolu Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 2.10.2020 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo notářským kandidátem , tituly před jménem, , jméno FO, za přítomnosti pozůstalého syna , Anonymizováno, a zástupce pozůstalého vnuka žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, provedeno jednání v rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce , jméno FO, , zemř. , datum, bez zanechání listiny o pořízení pro případ smrti. Dále bylo zjištěno, že jako dědicové ze zákona přicházeli v úvahu toliko pozůstalý syn a pozůstalý vnuk, a to každý k ½. Dědicové dědictví neodmítli, neuplatnili ani výhradu soupisu. Byl konstatován seznam pozůstalosti. Zástupce žalobce opětovně žádal, aby do aktiv pozůstalost byl zahrnut byt – bytová jednotka č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náležící spoluvlastnický podíl na společných částech domu a spoluvlastnický podíl na pozemcích, neboť zůstavitelka trpěla těžkou demencí MMSE9, Alzheimerova nemoc, přičemž zástupce žalobce čerpal z lékařské zprávy ze dne 23.5.2019. Proto uzavřená darovací smlouva ze dne 13.2.2020 je neplatná. Pozůstalý syn toto odmítl, zůstavitelka věděla, co dělá, nesouhlasil se zařazením této nemovité věci do seznamu pozůstalosti. Dále bylo konstatováno, že ke dni úmrtí nebyl předmětný byt ve vlastnictví zůstavitelky. Soudní komisař poučil účastníky dle ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého platí, je-li právo zapsáno ve veřejném seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Dle ust. § 172 odst. 2 z.ř.s. Pak platí že neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží s ohledem na uvedené tedy nebyl předmětný byt zařazen do aktiv pozůstalosti s tím, že soudní komisař rovněž poučil účastníky o možnosti uplatnění práv žalobou mimo pozůstalostní řízení.

12. Z usnesení Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 3.11.2020, které nabylo právní moci dne 19.11.2020, bylo zjištěno, že zůstavitelka , jméno FO, , nar. , datum, zemřela dne , datum, a jejími dědici byl žalobce jako pozůstalý vnuk a , jméno FO, jako pozůstalý syn. Dále bylo zjištěno, že těmto bylo potvrzeno nabytí dědictví, a to každému k jedné polovině následujícího majetku:- ideální spoluvlastnického podílu , Anonymizováno, na jednotce číslo , Anonymizováno, , jiném nebytovém prostoru, vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , bytový dům, část obce , adresa, , stojící na pozemcích parcelní číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , druh pozemků - zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, a id. spoluvlastnického podílu , Anonymizováno, na pozemcích parcelní číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , shora, a na společných částech bytového domu č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , shora, jednotka zapsaná na listu vlastnictví číslo , hodnota, a pozemky a budova zapsaný na listu vlastnictví číslo , hodnota, , vše pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, v ceně podílu 10.000 Kč,- družstevního podílu v družstvu , právnická osoba, , IČ: , IČO, včetně členských práv a povinností ve výši základního členského vkladu 250 Kč,- poštovního účtu číslo , č. účtu, na jméno zůstavitelky vedený u , právnická osoba, ., IČ:, IČO, včetně práv a povinností s tím spojených se zůstatkem ve výši 25.414 Kč,- pohledávky za družstvem , právnická osoba, , IČ: , IČO, ve výši 581 Kč,- movitých věcí, a to zlatých náušnic a zlatého snubního prstenu v ceně 1.000 Kč.Dědici ze zákona neuplatnili výhradu soupisu.

13. Z darovací smlouvy ze dne 13.2.2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi , jméno FO, jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, kdy předmětem této smlouvy bylo darování bytové jednotky č., Anonymizováno, – byt, vymezené v budově , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, o výměře 236 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. , Anonymizováno, o výměře 233 m2, zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 235 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Podpisy dárce i obdarované byly ověřeny na poště dne 13.2.2020, , adresa, , , jméno FO, .

14. Z LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, – ke dni 8.6.2020 a ke dni 30.6.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla zapsána jako vlastník bytové jednotky č., Anonymizováno, – byt, v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Vlastnické právo bylo zapsáno na základě darovací smlouvy ze dne 13.2.2020 s právními účinky vkladu k 13.2.2020, zápis byl proveden dne 6.3.2020.

15. Z kupní smlouvy ze dne 21.7.2020 bylo zjištěno, že žalovaná jako prodávající a , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , jako kupující (dříve žalovaní č. 1, 2) uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo prodej/nákup bytové jednotky č. , Anonymizováno, – byt, v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Kupní cena byla sjednána na částku ve výši 2.650.000 Kč. V č.l. III. odst. 1 písm. a) kupní smlouvy bylo uvedeno, že prodávající tímto prohlašuje, že je způsobilá k uzavření této smlouvy a k plnění závazků z ní vyplývajících a není smluvně ani právními předpisy či rozhodnutími státních či jiných orgánů omezena v dispozici s předmětem převodu, ani jí není známo, že by byla podána žaloba či jiný návrh, který by mohl v případě nepříznivého rozhodnutí nepříznivě ovlivnit převod vlastnického práva k předmětu převodů na stranu kupující a nebo její právo jakkoliv omezit. V č.l. III. odst. 1 písm. b) kupní smlouvy bylo uvedeno, že žalovaná je jediným a výlučným vlastníkem předmětu převodu, předmět převodu nabyla do svého vlastnictví na základě platných a účinných právních titulů a její vlastnické právo k předmětu převodu nebylo nikdy ani částečně zpochybněno. V č.l. III. odst. 1 písm. c) prodávají prohlásila, že jí není známo že by existovaly smlouvy či jiné právní skutečnosti, které zakládají práva třetích osob k předmětu převodu, které dosud nejsou zapsány v katastru nemovitostí, ani že by byly u příslušného katastrálního úřadu ohledně předmětu převodu podány jakékoliv návrhy, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, není známo, že by byly vůči předmětu převodu vzneseny nějaké restituční či jiné nároky ze strany jakýchkoliv třetích osob, ani straně prodávající není známo že by vznesení těchto nároků hrozilo.

16. Z LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, (informace o jednotce) bylo zjištěno, že vlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, jsou , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , kteří ji mají ve společném jmění manželů.

17. Z lékařská zprávy ze dne 23.5.2019 a z lékařské zprávy ze dne 21.10.2019 shodně bylo zjištěno, že , jméno FO, trpí těžkou demencí, MMSE 5 etiol, vs. Alzheimerova nemoc, rozvoj asi 5 let, chůze lehce zpomalená, objektivně neurologicky bez ložiskového nálezu. Pacientka iritovaná, bez náhledu na onemocnění, je medikována, nutný dohled na léky i nutný celodenní dohled, pacientka nemůže již bydlet doma sama, nutné zajištění pravidelné stravy, nejspíš bude nutné umístnění do domova důchodců s pečovatelskou službou nebo pečovatel domů. Syn jí zavolá na bezplatné poradenství v rámci Alzheimer Point Brno. Zprávu vypracovala , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, .

18. Z lékařská zprávy ze dne 27.6.2019 bylo zjištěno, že , jméno FO, si nepamatovala, jaké bere léky, do domova důchodců nechce. Obecně zkonstatován její zdravotní stav. Zprávu vypracovala , právnická osoba, .

19. Z lékařská zprávy ze dne 24.2.2020 bylo zjištěno, že zůstavitelka , jméno FO, byla léčená v roce 2016 pro počínající demenci MMSE tehdy 22 (z 30-ti bodů). Nebyla však již tehdy schopna pravidelně užívat medikaci a docházet na kontroly, bloudila, nepamatovala si termíny kontrol, nevěděla, zda si léky vyzvedla v lékárně a podobně. Léčba byla tedy ukončena. Na další kontrolu byla přivedena v listopadu 2019 synem pro Alzheimerovu demenci. V péči centra pro kognitivní poruchy , právnická osoba, , užívala , Anonymizováno, , efekt medikace se však nedostavil, byla ještě více neklidná, proto byla léčba ukončena. U jmenované byla diagnostikována MSSE 5- těžká až hluboká demence. Dále bylo zjištěno, že není schopna si nic pamatovat, má poruchu učení se novému, není orientovaná, obtížně se vyjadřuje, vzhledem k tomu, že se domnívá, že je zcela bez potíží a paměť jí slouží dobře a tudíž nemá žádné problémy, má špatný racionální úsudek, není orientovaná v realitě, nechápe a neprovede ani jednoduché úkony, není schopna si sama nic zařídit, potřebuje doprovod (na úřady k lékaři …). U jmenované byly pozorovány i velké změny v osobnosti a chování, je zvýšeně dráždivá, podezíravá, nechce, aby o ní někdo pečoval, vzhledem k diagnóze není schopna jednat ve svůj neprospěch, protože nechápe, co se děje, dále nechápe sdělenou informaci či psaný text. Pacientka je zcela nesoběstačná, nedokáže obhospodařit domácnost, užívat spotřebiče, venku bloudí, léky si sama nenachystá, jídlo si nepřipraví, je třeba pomoct i s hygienou, dále neumí telefonovat, i když má puštěnou televizi, neví, co sleduje, nezreprodukuje, nečte si, zaměňuje osoby (syna si plete s bratrem). U pacientky tedy došlo ke ztrátě soběstačnosti, plná závislost na pečovateli, poruchy chování, záměna osob, bloudění, orientace v realitě, neschopnost správně hodnotit realitu a orientovat se v ní, má poruchy úsudku, porucha čtení. U pacientky je vykazována celková organická degradace osobnosti, snadná manipulovatelnost a ovlivnitelnost, nulový funkční potenciál. Diagnostikována Alzheimerova nemoc s pozdním nástupem, progrese stavu, těžké stádium. Zprávu vystavila , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, .

20. Z posudku o zdravotním stavu , jméno FO, ze dne 25.9.2019 bylo zjištěno, že tento byl přílohou k žádosti o poskytování sociálních služeb s tím, že osoba je schopna pobytu v zařízení sociálních služeb, přičemž u pacientky zjištěna těžká demence vs. Alzheimerova nemoc, byla odeslána k psychiatrickému vyšetření. Vzhledem k rychlému nástupu demence a dalším diagnózám je její zdravotní stav velmi nepříznivý a prognóza nejistá. Syn ji musí jezdit každý den kontrolovat, aby se nezapomněla najíst, aby si nezapomněla vzít léky. Posudek je podepsán , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem21. Z předžalobní výzvy ze dne 20.1.2023 adresované , Jméno žalované, vč. dokladu o odeslání do datové schránky a z výzvy k finanční kompenzace a výzvy v souladu s ust. § 142 o.s.ř. ze dne 20.1.2023 vč. dokladu o odeslání žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzvána k finanční kompenzaci prodej předmětného bytu č. , Anonymizováno, , který žalovaná neoprávněně zcizila, a tento měl být předmětem dědického řízení s tím, že žalobce požadoval poloviny kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne 21.7.2020, a to částky ve výši 1.325.000 Kč. Byla stanovena lhůta k plnění v délce 10 dní ode dne doručení předmětné výzvy. Současně byla žalovaná poučena o možnosti soudního vymáhání nároku a na vznik dalších nákladů. Výzva byla žalované odeslána dne 20.1.2023 do datové schránky.

