18 C 110/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 110.274 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 106.774 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 106.774 Kč od 19.8.2020 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 3.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19.8.2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na nákladech řízení státu částku 6.950 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42.846 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 29.9.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 110.274 Kč s příslušenstvím z důvodu, že se stal novým nájemcem bytu [číslo] o velikosti 3+1 v [obec], [ulice a číslo], a to dle usnesení o příklepu Mgr. [jméno] [příjmení], soudního [anonymizováno], ze dne 19.12.2019, č.j. 0 [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23.1.2020, a dle smlouvy o nájmu. Žalovaná však žalobci byt řádně nepředala a nevyklidila, na písemnou výzvu nereagovala. Dle předpisu nájemného a záloh na služby musí žalobce hradit od 1.3.2020 měsíčně částku 2.637 Kč. Žalobce však nemůže v bytě bydlet, neboť mu ho žalovaná nepředala, čímž vzniká užíváním bytu na straně žalované bezdůvodné obohacení za měsíce 6-7/ 2020 ve výši 5.274 Kč. Vzhledem k neoprávněnému užívání bytu ze strany žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 15.000 Kč měsíčně rovnající se nájmu obdobného bytu, který by jinak žalovaná byla povinna hradit. S ohledem na nemožnost užívání bytu ze strany žalobce mu vznikla také újma právě ve výši nájmu, žalobce tak požaduje rovněž vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání bytu za měsíce 1-7/ 2020 ve výši 105.000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobci svědčilo právo od nabytí právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání v důsledku nabytí vlastnického práva k podílu v družstvu na uzavření nájemní smlouvy k bytu. Žalobce se však nikdy nestal vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě v [obec], [ulice a číslo], jejíž užívání se mělo stát předmětem nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a družstvem [příjmení], stavební bytové družstvo jako pronajímatelem. Žalobci tedy v žádném případě nemohla vzniknout újma z titulu ušlého nájemného, neboť by předmětnou jednotku nikdy nebyl oprávněn pronajmout jako její vlastník a bez souhlasu družstva ani přenechat do podnájmu. Žalobce netvrdí, že mu takový souhlas byl udělen. Z tvrzení žalobce vyplývá, že měl zájem o osobní užívání bytu. Hypotetická skutečnost, že žalovaná měla ušetřit za uvedené měsíce částku obvyklého nájemného, nezakládá právo žalobce na vydání požadované částky. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [obec], [ulice a číslo], když netvrdil, ani neprokazoval, že předmětný byt nemohl obývat, resp. že se jedná o jedinou nemovitost, kterou má pro své bydlení k dispozici. Žalobce tedy ani po dobu, po níž nemohl družstevní byt tvrzeně užívat, měl k dispozici nemovitost ve svém vlastnictví, která mu mohla pro bydlení sloužit.

3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobce vydražil družstevní podíl žalované v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, jemuž odpovídají práva a povinnosti člena tohoto družstva s právem užívání družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 včetně příslušenství v [anonymizována tři slova] domu č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v Brně (dále jen„ předmětný byt“), a to na základě usnesení o příklepu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 19.12.2019, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23.1.2020 (dále jen„ usnesení o příklepu“), kdy byla stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání jeden měsíc ode dne právní moci usnesení o příklepu, z odůvodnění dále vyplývalo, že žalobce coby vydražitel se stává vlastníkem vydraženého družstevního podílu, nabylo-li usnesení o udělení příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o udělení příklepu. Tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná, stejně jako skutečnost, že žalovaná v předmětném bytě měla věci až do léta 2020, a to z důvodu, že tento byt užívala coby členka družstva a vlastník příslušného družstevního podílu, proti žalované jako povinné bylo vedeno [anonymizováno] řízení k vymožení specifikované pohledávky soudním [anonymizováno] Mgr. [jméno] [příjmení]. V usnesení o příklepu bylo současně uloženo žalované coby povinné, aby družstevní byt vyklidila nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení o příklepu nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později. Mezi stranami je rovněž nesporné, že žalovaná žalobci ničeho za užívání bytu nehradila.

4. Ze smlouvy o nájmu předmětného bytu ze dne 4.3.2020 soud zjistil, že žalobce tuto uzavřel s družstvem [příjmení], stavební bytové družstvo s tím, že předmětný byt byl žalobci přenechán dne 19.12.2019 na základě usnesení o příklepu, a to do nájmu na dobu neurčitou. Platba záloh nájemného a za plnění poskytovaná s užíváním bytu zde byla stanovena nejpozději do 15. dne téhož měsíce. Z předpisu nájemného a záloh na služby poskytované s užíváním bytu ze dne 4.3.2020 se podává, že celková úhrada měsíčně od 1.3.2020 v souvislosti s předmětným bytem činí 2.637 Kč, kdy sestává z nájemného – účelně vynaložených nákladů (2.346 Kč) a krátkodobé zálohy za plnění poskytovaná s užíváním bytu – služby (291 Kč).

