17 C 59/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 304,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.950 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 5.354,46 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.409,02 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.592,65 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13.304,46 Kč od 15.12.2022 do zaplacení a dále úrokem 23,79% ročně z částky 13.304,46 Kč od 15.12.2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31.8.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.304,46 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 15.9.2020 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ:, IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále úrok ve výši 12.088 Kč (úroková sazba ve výši 23,79% ročně str. smlouvy), poplatek za zpracování žádosti ve výši 1.500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.143 Kč zaplatit v pravidelných 78týdenních splátkách po 450 Kč, kdy poslední splátka činila 421 Kč. Následně byla pohledávka ke dni 14.12.2022 postoupena žalobkyni a dlužná jistina činila částku ve výši 13.304,46 Kč. Žalobkyně požaduje toliko na jistině částku ve výši 13.304,46 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 2.409,02 Kč, na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení částku ve výši 1.592,65 Kč a dále z dlužné jistiny požaduje zákonné úroky z prodlení od 15.12.2022 do zaplacení a úroky ve výši 23,79 % ročně také od 15.12.2023 do zaplacení také z dlužné jistiny. Zaplacení zbývajícího dlužného poplatku žalobkyně nepožaduje.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Dne 15.9.2020 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ:, IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit částku ve výši 15.000 Kč a dále poplatek souhrnný poplatek ve výši 17.731 Kč (12.088 Kč - úroková sazba ve výši 88% ročně str. smlouvy), poplatek za zpracování žádosti ve výši 1.500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.143 Kč ) zaplatit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 450 Kč, kdy poslední splátka byla ve výši 421 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.9.2022 vč. smluvních podmínek.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěru ze dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že příjem žalované by 12.030 Kč, tvrzené výplatní pásky za měsíc 6,7/2022 ani pracovní smlouva nebyly doloženy, ,měsíční výdaje měly činit 5.000 Kč, k těmto nebylo doloženo ničeho.

7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , číslo, bylo zjištěné, že za období od 15.9.2020 do 18.7.2021 žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr částku ve výši 7.050 Kč.

8. Dne 14.12.2022 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši 40.896,95 Kč bez příslušenství z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1.6.2023. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2023 vč. přílohy č. 1 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1.6.2023 vč. dokladu o odeslání.

9. Dne 1.6.2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 33.134 Kč, a to nejpozději do 16.6.2023 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.9.2020 č. , číslo, (jistina 13.304,46 Kč). Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalované prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 1.6.2023 vč. dokladu o odeslání.

10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru - dále ZSU, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

23. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

24. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal na údaje výlučně od žalované, kdy bylo prokázáno, že tvrzené příjmy, natož výdaje nebyly vůbec ověřeny. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec schopnost žalované úvěr vrátit zkoumal, na uvedeném nezmění ničeho ani skutečnost, že žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí tento posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od žalované a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Soud má za to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně nebyly ověřeny ani příjmy ani výdaje žalované.

25. Jelikož soud shledal uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 15.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 15.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná by byla proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 7.950 Kč (15.000 Kč představující úvěr - provedené splátky ve výši 7.050 Kč). Výrokem I. tohoto rozsudku tedy soud zavázal žalovanou k úhradě částek ve výši 7.950 Kč.

26. S ohledem na shora uvedené tedy žalovaná nebyla povinna právnímu předchůdci žalobkyně hradit cokoliv nad rámec výroku I. tj. soud výrokem II. zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 5.354,46 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.409,02 Kč, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.592,65 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13.304,46 Kč od 15.12.2022 do zaplacení a dále úrokem 23,79% ročně z částky 13.304,46 Kč od 15.12.2022 do zaplacení.

27. Pro úplnost soud uvádí, že byť žalobkyně nepožadovala v rámci projednávané věci nároky na souhrnných poplatcích, soud vyhodnotit v této části smlouvy rovněž absolutně neplatné pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tyto částky představovaly 118,21 % poskytnutého úvěru. K tomu soud dále uvádí, že předmětné smlouvy byly uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012).

28. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, byla od počátku absolutně neplatné. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

29. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I. a neúspěšná v rozsahu výroku II. Dle poměru úspěchu a neúspěchu (při kapitalizaci příslušenství k datu vyhlášení rozhodnutí), je však z obsahu spisu je zřejmé, že úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

30. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.