22. Z předžalobní výzvy ze dne 20.1.2023 adresované , jméno FO, a rovněž z předžalobní výzvy ze dne 20.1.2023 adresovaná manželům , jméno FO, neučinil soud žádná podstatná skutková zjištění, a to s ohledem na to, že řízení bylo vůči nim zastaveno, a to usnesením č.j. 17 C 39/2023-16 ze dne 26.4.2023, které nabylo právní moci dne 16.5.2023, a usnesením č.j. 17 C 39/2023-59 ze dne 13.5.2024, které nabylo právní moci dne 4.6.2024.

23. Z usnesení Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 11.8.2022, které nabylo právní moci dne 11.8.2022, bylo zjištěno, že , jméno FO, zemřel dne , datum, a jeho dědicem je žalovaná.

24. Z rozsudku Městského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 7.9.2021, který nabyl právní moci dne 12.4.2022, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 29.3.2022, který nabyl právní moci dne 12.4.2022, bylo zjištěno, že žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.4.2021 domáhal určení vlastnického práva k předmětnému bytu vůči manželům , jméno FO, , kdy vedlejším účastníkem řízení byla žalovaná, která do řízení vstoupila k jejich návrhu (pozn. podáním ze dne 11.8.2021 doručeným soudu 13.8.2021). Žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu, neboť předmětného řízení se neúčastnili všichni účastníci řízení. Výrok rozsudku o tom, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitostí je závazný jen pro účastníky řízení, a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení neúčastnili. Pak nemůže být závazný ani pro soud v dědickém řízení. Ostatní dědicové by totiž mohli vlastnické právo zůstavitele zpochybňovat a nebylo by vůči nim možné vyjít z toho, že o něm již bylo rozhodnuto. Proto účastníky řízení o tom, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musí být známí dědicové, je nepodstatné, zda na straně žalované či žalující, pokud účastníky nejsou, neměl žalobce na určení naléhavý právní zájem (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 585/2012). Předmětný rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 29.3.2022, který nabyl právní moci dne 12.4.2022.

25. Ze spisu Policie ČR sp. zn. , Anonymizováno- č.l. 1-2 – podezření ze spáchání trestného činu ze dne 26.2.2020 bylo zjištěno, že dne 26.2.2020 , jméno FO, podala trestní oznámení pro spáchání trestného činu podvodu vůči žalované, neboť měla za to, že darovací smlouva, na základě které byl převeden byt č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, na žalovanou dle vkladového řízení V, Anonymizováno, , byla jmenované podstrčena podvodem. Jmenovaná byla nemocná, trpěla Alzheimerovou chorobou v těžkém až hlubokém stádiu, dle sdělení lékařů nebyla orientována místem ani časem.- č.l. 5-8 trestního spisu – protokol o trestním oznámení ze dne 27.2.2020 – , jméno FO, bylo zjištěno, že oznamovatelka , jméno FO, k projednávané věci uvedla, že i po rozvodu pravidelně navštěvovala , jméno FO, , kdy tato se začala léčit s Alzheimerovou chorobou, docházela k , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . Následně došlo ke zhoršení jejího stavu, zapomněla docházet na kontroly, nebyla léčena. Její syn , jméno FO, se o ni v tomto směru nestaral. Následně jí zajistila vyšetření u , právnická osoba, , kdy vyšetření proběhlo v květnu 2019, byly jí nasazeny léky. V říjnu na kontrole bylo zjištěno, že tyto nezabírají a nemoc postupuje. Již od května 2019 byla , jméno FO, ve stavu těžké demence. Příspěvek na péči chodil na účet jejího syna , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že , jméno FO, nebyla neléčena, začala se chovat agresivně i vůči pečovatelkám, s nimiž byla , jméno FO, v telefonickém kontaktu. Z uvedeného důvodu byla poté pečovatelská služba ukončena. O všem byl informován , jméno FO, . Dle svědkyně nebyla , jméno FO, schopna sama disponovat s penězi, trpěla bludy. Následně zjistila, že bylo zahájeno řízení o převodu bytu , jméno FO, na žalovanou (, Anonymizováno, dceru). Uvedené sdělila žalobci, jehož , jméno FO, vyhodil. O tom, že by , jméno FO, chtěla byt převádět na někoho z rodiny, se nezmínila. Měla za to, že bylo zneužito nepříznivého stavu , jméno FO, , a tím se žalovaná neoprávněně obohatila cca o 2,5 mil. korun.- č.l. 31-32 trestního spisu výslech , jméno FO, ze dne 11.5.2020 bylo zjištěno, že dne 13.2.2020 pracovala na přepážce Czech point a vyřizovala legalizaci podpisu osob na darovací smlouvě. Na osobu , jméno FO, ani na žalovanou, jejichž podpisy na smlouvě ověřovala, si nevzpomněla. Pamatovala by si je pouze, pokud by se případ vymykal, a to právě s ohledem na počet osob, které o legalizaci podpisu žádají. Je normální, že pokud k podpisu dochází starší člověk – důchodce, je tento často už popletený, je v doprovodu mladší osoby, která vše organizuje, řídí, pomáhá. Starší lidé zpravidla nemluví. Pokud by viděla, že tato starší osoba není schopna podpisu, tak by legalizaci neprovedla, stejně by tak v žádném případě neprovedla legalizaci bez přítomnosti osoby, jejíž podpis má být ověřen, a bez ověření její totožnosti dle občanského průkazu, který tato osoba musí předložit.- č.l. 33-35 trestního spisu výslech , jméno FO, ze dne 19.6.2020 bylo zjištěno, že byla sousedkou , jméno FO, , znala ji 8-10 let. Na jaře 2020 zemřela, byla nemocná, i psychicky. Pravidelně se navštěvovaly. Zmínila se, že byt opravuje a připravuje pro svoji vnučku – žalovanou, o tom hovořila opakovaně v průběhu let i v posledních měsících. Dále uvedla, že vnučka a , jméno FO, ji pravidelně navštěvovali, alespoň 1x týdně. Nakupovali jí a pomáhali vyřídit, co potřebovala. V posledních měsících chodili denně a starali se o ni. Chodila tam i nějaká paní a pan, ale ty neznala. Od roku 2018 se stav , jméno FO, zhoršoval, hádala se s pečovatelskou službou, co jí nosili obědy.- č.l. 36-42 trestního spisu výslech žalované ze dne 8.7.2020 bylo zjištěno, že za posledních 5 let navštěvovala babičku , jméno FO, tak 1x měsíčně, její otec pravidelně. Měla s ní dobré vztahy. Poslední rok zapomínala, ale nebylo to tak, že by nepoznávala lidi nebo o sobě nevěděla. Nebyla pomatená. Pamatovala si důležité věci. Nosila brýle, na blízko i na dálku, měla šedý zákal. O převodu bytu se zmínila loni (2019) před Vánoci, že by ho na žalovanou ráda přepsala, že se o ni dobře starali. Opakovalo se to v lednu, žalovaná v únoru dovezla smlouvu, babička si ji přečetla, souhlasila s tím a jeli na poštu ověřit podpisy a podepsat smlouvy, byla toho schopna. Darovací smlouvu jí přečetla, u toho byl i otec a přítel , jméno FO, . Návrh na katastr zajistila žalovaná, kdy tento rovněž babička podepsala, ale již v jejím bytě na adrese , adresa, . Má velikost 1+kk. Pokud jsou podpisy na smlouvě a návrhu na katastru rozdílné, bylo to způsobeno zdravotním stavem babičky. O úmyslu babičky převést na ni byt věděl její přítel , jméno FO, , sousedka, a , jméno FO, (otec). Vzhledem k tomu, že žalobce ji navštěvoval, třeba jen 1x ročně, nikdy se nezmínila, že by byt přepsala na něj. , jméno FO, je její teta, ale nestýkají se, neviděla ji 10 let, žalobce 8-9 let. Předmětný byt prodává. O babičku se staral její otec , jméno FO, . Žalobce ani , jméno FO, o babičku zájem neprojevovali.- č.l. 43-50 trestního spisu výslech , Anonymizováno, ze dne 8.7.2020 bylo zjištěno že tento se staral o svoji matku (zůstavitelku) , jméno FO, asi 5 let, nejdřív např. nakupovali spolu, pak asi 2 roky zpětně a do současnosti nakupoval dle seznamu sám. Měl možnost se matce věnovat, neboť je invalidní důchodce. Jezdil za ni každý den. Byla nemocná, nemohla na ruce i nohy, a proto např. od listopadu 2019 brali obědy od sociální péče , adresa, . Na jaře 2019 bylo požádáno o příspěvek na péči, který jim byl přiznán v říjnu 2019. Okolo Vánoc 2019 jeho matka uváděla, že tady již dlouho nebude a že byt přepíše na , jméno FO, (žalovaná), řekl jí, že je to její byt, že je mu to jedno. Nikdy neuvažovala, že by byl byt přepsán na žalobce. Opětovně se o tom zmínila v lednu 2020, poradili se tedy se žalovanou a přes právníky se sepsala darovací smlouva. Zůstavitelce byl obsah darovací smlouvy přečten žalovanou a , jméno FO, , sama jí nečetla, maminka nechtěla, ale nevěděl proč. Měla dioptrie a šedý zákal, denně používala dioptrické brýle pro čtení i na dálku. Tyto měla mít i u podpisu smlouvy a návrhu na vklad. Následně šli společně na poštu, to ještě s přítelem žalované , jméno FO, , kde byla darovací smlouva podepsána. , jméno FO, zůstavitelku stříhala a česala, chodila k ní na návštěvu. Určitě pomatená nebyla, vždycky, když se jí na něco zeptal, tak odpověděla. Měla problémy s pamětí, nepamatovala si, co se stalo před 30 lety roky, ale určitě nebyla nesvéprávná. Ven nechodila. Dále uvedl, že , jméno FO, je jeho bývalá švagrová, manželka jeho bratra, rozvedli se. Nejsou v kontaktu. Tato se o zůstavitelku nestarala. Navštěvovala ji sporadicky, měla do bytu přístup, měla klíče, kdy se jednalo od 1+kk o výměře cca 45m2 na , adresa, . Jakmile se byt přepsal na žalovanou, byl vyměněn zámek, protože si tato nepřála, aby měl kdokoliv do bytu přístup. Žalovaná následně byt prodala, chtěla bydlet v , adresa, . Zůstavitelka měla mrtvičku, od 5.3.2020 byla ve , právnická osoba, . Vzhledem k tomu, že měla křečovitou ruku, podepisovala se různě, nebyla schopná se podepsat stejně. Žalobce navštěvoval zůstavitelku zřídka asi 1 měsíčně, když studoval a jezdil do Brna, chodil si k ní pro peníze, to mu říkala zůstavitelka, o konkrétní částky se nezajímal. Poté, co dostudoval, zůstal v , adresa, často nejezdil, tak asi 1 ročně. O tom, že zůstavitelka chtěla byt darovat žalované mu řekla i sousedka, což ho překvapilo.- č.l. 51-54 trestního spisu úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 8.7.2020 – , jméno FO, bylo zjištěno, že tento je přítelem žalované, byl přítomen u podpisu darovací smlouvy, toto proběhlo na poště , adresa, . Žalovaná darovací smlouvu babičce přečetla, smlouva byla vypracována advokátní kanceláří , tituly před jménem, , jméno FO, . Návrh na vklad pak podepsala doma. Nosila brýle. O převodu bytu na žalovanou mluvila pořád. O , jméno FO, se staral její syn , jméno FO, , který ji denně navštěvoval. Tato lidi poznávala, syna, žalovanou i svědka.- č.l. 97-100 trestního spisu usnesení ze dne 27.7.2020 č.j. , Anonymizováno, (č.l. 39 verte-41 tohoto spisu) bylo zjištěno, že po provedeném šetření byla věc odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na věci na místě věc vyřídit jinak. Nebylo zjištěno, že by , jméno FO, byla omezena či zbavena svéprávnosti nebo že by jí byl ustanoven opatrovník. Policejní orgán však není oprávněn rozhodovat o neplatnosti smluv a listin, které byly uzavřeny podle občanského zákoníku a jiných předpisů, například pokud by byla dána nezpůsobilosti některých účastníků smlouvy k jejímu uzavření nebo jiných důvodech, které účastníci smlouvy považují natolik za závažné, že je potřeba rozhodovat o neplatnosti takovéto smlouvy v občanskoprávním řízení.

