18 C 219/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 17.669,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9.030 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 9.030 Kč od 13.3.2021 do zaplacení a částku 5.730 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 5.730 Kč od 13.3.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 542,86 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 878,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 470,4 Kč, s 9,75% úrokem z prodlení z částky 9.572,86 Kč od 21.1.2020 do 12.3.2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 542,86 Kč od 13.3.2021 do zaplacení, s 29% úrokem z částky 9.572,86 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, dále částku 2.366,59 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 515,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 893,55 Kč, s úrokem 29% ročně z částky 8.096,59 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s 9,75% úrokem z prodlení z částky 8.096,59 Kč od 21.1.2020 do 12.3.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.366,59 Kč od 13.3.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.531 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou soudu podanou dne 28.7.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 17.669,45 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) uzavřel s žalovanou dne 26.9.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit mu částku 8.917 Kč jako součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně, odměny za zpracování, doručení administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4.180 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2.948 Kč (poplatek). Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, poslední byla stanovena na 20.11.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 8.2.2019, ke dni 4.6.2019 činila dlužná jistina částku [číslo] a poplatek 7.698,19 Kč. Žalovaná do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 970 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, což bylo žalované oznámeno dopisem. Ke dni podpisu o postoupení pohledávek činila pohledávka bez příslušenství částku 21.895,71 Kč. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 9.572,86 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 470,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 878,91 Kč a dalšího příslušenstvím. Dále se žalobce domáhá uhradit žalované částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřela žalovaná dne 12.7.2018 s právním předchůdcem žalobce (opět společnost [právnická osoba]) v rámci, které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, i tuto poskytnutou zápůjčku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka byla stanovena na 5.9.2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 23.5.2019, ke dni 4.6.2019 činila dlužná jistina částku 8.096,59 Kč a dlužný poplatek 6.171,79 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 4.270 Kč. I zde byla smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, kdy výše pohledávky k tomuto dni činila 20.880,08 Kč, navýšení účtované původním věřitelem však žalobce neuplatňuje. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 8.096,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 893,55 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 513,31 Kč a dlužného příslušenstvím.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení za souhlasu účastníků.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne 12.7.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "předmětná smlouva o zápůjčce [číslo]) a dne 26.9.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "smlouva o zápůjčce [číslo]), u obou těchto smluv činila výše zápůjčky pro žalovanou částku 10.000 Kč s tím, že obě částky byly poskytnuty v hotovosti při uzavření těchto smluv, žalovaná se dále zavázala jako tzv. poplatek za zápůjčku poskytnout právnímu předchůdci žalobce u každé z těchto smluv částku 8.917 Kč, která se skládala z úroku ve výši 1.789 Kč, částku za pracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 4.180 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2.948 Kč. Žalovaná se také u obou dluh zavázala k týdennímu splátkovému období, kdy výše jedné splátky činila 316 Kč a poslední splátka 273 Kč s tím, že počet týdenních splátek byl 60. Předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobce doložil tabulku umořením s přehledem plateb žalované ze dne 27.1.2020, ze které soud zjistil, jakým způsobem mělo být spláceno až do 21.1. 2020, žalobce uvedl, že žalovaná uhradila celkem částku 970 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalobce doložil zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 12.7.2018, ve které se ovšem uvádí požadovaná výše zápůjčky 6.000 Kč, dále číslo OP splatnosti do 7.5.2028, k druhu bydlení je uvedeno nájemník, dosažené vzdělání učňovské, rodinný stav svobodná, dále počet vyživovacích osob 2, údaje o zaměstnání plný pracovní úvazek se zaměstnáním ověřeným pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu, pracovní zařazení úklid, zaměstnavatele [jméno] [příjmení], čistý příjem 13.990 Kč s počtem zdrojů příjmů 2, ostatní příjmy žadatele 13.000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 24.000 Kč, celkem 50.990 Kč, odhadované měsíční výdaje 20.000 Kč, dále byl uveden výplatní den 15., kreditní kartu žalovaná nemá, zápůjčku u jiné společnosti také ne, bankovní účet rovněž ne a k ověřeným dokumentům se uvádělo předložení pracovní smlouvy s poznámkou neurč. a potvrzení o příjmu. Žádné jiné dokumenty však žalobce soudu nedoložil. Ohledně předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobce soudu doložil rovněž tabulku umoření ze dne 27.1.2020 a ke zjišťování úvěruschopnosti na výzvu soudu žalobce doplnil a doložil zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr sepsaný dne 26.9.2018, ve které se uvádí požadovaná zápůjčka 10.000 Kč, dále k žalované stejné údaje jako u předcházejí žádosti o spotřebitelský úvěr s tím, že je nájemníkem, vzdělání ji kleslo na základní, zůstala svodná se zaměstnáním stejným úklidové práce u [jméno] [příjmení], pravidelný měsíční příjem ji klesl na čistý příjem 16.400 Kč s tím, že počet zdrojů příjmů je jeden, další čisté příjmy domácnosti 13.000 Kč, celkem 29.400 Kč, měsíční výdaje odhadované 18.000 Kč, kreditní kartu žalovaná neměla, zápůjčku u jiné společnosti rovněž ne a bankovní účet také ne. Počet vyživovaných osob 2. Žalovaná měla doložit pracovní smlouvu na dobu neurčitou a potvrzení o příjmu z 26.9.2018. Žádné listiny však žalobce soudu nedoložil. Dle tvrzení žalobce měla žalovaná na předmětnou smlouvu o zápůjčce [číslo] uhradit celkem částku 4.270 Kč. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2020 a oznámení o postoupení pohledávek ve vztahu k oběma výše uvedeným pohledávkám ze dne 20.1.2020, které byly zasílány žalované, dále doložil také výzvy k plnění, co by předžalobní výzvy ze dne 25.2.2021 spolu s dokladem o doručení.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Dle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z. dne 12.7.2018 a 26.9.2018, na základě kterých právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost ve výši 2 x 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce zapůjčenou částku vrátit a k tomu ještě uhradit u každé zápůjčky částku 8.917 Kč, to vše vždy v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, celková dlužná částka u každé smlouvy o zápůjčce tak činila částku 18.917 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelem, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou, podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákon o spotřebitelském úvěru.

16. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

17. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, jak to vyplývá ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 12.7.2018 a ze dne 26.9.2018. V těchto žádostech o spotřebitelský úvěr, které byly žalovanou vyplněny v rozmezí tedy zhruba dvou měsíců, se uvádí stejný počet vyživovacích osob, a to 2, stejný zaměstnavatele, avšak odlišné vzdělání i odlišné příjmy domácnosti s tím, že současně byly předloženy dokumenty, a to pracovní smlouva a potvrzení o příjmu, tyto však doloženy žalobcem nebyly. Soud z obou žádostí o spotřebitelský úvěru uzavírá, že s ohledem na rozpory v těchto žádostech uvedené a s ohledem na nulové zjišťování výdajů domácnosti, lze uzavřít, že úvěruschopnost nebyla právním předchůdcem žalobce řádně zjišťována. Soud má vážné pochybnosti o celkových příjmech měsíčních domácnosti ve výši 50.990 Kč, právní předchůdce žalobce vůbec nezjišťoval o jaké vyživovací osoby se jedná, dále kolik osob a v jaké domácnosti bydlí a ničeho nepožadoval k uložení výdajů žalované. Dle názoru soudu právní předchůdce žalobce svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnil, nebyly doloženy žádné doklady k příjmům, o těchto bylo alespoň tvrzeno, že byly předloženy, vůbec ničeho nebylo doloženo k výdajů, chybí k výdajů vše, minimálně výše nájmů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Pouhé doplnění čísel do formuláře právního předchůdce žalobce k majetkovým poměrům žadatele ohledně příjmů a výdajů bez toho, aby bylo zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele pouze formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele. Skutečnost špatného posouzení úvěruschopnosti předchůdcem žalobce u spotřebitele – žalované je dokládána také skutečností, že žalovaná přestala splácet.

18. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] jsou absolutně neplatné pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru, také pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet k této bez námitky žalované. Poskytnuté plnění žalované pak je třeba posuzovat jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.), žalovaná uhradila ve vztahu k předmětné smlouvě o zápůjčce [číslo] částku 970 Kč, ze zapůjčené částky 10.000 Kč jí tedy zbývá uhradit částka 9.030 Kč a u předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo] pak žalovaná uhradila částku 4.270 Kč, zbývá jí tak uhradit žalobci částka 5.730 Kč. Soud proto v těchto částkách žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vyhověno bylo, pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a vládním nařízením č. 315/2013 Sb., když s ohledem na charakter dlužné částky (bezdůvodné obohacení) k prodlení žalované došlo až v návaznosti na výzvu k úhradě, zde tedy předžalobní výzvu, kde byla lhůta do 12.3.2021, žalovaná se tak dostala do prodlení od 13.3.2021.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěch žalobce ve věci byl částečný, a to v 84%, neúspěšný byl v 16%, celkový úspěch žalobce tak představuje 68%, proto v tomto rozsahu byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, které u něj sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b, 3 x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem náklady řízení žalobce tak činily částku 2.252 Kč, z toho 68% představuje částku 1.531,36 Kč, po zaokrouhlení 1.531 Kč, která byla žalobci jak s ohledem na výše uvedené přiznána. Dle § 149 odst. 1 bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.