18 C 1/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 24 194,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.920 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 6.920 Kč od 2.3.2021 do zaplacení a dále částku 4.580 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 4.580 Kč od 2.3.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5.060,52 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.386,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.977,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.980,52 Kč od 16.1.2021 do 1.3.2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.060,52 Kč od 2.3.2021 do zaplacení, a s 23,72% úrokem ročně z částky 11.980,52 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, částku 5.785,78 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.117,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.186,21 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.365,78 Kč od 16.1.2021 do 1.3.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.785,78 Kč od 2.3.2021 do zaplacení a s 23,72% úrokem ročně z částky 10.365,78 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, částku 1.848,50 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 598,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.763,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.848,50 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a s 23,72% úrokem ročně z částky 1.848,50 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalované celkem částky 24.194,80 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela celkem tři smlouvy o půjčce, a to dne 20.6.2016 [číslo] se společností [právnická osoba] dne 20.6.2016, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala jistinou vrátit úrok ve výši 1.680 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4.800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Druhá smlouva o půjčce [číslo] byla uzavřena se stejnou společností žalovanou dne 31.3.2016, na základě této byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, žalovaná se zavázala opět vrátit stejnou částku ve stejných splátkách. Se společností [právnická osoba] uzavřela žalovaná smlouvu o půjčce [číslo] dne 19.12.2015, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit s jistinou částku 1.400 Kč jako úrok, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná na tuto smlouvu uhradila žalobci pouze částku 15.000 Kč. Ke dni postoupení 15.1.2021 činila pohledávka částku 2.400 Kč, skládala se z dlužné jistiny ve výši 1.848,50 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 551,50 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] žalovaná uhradila pouze částku 7.420 Kč, ke dni postoupení pohledávka činila 13.460 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 10.365,70 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso 3.094,22 Kč. Na smlouvu o půjčce [číslo] uhradila žalovaná pouze částku 5.080 Kč, pohledávka ve výši 15.800 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 11.980,52 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 198,64 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3.620,84 Kč a zbývající příslušenství. Pohledávky byly na žalobce postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, což blyo žalované písemně oznámeno dopisem z 15.1.2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] tři smlouvy o půjčce, a to dne 19.12.2015 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva [číslo]“), dne 31.3.2016 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva [číslo]“), dne 20.6.2016 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva [číslo]“). Na základě předmětné smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 10.000 Kč, žalovaná se zavázala spolu s těmito prostředky vrátit společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), dále k jistině částku 1.400 Kč jako úrok, 2.000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, celkem se tedy zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 17.400 Kč. Žalovaná na tuto smlouvu uhradila pouze částku 15.000 Kč. Na základě předmětné smlouvy [číslo] [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti vždy ve výši 12.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20.880 Kč, kdy kromě jistiny se zavázala vrátit částku úroku ve výši 1.680 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4.800 Kč. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila předmětnou smlouvou [číslo] částku 5.080 Kč, na předmětnou smlouvu [číslo] pak částku 7.420 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce byla doložena karta zákazníka ze dne 19.12.2015, ze které se podává, že žalovaná bydlí v nájemním bytě, není majitelem vozu, má nezaopatřené děti rok narození [rok] a [rok], je zaměstnána u zaměstnavatele [jméno] [anonymizována dvě slova] jako prodavačka, zaměstnání mělo být ověřeno, její mzda měla činit 14.800 Kč, další příjmy domácnosti byly v souvislosti s bydlením 3.400 Kč, státní podpora živobytí 2.700 Kč, přídavky 1.220 Kč, výživné 3.500 Kč, celkové příjmy domácnosti měly činit 25.620 Kč; oproti tomu měsíční výdaje domácnosti měly činit 800 Kč – nájem/inkaso, výdaje domácnosti 9.500 Kč, splátky, půjčky/alimenty 1.000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkové měsíční výdaje 18.700 Kč; použitelný příjem činil 6.920 Kč, dokumenty k ověření kromě OP měly být výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Dále žalobce doložil kartu zákazníka – žalované ze dne 31.3.2016, ve které se uvádí jako další kontakt k bydlení [ulice a číslo], zaměstnání jako prodavačka u stejného zaměstnavatele, půjčky 18.000 Kč s měsíční splátkou 2.200 