26. Z vyrozumění účastníka správního řízení ze dne 25.9.2019 bylo zjištěno že je pokračováno ve správním řízení a je možno se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí ve věci - žádosti o přiznání příspěvku na péči, kdy tato žádost byla podána 30.5.2019 žadatelkou je , jméno FO, , s tím že tato je zastoupena zmocněncem , jméno FO, .

27. Z emailové komunikace , jméno FO, ze dne 6.2.2020 bylo zjištěno, že tento se obrátil na svoji známou ohledně umístnění , jméno FO, v jejich zařízení, kdy uvedl: „Ahoj , Anonymizováno, , nelekej se, nic po Tobě nechci. Chtěl bych Tě jen informovat, že jsem se byl v neděli podívat na paní , jméno FO, . Fyzicky na tom není nejhůř, špatné je to s její psychikou. Zdá se mi, že se její stav stále zhoršuje. Nemohla najít koupelnu, na umyvadle leželo mýdlo, nevěděla, k čemu se používá. Nevěděla, kde má odpadkový koš (stál vedle kuchyňské linky) a tak vyhodila slupky od mandarinky z okna. Každou informaci udrží v paměti jen několik minut. No jestli mě to také čeká, tak nevím jestli mám litovat sebe nebo ty lidi, kteří se okolo mě budou pohybovat. Ale snad je to ještě hodně vzdálení budoucnost. Srdečně zdraví , jméno FO, .“28. Z emailu ze dne 12.10.2025 od , jméno FO, zástupci žalované bylo zjištěno, že jmenovaného kontaktoval , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl sousedem , Anonymizováno, a který v minulosti dělal ředitele domova důchodců, a měl známou ředitelku v domově pro seniory, , Anonymizováno, . , jméno FO, se u ní přimlouval za to, aby , jméno FO, přijali do domova přednostně. Následně jej žalobce kontaktoval emailem, kterým v minulosti kontaktoval ředitelku, kde popsal stav , jméno FO, . Připojené printscreeny byly nečitelné.

29. Z emailu mezi , jméno FO, a žalobcem ze dne 9.10.2025 s přílohou bylo zjištěno, že , právnická osoba, na email zaslaný mu žalobcem (viz bod 27) sdělil, že s největší pravděpodobností je autorem přiloženého emailu, s tím, že musí dodat, že informace v něm obsažené nevycházejí z jeho poznatků či pozorování, ale pouze z informace pana , Anonymizováno, , který se na něj obrátil s prosbou o intervenci u ředitelky , právnická osoba, , , jméno FO, , která bývala jeho kolegyně, a to ve věci žádosti paní , jméno FO, o přijetí do zmíněného domova. Je nanejvýš pravděpodobné, že pan , jméno FO, hodnocení psychického stavu své matky zjevně zveličil, aby tak zvýšil naději na její přijetí. Jmenovanou navštívil pan , jméno FO, pouze 1x, strávili u ní asi 15 minut, kdy během návštěvy u ní nepozoroval žádné známky demence. Požádal žalobce, aby je již o této záležitosti nekontaktoval.

30. Ze zprávy bez data mezi , jméno FO, a žalovanou soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění pro projednávanou věc.

31. Z dotazu žalobce o nezávislý nárok bylo zjištěno, že žalobce níže osloveným lékařům zaslala emailem dotaz. Ad 1) zda da osoba bez lékařského vzdělání (tedy laik), dokáže rozpoznat při běžném krátké neosobním kontaktu osobu s diagnózou neurodegenerativním onemocnění mozku. A je jí tedy bezpodmínečně zřejmé, že tato osoba nedokáže objektivně ohodnotit důsledky svého jednání? Ad 2) Zda rodinný příslušník (vnučka) bez lékařského vzdělání, tedy laik, který pravidelně a dlouhodobě navštěvuje osobu (svoji babičku) s neurodegenerativním onemocnění mozku v jejím bytě. Rozpozná, že osoba je nesvéprávná a lze tedy snadno využít jejího zdravotního stavu ve svůj prospěch? A je jí tedy zřejmé, že nedokáže objektivně posoudit realitu při podpisu darovací smlouvy svého bytu (13.2.2020).

32. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Dobrý den, pokud babička uzavřela smlouvu v době, ze které pochází lékařské zprávy, tak jednoznačně nebyla schopna takový právní úkon platně učinit. I laikovi musel být její závažný duševní stav a neschopnost se adekvátně rozhodovat zřejmý. Očekávám, že soud rozhodne o neplatnosti předmětné darovací smlouvy. Zdravím Vás, , jméno FO, .“33. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Dobrý den, jde o složitou problematiku a necítím se být kompetentní v konkrétní věci rozhodovat. Obecně většinou platí, že laik dokáže rozpoznat příznaky duševní nemoci při delším osobním kontaktu a že nemocné osoby bývají lehčeji ovlivnitelné. S pozdravem , jméno FO, .“34. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Dobrý den, zda laik dokáže rozpoznat neurodegenerativní onemocnění záleží na stupni toho onemocnění. V počátečních stádiích to bývá občas obtížné i pro profesionály, v pozdějších fázích už to bývá zřejmé i laikům. Samozřejmě mohou toho i někteří zneužít (vzhledem k tomu, že se babička léčila již 4 roky před podpisem smlouvy, tak to snad muselo být jasné každému z rodiny). S pozdravem , tituly před jménem, , jméno FO, .“35. Z vyjádření , tituly před jménem, , adresa, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděla: „Neni možné aby kdyz má někdo MMSE 5 nepoznal i laik ze se jedná o demenci.“36. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „, jméno FO, , z přiložených lékařských zpráv je zřejmé, že babička nebyla schopna právních úkonů. Rodinný příslušník (vnučka) bez lékařského vzdělání, rozpozná, že osoba je nesvéprávná a lze tedy snadno využít jejího zdravotního stavu ve svůj prospěch.“37. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Děkuji za důvěru, MMSE 5 je těžká demence, což zcela vylučuje schopnost právně jednat. Nevím, proč pokládáte otázku ohledně schopnosti to rozpoznat (takovou otázku obvykle klade PČR, pokud chce trestně stíhat někoho, že danou osobu zneužil), ale samozřejmě laik těžkou demenci rozpozná při rozhovoru s těžce dementní osobou.“38. Z vyjádření prim. , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „, právnická osoba, , bohužel jsem vytížen, abych se tím nějak zabýval, ale obecně většinou to pozná i laik. Jsou případy, kdy demence může být přítomná a laik ji nerozpozná, ale u těžké demence, kterou popisujete, je to krajně nepravděpodobné. Při krátkém setkání např. během podpisu si jí může laik nevšimnout, pokud po ní nepátrá. Nicméně opět opakuji při MMSE 5 nemůže být člověk ani orientovaný, což se dá snadno zjistit.“39. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Vážený pane, přílohy Vašeho e-mailu jsem přečetl, zdravotní stav Vaší babičky je dle lékařských zpráv nepochybně odpovídající uvedeným diagnózám. Je jasné, že v období let 2019 - 2020 babička nebyla schopna se o své právní záležitosti řádně postarat. Soud jistě bude mít k dispozici psychiatrický znalecký posudek, který to potvrdí. Na první otázku lze odpovědět záporně - tedy že laik při krátkém neosobním rozhovoru nemusí rozpoznat vážnost zdravotního stavu. Naopak na první otázku lze odpovědět kladně. - taková osoba má zkušenost z častých návštěv nemocné a jistě rozpoznává její nemohoucnost a závislost na druhých osobách. Svéprávnost je právní termín, který nemusí být laikům zcela jasný.“40. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděla: „Dobrý den, nezávislý názor: ad.

1. Laik nedává osobě při krátkém neosobním kontaktu takto podepisovat darovací smlouvy. Pokud to byl notář, tak má také své povinnosti vyplývající z jeho funkce notáře, i když v oboru lékařském /psychiatrickém je laik. ad.

2. Vnučka, která babičku pravidelně navštěvuje, přece i jako laik musí poznat, že tato paní selhávala v běžných funkcích.“41. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděla: „Dobrý den, jen stručně: laik může přehlédnout známky demence, ale např. notář by si s klientem měl pohovořit, tam bych čekala, že by si něčeho všimnout mohl. Rodinný příslušník, který se stará, to vidět musí, zejména, když MMSE byl 5/30.“42. Z vyjádření , tituly před jménem, , právnická osoba, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: „Vážený pane , jméno FO, , dobrý den. Předem Vás musím informovat, že můj osobní názor u soudu nebude mít žádnou váhu, jelikož soud přihlíží k vyjádření soudního znalce z oboru psychiatrie ke kauze přizvanému (nejsem soudní znalec, nejsem ke kauze přizván). Hodnocení psychického stavu osoby, která již zemřela, bývá obtížné, nicméně u tohoto případu jsou k dispozici zprávy lékařek oborů neurologie a psychiatrie, které paní vyšetřovaly a které vyznívají naprosto jednoznačně - paní byla těžce dementní a dle mého názoru tedy neschopná jakýchkoli právních úkonů, odkázaná na péči jiných osob - tato informace je aktuální k datům vyšetření a po nich, k době před se vyjadřovat plně validně nelze, i když s ohledem na tíži postižení se stav musel již nějakou dobu vyvíjet. To, zda či do jaké míry dokáže osoba bez lékařského vzdělání poznat přítomnost demence, závisí na její inteligenci a tom, do jaké míry se problematikou zabývala. S ohledem na hloubku demence u této paní předpokládám, že i mírně podprůměrně inteligentní osobě by při i krátkém a neosobním kontaktu muselo být jasné, že je s psychikou paní děje něco, co je v "hrubém nepořádku". Samotné stanovení diagnózy však patří do kompetence odborníka (lékař, klinický psycholog), stanovení míry svéprávnosti do kompetence soudu.“43. Z vyjádření neoznačeného psychiatra bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděla: že z předložených lékařských zpráv vyplývá, že již rok před podpisem darovací smlouvy měla pacientka MMSE 5/30, byla dezorientovaná místem i časem tj. již rok před podpisem darovací smlouvy nebyla pacientka schopna se sama podepsat a podpis datovat, a to že pacientka trpí pokročilou formou demence muselo být jasné již rok před podpisem neřkuli v den podpisu i laikovi, pacientka nebyla schopna se svobodně rozhodovat, toto muselo být jasné i laikovi.

44. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na uvedený dotaz žalobce odpověděl: Že osobně se domnívá, že vnučka která dlouhodobě a pravidelně navštěvovala svoji babičku musela i jako laik o závažnosti onemocnění babičky moc dobře vědět a jednoznačně využila těžkého zdravotního stavu babičky pro svůj prospěch.

45. Ze znaleckého posudku ze dne 28.1.2025 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (č.l. 84-88 spisu), dodatku znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 22.10.2025 a z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, bylo zjištěno, že posuzovaná , jméno FO, nebyla schopna ve svém stavu činit platné právní úkony tj. nebyla způsobilá uzavřít darovací smlouvu. Znalec provedl analýzu dat, kdy výsledky analýzy byly interpretovány dle Mezinárodní klasifikace nemocí. Zůstavitelka trpěla těžkou demencí u Alzheimerovy nemoci - jednalo se o těžké postižení paměti a intelektu, tito lidé jsou snadno manipulovaní. Zůstavitelka tedy nebyla schopna právních úkonů, nebyla schopna porozumět psanému textu, nebyla si plně vědoma právních důsledků svého podpisu darovací smlouvy na žalovanou. Znalec nemohl zůstavitelku vyšetřit osobně, protože již byla po smrti. Znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel z podkladů vyjmenovaných na str. 4-5 znaleckého posudku, zejména tedy předložených lékařských zpráv, které mu poskytl objednatel posudku tj. žalobce. Dále uvedl, že běžný laik je schopen poznat duševní poruchu posunované. Pokud se zejména jedná o rodinného příslušníka, který posuzovanou dlouhodobě navštěvoval, stýkal se s ní, tak i taková osoba, která je lékařským laikem, je schopná rozpoznat vážnou dušení poruchu, kterou posuzovaná trpěla. V běžném životě posuzovaná schopná pravidelně užívat medikaci, docházet na kontroly, bloudila, nepamatovala si termíny kontrol, pacientka byla zcela nesoběstačná, nedokázala pečovat o domácnost, potřebovala pomoct s hygienou, zaměňovala osoby, neuměla telefonovat, a i když měla puštěnou televizi, nevěděla, co sleduje. Z těchto projevů bylo tedy zcela zřejmé, že i běžný laik musel rozpoznat duševní stav posuzované. Mezi ostatní příznaky těžké demence patří těžká porucha paměti a intelektu, pokud si posuzovaná osoba něco usmyslí udělat, tak na to za chvíli zapomene např. zapomene vypnout spotřebič nebo puštěnou vodu, může být dezorientovaná. Tyto projevy jsou velmi výrazné. Dále znalec uvedl, že rovněž jsou velmi výrazné projevy spočívající v tom, že nemocná osoba nerozumí základním otázkám, neorientuje se v dění nebo opakuje stále stejné věci, kdy toto je zřejmé i pro laika, shodně jako to, že tato osoba není schopná porozumět složitějším situacím a důsledkům jednání. Stejně tak pro osobu, laika, rodinného příslušníka, který se s posuzovanou osobou pravidelně viní, že zřejmé, že osoba s těžkou Alzheimerovou demencí má závažné kognitivní poruchy, že nerozumí ani běžným věcem, natož abstraktním právním úkonům, tato posuzovaná osoba s MMSE5 nemůže porozumět tomu, že daruje byt, tedy ztrácí svůj majetek tj. není schopna porozumět podpisu právního dokumentu a není schopná pochopit darování majetku. Pokud osoba posuzovaná něco jednorázově podepisuje, nemusí se chovat nikterak prazvláštně, ale z kontextu dlouhodobého styku a projevů posuzované osoby musí být rodinnému příslušníku, který je s posuzovanou osobou v dlouhodobém kontaktu zřejmé, že posuzovaný neví, co jí je předkládáno k podpisu. Ani v případě, že by posuzované osobě byl přečten obsah podepisovaného dokumentu, není tato schopna takový obsah pochopit tj. není schopna intelektuálně zpracovat obsah přednášeného podepisovaného dokumentu Pokud tedy osoba je v dlouhodobém kontaktu s posuzovanou osobou, je jí zjevné, že toto chování (krátkodobá ztráta paměti, dezorientace atd.) je projevem toho, že nemocná osoba nechápe situaci, v níž se ocitá. Pokud osoba trpí Alzheimerovou nemocí v pokročilém stádiu s MMSE5, tak osoba, která ji navštěvuje, kdy znalec uvedl, že to musí být návštěvy pravidelné, ale taky dlouhodobé, nikoliv pár prohozených vět, je schopná poznat závažné dušení onemocnění posuzované, kdy tato je dezorientovaná a ztratila kognitivní funkce. Posuzovaná je léčila od roku 2016, následně byla léčba ukončena, poté byla ještě vyšetřena v roce 2019. Je běžné, že se lékaři střídají. U takto posuzované osoby je však její stav trvalý a neměnný, spíš se postupem času zhoršuje, o čemž svědčí lékařská dokumentace, kdy „světlejší“ chvilky nebývají. Znalec se v odpovědích vyjádřil, že by to tak mělo být, tak vycházel v rozsahu pravděpodobnosti, nikoliv absolutní jistoty, a to s ohledem na to, že posuzovanou osobně nevyšetřil, tato zemřela, kdy měl k dispozici pouze lékařské zprávy, nikoliv např. údaje z denního pozorování, které by byly dlouhodobějšího charakteru. Dále ale rovněž vycházel i z obecných poznatků o dané nemoci tj. demenci.

46. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že znala paní , jméno FO, , bydlela na poschodí, byla to sousedka. Jejich vztah by nehodnotila jako kamarádský, něco si řekli na chodbě mezi dveřmi, jako že byla vdova, měla vnoučata, uklízela v kancelářích. Asi 2x ji pozvala na kávu a ona ji taky. O svých zdravotních obtížích nemluvila, ani ona nic takového nepozorovala. Měla asi 3 syny, říkala, že jeden zemřel a jeden ze , adresa, ji navštěvoval, nakupoval jí, chodil s ní k lékařům. Viděla, že ji navštěvoval syn ze , adresa, . Jinak si nevzpomněla, že by ji navštěvovali nějaké ženy, jednou snad zaznamenala, že měla na návštěvě vnoučata. Taky říkala, že by si chtěla nechat vyměnit plastová okna, natřít topení, pořídit nový sporák a linku, že to chce pro vnoučata, až umře, aby na ni měli hezkou vzpomínku. Když mluvila o vnoučatech, tak ta vodila do školy, byla to ta z toho , adresa, , tak se domnívala, že ohledně bytu se mělo jednalo o tato vnoučata. Konkrétně je nejmenovala. Žalovanou u jednání nepoznala, neviděla, že by chodila k paní , jméno FO, .

47. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že s paní , jméno FO, se znala od roku 1985, kdy otěhotněla, bydlela s ní, s jejím manželem, se svým nastávajícím a s , jméno FO, . Měli spolu velmi blízký vztah. Za celých 35 let, a to i když se s manželem rozvedli, nepřerušili svoje vazby. Vztahy jsme měly dobré, a to až do jejího úmrtí, kdy se o ni starala společně s , jméno FO, . Navštěvovala ji zejména o víkendech, kdy jí nosila vařené jídlo, když měla o víkendu službu, tak i v týdnu. , jméno FO, v týdnu. S , jméno FO, hovořila i o tom, že její zdravotní stav není dobrý a měl by podat žádost o umístění do domova, avšak nechtěl. Komunikace s , jméno FO, byla vždy intenzivní, kdy se dotazoval, co a jak má s ní dělat. Vzhledem k tomu, že s ní byla v kontaktu, tak zaznamenala nastupující demenci, jelikož pracovala s lidmi s Alzheimerem, intenzivně proto s , jméno FO, komunikovala, jak si má požádat o příspěvek na péči, jak má podat žádost do domova, tuto nakonec podala svědkyně. Taky mu sdělovala, že byla léčena psychiatricky, tak ho nasměrovala do nemocnice ke , adresa, , v péči ji měla také doktorka , jméno FO, , její nemoc pak postupovala. Neuměla si uvařit, vyprat, chodila spát podle toho, jak padla tma, takže v zimě třeba v 17 hodin a v létě ve 22 hodin. Bylo vidět, že jde ke konci rapidně dolů, dříve četla, pak už ani žádné časopisy neměla, neuměla si pustit televizi, opakovala stále to samé, tyto potíže byly zcela zjevné. Pokud šlo o její majetek, byla z chudých poměrů, bydlení pro ni byl základ. Nikdy by se ho nevzdala za života. Měla třípokojový byt v , adresa, , ten prodala, oběma synům dala každému 200.000 Kč, to bylo v letech 1996-1997, a za zbytek si koupila družstevní byt na , Anonymizováno, . Ani náznakem svědkyně nezaznamenala, že by snad chtěla byt darovat. První náznaky nemoci svědkyně zaznamenala tak v roce 2014, 2015. V momentě, kdy ještě zůstavitelka měla nějaké povinnosti, pravidelný rituál, vodila děti svědkyně z druhého manželství do školy (dvojčata se narodily v roce 2006) až do třetí třídy, pak už nechtěly, tak se ještě udržovala. V té době i pracovala na 4 hodiny, kdy uklízela v pojišťovně na , Anonymizováno, . Ale poté, co zůstala jenom na bytě, již nechtěla ani chodit ven, bála se, že ji někdo okrade. Toto, ty strachy jsou pro tu diagnózu typické, kdy z těch strachů nechtěla nikomu otevírat. Osobně s ní byla v kontaktu tak do ledna 2020, než odjela do lázní a pak na dovolenou a pak byl Covid. V tomto období již trpěla těžkou demencí, byla na tom zdravotně velmi špatně. V tom lednu 2020, co ji sama viděla, tak měla bludy, že je někdo za dveřmi, že ji chce okrást, u jídla např. ukazovala na spíž a říkala, že je tam paní učitelka , Anonymizováno, , což ale byla její praktická lékařka. Bála se chodit na balkon, ven, opakovala nesrozumitelné věty např. vadná konvice na vadné desce, taky brala špatně léky, takže odpoledne bývala utlumená a v noci běhala po ulici. Od toho ledna do jejího úmrtí ji již neviděla, byl vyměněn u bytu zámek, její klíče nefungovaly. V té době byl Covid, takže poté, co se dozvěděla, že byla hospitalizovaná, což jí , jméno FO, ani neřekl, nebyly možné ani návštěvy. Jako kontakt byl uveden jenom , jméno FO, , nikdo jí nic neřekl. Přes známého lékaře se pak dozvěděla, že jí byla provedena rozsáhlá amputace, že ji museli i na ARU přikurtovat, že si vytrhávala hadičky, následně byla umístěna do LDN na , právnická osoba, , kam žalobce volal, zda něco nepotřebuje, neměla ani mýdlo, hřeben, tak nabalil balík a poslal ho do LDN, ale babička zemřela. Nevěděla ani o konání pohřbu. Kontakt s , jméno FO, byl intenzivní, byl u ní 3x, 4x týdně, kdy uváděl svoje zkušenosti a to, jak nemoc postupuje, co s ní má dělat, ale poté, co došlo k té darovací smlouvě, tak už nebral telefon, takže jsme v kontaktu již nebyli. O darovací smlouvě se dozvěděla v době, kdy tato byla vložena na katastr, kdy běžela ta 20ti denní lhůta, do katastru se podívala sama, v noci, nezaznamenala žádný podnět, byla to taková opakovaná intuice. K žádosti o umístění do domova důchodců se uváděly kontaktní osoby, což byla svědkyně a , jméno FO, , tuto žádost babička podepsala a dokládal se i výpis ze zdravotní dokumentace toho, kdo má být umístěn. Bylo to asi na konci léta 2019. Žádost zůstavitelka podepsala, toho byla schopná, zda chápala obsah toho, co podepisuje, to svědkyně nevěděla, byť se jí to snažili vysvětlit. Ten výpis ze zdravotní dokumentace dodal dal , jméno FO, , aby jej přiložila k žádosti. K rozsahu této dokumentace se svědkyně nemohla vyjádřit. Osud této zdravotní dokumentace, tedy jak s ní bylo následně naloženo, o tom jí není nic známo. Sama si neučinila žádnou fotokopii toho výpisu z lékařské dokumentace. K tomu, jak si žalobce opatřil zdravotní dokumentaci babičky nic neví. Tato byla i volně položená v bytě, mohl si učinit fotokopii, babička jim věřila, když se jí zeptala, umožnila jí do ní nahlédnout.

