17 C 47/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5.000,00 Kč od 9.7.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.9.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.000,00 Kč z titulu smluvní pokuty pro nesplnění její povinnost vrátit právnímu žalobci zařízení – konkrétně set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z dokazování provedeného úplným výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou [číslo] všeobecnými podmínkami žalobce (dále jen VOP), zvláštními podmínkami žalobce, upomínkou ze dne 5.11.2020 a předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 25.6.2021 vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], [IČO] odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba], s tím, že s účinností od dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] – tedy žalobce, který podniká v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Dne 26.2.2020 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] která byla ukončena dne 30.11.2020, kdy po celou dobu byla žalovanému poskytována služba televizního vysílání prostřednictvím internetu. Na základě uzavřené smlouvy bylo žalované poskytnuto doplňková zařízení set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Dle č.l. 4 zvláštních podmínek byl žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen vrátit technické zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy tj. shora specifikované pronajaté zařízení. Uvedené vyplývalo z uzavřené smlouvy v části I.II. Žalovaný svoji povinnosti nesplnil, a předmětné zařízení nevrátil, a to ani na základě výzvy ze dne 5.11.2020 ani výzvy právního zástupce žalobce ze dne 25.6.2021, kdy byl současně vyzvána k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000,00 Kč, v dodatečně stanovené sedmidenní lhůtě. Předmětná výzva byla odeslána žalované prostřednictvím České pošty s.p. dne 28.6.2021, s tím, že byl poučen o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů.

5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

6. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku dne 26.2.2020 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto do nájmu zařízení shora označené. Žalovaný byl povinen za tyto služby hradit poplatky (§ 2201 a násl. občanského zákoníku). Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly VOP a zvláštní podmínky.

7. Uzavřenou smlouvu je třeba dle její povahy považovat za smlouvu spotřebitelskou podle ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku. Žalobce tuto smlouvu uzavřel jako podnikatel ve smyslu ust. § 421 občanského zákoníku a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu ust. § 419 občanského zákoníku. Daná smlouva ze dne 26.2.2020 byla uzavřena adhézním způsobem ve smyslu ust. § 1798 a násl. občanského zákoníku, byla sepsána velmi drobným písmem. Ujednání o výši smluvní pokuty ve výši 5.000,00 Kč bylo sice obsaženo v samotné smlouvě v č.l. I.II.), ale jako takové je stále součástí formulářově předtištěného vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má za to je předmětné ujednání je v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 občanského zákoníku, přičemž výjimka ze zákazu se vztahuje na případy ujednání, jichž bylo dosaženo individuálně, tj. nikoli adhezním způsobem. Daná smlouva je v dané části sepsána hustým velmi drobným písmem. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a podanou žalobu zamítl.

8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému přísluší plná náhrada nákladů řízení, avšak vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v souvislosti s vedením tohoto řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a žalovanému žádné náklady nepřiznal.