18 C 192/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 35 198,35 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35.198,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 685,30 Kč za dobu od 4.12.2022 do 1.2.2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 857,44 Kč za dobu od 4.12.2022 do 1.2.2023, dále 11,99% úrok ročně z částky 34.298,35 Kč od 2.2.2023 do zaplacení a 15% úrok z prodlení z částky 34.298,35 Kč od 2.2.2023 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.586 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 4.4.2023 domáhá po žalované zaplacení částky 35.198,35 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] dne 8.9.2020, na jejímž základě tato banka žalované poskytla finanční prostředky ve výši 40.000 Kč, žalovaná se zavázala platit úrok ve výši 11,99% ročně a dále poplatky dle platného ceníku, žalované byly vyúčtovány poplatky ve výši 900 Kč za náklady spojené s prodlením. Žalovaná se zavázala hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po 705 Kč k 20. dni v měsíci, nedodržela však svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení, banka proto prohlásila dne 3.12.2022 celý úvěr za splatný, žalovaná byla k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaná se následně dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Žalovaná dluží žalobci částku 34.298,35 Kč na jistině, poplatky ve výši 900 Kč, částku 685,30 Kč na dlužném smluvním úroku z jistiny úvěru do 1.2.2023, částku 857,44 Kč na zákonném úroku z prodlení do 1.2.2023 a smluvní úrok navazující a zákonný úrok také navazující. Žalovaná na výzvy nereagovala, ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru s [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne 8.9.2020 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 40.000 Kč, tento byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], strany si dohodly, že úvěr bude splacen nejpozději do 22.11.2027, výše měsíční splátky bude činit 705 Kč, úroková sazba ve výši 11,99% ročně, RPSN 12,86%; dále si zde strany sjednaly, že v případě porušení podmínek smlouvy lze prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě, kdy klient pak musí zaplatit jednorázově všechny dluhy z úvěru na základě písemné výzvy (bod 8.2), přičemž porušení smlouvy, které by mohlo vést k prohlášení celého úvěru za splatný, představuje kromě jiného také prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek (bod 8.1). Žalobce dále soudu doložil potvrzení o doložení finančních prostředků, ceník. Žalobce dále doložil záznam právního předchůdce žalobce o zaplacených splátkách úvěru, dále podklady pro soudní řízení k datu 1.2.2023 vytvořené právním předchůdcem žalobce, ze kterých vyplývá, že žalovaná neuhradila dvě splátky po 705 Kč ve lhůtě splatnosti (20.10.2020, 20.8.2021, 20.9.2021, 20.10.2020), kdy počátek splácení byl 20.10.2020, zbývající část jistiny pak ve výši 34.298,35 Kč, úroky 685,30 Kč, poplatky 900 Kč, úrok z prodlení 857,44 Kč, celkem 36.741,09 Kč; k zesplatnění došlo 3.12.2022, poslední splátku uhradila dne 20.7.2021, následně byla v prodlení s úhradu splátek. Žalovaná neuhradila splátky za srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2022 a leden 2023. Žalobce soudu dále doložil upomínky k úhradě, výzvy k úhradě dlužné částky, a to ze dne 1.2.2022, 2.4., [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a 1.11.2022; dále oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný. Žalobce doložil sazebník poplatků, dále výpis z úvěrového účtu [číslo]. Žalobce doložil smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání a také předžalobní výzvu s dokladem o odeslání. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce rovněž doložil potvrzení o příjmu žalované, a to jako výpisy z běžného účtu žalované u [právnická osoba] za červen, červenec a srpen 2020, ze kterých vyplývá, že v červnu 2020 měla žalovaná celkové příjmy 131.528 Kč a výdaje 133.523 Kč, počáteční zůstatek 21.556,88 Kč a konečný zůstatek 19.561,87 Kč. Za červenec 2020 pak konečný zůstatek činil 9,95 Kč, celkové příjmy 143.026 Kč, celkové výdaje 162.577,92 Kč. Za srpen 2020 pak žalovaná měla celkové příjmy 206.609 Kč, celkové výdaje 205.357,32 Kč, konečný zůstatek 1.261,63 Kč. Z těchto výpisů kromě jiného také vyplývalo, že v srpnu 2020 obdržela žalovaná úhradu od [nemocnice] [anonymizována dvě slova] ve výši 40.039 Kč, v červenci 28.774 Kč a v červnu 31.808 Kč. Dále žalobce doložil k posouzení úvěruschopnosti klienta přípis právního předchůdce žalobce z 8.9.2020, ze kterého vyplývá, že žalovaná uvedla příjem ve výši 34.534 Kč, tyto byly zkontrolovány na základě doložených výpisů účtu z jiné banky, částka odpovídala průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti; dále banka ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klientky a z historie interny evidence klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání atd.; dále žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč, banka stanovila životní výdaje na základě dat sdělených žalovanou na 7.072 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry u ČS se splátkou 10.008 Kč, kreditní kartu splátkovou s orientační splátkou 600 Kč, kontokorentní úvěr s orientační splátkou 150 Kč dvakrát, kontokorentní úvěr s orientační splátkou 300 Kč, povolený debet na běžném účtu se splátkou 150 Kč; splátka nového úvěru 705 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 12.063 Kč, žalované po odečtení nového splátkového zatížení od jejích příjmů mělo zbýt 22.471 Kč k pokrytí životních nákladů klientky.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle ust. § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle ust. § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 8.9.2020 předmětnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy pak poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční částku ve výši 40.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku ve splátkách po 705 Kč. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu hodnotil jako spotřebitelskou, posuzoval ji také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.

17. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

18. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Žalobce soudu doložil, že právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost, řádně zkoumal a měl doložené příjmy žalované, rovněž si ověřil výši jejího splátkového zatížení, když na základě těchto informací došel k relevantním závěrům o tom, že by žalované měla zbýt ještě dostatečná částka na pokrytí jejích životních nákladů. Příjmy žalované byly dostatečně doloženy. Právní předchůdce žalobce si tedy počínal řádně, posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

19. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žaloba žalobce je důvodná, když žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy o úvěru, a to v souladu s předmětnou smlouvou o úvěru právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění smlouvy, neboť žalovaná nezaplatila více než dvě splátky, zesplatnění bylo ke dni 3.12.2022, žalovaná proto od té doby má povinnost uhradit celý zbývající dluh, který sestává z částky 34.298,35 Kč na jistině, dále poplatky ve výši 900 Kč, úroky ve výši 685,30 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 857,44 Kč do 1.2.2023. V těchto částkách tedy bylo žalobě vyhověno, vyhověno bylo také pokud jde o navazující příslušenství, kdy úrok se opírá o předmětnou smlouvu o úvěru a zákonný úrok z prodlení pak o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.408 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 3.586 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.