48. Soud pro nadbytečnost neprováděl účastnický výslech žalobce, který je navíc důkazem toliko podpůrným, který soud provádí tehdy nelze-li tvrzené skutečnosti prokázat jinak.

49. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

50. Dle ust. § 8 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

51. Dle ust. § 12 občanského zákoníku každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.

52. Dle ust. § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

53. Dle ust. § 621 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

54. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

55. Dle ust. § 638 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

56. Dle ust. § 638 odst. 2 občanského zákoníku bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

57. Dle ust. 648 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

58. Dle ust. § 2055 odst. 1 občanského zákoníku darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

59. Dle ust. § 2057 odst. 1 občanského zákoníku při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

60. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

61. Dle ust. § 127a o.s.ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku62. Pro provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba ve znění její změny je důvodná, co do výše důvodná částečně.

63. V řízení bylo prokázáno, že dne 13.2.2020 byla mezi , jméno FO, jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou uzavřena darovací smlouva ve smyslu ust. § 2055 a násl. občanského zákoníku. Předmětem této smlouvy bylo darování bytové jednotky č., Anonymizováno, – byt, vymezené v budově , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, o výměře 236 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. , Anonymizováno, 34 o výměře 233 m2, zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 235 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Podpisy dárce i obdarované byly ověřeny na poště dne 13.2.2020, , adresa, , , jméno FO, . Vlastnické právo ve prospěch žalované bylo zapsáno na základě darovací smlouvy ze dne 13.2.2020 s právními účinky vkladu k 13.2.2020, zápis byl proveden dne 6.3.2020.

64. Dne 25.4.2020 zemřela , jméno FO, , nar. , datum, . Pozůstalostní řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Zůstavitelka nezanechala pořízení pro případ smrti, a proto dědici ze zákona byl její pozůstalý syn , jméno FO, a pozůstalý vnuk - žalobce. Již od počátku předmětného řízení, jak vyplývá z protokolu o předběžném šetření ze dne 2.6.2020, žalobce namítal, že pokud zůstavitelka uzavřela dne 13.2.2020 darovací smlouvu, kterou darovala bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náležící spoluvlastnický podíl na společných částech domu a spoluvlastnický podíl na pozemcích žalované (dceři druhého dědice), je tato neplatná, neboť v době uzavření smlouvy trpěla těžkou demencí a nebyla schopna chápat smysl svého jednání. Z tohoto důvodu žádá, aby byla zahrnuta do aktiv pozůstalosti.

65. Usnesení Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 3.11.2020, které nabylo právní moci dne 19.11.2020, bylo pravomocně rozhodnuto, že dědici po zemřelé zůstavitelce byli žalobce jako pozůstalý vnuk a , jméno FO, jako pozůstalý syn.

66. Dále bylo prokázáno, že žalovaná dne 21.7.2020 jako prodávající uzavřela ve smyslu ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku s kupujícími, jimiž byli , tituly před jménem, , jméno FO, , a , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo prodej/nákup bytové jednotky č., Anonymizováno, – byt, v budově č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na společných částech domu a spoluvlastnický podíl ve výši , Anonymizováno, na výše uvedených pozemcích, to vše v k.ú. , adresa, , v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, . Kupní cena byla sjednána na částku ve výši 2.650.000 Kč.

67. Následně , jméno FO, zemřel dne 24.2.2022 a jeho procesním nástupcem se stala žalovaná, a to dle usnesení Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 11.8.2022, které nabylo právní moci dne 11.8.2022.

68. V projednávané věci žalovaná vznesla námitku promlčení s tím, že žalobce se v rámci předmětného řízení toliko od 6.5.2024 domáhá nároku na vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, přičemž tento nárok byl uplatněn až po uplynutí tříleté subjektivní lhůty, která počala běžet nejpozději od 20.11.2020, kdy nabylo právní moci usnesení zdejšího soudu o skončení dědického řízení, kdy od tohoto okamžiku bylo žalobci jako účastníkovi pozůstalostního řízení, známo, že předmětný byt nebyl předmětem dědického řízení, a byl za života zůstavitelky převeden na žalovanou.

69. Občanský zákoník stanoví, že subjektivní promlčecí lhůta pro právo na plnění (například na vydání bezdůvodného obohacení) je tři roky (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku). Pokud tato lhůta uplyne, právo je obecně promlčeno a dlužník může v případném soudním řízení vznést námitku promlčení, což znamená, že soud nárok zamítne, pokud nenastala některá z výjimek.

70. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2863/2022 pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku) je rozhodující okamžik, kdy se ochuzený dozví (resp. měl a mohl dozvědět) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle ust. § 621 ve spojení s ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku je pak subjektivní lhůta stanovena v délce tří let. Objektivní promlčecí lhůta u práva na vydání bezdůvodného obohacení (ust. § 638 občanského zákoníku ) počíná přitom plynout již okamžikem, kdy k bezdůvodnému obohacení skutečně došlo, přičemž tato objektivní lhůta trvá po dobu deseti, respektive patnácti let (v případě úmyslného obohacení).

71. Judikatura Nejvyššího soudu konstantně vychází tedy ze zákonné konstrukce, podle níž je u práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení stanovena dvojí (kombinovaná) promlčecí lhůta, subjektivní a objektivní. Tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Pro jejich vzájemný vztah platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí lhůta. Pokud marně uplynula alespoň jedna z uvedených lhůt a je vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2008, sp. zn. 33 Odo 1136/2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5236/2014). Jinými slovy řečeno, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí uplynutím té promlčecí lhůty, jejíž běh skončí dříve (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2290/2021, ze dne 3. 5. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3634/2012, ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1374/2018, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 28 Cdo 431/2021, ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 427/2020); k využitelnosti judikatury vztahující se k institutu promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, též za aktuální právní úpravy viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017, nebo ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2208/2021.

72. Jinak řečeno pro stanovení počátku běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty (ust. § 621 občanského zákoníku) je pak rozhodující okamžik, kdy se ochuzený dozví (resp. měl a mohl dozvědět; srov. ust. § 619 odst. 2 občanského zákoníku fine a přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a o osobě povinné k jeho vydání, přičemž je bez významu, kdy se pohledávka z bezdůvodného obohacení stane splatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1966/2020). Touto vědomostí se nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Vědomost je třeba odvozovat od okamžiku, kdy mohl bezdůvodně ochuzený reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění. Je-li tak plněno ze smlouvy někomu, kdo není oprávněn smluvní plnění žádat, například proto, že jeho postavení pronajímatele věci se zakládá na vlastnickém právu, jež bylo nabyto v rozporu se zákonem, je pro běh subjektivní promlčecí doby rozhodujícím momentem okamžik, kdy oprávněný zjistil takové skutečnosti, z nichž lze dovodit, že pro vznik vlastnického práva nebyly splněny podmínky (popřípadě některá z nich) dané právním předpisem bez ohledu na to, zda oprávněný oplýval takovými znalostmi, aby důsledky takových skutečností byl schopen po právní stránce správně posoudit.

73. Žalobce byl ke dni 19.11.2020 seznámen s výsledkem pozůstalostního řízení, kdy nabylo právní moci č.j. , spisová značka, ze dne 3.11.2020, a ve kterém nebyla v rámci aktiv pozůstalosti projednána shora specifikované bytová jednotka tj. od tohoto dne počala běžet promlčecí lhůty s tím, že tato by obecně uplynula dne 19.11.2023.

74. Podle ust. § 648 občanského zákoníku běh promlčecí lhůty stojí (přestává běžet), pokud věřitel uplatní své právo u orgánu veřejné moci (typicky žalobou u soudu) a v řízení řádně pokračuje.

75. Dále bylo prokázáno, že žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.4.2021, vedenou pod sp. zn. , spisová značka, domáhal určení vlastnického práva k předmětnému bytu vůči manželům , jméno FO, , kdy vedlejším účastníkem řízení byla žalovaná. Žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu, neboť předmětného řízení se neúčastnili všichni účastníci řízení, rozsudkem Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 7.9.2021, následně potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 29.3.2022. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 12.4.2022. Žalovaná do daného řízení vstoupila k návrhu zástupce žalovaných č. , hodnota, , 2 , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to podáním ze dne 11.8.2021, doručeným soudu dne 13.8.2021.

76. Promlčecí lhůta se zastaví podáním žaloby u soudu. Rozhodující je den, kdy žaloba byla soudu doručena (§ 82 odst. 1 o.s.ř.). S podáním žaloby jsou spojeny hmotněprávní účinky stavení běhu promlčecí i prekluzivní lhůty. Nemá význam, kdy byla žaloba soudem doručena dlužníku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3436/2009, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 32 Cdo 913/2013). Z pohledu stavení promlčecí nebo prekluzivní lhůty není ani podstatné, kdy byly soudu doloženy listiny nárok prokazující (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 29 Cdo 1898/2009) viz komentář: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023. K tomu shodně ke stavení promlčecí lhůty vede nepochybně žaloba na plnění, tedy žaloba na uložení povinnosti plynoucí ze zákona, smlouvy nebo z porušení práva či povinnosti.

77. Sporná je však otázka, zda může stavení promlčecí lhůty přivodit podání určovací žaloby ve smyslu § 80 o.s.ř. Současná judikatura a starší doktrína na tuto otázku odpovídá negativně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3689/2010, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. sp.zn. 28 Cdo 1681/2011). V novější literatuře však o daném názoru byly vysloveny důvodné pochybnosti (Lavický In: David a kol. 2009 s. 379 a 380, Dvořák In: Lavický a kol. 2016 s. 330 a 331; je dán zcela explicitně závěr, že k zastavení běhu promlčecí lhůty postačuje podání – pozitivní – určovací žaloby. Ve prospěch určovací žaloby svědčí i komentář: Spáčil 2005 s. 27 a Lavický in David, Ištvánek, Javůrková, Kasíková, Lavický a kol. 2009 s. 380). V situacích, v nichž právo na plnění nelze dosud (plnohodnotně) uplatnit, zůstává často určovací návrh jediným účinným prostředkem soudní ochrany věřitele. Je-li institut promlčení odrazem principu vigilantibus iura scripta sunt, motivujícím věřitele, aby aktivně usiloval o uspokojení svého práva (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1861/2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 768/2014), není důvod vyvozovat nepříznivé následky, jež z běhu promlčecí lhůty vyplývají, vůči věřiteli, který využívá účinného nástroje soudní ochrany. Úvaha paušálně upírající žalobě na určení účinky uplatnění práva podle ust. § 648 občanského práva stimuluje věřitele k podávání žalob na plnění, jež prozatím nemohou mít naději na úspěch, toliko za účelem zastavení běhu promlčecí lhůty, což je iracionální a neekonomické. Tedy i pro rozdílnost názorů není možno vyloučit, že podáním žaloby na určení práva nebo právního vztahu lze stavení promlčecí lhůty vyvolat. Z pohledu ochrany práv věřitele stavením promlčecí lhůty nemusí být důvodu činit rozdíl mezi žalobou na plnění a určovací žalobou. Je však nutno hodnotit okolnosti případu, tedy zda je na podání určovací žaloby naléhavý právní zájem a zda lze touto žalobou nastolit pevný právní základ v postavení stran.

