18 C 135/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ;, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovaným: ; 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného , insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno , sídlem adresa , Brno o určení neexistence věcného břemene <b>I. Žaloba, aby soud určil, že pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 8.179 m2, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na [list vlastnictví] pro obec Brno, k.ú. [obec], není zatížen věcným břemenem práva průchodu, průjezdu a skladování za účelem provozování výroby, obchodu a služeb, zřízeného ve prospěch každého vlastníka budovy bez č.p./č.e. – jiná stavba, stojící na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, budovy bez č.p./č.e. – jiná stavba, stojící na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, budovy bez č.p./č.e. – jiná stavba, stojící na pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na [list vlastnictví], pro obec Brno, k.ú. [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi žalovanými dne [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1 na náhradě nákladů řízení částku 20.153 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované 1.</b> <b>III. Žalované 2 se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce (na počátku řízení správce konkursní podstaty úpadce žalobce - [celé jméno původního účastníka]) se svoji žalobou soudu podanou dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, které by určilo, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] není zatížen věcným břemenem práva průchodu, průjezdu a skladování za účelem provozování výroby, obchodu a služeb, zřízeného ve prospěch každého vlastníka budovy bez č.p./č.e. – jiná stavba stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi žalovanými dne [datum]. V odůvodnění své žaloby žalobce uvedl, že pravomocně došlo soudy k zamítnutí návrhu na vyloučení věcí nemovitých, a to pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [právnická osoba] a.s. s tím, že se tato společnost nikdy v minulosti nestala vlastníkem tohoto pozemku, ačkoli je jako vlastník dosud zapsána, neboť na ni nemohlo platně přejít vlastnické právo. Z těchto rozhodnutí se dále podává, že privatizace předmětného pozemku byla neplatná, neboť k němu byl uplatněn restituční nárok, proto nedošlo k platnému převodu vlastnického práva. [právnická osoba] zřídila dne [datum] k pozemku p. [číslo] věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu, skladování materiálu a výrobků a užívání za účelem provozování výroby, obchodu a služeb (dále jen„ předmětné věcné břemeno“), a to ve prospěch vlastníka budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku [číslo] v k.ú. [obec], když tímto byla a je žalovaná 1. Pokud tedy soudními rozhodnutími bylo konstatováno, že [právnická osoba], a.s. nikdy v minulosti vlastnické právo k pozemku nenabyla, nemohla ani platně zřídit výše uvedené věcné břemeno, toto bylo zřízeno v rozporu s hmotným právem. Původní žalobce (správce konkursní podstaty úpadce žalobce) pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] sepsal v minulosti do soupisu konkursní podstaty důvodně, má nyní proto naléhavý právní zájem na určení neexistence předmětného věcného břemene, toto snižuje tržní hodnotu předmětného pozemku, a pokud dojde k jeho výmazu, zpeněžením pozemku dojde k vyšší míře uspokojení přihlášených věřitelů úpadce. Naléhavý právní zájem spočívá též v potřebě uvedení dotčeného zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem.

2. Žalovaná 1 ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že mezi žalobcem a žalovanou 2 je veden soudní spor o vlastnictví pozemku p. [číslo] žalobu považuje za předčasnou, když vlastnický spor o pozemku p. [číslo] byl pravomocně skončen, běží však dovolací řízení, nelze proto s definitivní platností uzavřít, kdo je vlastníkem pozemku a zda byla [právnická osoba], a.s. v době uzavírání smlouvy o zřízení věcného břemene vlastníkem či nebyla a zda tak byla či nebyla oprávněna zřídit věcné břemeno. Navíc otázka vlastnictví pozemků ze strany [právnická osoba], a.s. je v současné době řešena ve více soudních řízení, kdy různé soudy dospívají k různým závěrům ohledně této otázky, není možné tedy definitivně činit závěry o vlastnictví tohoto pozemku. Podstatou sporů je otázka nabytí vlastnictví od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí, kdy v r. 2016 v této otázce došlo ke změně judikatury, ústavní soud připustil nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry v zápis. Žalovaná 1 dále k aktuální situaci před rozhodnutím soudu uvedla, že pozemek p. [číslo] již není součástí soupisu konkursní podstaty, žaloba je tedy bezpředmětná, neboť žalobce nemá žádná práva k tomuto pozemku a nemá proto ani žádný právní zájem na žalobě. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalovaná 2 ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobce v celém rozsahu neuznala, dále uvedla jako žalovaná 1. Předmětný pozemek však žalovaná 2 nabyla v dobré víře v zápis do katastru nemovitostí, proti rozhodnutí odvolacího soudu podala dovolání, má za to, že tato žaloba je předčasná a poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2016, sp.zn. [spisová značka]. Společnost [anonymizováno] nabyla vlastnictví řádně, kdy spor o toto vlastnictví se stále vede, žalobce vlastníkem pozemku není.

4. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou 1 smlouva o zřízení věcného břemene (dále jen„ předmětná smlouva o zřízení věcného břemene“), na základě které [právnická osoba], a.s. jako vlastník mimo jiné i pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] zřídila žalované 1 věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu, právu skladování materiálu a výrobků a užívání za účelem provozování výroby, obchodu a služeb váznoucí mimo jiné i na pozemku p. [číslo] (dále jen„ předmětné věcné břemeno“), vše v k.ú. [obec] ve prospěch vlastníka budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], kdy věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu na dobu neurčitou. Právní účinky vkladu předmětného věcného břemene nastaly ke dni [datum], vklad byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] (smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum]). Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [obec] k datu [datum] soud zjistil, že pro [právnická osoba], a.s. je zapsáno vlastnické právo mimo jiné k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 8179 m2, druh pozemku zast. a nádvoří, způsob využití – společný dvůr (dále jen„ předmětný pozemek“), dále je zde zapsáno věcné břemeno v omezení vlastnického práva spočívající v právu průchodu, průjezdu a skladování za účelem provozování výroby, obchodu a služeb s odkazem na předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.5.2015 č.j. 12/ [číslo jednací] soud zjistil, že návrh na vyloučení věcí, a to pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] byl zamítnut, když návrh podala žalovaná 2 proti původnímu žalobci v tomto řízení (správci konkursní podstaty úpadce [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno]). Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že ve vztahu k předmětnému pozemku byly uplatněny restituční nároky v r. 1992, proto neměl být do privatizačního projektu pozdějšího úpadce zahrnut, vložení předmětného pozemku Fondem národního majetku ČR do společnosti [právnická osoba] je třeba posoudit jako absolutně neplatný úkon s poukazem na § 3 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb., vlastnické právo k předmětnému pozemku platně nepřešlo a dalším převodem vlastnických práv na jiný subjekt se tento nemohl stát vlastníkem předmětného pozemku. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.3.2016, č.j. [číslo jednací] byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19.5.2015, č.j. 12/ [číslo jednací] potvrzen, tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum], z jeho odůvodnění vyplývá, že závěr soudu I. stupně o neplatnosti privatizace předmětného pozemku je správný, dále se soud věnoval rozboru důvodů dovozování vlastnického práva [právnická osoba], a.s., která jako kupující jednala v důvěře v zápis v katastru nemovitostí, soudem bylo shrnuto, že právní názory Ústavního soudu a Nejvyššího soudu na řešení otázky nabytí nemovitosti od nevlastníka při pouhé víře v zápis v katastru nemovitostí jsou nejednotné, napadený rozsudek potvrdil. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2018, č.j. [číslo jednací] byl předchozí rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.3.2016, č.j. [číslo jednací] zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Na to Vrchní soud v Olomouci vydal dne 27.3.2019 usnesení č.j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19.5.2015, č.j. 12/ [číslo jednací] zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] Krajský soud v Brně pak usnesením ze dne 18.3.2021, č.j. 12/ [číslo jednací] řízení zastavil z důvodu, že byl zrušen konkurs na majetek úpadce [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizováno] po splnění rozvrhového usnesení, došlo také ke zproštění správce konkursní podstaty [celé jméno původního účastníka] funkce správce konkursní podstaty, proto došlo k zastavení tohoto řízení v souladu s ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., neboť šlo o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, když konkursní řízení tento spor vyvolalo a s ohledem na jeho skončení pak bylo nutné zastavit i toto řízení, neboť se jedná o spor konkursem vyvolaný, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce soud zjistil, že konkurs byl prohlášen na majetek žalobce rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 9.11.1998, sp.zn. [číslo jednací], účinky prohlášení konkursu nastaly dne [datum], zapsáno dne [datum], kdy konkursním správcem byl ustaven [celé jméno původního účastníka] a konkurs byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení, a to usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8.10.2020, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], což bylo zapsáno dne [datum].

6. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8.10.2020, č.j. [číslo jednací] došlo ke zrušení konkursu na majetek žalobce po splnění rozvrhového řízení, toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] [celé jméno původního účastníka], správce konkursní podstaty žalobce přípisem ze dne [datum] Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město oznamuje zrušení konkursu úpadce – žalobce s tím, že současně žádá, aby katastrální úřad zrušil zapsanou poznámku k tam specifikovaným nemovitostem o soupisu nemovitostí do konkursní podstaty úpadce, a to mimo jiné k předmětnému pozemku.

7. Závěr o skutkovém stavu věci učinil soud na základě provedeného dokazování takový, že k předmětnému pozemku je vedeno předmětné věcné břemeno ve prospěch žalované 1, když jako vlastník předmětného pozemku je vedena [právnická osoba], [anonymizováno]. Ze souhlasného tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že vlastnictví předmětného pozemku je dosud mezi žalobcem a žalovanou 2 předmětem vzájemného sporu. Řízení, které jako předběžnou otázku řešilo vlastnictví k předmětnému pozemku mezi [právnická osoba], a.s. a žalobcem u Krajského soudu v Brně nebylo pravomocně rozhodnuto, ale skončilo zastavením řízení.

8. Dle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Při právním posouzení věci soud nejprve zkoumal, zda má žalobce na podané žalobě naléhavý právní zájem či nikoli. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kdyby bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba nemůže být opodstatněna zpravidla tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Naléhavý právní zájem na určení je dán také tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudním rozhodnutím určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tím způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným. V žalobě o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

10. V tomto případě dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na určení neexistence předmětného věcného břemene. Žalobce v době podání této žaloby předmětný pozemek měl zapsán v soupisu konkursní podstaty úpadce. Před rozhodnutím soudu však již došlo ke zrušení konkursu a k výmazu poznámky o soupisu do konkursní podstaty ve vztahu k předmětnému pozemku, tedy žalobce ani netvrdí a už vůbec neprokazuje, že by byl vlastníkem předmětného pozemku. Z výše uvedeného je zřejmé, že o této podstatné skutečnosti je mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s. stále nevyřešený spor. Soud tedy uzavřel, že v této situaci žalobce nemá dostatek naléhavého právního zájmu na určení neexistence předmětného věcného břemene, žaloba je v tomto směru předčasná, a to do doby, než bude toto vlastnictví pravomocně vyřešeno. Lze zde odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2012, sp.zn. 22 Cdo 2871/2010 (uveřejněném pod C 11062 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C.H.beck), ze kterého vyplývá, že základním předpokladem úspěšnosti návrhu na určení věcného břemene je skutečnost, že rozsudek vydaný na základě tohoto návrhu zavazuje všechny v době vyhlášení rozsudku oprávněné a povinné subjekty. Jak uvádí dále usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.7.2016, sp.zn. 22 Cdo 2151/2016 pak předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je po stránce procesní mj. skutečnost, že účastníci mají věcnou legitimaci; věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde; účastníky řízení o určení existence věcného břemene (služebnosti) musí být všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v tomto řízení jde a nejsou-li tedy všechny tyto osoby účastníky řízení, nelze z tohoto důvodu takové žalobě vyhovět. Obdobně platí také ve vztahu k žalobám na určení neexistence věcných břemen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2014, sp.zn. 22 Cdo 795/2012). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci pro toto řízení, neboť není účasten právního vztahu, o který v řízení jde, když dostatečně netvrdil a ani neprokázal vlastnictví k předmětnému pozemku. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud žalobu zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované mají nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované 1 spočívají v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 1.000 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 9 odst. 4 písm. b) (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), dále 2 úkony v poloviční hodnotě po 1.550 Kč (procesní písemné návrhy ze dne [datum] a [datum]) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), dále 5x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhradu za ztrátu času při cestě k soudu [obec] Brno a zpět v délce 5 hodin, 10 x půlhodina á 100 Kč, celkem 1.000 Kč, dále jízdné [obec] Brno a zpět k jednání soudu dne [datum] vozem [jméno] [příjmení], [registrační značka] 42, spotřeba 7,7ú6,2/6,7, palivo motorová nafta cena 27,2 Kč, sazba základní náhrady 4,4 Kč, ujeté kilometry 280 km, celkem jízdné činí 1.754,96 Kč, po zaokrouhlení 1.755 Kč, dále v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalované 1 tak představují částku 20.153 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobci zaplatit tyto náklady řízení žalované 1 k rukám jejího advokáta. Ve vztahu k žalované 2 se tato náhrady nákladů řízení vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

12. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek se opírá o pol. 4 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., když původní žalobce byl dle § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb. od placení soudního poplatku osvobozen.