18 C 161/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 55 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 7.5.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11.577,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.117,22 Kč, 9% úrok z prodlení z částky 55.000 Kč od 19.12.2020 do 6.5.2021 a 14% úrok z částky 55.000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.634 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 17.8.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 55.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 2.3.2018 se společností [právnická osoba], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč, žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s částkou 35.156 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků ve výši 8.377 Kč s úrokovou sazbou 14% ročně, odměnu za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18.727 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 8.052 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách po 3.757 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. Tato pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 postoupena žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o zápůjčce – modrá na účet [číslo] dne 2.3.2018 (dále jen„ předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč, kdy dále ze smlouvy vyplývalo, že tato slouží k refinancování zápůjčky, tedy že její část bude použita na splacení zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] který činí celkem 2.036 Kč, na účet žalované tak byla vyplacena částka 52.964 Kč. Žalovaná se v předmětné smlouvě o zápůjčce zavázala za její poskytnutí zaplatit poplatek ve výši 35.156 Kč, který sestával z úroku ve výši 8.377 Kč, částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení 18.727 Kč a částku za vedení zákaznického účtu 8.052 Kč, celková dlužná částka tak činila 90.156 Kč a byly splatná formou 24 měsíčních splátek po 3.757 Kč s tím, že poslední splátka činila 3.745 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 14% ročně a RPSN 67,66%. Ke zjišťování úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce byla doložena zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 2.3.2018, ze které vyplývá, že žalovaná uvádí jako adresu trvalého pobytu ohlašovnu ([ulice a číslo], [obec]), dále že má základní vzdělání, je svobodná, důvod zápůjčky představuje vybavení domácnosti, dále uvedla náhradní kontaktní adresu žadatele, že má jednu vyživovanou osobu, zaměstnána není, zakroužkovala jak pobyt v domácnosti, tak dohodu o pracovní činnosti/ dohodu o provedení práce s tím, že její pracovní zařazení je dělník u zaměstnavatele [právnická osoba] v [obec], [anonymizována dvě slova] s měsíčním příjmem 13.770 Kč, kdy další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 30.000 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele tři, celkem měsíční příjem 43.770 Kč, běžné měsíční výdaje odhadované byly ve výši 3.500 Kč, interní splátky právnímu předchůdci žalobce 1.233 Kč, dále se zde uváděly jako dokumenty ověřené tři výpisy z bankovního účtu [číslo], avšak bez bližší specifikace a tyto doloženy nebyly. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] s oznámení o postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání, dále také předžalobní výzvu s dokladem o odeslání.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 2.3.2018, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost v částce 55.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku 90.156 Kč ve splátkách. Žalovaná ničeho neuhradila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná je svobodná, má jednu vyživovací povinnost a není zaměstnaná v hlavním pracovním poměru na plný pracovní úvazek, ale zřejmě je zaměstnaná pouze na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce jako dělnice s tím, že její měsíční čistý příjem má činit 13.770 Kč. Další zde tvrzené čisté příjmy domácnosti nebyly ničím doloženy. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce nedokládala ani výplatní pásky a údajně doložené výpisy z bankovního účtu nebyly žalobcem doloženy, soud tedy z nich nemůže vyjít. Není tedy zcela zřejmé, jaké listiny měl právní předchůdce žalobce k dispozici při uzavírání předmětné smlouvy o zápůjčce a při zvažování a rozhodování o úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele. Skutečnost špatného posouzení úvěruschopnosti žalované je jasně patrná také ze skutečnosti, že žalovaná ničeho neuhradila, žádnou splátku neposkytla. Je zcela evidentní, že s příjmem 13.770 Kč měsíčně čistého zřejmě opravdu nebyla schopna hradit splátky, úvěruschopnost žalované jistě tedy dobrá nebyla.

21. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost stanovenou zákonem a neposoudil řádně úvěruschopnost žalované, posouzení proběhlo formálně, bez doložení náležitých a dostatečných podkladů. Předmětná smlouva o zápůjčce jsou proto absolutně neplatné dle zák. o spotřebitelském úvěru a dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované ve výši 55.000 Kč, je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná ničeho právnímu předchůdci ani žalobci neuhradila, proto ji soud zavázal k úhradě částky 55.000 Kč jako bezdůvodného obohacení a ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dále ještě vyhověl žalobci pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se odvíjí od výzvy žalobce ze dne 21.4.2021, kde je výzva k úhradě do 6.5.2021, žalovaná se tak dostala do prodlení od 7.5.2021. Ve zbytku pak žaloba jak nedůvodná byla zamítnuta.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl pokud jde o jistinu ve výši 55.000 Kč úspěšný, neúspěšný byl v části příslušenství (úrok, částečně i úrok z prodlení), pokud tedy žalobce požadoval spolu s jistinou a kapitalizovaným příslušenstvím celkem částku 72.694,72 Kč, pak byl úspěšný co do částky 55.000 Kč, což představuje 75%, neúspěšný tedy byl v 25%, celkový úspěch žalobce tak představuje 50% Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.200 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 3.300 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 15.268 Kč, kdy z toho 50% pak činí částka 7.634 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.