78. Zneužívání určovacích žalob zde brání kritérium naléhavého právního zájmu, jehož naplnění v souladu s ust. § 80 o.s.ř. podmiňuje úspěch návrhů tohoto typu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1399/2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5853/2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 162/2020).

79. K uvedenému je však ještě třeba uvést, že promlčecí lhůta se staví v důsledku uplatnění práva před soudem ve vztahu mezi účastníky řízení, tj. osobami, jejichž práva a povinnosti představují meritum věci (v civilním řízení sporném tedy ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným). Naproti tomu vůči dalším subjektům zůstává promlčecí lhůta v běhu, a to i v případě, že s ohledem na svůj právní zájem na výsledku řízení vystupují jako vedlejší účastníci ve smyslu ust. § 93 o.s.ř. (na vedlejší účastníky se podle účinné právní úpravy zásadně nevztahují subjektivní účinky právní moci civilního rozhodnutí, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4452/2008, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3468/2014, Dvořák In: Lavický a kol. 2016 s. 777).

80. Soud se tedy neztotožňuje s názorem žalobce, že v souvislosti s vedením řízení sp. zn. , spisová značka, došlo ke stavění promlčecí lhůty dle ust. § 648 občanského zákoníku, neboť žalovaná v daném řízení vystupovala toliko jako vedlejší účastník, a nikoliv jako žalovaná.

81. Následně tedy v rámci běhu promlčecí lhůty došlo opětovně, a to dne 12.2.2023 ze strany žalobce k podání žaloby v předmětné věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , kdy se opět jednalo o žalobu na určení vlastnictví k předmětné bytové jednotce. V rámci žaloby byla žalované opět uvedena jako vedlejší účastník, kdy jako žalovaní byli označeni: č. 1) , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , č. 2) , tituly před jménem, , jméno FO, a č. 3 , jméno FO, . Okruh účastníků řízení vyplýval z odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 7.9.2021, který nabyl právní moci dne 12.4.2022, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, ze dne 29.3.2022, který nabyl právní moci dne 12.4.2022, kdy žalobce v rámci daného řízení neoznačil řádně všechny účastníky řízení, a proto neměl na podané žalobě naléhavý právní zájem, kdy bylo třeba jako účastníky řízení označit všechny známé dědice. V rámci žaloby sp. zn , spisová značka, byla žalovaná označena jeho vedlejší účastník.

82. Dále soud uvádí, ze zásadní omezení účinků ust. § 648 občanského zákoníku na účastníky řízení má význam při změně okruhu těchto skutečnost, že pokud přistoupí do řízení v souladu s § 92 odst. 1 o.s.ř. další žalovaný, zastaví se promlčecí lhůta mezi ním a žalobcem ode dne, kdy je soudu doručen návrh žalobce na tuto změnu procesních subjektů, ovšem pouze pokud soud přistoupení nového žalovaného připustí. Žalovaná se stala účastníkem řízení až na základě usnesením č.j. 17 C 39/2023-19 ze dne 19.5.2023, které nabylo právní moci dne 17.6.2023, a to na základě návrhu žalobce ze dne 15. 5. 2023. K uvedenému došlo rovněž v průběhu promlčecí lhůty.

83. Dne 15.5.2023 tedy došlo ke stavění promlčecí lhůty; pokud věřitel v promlčecí lhůtě uplatní právo u orgánu veřejné moci tj. podá žalobu k soudu a v řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta neběží – tzv. se „staví“ (§ 648 občanského zákoníku). To znamená, že po dobu soudního řízení se běh promlčecí lhůty pozastaví, a pokud řízení skončí, lhůta pokračuje dál.

84. S účinností od 1.1.2014 došlo ke změně v právních předpisech, které již po pravomocném vydání rozhodnutí o dědictví (§ 188 z. ř. s.) nepřipouštějí projednání (ani cestou dodatečného projednání) těch aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti, které účastníci učinili spornými v pozůstalostním řízení. Od okamžiku, kdy nabude usnesení o dědickém právu právní moci, zákon vylučuje, aby následně v civilním sporném řízení odstraněná spornost aktiv ve smyslu § 189 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s. byla zohledněna v rámci pozůstalostního řízení, včetně řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Zákon naopak výslovně (v § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s.) stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se takový spor o aktiva (či pasiva) pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném.

85. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 ze dne 26.1.2023 dědic se může podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Uvedené platí i tehdy, byla-li spornost aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti zjištěna až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1, část věty za středníkem z. ř. s.). Tyto závěry lze přiměřeně vztáhnout i na majetek, ohledně kterého je mezi dědici a pozůstalým manželem spor o to, zda byl ke dni smrti zůstavitele součástí společného jmění manželů (§ 162 odst. 2 věty druhé z. ř. s.). Podání žaloby a vedení řízení o určení, že sporná aktiva pozůstalosti náležela ke dni smrti zůstaviteli (popř. že byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti) není důvodem k přerušení pozůstalostního řízení.

86. Změna žaloby na žalobu na plnění byla u soudu podána dne 9.5.2024. Soud má za to, že jelikož došlo ke dni 15.5.2023 ke stavění promlčecí lhůty, nedošlo k promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Námitka promlčení vznesená žalovanou je tedy nedůvodná.

87. Ve vazbě na usnesení ze dne 27.7.2020 č.j. , Anonymizováno, o odložení věci soud uvádí, že (analogicky použito) podle ustálených závěrů soudní praxe je soud v občanském soudním řízení vázán pouze výrokem rozhodnutí příslušného orgánu o tom, kdo a jaký trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt spáchal; není vázán odůvodněním takového rozhodnutí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2016, sp. zn. 25 Cdo 4686/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.8.2012, sp. zn. 25 Cdo 4151/2010). Z hlediska právní jistoty sice není žádoucí, aby soudy při opakovaném posuzování týchž otázek ve věcech týchž účastníků dospívaly k rozdílným závěrům, avšak tuto možnost nelze vyloučit za předpokladu, že jsou rozdílné závěry řádně odůvodněny (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 10.7.2008, sp. zn. II. ÚS 2742/07). Z předmětného rozhodnutí rovněž ale vyplývá, že policejní orgán není oprávněn rozhodovat o neplatnosti smluv a listin, které byly uzavřeny podle občanského zákoníku a jiných předpisů, například pokud by byla dána nezpůsobilosti některých účastníků smlouvy k jejímu uzavření nebo jiných důvodech. O uvedeném se rozhoduje v občanskoprávním řízení.

88. Soud má dále za prokázané, že zůstavitelka , jméno FO, trpěla těžkou demencí, MMSE 5 etiol, vs. Alzheimerova nemoc. Byla léčena od roku 2016 tj. více než 4 roky před podpisem darovací smlouvy ze dne 13.2.2020, pro počínající demenci MMSE tehdy 22 (z 30-ti bodů). Nebyla však již tehdy schopna pravidelně užívat medikaci a docházet na kontroly, bloudila, nepamatovala si termíny kontrol, nevěděla, zda si léky vyzvedla v lékárně a podobně. Léčba a byla tedy ukončena. Následně v roce 2019 (lékařské zprávy ze dne 23.5.2019 či ze dne 21.10.2019) byla u jmenované byla diagnostikována MSSE 5- těžká až hluboká demence. V této době o ni celodenně pečoval její syn , jméno FO, (uvedené nebylo nikterak vyvráceno, potvrdila to i žalovaná), kdy tento musel být se stavem matky podrobně seznámen, kdy bylo zjištěno, že měl rovněž kontaktovat bezplatné poradenství v rámci Alzheimer Point Brno. Z cit. lékařských zpráv, jakož i ze znaleckého posouzení vyplynulo, že u , jméno FO, došlo ke ztrátě soběstačnosti, byla plně závislá na pečovateli, potřebuje doprovod, nebyla schopna si nic pamatovat, měla poruchu učení se novému, nebyla orientovaná. Vzhledem k diagnóze mohla jednat i ve svůj neprospěch, protože nechápe, co se děje. Byla snadno manipulovatelná a ovlivnitelná. Dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jakož i dle vyjádření oslovených lékařů (rozsudek bod 32-44) byl i pro laika zřejmý a viditelný duševní stav , jméno FO, . Uvedené je umožněno rovněž tím, pokud tento laik je v dlouhodobém kontaktu s danou osobou, což , jméno FO, i žalovaná byli. Projevy její nemoci jsou i dle obecných znalostí a povědomí o této nemoci velmi výrazné. Osoba s těžkou Alzheimerovou demencí má závažné kognitivní poruchy, že nerozumí ani běžným věcem, natož abstraktním právním úkonům, tato posuzovaná osoba s MMSE5 nemůže porozumět tomu, že daruje byt, tedy ztrácí svůj majetek tj. není schopna porozumět podpisu právního dokumentu a není schopná pochopit darování majetku. Nerozumí obsahu, a to ani tehdy pokud jí je text dokumentu přečten. Dle znalce, pokud taková osoba něco jednorázově podepisuje, nemusí se chovat nikterak prazvláštně, toto koresponduje i s tím, že pokud dne 13.2.2020 pracovnice , právnická osoba, . , jméno FO, , uvedla, že si konkrétní osoby, jejichž podpis dne 13.2.2020 ověřovala, nevybavuje, ale nezaznamenala nic mimořádného, co by jí zabránilo ověřit podpisy na darovací smlouvě, navíc uvedla, že je normální, že pokud k podpisu dochází starší člověk – důchodce, je tento často už popletený, je v doprovodu mladší osoby, která vše organizuje, řídí, pomáhá. Starší lidé zpravidla nemluví. Podpis by neověřila, pokud by viděla, že se takový člověk není schopen podepsat, ostatně v projednané věci nebylo tvrzeno ani rozporováno, že , jméno FO, předmětnou darovací smlouvu nepodepsala. V řízení nebylo rozporováno, že zůstavitelka byla schopna podepisovat dokumenty (darovací smlouvu, návrh na katastr, žádost do domova), bylo rozporováno, zda byla schopna chápat význam a obsah těchto dokumentů.