5. Žalobce vyzýval žalovanou přípisem ze dne 27.2.2020 k vyklizení předmětného bytu s tím, že dne 19.2.2020 uhradil doplatek na nejvyšší podání na účet soudního [anonymizováno], k vyklizení zde vyzýval nejpozději do 5.3.2020. Z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla zasílána žalované doporučeně s podáním dne 27.2.2020. Předžalobní výzvu zasílal zástupce žalobce přípisem ze dne 10.8.2020, kromě výzvy k úhradě částky do 18.8.2020 se zde uvádí, že žalovaná byt dosud nepředala a nevyklidila.

6. Z nabídek Sreality.cz na pronájem bytu 3+ 1, 72 m2, [obec], [obec] [obec] se podává, že tento byt je nabízen za 15.000 Kč měsíčně. Z další nabídky na pronájem bytu 3+ 1, 60 m2, [anonymizována dvě slova], [obec] [část obce] vyplývá, že tento pronájem je nabízen za 17.000 Kč měsíčně. Byt 3+ 1, 77 m2 na ulici [ulice], [obec] [obec] je pak nabízen za částku 20.000 Kč měsíčně, pronájem bytu 3+ 1, 72 m2 na ulici [ulice], [obec] [obec] za částku 16.000 Kč měsíčně, zde byla aktualizace 21.7.2020.

7. Z informace o jednotce ke dni 17.5.2021 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního soud zjistil, že předmětný byt je ve vlastnictví družstva [příjmení], stavební bytové družstvo. Notářský zápis sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení] dne 18.6.2014 č.j. [spisová značka], [spisová značka] obsahuje rozhodnutí orgánu právnické osoby, zde o rozhodnutích shromáždění delegátů družstva [příjmení], stavební bytové družstvo, zejména obsahuje stanovy tohoto družstva, ze kterých se podává, že člen družstva má kromě jiného právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu s tím, že členstvím v družstvu zaniká kromě jiného také pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním [anonymizováno] příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení [anonymizováno]; podnájem bytu je možný jen s písemným souhlasem družstva.

8. Z informace o jednotce [číslo] k.ú. [část obce] Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního se podává, že vlastnictví k této jednotce svědčí žalobci.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti ze dne 19.4.2022 soud zjistil, že obvyklá měsíční cena pronájmu předmětného bytu v období od ledna do července r. 2020 činí 14.500 Kč.

10. Vzhledem k námitkám žalované ve vztahu ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] soud k tomuto znaleckému posudku uvádí, že znalec ho zpracoval zcela řádně, přesvědčivě, když soud je povinen znalecký posudek hodnotit jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., avšak od jiných se liší tím, že odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku nepodléhají hodnocení soudu. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, dále logické odůvodnění jeho závěrů a samozřejmě i soulad s ostatními provedenými důkazy. Při hodnocení tohoto důkazu soud posuzuje, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2002, sp.zn. 25 Cdo 583/2001). Soud shledal znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] jako objektivní a přesvědčivý, když splnil zadání posudku, je tedy zcela v souladu se zákonem č. 254/2019Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a s vyhl. č. 504/2020Sb., o znalečném. Znalec řádně provedl místní šetření za přítomnosti obou stran, zejména žalované ponechal prostor se vyjádřit ke stavu předmětného bytu, toto v posudku řádně popsal, stejně tak popsal, z jakého důvodu popř. nepřihlížel k námitkám žalované (ve vztahu k technickému stavu rozvodu vody, kdy žalovaná potvrdila, že dodávky vody do bytu nebyly omezeny, žalobce následně provedl pouze výměnu baterií, což spadá pod běžnou údržbu, kterou má zajišťovat nájemce). Znalec se rovněž vyjádřil k poškozeným podlahám, které přestavují běžnou údržbu, proto k nim rovněž nepřihlížel, stejně tak jako k opravě omítek – výmalba, tvorba plísně (zateplení před r. 2020). Znalec použil komparativní (porovnávací) metodu, řádně vysvětlil použité koeficienty, když ke komparaci použil specifikované byty (5 jednotek, nabídky doložil v příloze znaleckého posudku). Znalec svůj závěr o stanovení obvyklé ceny řádně odůvodnil, soud proto hodnotí znalecký posudek jako přesvědčivý a správný, a to i ve vztahu k ostatním důkazům soud poukazuje na nabídky Sreality.cz, kdy takto stanovená výše obvyklého měsíčního nájemného je pouze o něco nižší než nabídka zde uvedená. Což je to také patrno ze vzorků použitých znalcem ke komparaci, znalecký posudek tak zcela v souladu s těmito důkazy. Pokud jde o volbu metody, toto je věc odborná, nicméně soudu z jeho činnosti je známo, že srovnávací metoda v současné době představuje nejvíce preferovanou metodu všemi znalci a tito ji hodnotí jako nejvíce odpovídající při stanovení obvyklé výše nájemného. Námitky žalované ve vztahu ke znaleckému posudku tedy soud hodnotí jako nedůvodné. Znalecký posudek je přesvědčivý, objektivní na výborné odborné úrovni.

