17 C 47/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 689,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18.689,48 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18.689,48 Kč od 8.10.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18.689,48 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 31.10.2023, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 18.689,48 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že dne 27.10.2025 byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností Anonymizováno., IČ: IČO) a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno , kdy úvěr byl vedena na účtu žalovaného č. č. účtu, kdy na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 10.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši poskytnutého kontokorentu. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti porušil, kdy překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a ke dni 7.10.2020 zesplatnil celý dluh žalovaného. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 18.689,48 Kč. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.12.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba s tím, že tomuto bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 28.12.2021. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti právnická osoba bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti právnická osoba přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení zaniklé společnosti právnická osoba Žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 30.5.2023.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Dne 12.8.2013 uzavřel právní předchůdce žalobce (Anonymizováno, IČ: IČO) a žalovaný smlouvu o běžnému účtu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal vést žalovanému účet č. č. účtu. Dne 27.10.2015 byla poté mezi shora uvedenými smluvními stranami uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč formou povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. č. účtu. Žalovaný byl povinen splatit úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18 % ročně. Žalovaný se dále zavázal hradit ceny za správu úvěru a za správu účtu. Žalovaný porušil podmínky smlouvy o kontokorentním úvěru, když překročil povolenou výši debetního zůstatku na běžném účtu. právnická osoba s ustanovením čl. 7.6 obecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno, právní předchůdce žalobce od uzavřené smlouvy pro porušení povinností na straně žalovaného odstoupil dopisem ze dne 1.10.2020 s tím, že úvěr ke dni 7.10.2020 zesplatnil a dlužná jistina činila částku ve výuši18.689,48 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.12.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti právnická osoba s tím, že tomuto bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 28.12.2021. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou k úhradě dlužné částky po splatnosti ze dne 19.6.2020 a dále předžalobní upomínkou ze dne 30.5.2023, kdy byl poučen o možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Žalovanému byla stanovena dodatečná lhůta k úhradě do 9.6.2023.

5. Dle ust. § 708 odst. 1 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013 se banka smlouvou o běžném účtu zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Dluh klienta na běžném účtu přitom podle ustálené judikatury je třeba považovat za závazek ze smlouvy o běžném účtu.

6. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ust.1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o účtu ve smyslu ust. § 708 odst. 1 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2023, jakož i uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný jakožto majitel účtu se zavázal čerpat peněžní prostředky a vystavovat platební příkazy pouze do výše volných peněžních prostředků na svém běžném účtu, jakož i splatit poskytnutý úvěr nejpozději ve lhůtě splatnosti stanovené smlouvu. Žalovaný však řádně a včas nevyrovnal debetní zůstatek na svém účtu a porušil tak své povinnosti z uvedených závazkových vztahů vyplývající, kdy úvěr byl proto následně zesplatněn ke dni 7.10.2020. Následně došlo k postoupení pohledávky na společnost právnická osoba s tím, že tato ke dni 31. 10. 2022 zanikla a její jmění společnosti přešlo na žalobce, který je v projednávané věci aktivně legitimován. Pokud jde o výši a složení dlužné částky ve výši 18.689,48 Kč, tyto žalovaný nijak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 18.689,48 Kč. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky ve smyslu ust. 2395 občanského zákoníku z dlužné jistiny ode následujícího po zesplatnění úvěru tj. od 8.10.2020 ve výši 8,25% ročně do zaplacení. A dále jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1.11.2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč.

10. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.