89. Soud má za prokázané, že všechny tyto skutečnosti jednoznačně prokazují, že , jméno FO, nebyla v době uzavření darovací smlouvy dne 13.2.2020 způsobilá právně jednat a chápat důsledky svého jednání. Její zdravotní stav vylučoval schopnost samostatně rozhodovat o svém majetku, což je zásadní pro posouzení platnosti právních úkonů v daném období. Na uvedeném nezmění nic ani skutečnost, že nebyla omezena či zbavena svéprávnosti, ani že snad v minulosti měla v úmyslu předmětný byt darovat žalované. Uvedené však bohužel nezrealizovala v době, kdy byla plně způsobilá. Bylo prokázáno, že byla diagnostikována nejpozději v roce 2016, kdy její stav se postupně zhoršoval. Soud má za zcela vyvrácená tvrzení , Anonymizováno, uvedené před policejním orgánem, že byla plně způsobilá, orientována v čase a místě. Tento byl plně seznámen z jejím zhoršujícím se zdravotním stavem (viz lékařské zprávy), kdy i s ohledem na uvedené pro ni zajistil místo v domově důchodců s pečovatelskou péčí. O tom, že , jméno FO, byla psychicky nemocná a její stav se zhoršoval, vypověděla i svědkyně , jméno FO, (protokol o trestním oznámení ze dne 27.2.2020, výslech při jednání dne 9.2.2026) i , jméno FO, , kdy tato dále v č.l. 33-35 trestního spisu ze dne 19.6.2020 uvedla, že v posledních měsících jmenovanou navštěvovali syn a vnučka denně a starali se o ni. Svědkyně při jednání konaném dne 9.2.2026 žalovanou nepoznala, ani nepotvrdila, že by zůstavitelka jmenovitě uvedla, že byt chystá pro žalovanou jako svou vnučku. Mluvila obecně o vnoučatech, asi ze , adresa, , které vodila do školy, a že byt chystá pro ně, až zemře. Rovněž z posudku o zdravotním stavu , jméno FO, ze dne 25.9.2019 vyplynulo, že , jméno FO, je pacientka, u které byla zjištěna těžká demence vs. Alzheimerova nemoc, byla odeslána k psychiatrickému vyšetření. Vzhledem k rychlému nástupu demence a dalším diagnózám je její zdravotní stav velmi nepříznivý a prognóza nejistá. Syn ji musí jezdit každý den kontrolovat, aby se nezapomněla najíst, aby si nezapomněla vzít léky.

90. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 28.1.2025 a jeho dodatku ze dne 22.10.2025 soud uvádí, že tento disponoval doložkou ve smyslu ust. § 127a o.s.ř. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3928/2013 splňuje-li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v § 127 odst. 2 a § 127a o. s. ř., pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem; to platí i tehdy, jde-li o revizní znalecký posudek. Znalecký posudek ve smyslu občanského soudního řádu představuje jeden z mnoha důkazních prostředků, byť je svou povahou nezastupitelný. Znalec je přitom osobou (fyzickou či právnickou), která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení. V této souvislosti byl v projednávané věci rovněž znalec vyslechnut s tím, že i ze strany žalované byly tomuto kladeny otázky.

91. Soud má za to, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vyhověl zadání znaleckého posudku, znalecký posudek ze dne 28.1.2025 a jeho dodatek ze dne 22.10.2025 splňuje všechny formální náležitosti, kdy závěry svého znaleckého posudku znalec náležitě odůvodnil, a to i následně v rámci své výpovědi. Dle názoru soudu jsou závěry znalce zcela srozumitelné a ze znaleckého posudku je zřejmý postup, jakým znalec k výsledným hodnotám dospěl. Znalec vycházel z dostupných či zjištěných informací. Veškeré tyto zdroje znalec podle své odborné úvahy zhodnotil a výsledky úvah jsou uvedeny v závěru vypracovaného znaleckého posudku. Lze tedy uzavřít, že závěr znaleckého posudku je zcela odůvodněn a byl dostatečným způsobem vysvětlen, a to ať již ústně při jednání, tak ve znaleckém posudku. Postup znalce je logický a přesvědčivý. Je třeba poukázat na tu skutečnost, že znalecký posudek v projednávané věci bylo třeba mít k dispozici z toho důvodu, že bylo třeba odborných znalostí stran posouzení zdravotního stavu zůstavitelky v době uzavření darovací smlouvy, kdy právě odbornost a znalost dané problematiky znalce se promítá do závěru znaleckého posudku. Jak znalec zcela jednoznačně a srozumitelně vysvětlil v rámci svého výslechu, tyto své odborné znalosti a zkušenosti právě promítl do své odborné úvahy vztahující se k žalobou uplatněnému nároku. Znalecký posudek tedy je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle ust. § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad ust. § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007).

92. Dle ust. § 132 o. s. ř. platí pro hodnocení důkazů vůbec, a tedy i pro hodnocení důkazu znaleckým posudkem, přesto však je tu při hodnocení důkazu určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu, neboť se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít. Pokud soud má pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se ke správnosti již podaného posudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 589/2014).

93. Pro úplnost soud dodává, že v projednávané věci, nevyvstaly pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, rovněž znalecký posudek nebyl nejasný či neúplný, a proto soud dospěl k závěru, že není potřeba ve věci vyhotovit revizní znalecký posudek. Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ (obdobně viz pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1181/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. III. ÚS 1336/10, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5137/2015).

94. Žalovaná toliko až v závěrečném návrhu vznesla námitky proti znaleckému posudku spočívající v tom, že znalec pracoval s nedostatečným okruhem podkladových listin tj. byly mu ze strany žalobce předloženy lékařské zprávy selektivně, pouze ty, které hovoří o nepříznivém zdravotním stavu zůstavitelky, žádné příznivé, dále poukázal na to, že tyto lékařské zprávy si žalobce opatřil neoprávněně a dále, že znalcem nebylo provedeno vlastní posouzení zůstavitelky, což však s ohledem na její úmrtí nebylo možné.

95. Jak bylo shora uvedeno ust. § 132 o. s. ř. stanoví, že soud hodnotí důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlíží ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, jehož věrohodnost a vypovídací hodnotu soud posuzuje stejně jako ostatní důkazy. V této konkrétní věci to znamená, že soud nebyl vázán pouze závěry znalce, ale musel posoudit posudek v kontextu všech ostatních důkazů – zejména lékařských zpráv, svědeckých výpovědí a dalších dokumentů. Soud zkoumal, zda byly podklady pro posudek úplné, zda znalec upozornil na omezení vyplývající z absence osobního vyšetření, a zda nebylo prokázáno, že by žalobce znalci úmyslně zatajil relevantní zprávy. Soud neshledal žádné rozpory, které by jeho věrohodnost zpochybňovaly. Znalec nemohl zůstavitelku vyšetřit osobně, protože již byla po smrti. Posudek byl proto vypracován pouze na základě dostupné zdravotnické dokumentace a dalších podkladů, které byly znalci předloženy, kdy znalec provedl analýzu dat, kdy výsledky analýzy byly interpretovány dle Mezinárodní klasifikace nemocí. Zůstavitelka trpěla těžkou demencí u Alzheimerovy nemoci - jednalo se o těžké postižení paměti a intelektu, tito lidé jsou snadno manipulovaní. Zůstavitelka nebyla schopna právních úkonů, nebyla schopna porozumět psanému textu, nebyla si plně vědoma právních důsledků svého podpisu darovací smlouvy na žalovanou. Nebylo prokázáno, že by žalobce znalci úmyslně zatajil nebo neposkytl některé relevantní lékařské zprávy, které by stav zůstavitelky zobrazovaly v rozporu s diagnózou. Nebylo prokázáno, že by žalobce postupoval nepoctivě nebo účelově vybíral podklady pro znalce.

96. V civilním sporném řízení platí zásada, že soud rozhoduje na základě zjištěných skutečností, které byly nejen tvrzeny, ale také prokázány. Nestačí tedy, aby účastník řízení pouze v závěrečném návrhu uvedl, že určitý důkaz je nepravdivý, neúplný nebo nesprávný, pokud proti tomuto důkazu v průběhu řízení nevznesl žádné námitky, a to ani co do jeho obsahu či pravosti. Podle § 132 o. s. ř. soud hodnotí důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlíží ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Pokud účastník řízení nevyužije možnost namítat proti provedenému důkazu včas, tedy bezprostředně po jeho předložení nebo po jeho provedení, a učiní tak až v závěrečném návrhu, soud k těmto námitkám nemusí přihlížet, pokud nejde o skutečnosti, které vyšly najevo až při závěrečném návrhu. Tato zásada je vyjádřena v ustanoveních o koncentraci řízení (§ 118b, § 118c o. s. ř.), která stanoví, že novoty (nové skutečnosti a důkazy) nelze účinně uplatňovat v závěrečném návrhu, pokud je bylo možné uplatnit dříve. Zpochybnění důkazu musí být relevantní a konkrétní – nestačí pouze obecně tvrdit, že je důkaz nesprávný. Účastník musí relevantně zpochybnit odborné závěry, metodiku nebo věrohodnost důkazu, a to v průběhu řízení, nikoliv až v závěrečném návrhu. Pokud žalovaná proti provedenému důkazu, jeho obsahu či pravosti v průběhu řízení nic nenamítala, a učinila tak až v závěrečném návrhu, soud k těmto námitkám zpravidla nepřihlíží.

97. Pokud žalovaná prostřednictvím svého zástupce až v závěrečném návrhu uvedla, že žalobce si lékařské zprávy zůstavitelky opatřil neoprávněně, je třeba uvést, že takováto skutečnost nebyla v řízení prokázána, a proto ji soud neuznal jako relevantní, protože nebyla podložena žádnými důkazy. Je pravdou, že žalobce předložil k důkazu lékařské zprávy, tyto poskytl znalci k vypracování znaleckého posudku, ale nebylo prokázáno, jakým způsobem si je opatřil, zda to bylo až po smrti zůstavitelky, nebo ještě před ní. Nelze vyloučit, že mu to ona sama umožnila. V rámci výslechu svědky , jméno FO, bylo zjištěno, že zůstavitelka uvedené rovněž umožnila. Nebylo prokázáno, ostatně ani nebylo tvrzeno, že lékařské zprávy si opatřila neoprávněně svědky, která je neoprávněně poskytla žalobci. Soud má za to, že námitka o protiprávním získání lékařských zpráv zůstavitelka by mohla být relevantní, avšak by musela by být podložena konkrétními důkazy, což se v tomto případě nestalo.

98. K žalované a její povědomosti o zdravotním stavu , jméno FO, , platí shodné jako u , Anonymizováno, , byla se svojí babičkou v dlouhodobém kontaktu, navštěvovala ji, měsíčně pod dobu několika let, nejprve pravidelně několikrát týdne, následně, jak uvedla v žalobě se s babičkou stýkala 3x, 4x za měsíc. Bylo by s podivem, že pokud tak činila nejméně od roku 2015, že by vůbec nezaznamenala progresivní posun v jejím chování apod. Nejednalo se o náhodné kontakty. Byť soud nepopírá, že žalovaná je lékařský laik, ale z provedeného dokazování je vyloučeno, že by nerozpoznala zhoršující se psychický stav , jméno FO, .

