17 C 84/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ;], IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 48 150 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 23.150 Kč od 28.10.2022, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7.457,79 Kč a smluvní pokutu ve výši 25.000 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.3.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 48.150 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena dne 25.2.2018 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaná zavázala společně s příslušenstvím úvěru ve výši 42.000 Kč tj. celkem částku ve výši 92.000 Kč splatit v 16-ti splátkách ve výši 5.750 Kč. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas nezaplatila, a dostala se do prodlení. Žalovaná uhradila 11 splátek tj. částku ve výši 68.850 Kč s tím, že na jistinu byla započtena částka ve výši 26.850 Kč a na sjednané příslušenstvím částka ve výši 42.000 Kč. Ke dni splatnosti poslední splátky tj. do 25.6.2019 nebyl úvěr řádně splacen. Jistina činí částku ve výši 23.150 Kč. S ohledem na uvedené byla dále žalované vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení. Smluvní pokuta činí částku za období od 26.6.2019 do 9.6.2022 ve výši 25.000 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 7.457,79 Kč přestavující úroky z prodlení za období od 26.6.2019 do 14.10.2022 tj. od 1 dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.4.2022 s účinností ke dni 25.10.2022, což bylo žalované oznámeno. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 1.3.2023.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaná byla uzavřena dne 25.2.2018 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 50.000 Kč a dále úrok ve výši 14.000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 11.000 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 17.000 Kč tj. 42.000 Kč splatit v 16-ti splátkách ve výši 5.750 Kč, které byly splatné k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Zapůjční úroková sazba ročně činila u splatnosti úvěru 16 měsíců 21%, RPSN 159,74 %. Ze smlouvy tj. čl. V. bod 4 bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení s úhradou splátek úvěru či zesplatnění jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky ohledně které je dlužník v prodlení. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 25.2.2018 č. smlouva o úvěru [číslo] jakož i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Ze žádosti o úvěr ze dne 25.2.2018 bylo zjištěno, že příjem žalované činil 11.799 Kč, kdy se jednalo o příjem z důchodu (nedoloženo, přičemž bylo zatrženo, že žalovaná předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky), a výdaje na bydlení činily 5.000 Kč, stravování výživné 2.000 Kč a ostatní výdaje 500 Kč tj. celkem 7.500 Kč (nedoloženo resp. nepředloženo čestné prohlášení) tj. použitelný měsíční příjem činil 4.299 Kč.

6. Ke dni 28.9.2018 byla část závodu právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], s tím, že v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovanou stala spol. [právnická osoba], [IČO] (uvedené zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO], notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], a dokladu o koupi části závodu). Následně dne 4.4.2022 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě které resp. konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.10.2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 23.150 Kč na jistině. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27.10.2022. Uvedené bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 10.11.2022, který byl dán k poštovní přepravě dne 11.11.2022 Uvedené bylo zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 3.6.2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.10.2022 vč. přílohy [číslo] s označením postupované pohledávky, potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky ze dne 27.10.2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.11.2022 vč. poštovního podacího archu.

7. Přípisem ze dne 13.3.2023 byla žalovaná současně upozorněna na možnost vzniku dalších nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky.

8. Výzvou před podáním žaloby ze dne [číslo] byla žalovaná, a to nejpozději do 9.3.2023 vyzvána k úhradě částky ve výši 58.288,47 Kč a vyčísleného úroku z prodlení ve výši 766,80 Kč, kdy dlužná jistina činí 23.150 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 3.3.2023. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.

9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhaní pohledávky ze dne 20.10.2022 bylo zjištěno, že v souvislosti s pohledávkou ze smlouvy [číslo] se měl dne 11.7.2022 na kontaktní adresu žalované dostavit terénní pracovník žalobkyně.

10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

22. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

23. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splatit. Žádným způsobem nebyly příjmy ověřeny, kdy byl zjištěn s tím, že žalovaná měla mít příjem 11.799 Kč, kdy se jednalo o příjem z důchodu, což nebylo nedoloženo, přičemž bylo zatrženo, že žalovaná předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky. Výdaje nebyly ověřeny vůbec. Navíc se právní předchůdce žalobkyně nepozastavil nad tím, že po odečtení výdajů od příjmu činí. použitelný měsíční příjem částku ve výši 4.299 Kč a měsíční částka splátky dle uzavřené smlouvy činila 5.750 Kč, což je více než měla žalovaná k dispozici. Z uvedené vyplývá, že tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal na údaje výlučně od žalované.

24. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 50.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalovanému částka 50.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná by byla proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná na smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 25.2.2018 uhradila částku ve výši 68.850 Kč, je třeba konstatovat, že nedluží žalobkyni ničeho, ba právě naopak. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

25. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalovaná, avšak této dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

26. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.