11. Závěr o skutkovém stavu věci učinil soud takový, že žalobce na základě usnesení o příklepu nabyl do svého vlastnictví družstevní podíl v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, a to ke dni vydání tohoto usnesení 19.12.2019. S tímto družstevním podílem se váže právo užívání předmětného bytu, který však až do srpna 2020 užívala žalovaná k uskladnění svých věcí. Za toto uskladnění ničeho žalobci neuhradila. Nehradila ani platby družstvu (nájemné a zálohy na služby poskytované s užíváním bytu) za červen a červenec. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud uzavřel, že obvyklá měsíční cena pronájmu předmětného bytu od ledna do července 2020 činí 14.500 Kč.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ust. § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

14. Podle ust. § 336l odst. 1 o.s.ř. (zák. č. 99/63 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) je vydražitel oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitou věc s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku.

15. Podle ust. § 336l odst. 2 věta prvá o.s.ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

16. Při právním posouzení věci soud dovodil, že žalobce se důvodně domáhá po žalované úhrady částky za užívání předmětného bytu bez právního důvodu. S poukazem na ust. § 2991 a násl. o.z. se žalovaná bezdůvodně obohatila, když za užívání předmětného bytu žalobci ničeho nehradila, při běžném stavu věcí mělo dojít ke snížení jejích aktiv, což se nestalo. Není rozhodující, zda žalovaná v předmětném bytě bydlela, nebo tam měla pouze uložené své věci, ze skutkových závěrů jednoznačně vyplývá, že ho žalobci nepředala, žalovaná v předmětném bytě měla uložené své věci, které vyklidila až v srpnu 2020, k datu vyklizení bytu je třeba brát také jeho předání. Žalovaná tak na úkor žalobce získala majetkový prospěch tím, že užívala předmětný byt pro uložení svých věcí. V souladu s ust. § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, proto má žalobce právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Obvyklou cenou se pak rozumí částka vynakládaná obvykle v daném místě a čase, zde tedy obvyklé nájemné, tj. částka, kterou by žalovaná byla povinna za obvyklých okolností dle uzavřené smlouvy za nájem předmětného bytu platit.

17. Nárok žalobce je po právní stránce jednoznačně dán, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.10.2009, sp.zn. 28 Cdo 3888/2009, kdy užívá-li někdo družstevní byt bez právního důvodu, bezdůvodně se obohacuje na úkor nájemce a člena družstva (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.4.2004, sp.zn. 32 Odo 574/2003 a ze dne 30.11.2004, sp.zn. 32 Odo 1120/2003); nájemci a členovi družstva proto také svědčí aktivní legitimace k vymáhání svého nároku; dále se zde uvádí, že pro určení existence bezdůvodného obohacení a jeho výše je bez právního významu, zda žalobce (tj. nájemce bytu a člen družstva) v bytě bydlí, resp. zda v něm má zájem bydlet. Pokud tedy žalovaná namítala, že žalobce měl jinou možnost bydlení, toto je pro posouzení vzniku bezdůvodného obohacení a jeho výše naprosto bezpředmětné. Je pouze na vůli žalobce pokud má víc možností, jak uspokojit své bytové potřeby, jakým způsobem a kde tak bude činit.

18. Ještě k námitce rozporu s dobrými mravy, kterou žalovaná vznášela v průběhu celého řízení, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.5.2018, sp.zn. 28 Cdo 4784/2017, ze kterého vyplývá, že při poměřování výkonu práva spočívajícího v požadavku na vydání bezdůvodného obohacení korektivem dobrých mravů je třeba přihlížet ke všem okolnostem souzeného případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.9.2013, sp.zn. 28 Cdo 1547/2013); kdy k aplikace korektivu dobrých mravů je zapotřebí přistupovat obezřetně a s respektem k ochraně jistoty v právních vztazích. Soud v tomto případě dovodil, že zde žádný rozpor s dobrými mravy neshledává, byla to žalovaná, která neumožnila žalobci předmětný byt jakýmkoliv způsobem užívat, byť lze pochopit, že nebyla v jednoduché situaci, nicméně tento její stav nemůže ospravedlnit zasahování do práv žalobce. Nad to ze samotného vyjádření žalované vyplynulo, že žalobce jí nejenom nabídl pomoc při vystěhování, ale opravdu i pomohl, tedy z jeho strany jistě nelze vnímat uplatňování tohoto nároku v řízení v rozporu s dobrými mravy. Při posuzování vztahu z bezdůvodného obohacení nelze především odhlížet od toho, že vztah z bezdůvodného obohacení je objektivního charakteru, jenž vzniká v zákonem předvídaných situacích bez ohledu na to, komu lze klást k tíži okolnosti, od nichž se vznik tohoto vztahu odvíjí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2012, sp.zn. 33 Cdo 3543/2016).

