18 C 16/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení číslo , 66 s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.145,34 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 19.145,34 Kč od 21.11.2020 do 5.3.2021, s 10% úrokem z prodlení z částky 18.145,34 Kč od 6.3.2021 do 7.4.2021, s 10% úrokem z prodlení z částky 17.145,34 Kč od 8.4.2021 do 5.5.2021, s 10% úrokem z prodlení z částky 16.145,34 Kč od 6.5.2021 do 4.6.2021, s 10% úrokem z prodlení z částky 15.145,34 Kč od 7.6.2021 do 7.7.2021, s 10% úrokem z prodlení z částky 14.145,34 Kč od 8.7.2021 do 4.8.2021 a s 10% úrokem z prodlení z částky 13.145,34 Kč od 5.8.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 719,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 719,32 Kč od 6.3.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.574 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 22.2.2021 domáhal nejprve po žalované zaplacení celkem částky 38.057,03 Kč s příslušenstvím, později po částečném zpětvzetí žaloby se domáhá zaplacení částky 13.864,66 Kč, a to z důvodu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 15.3.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč bezhotovostním převodem, žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný úrok ve výši 36.179,88 Kč, celkem tedy částku 66.179,88 Kč, a to v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1.838,33 Kč. Dne 13.6.2019 byla uzavřena druhá smlouva o úvěru stejného čísla, která je dodatkem, kdy si strany upravily předchozí závazek tak, že jistina nově činila 29.372,71 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve 34 pravidelných měsíčních splátkách po 1.838,33 Kč, spolu s jistinou se zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 33.130,51 Kč, celkem tedy 62.503,22 Kč nejpozději k 15.4.2022. Žalovaná však nedodržela sjednaný rozpis měsíčních splátek, nehradila řádně a včas, právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 16.12.2019 zesplatnil, žalované vznikla povinnost zaplatit také smluvní pokutu a na paušální náhradu výdajů s upomínáním. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne 16.11.2020, změna byla oznámena žalované přípisem ze dne 4.12.2020. Celková hodnota pohledávky činí 43.983 Kč, sestává z nesplacené jistiny ve výši 28.679 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5.624 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 9.530 Kč a z nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce na výzvu soudu doplnil, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 8.854,66 Kč a žalobci částku ve výši 8.000 Kč, když do podání žaloby částku 2.000 Kč a po podané žalobě částku ve výši 6.000 Kč. Žalobce se rozhodl úhrady před podanou žalobou přealokovat na poskytnutou jistinu, úhrady po podané žalobě alokuje na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku a jistiny.

2. Žalobce vzal zpět svoji žalobu co do požadovaného příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 5.624 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 9.378,03 Kč, s ohledem na úhradu 6x 1.000 Kč po podané žalobě pak ještě zpět co do jistiny ve výši 14.814,34 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 719,32 Kč a co do specifikovaného zákonného úroku z prodlení. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4.5.2022, č.j. došlo k částečnému zastavení ve specifikovaném rozsahu, toto usnesení nabylo právní moci dne 8.6.2022.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

5. Ohledně skutkového stavu věci vzal soud na základě listinných důkazů za prokázáno, že žalovaná a společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřeli dne 15.3.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které měla být žalované poskytnuta částka 30.000 Kč jako spotřebitelský, neúčelový úvěr, splatný v 36 měsíčních splátkách po 1.838,33 Kč, úroková sazba 61,30%, celková výše spotřebitelského úvěru 66.179,88 Kč, RPSN 81,80%. Následně stejné smluvní strany uzavřely smlouvu o úvěru totožného čísla dne 13.6.2019, kde částka jistiny úvěru byla stanovena částkou 29.372,71 Kč a splatnost ve 34 měsíčních splátkách po 1.838,33 Kč, úroková sazba 61,30%, celková výše spotřebitelského úvěru 62.503,22 Kč, RPSN 32,10%, způsob poskytnutí na účet č. [bankovní účet]. Žalobce soud doložil obchodní podmínky právního předchůdce žalobce pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve vztahu k žalované. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce u [právnická osoba] za období březen 2019 soud zjistil, že dne [číslo] právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované částku 30.000 Kč. Dále žalobce doložil formulář pro doplnění čísla bankovního účtu žalované, kde se uvádí číslo účtu žalované [bankovní účet] s podpisem žalované, když se jedná o totožný účet, na který dne [číslo] právní předchůdce žalobce odeslal částku 30.000 Kč. Přípisem ze dne 16.10.2019 právní předchůdce žalobce upomíná žalovanou o úhradu splátky půjčky, kdy dluh činí 3.737,79 Kč, další opakovaná výzva k úhradě je ze dne 15.11.2019 a předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu je ze dne 16.12.2019, ve které právní předchůdce žalobce žalovanou informuje o tom, že úvěr byl zesplatněn a požaduje úhradu celé částky ve výši 36.048,36 Kč. Žalobce soudu dále doložil předžalobní výzvu spolu s dokladem o odeslání, smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou, oznámení o postoupení a dokladem o odeslání včetně potvrzení o úplatě za postoupeno pohledávku. Ke zjišťování úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce nebylo soudu doloženo ničeho. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila částku 8.854,66 Kč a žalobci pak částku 8.000 Kč, z toho 2.000 Kč před podáním žaloby a 6.000 Kč po podání žaloby.

6. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

7. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

8. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

9. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

10. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

11. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční částku 30.000 Kč, a to bezhotovostním převodem, žalovaná se zavázala tuto vrátit žalobci zpět spolu s navýšenou částkou, celkem částku 62.503,22 Kč, a to v 34 měsíčních splátkách. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelem, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. K této otázce však žalobce soudu ničeho nedoložil, soud proto musel uzavřít, že tomu tak nebylo, posouzení úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce u žalované nedošlo.

21. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce nesplnil svoji povinnost stanovenou zákonem, neposoudil řádně úvěruschopnost žalované, smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru a také pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z.), nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Poskytnuté plnění právním předchůdcem žalobce žalované (částka 30.000 Kč) je třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná již celkem uhradila částku 16.854,66 Kč, proto soud shledal žalobu žalobce jako důvodnou co do rozsahu 13.145,34 Kč, ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vyhověno bylo také pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který se opírá o ust. § 1970 o.z. a o vl. nař. č. 315/2013 Sb., když žalovaná se dostala do prodlení od doručení výzvy k úhradě ze dne 16.12.2019, žalobce se však domáhá úroku z prodlení až ode dne pozdějšího, proto z toho soud vychází, když se zde také odráží postupné snižování dlužné částky s ohledem na úhradu žalovanou.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. za část řízení, ve které došlo k zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby, kdy za tuto část by měla nárok žalovaná na náhradu nákladů řízení, žádné jí však nevznikly, jednak za rozhodnutí ve věci, zde má nárok na náhradu nákladů řízení žalobce dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy k zamítnutí žaloby došlo v poměrně nepatrné části, žalobci tak přísluší náhrada nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.523 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze 2 úkonů právní služby po 300 Kč, 1 úkon po 150 Kč (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.574,21 Kč, po zaokrouhlení 2.574 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.