18 C 176/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 13 540,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 13.000 Kč od 9.2.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 540,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.020,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.712,51 Kč, s 29% úrokem ročně z částky 13.540,60 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 13.540,60 Kč od 19.12.2020 do 8.2.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 540,60 Kč od 9.2.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 13.540,60 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 21.5.2019, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, kdy žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit právnímu předchůdci žalobce také částku 14.083 Kč, kter představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžní prostředky ve výši 2.504 Kč, s úrokovou sazbou 29% ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaná hradila pouze částku 1.000 Kč. Ke dni 1.10.2019 činila dlužná jistina 13.540,60 Kč a dlužný poplatek 10.220,55 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 33.261,15 Kč. Žalobce nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, po žalované se domáhá pouze uhrazení nesplacené dlužné jistiny ve výši 13.540,60 Kč a příslušenství.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] dne 21.5.2019 (dále jen„ předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě každé byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto právnímu předchůdci vrátit spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč jako poplatek za zápůjčku, který se skládal z úroku ve výši 2.504 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5.652 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4.127 Kč, dále ještě bylo sjednáno pojištění ve výši 1.800 Kč, celková dlužná částka k vrácení pak činila 28.053 Kč splatná v 60 splátkách po 469 Kč týdenních, zápůjční úroková sazba činila 29% p.a., RPSN 236,25%. Žalobce dále soudu doložil zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21.5.2019, tedy ze dne sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce, ze které soud zjistil, že žalovaná uvedla dvě adresy bydliště, má základní vzdělání, je svobodná a má jiný druh bydlení, tedy nežije s rodiči, není vlastníkem bydlení, není ani nájemníkem, nemá žádné vyživované osoby, není majitelem auta, pracuje jako uklízečka na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, jejím zaměstnavatelem je [jméno] [příjmení], čistý měsíční příjem činí 15.070 Kč, další čisté příjmy domácnosti 10.000 Kč, celkem 25.070 Kč, když počet zdrojů příjmu žadatele je jeden, běžné měsíční výdaje odhadované 5.000 Kč; ověřené dokumenty byly dvě výplatní pásky za duben, květen 2019. Žádné výplatní pásky však žalobce nedoložil. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná uhradila částku 1.000 Kč dne 9.6.2019, zůstatek nesplacené jistiny činí 13.540,60 Kč, kdy z této částky šlo na úhradu jistiny (úmor) 459,60 Kč. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení spolu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 spolu s dokladem o odeslání (25.1.2021 – podací lístek), dále také předžalobní výzvu s dokladem o odeslání.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 21.5.2019, na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost v částce 14.000 Kč, žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s tzv. poplatkem ve výši 14.083 Kč v týdenních splátkách. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 1.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, kdy ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná je svobodná, pracuje pouze na dohodu o pracovní činnost nebo dohodu o provedení práce jako uklízečka, nemá vyživovanou osobu, má však pouze jeden zdroj příjmů, když bydlí v jiném bydlení než s rodiči, jako vlastník nebo jako nájemce, je tedy otázkou kde a s jakými finančními náklady bydlí, žalobce soudu nedoložil ani jednu výplatní pásku, které údajně měly být předloženy při podpisu této karty, když tvrzený čistý příjem žalované měl činit 15.070 Kč měsíčně, tento však žalobce soudu neprokázal, že opravdu k tomuto ověření příjmů opravdu došlo při sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce. Výdaje pak nebyly doloženy vůbec. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele pouze formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele.

21. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost stanovenou zákonem a neposoudil úvěruschopnost žalované, toto posouzení proběhlo formálně, bez doložení náležitých a dostatečných podkladů. Z tohoto důvodu je předmětná smlouva o zápůjčce absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru a dále neplatná dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 14.000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná již uhradila částku 1.000 Kč, proto je povinna doplatit částku 13.000 Kč. Ohledně této částky soud shledal žalobu žalobce jako důvodnou, ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pak bylo vyhověno ve formě zákonného úroku z prodlení, který se opírá o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se odvíjí od výzvy k úhradě v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021, kde byla výzva k úhradě do 10 dnů od doručení, doručováno bylo 25.1.2021 poštou, tedy k doručení došlo třetím pracovním dnem, tj. 28.1.2021, uhrazeno mělo být do 8.2., 9.2.2021 se tak dostala žalovaná do prodlení. Ve zbytku pak byl nárok žalobce ohledně příslušenství jako nedůvodný zamítnut.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci ve větší části úspěšný, neúspěch měl pokud jde o jistinu v poměrně nepatrné části, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, jeho náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.252 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.