99. K tomu pro úplnost soud uvádí, že MMSE (Mini-Mental State Examination) je celosvětově nejpoužívanější a standardizovaný 30bodový test kognitivních funkcí k detekci demence. Skóre 5–13 (nebo 5–14) bodů v MMSE označuje velmi těžkou formu Alzheimerovy choroby. Ačkoliv jde o lékařský nástroj, jeho projevy jsou často dobře rozpoznatelné i laikem (rodinným příslušníkem či pečovatelem). U , jméno FO, již v roce 2016 byl v rámci uvedeného testu MMSE dosaženo 22 bodů (z 30-ti bodů), následně v roce 2019 s výsledkem MMSE 5 (z celkového skóre 30), což odpovídá velmi těžké až hluboké demenci. Takový pacient tedy má závažné poruchy paměti a orientace (neví, kde je, jaký je den, nerozeznává osoby), není schopen vykonávat běžné denní činnosti bez pomoci, má výrazné potíže s komunikací, porozuměním a úsudkem, je zcela závislý na péči druhých osob, často nerozumí ani jednoduchým pokynům, není schopen samostatně rozhodovat o svých záležitostech. V praxi to znamená, že takový člověk není schopen samostatného života, nerozumí smyslu svého jednání a není způsobilý k právním úkonům. Tento stav je typický pro pokročilou Alzheimerovu nemoc nebo jinou těžkou formu demence. Je nemožné, aby rodinný příslušník, který se s pacientkou pravidelně stýkal, nepoznal závažnost jejího stavu a neschopnost právně jednat. Projevy těžké demence jsou natolik výrazné, že je rozpozná i laik.

100. Dále soud uvádí, že Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 definoval dobré mravy jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Jinými slovy řečeno Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti [srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32 nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15. Přitom § 3 odst. 1 starého občanského zákoníku, či § 6 a 8 občanského zákoníku může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle [srov. bod 29 nálezu ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 3101/18. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou [srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

101. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ohledně otázky rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013) konsolidovala v názoru, že se jedná o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby ji podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5246/2015, jakož i jeho usnesení ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3838/2014). Judikatura lpí především na patřičně podloženém, jasném a přesvědčivém závěru o rozporu (či souladu) výkonu práva s dobrými mravy, jenž je učiněn na základě komplexního zhodnocení všech rozhodných okolností dané věci (k tomu viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 26 Cdo 3084/2005, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 555/2014, a ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4791/2014, dále pak též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 729/06). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále platí, že pro závěr, že je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, není relevantní zavinění jednajícího, resp. vědomí takového rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 25 Cdo 4209/2011 či ze dne 17. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 4180/2013).

102. S ohledem na shora uvedené by bylo možno toto argumentaci vztáhnout i na to, že žalovanou vznesená námitka je v rozporu s dobrými mravy, pokud by nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení byl promlčen, což dle soudu není. Námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaná musela vědět o těžké demenci zůstavitelky, která byla prokazatelně diagnostikována již od roku 2016, s těžkým průběhem od roku 2019. Zejména za situace, kdy ji v posledním roce často navštěvovala. Využití tohoto stavu k převodu nemovitosti je zjevné zneužití práva, které podle zákona a judikatury nepožívá právní ochrany. Soud má povinnost v takovém případě námitku promlčení nepřiznat. Na uvedené nezmění nic ani skutečnost, že snad měla zůstavitelka projevit přání byt na žalovanou převést, k uvedené však nedošlo v době, kdy k tomu byla způsobilá. V této souvislosti lze ke srovnání odkázat rovněž na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 309/95 ze dne 15.1.1997, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 643/04 ze dne 6. 9. 2009 či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 262/10 ze dne 16. 9. 2010 příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3358/20, ze dne 1. 6. 2021.

103. Dále je třeba uvést, že jak žalobce má uchopit podání žaloby tj. jak má žalovat, vyplynulo zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 ze dne 26.1.2023, přičemž žalobce již od roku 2020, kdy bylo zahájeno pozůstalostní řízení, vyjádřil svůj postoj stran toho, že předmětná bytová jednotka je součástí pozůstalosti po , jméno FO, , a za tím účelem volil právní kroky ve vazbě na dosavadní judikaturu soudu.

104. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní úkon, na jehož základě byla předmětná nemovitost převedena na žalovanou, je absolutně neplatný. Tento úkon byl totiž učiněn osobou, která v době podpisu nebyla schopna jednat srozumitelně a vážně, a tedy postrádala způsobilost k právnímu jednání. Žalovaná si musela být tohoto stavu vědoma, případně jej nemohla přehlédnout, přesto převod iniciovala a nyní z něj získává jednostranný majetkový prospěch. Takové jednání je v zásadním rozporu s klíčovými principy soukromého práva, jak jsou zakotveny v ust. § 1 až ust. § 14 občanského zákoníku. Zejména jde o zásadu poctivosti (ust. § 2 odst. 3), zákaz zneužití práva (ust. § 6 a ust. § 8) a pravidlo, že nikdo nesmí mít prospěch ze svého nepoctivého jednání. Tyto zásady představují hodnotový základ občanského zákoníku a mají přednost před pouhou formální aplikací právních pravidel. Slouží jako interpretační vodítko i korektiv všech právních institutů. V tomto případě je zřejmé, že žalovaná využila duševní slabosti zůstavitelky k převodu nemovitosti na sebe, čímž porušila nejen zákon, ale i základní etické a právní principy, na nichž stojí soukromé právo.

105. Pro úplnost soud uvádí, že v kupní smlouvě ze dne 21.7.2020, na základě které byl předmětný byt prodán manželům , jméno FO, , bylo zejména v č.l. III. odst. 1 písm. b) kupní smlouvy uvedeno, že žalovaná je jediným a výlučným vlastníkem předmětu převodu, předmět převodu nabyla do svého vlastnictví na základě platných a účinných právních titulů a její vlastnické právo k předmětu převodu nebylo nikdy ani částečně zpochybněno, avšak již dne 2.6.2020 bylo uvedené ze strany žalobce zpochybněno v rámci předběžného projednání pozůstalosti po zůstavitelce, kdy bylo namítáno, že darovací smlouva ze dne13.2.2020 uzavřená mezi ní a žalovanou je neplatná. Tohoto jednání se zúčastnil otec žalované. Nelze sice spekulovat, ale je krajně nepravděpodobné, že by o uvedené žalovanou tento neinformoval. Obdobné platní i k prohlášení v č.l. III. odst. 1 písm. c) prodávají prohlásila, že jí není známo že by existovaly smlouvy či jiné právní skutečnosti, které zakládají práva třetích osob k předmětu převodu, které dosud nejsou zapsány v katastru nemovitostí, ani že by byly u příslušného katastrálního úřadu ohledně předmětu převodu podány jakékoliv návrhy, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, není známo, že by byly vůči předmětu převodu vzneseny nějaké restituční či jiné nároky ze strany jakýchkoliv třetích osob, ani straně prodávající není známo že by vznesení těchto nároků hrozilo. Je však pravdou žalobce nepředložil důkaz k prokázání toho, že by byla žalovaná seznámena s průběhem pozůstalostního řízení, kdy nebyla jeho účastníkem.

106. Smyslem dědického práva je zajistit, aby majetek osoby po její smrti přešel na jiné osoby podle zákonem stanovených pravidel nebo podle vůle zůstavitele. Dědické právo chrání nejen zájmy zůstavitele, který může rozhodnout o svém majetku pro případ smrti, ale také zájmy dědiců a dalších osob, které mají na pozůstalosti právní nárok. Dědické právo tak plní několik základních funkcí: zajišťuje právní kontinuitu vlastnictví a právních vztahů po smrti zůstavitele, umožňuje zůstaviteli projevit svou vůli ohledně rozdělení majetku (závěť, dědická smlouva), chrání zákonné dědice a osoby blízké, pokud zůstavitel svou vůli neprojeví, zajišťuje vypořádání dluhů zůstavitele a ochranu věřitelů, přispívá k právní jistotě a stabilitě v majetkových vztazích. Dědické právo je tedy klíčovým nástrojem pro uspořádání majetkových poměrů po smrti člověka a pro ochranu právní kontinuity a spravedlnosti mezi generacemi.

107. V řízení bylo prokázáno, že v kupní smlouvě ze dne 21.7.2020 byla předmětná bytová jednotka prodána za sjednanou kupní cenu ve výši 2.650.000 Kč, toto nebylo rozporováno, ostatně jako i skutečnost, že kupní cena byla žalované uhrazena. S ohledem na to, že v rámci pozůstalosti žalobce a otec žalované, jehož je ona procesním nástupcem, nabyli dědictví, a to každému k jedné polovině následujícího majetku, náleží žalobci jako bezdůvodné obohacení částka ve výši 1.325.000 Kč (výrok I.). Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku z této částky. Žalobci náleží úroky z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne 20.1.2023. Tato byla žalované odeslána dne 20.1.2023, dodána do datové schránky téhož dne, tj. doručena byla nejpozději fikcí uplynutím 10. den ode dne, kdy byla zpráva dodána do datové schránky, pokud se do ní oprávněná osoba do té doby nepřihlásí. Pokud tento 10. den připadne na víkend nebo svátek, doručení fikcí nastává až nejbližší následující pracovní den. V daném případě 30.1.2023. Od uvedeného dne běžela stanovená 10-ti denní lhůta k plnění, kdy posledním dnem byl 9.2.2023. Žalobce však požaduje úroky z prodlení až od 10.2.2023 do zaplacení.

108. Výrokem II. soud žalobu zamítl v rozsahu částky ve výši 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 25.000 Kč od 10.2.2023 do zaplacení jako zcela nedůvodnou, kdy žalobce na bezdůvodném obohacení požadoval o tuto částku více než činil jeho nárok.

109. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. (úspěch v nepatrné částky, kdy neúspěch žalobce činí 1,85% z celkově žalovaného nároku). Soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 157.850 Kč, která se sestává z:- soudního poplatku ve výši 67.500 Kč,- z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč – určení vlastnictví k bytové jednotce zůstavitelky ke dni úmrtí- ve výši 2.500 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis žaloby ze dne 8.2.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis předžalobní výzvy ze dne 20.1.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření a návrh na úpravu okruhu účastníků řízení ze dne 15.5.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 19.7.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 19.9.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření - návrh na změnu žaloby ze dne 6.5.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 1.350.000 Kč - plnění- ve výši 13.700 Kč za účast u jednání dne 1.10.2025 od 9:00 do 10:20 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- ve výši 13.700 Kč za sepis vyjádření ze dne 30.10.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 13.700 Kč za účast u jednání dne 26.11.2025 od 13:00 do 14:05 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- ve výši 13.700 Kč za účast u jednání dne 9.2.2026 od 9:00 do 11:12 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. 2x 13.700 Kč – 27.400 Kč,- k tomu se vážící 7x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění do 31.12.2024 v částce 300 Kč za každý ze úkonů právní služby tj. 2.100 Kč,- k tomu se vážící 5x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v platném znění v částce 2.250 Kč,- zástupce žalobce není plátce DPH.Soudem bylo uloženo, aby žalovaná náhradu nákladů řízení uhradila dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce, který jej v tomto řízení zastupoval.

110. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení o náhradě nákladů státu za znalečné soud rozhodl v souladu s ust. § 148 o.s.ř. tak, že uložil žalované, která nebyla ve věci úspěšná zaplatit ČR-Městskému soudu částku ve výši 2.420 Kč, což představuje odměnu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která mu byla soudem vyplacena dne 11.2.2026 dle usnesení č.j. 17 C 39/2023-120 ze dne 22.12.2025, které nabylo právní moci dne 13.1.2026, za jeho výpověď při jednání konaném dne 26.11.2025.

111. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.