Kč, k měsíčním příjmům pak celková částka 25.820 Kč, z toho čistá mzda žalované 14.800 Kč, státní sociální dávky 5.200 Kč, přídavky na děti 1.320 Kč, ostatní příjmy 4.500 Kč; měsíční výdaje celkem 19.700 Kč, v tom zahrnutý nájem/inkaso 8.000 Kč, výdaje domácnosti 9.500 Kč a splátky úvěru 2.200 Kč, použitelný příjem 6.120 Kč; byly doloženy údajně výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, výměr podpory. Dále žalobce doložil kartu zákazníka z 20.6.2016, ze které vyplývá k osobním údajům, že žalovaná je rozvedená, učňovské vzdělání a 2 nezaopatřené děti s tím, že společnou domácnost sdílí s jiným rodinným příslušníkem, zaměstnání je opět stejné jako prodavačka, půjčky/úvěry u právního předchůdce žalobce tentokrát ve výši 30.000 Kč, celková měsíční splátky 3.600 Kč; k měsíčním příjmům se uvádí částka 14.000 Kč jako čistá mzda, státní sociální dávky 8.750 Kč, přídavky na děti 1.220 Kč, ostatní příjmy 4.000 Kč, celkem příjmy 27.920 Kč; měsíční výdaje 8.400 Kč nájem/inkaso, výdaje domácnosti 9.500 Kč, splátky úvěru 3.600 Kč, celkové výdaje 21.500 Kč, použitelný příjem 6.470 Kč, dokumenty byly údajně doloženy stejné jako u minulé karty zákazníka. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámení o postoupení pohledávky z 15.1.2021 včetně dokladů o odeslání.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli tři smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 19.12.2015, 31.3.2016 a 20.6.2016, na základě kterých právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost v částce 10.000 Kč a 2x 12.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tyto poskytnuté finanční prostředky spolu s dalšími částkami, kdy u předmětné smlouvy [číslo] šlo o celkovou částku 17.400 Kč, kdy částka 7.400 Kč sestává z úroků ve výši 1.400 Kč, 2.000 Kč byla odměna za administrativní činnost a 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Obdobně tomu bylo u předmětné smlouvy [číslo] [číslo] ale celková částka k úhradě činila 20.880 Kč. Částka nad vrácenou jistinu činila 8.880 Kč a sestávala z úroku ve výši 1.680 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4.800 Kč, vše se žalovaná zavázala vrátit žalobci v týdenních měsíčních splátkách. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí předmětné smlouvy jako spotřebitelské podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, kdy z karet zákazníka ze všech termínů předmětných smluv [číslo] [číslo] [číslo] vyplývá, že žalovaná má dvě nezaopatřené dítě, z poslední karty vyplývá, že je rozvedená, je zaměstnána v hlavním pracovním poměru jako prodavačka s příjmem cca 14.000 Kč čistého měsíčně, je poživatelkou státní sociální podpory, žádné listiny uvedené v kartě zákazníka k této doloženy nebyla, a to ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky, ani smlouva nájemní. [ulice] výdaje tedy byly pouze tvrzené, žádným způsobem nebyly prokázané, nicméně ze všech tří karet zákazníka jednoznačně vyplývá, že situace finanční se u žalované pouze horší, narůstala jí výše půjčky u právního předchůdce žalobce. Také jednak z výše její mzdy velmi nízké a jednak z toho, že pobírá státní sociální dávky, muselo být právnímu předchůdci žalobce zcela zřejmé, že finanční situace u žalované je velmi špatná. Žalovaná navíc nebyla schopna splácet ani předmětnou smlouvu [číslo] předmětnou smlouvu [číslo] je proto s podivem, že právní předchůdce žalobce uzavíral s žalovanou i v pořadí již třetí smlouvu a poskytl jí peněžité prostředky. Dle názoru soudu tedy právní předchůdce žalobce naprosto nezodpovědně posoudil úvěruschopnost žalované, když z jí poskytnutých informací jednoznačně vyplývá, že se nachází ve špatné finanční situaci, tedy její úvěruschopnost rozhodně dobrá nebyla. Přesto však právní předchůdce žalobce se žalovanou smlouvy uzavřel. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce s ohledem na výše uvedené tedy úvěruschopnost žalované posoudil špatně, žalovaná nebyla schopna předmětné smlouvy řádně splácet.

21. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce nebylo řádné, svoji povinnost stanovenou zákonem nesplnil, posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, účelově, bez správného posouzení, popř. i doložení dostatečných dokladů. Předmětné smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] o zápůjčce jsou proto absolutně neplatné dle zák. o spotřebitelském úvěru a dále neplatné dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částka 10.000 Kč, 2x částku 12.000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná právnímu předchůdci žalobce na předmětnou smlouvu [číslo] uhradila částku 15.000 Kč, proto není povinna doplácet již nic, neboť jí byla poskytnuta částka 10.000 Kč. U předmětné smlouvy [číslo] uhradila žalovaná částku 7.420 Kč, proto jí zbývá z částky 12.000 Kč k úhradě 4.580 Kč. U předmětné smlouvy [číslo] žalovaná uhradila částku 5.080 Kč, z částky 12.000 Kč jí zbývá uhradit 6.920 Kč. Ohledně těchto částek soud uzavřel, že žaloba je důvodná a ve zbytku žalobu zamítl. Vyhovělo pak bylo pokud jde o požadované příslušenství pouze ve formě zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když u bezdůvodného obohacení se počátek prodlení odvíjí od výzvy žalobce, resp. právního předchůdce žalobce ze dne 12.2.2021 (součást oznámení o postoupení pohledávky), tato byla na poště dne [číslo], k doručení třetím dnem došlo 19.2.2021, byla stanovena lhůta pro uhrazení ve výši 10 dnů, tato končila 1.3.2021, do prodlení se tak žalovaná dostala 2.3.2021. Ve zbytku i příslušenství pak žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně úspěšná byla žalovaná, žádné náklady řízení jí však nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.