19. Soud se dále zabýval okamžikem, od kterého se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu, když dovodil, že v návaznosti na ust. § 336l odst. 2 o.s.ř. analogicky se žalobce stal vlastníkem družstevního podílu ke dni vydání usnesení o příklepu, zde tedy ke dni 19.12.2019, a proto od této doby se může domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu žalovanou. Žalobce se nicméně domáhá bezdůvodného obohacení až od ledna 2020 Tomu nebrání i skutečnost, že nájemní smlouva byla uzavřena později, a to z výše uvedených důvodů. Ze stanov družstva [příjmení] [jméno], pak vyplývá, ke kterému momentu žalovaná přestala být členkou tohoto družstva, což bylo v návaznosti na postižení [anonymizováno].

20. Ještě k námitce žalované soud uvádí, že právě s odkazem na ust. § 336l odst. 2 o.s.ř. lze dovodit, že žalobce se stal vlastníkem příslušného družstevního podílu ke dni vydání usnesení o příklepu, tedy ke dni 19.12.2019 (viz usnesení o příklepu). Od tohoto dne tedy měl bez ohledu na sepis nájemní smlouvy příslušná členská práva a povinnosti, se kterými se pojí i právo užívání předmětného bytu. Pokud se tak žalobce domáhá úhrady bezdůvodného obohacení od ledna 2020, je to zcela v souladu s jeho právem, žalovaná již v té době měla předmětný byt vyklidit, což neučinila. Skutečnost, že v usnesení o příklepu bylo uloženo žalované vyklidit byt do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení o příklepu, nemění nic na tom, že pokud užívala předmětný byt v době, kdy již žalobci svědčilo právo užívání tohoto bytu v návaznosti na vlastnictví družstevního podílu, pak je povinna uhradit za toto užívání žalobci příslušnou výši bezdůvodného obohacení.

21. Dále se soud zabýval určením výše bezdůvodného obohacení, a to s poukazem na ust. § 2999 odst. 1 o.z., kdy žalobce má nárok na peněžitou náhradu právě ve výši obvyklé ceny, zde obvyklé ceny nájemného, tedy úplaty, kterou by žalovaná běžně platila v případě, kdyby měla s žalobcem řádně uzavřenou smlouvu. Tato výše obvyklého nájemného je pak věcí odborného posouzení, kdy dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud uzavřel, že za období od ledna do července 2020 jde o částku 7x 14.500 Kč (leden až červenec 2020), tedy 101.500 Kč. Dále soud shledal také důvodným požadavek žalobce na úhradu dvou plateb družstvu po 2.637 Kč za červen a červenec r. 2020, tedy v částce 5.274 Kč, když výše těchto plateb byla prokázána nezpochybnitelně listinami, a to předpisem nájemného a záloh na služby od 1.3.2020. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do celkové částky 106.774 Kč (101.500 Kč jako bezdůvodné obohacení za užívání bytu od ledna do července 2020 a částka 5.274 Kč). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vyhověno bylo také, pokud jde o požadavek žalobce na úhradu úroku z prodlení, když tento se opírá o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, tato byla učiněně přípisem ze dne 10.8.2020, lhůta k plnění byla stanovena do 18.8.2020, žalovaná se tak dostala do prodlení od 19.8.2020.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to proti neúspěšnému účastníkovi. Žalovaná byla ve věci neúspěšná, resp. měla úspěch v poměrně nepatrné části (3%), proto jí soud uložil úhradu nákladů řízení státu, které spočívají v náhradě za znalecký posudek ve výši 8.950 Kč [celé jméno znalce]. Vzhledem k tomu, že stát hradil za znalecký posudek částku sníženou o zálohu ve výši 2.000 Kč, kterou hradil žalobce, zavázal soud žalovanou k úhradě takto určené částky ve výši 6.950 Kč.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl neúspěch v poměrně nepatrné části (ve 3%). Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.514 Kč a z nákladů na právní zastoupení, které sestávají z 5 úkonů právní služby po 5.540 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast u jednání dne 6.10.2021 a 1.6.2022), 5x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., k tomu ještě uhrazená záloha na znalecký posudek ve výši 2.000 Kč, celkem náklady řízení žalobce tak představují částku 42.846 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.