18 C 23/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , reg.č.: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , anonymizováno republika zastoupený advokátem JUDr. jméno anonymizováno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 530 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 530 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 14.10.2014 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.</b> 1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovanou vzniklá z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela žalovaná dne 18.9.2014 se společností [právnická osoba], na základě které tato společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši 1.000 Kč převodem na bankovní účet a žalovaná se zavázala částku spolu s poplatkem vrátit do 13.10.2014. Žalovaná však dlužnou částku nevrátila, dostala se do prodlení. [právnická osoba] uzavřela se žalobcem dne 21.12.2017 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení i této pohledávky na žalobce. Žalobce smluvený poplatek nepožaduje.

2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

3. Ohledně stručného skutkového posouzení věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela dne 18.9.2014 se společností [právnická osoba] (dále jen předchozí věřitel) smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 1.000 Kč, datum splatnosti bylo dohodnuto dne 13.10.2014, poplatek za úvěr 280 Kč a celková částka k úhradě tedy 1.280 Kč. Žalobce doložil prohlášení pro stávajícího klienta, dále potvrzení o provedené platbě z účtu společnosti [právnická osoba] ohledně částky 1.000 Kč na účet č. [bankovní účet], což představuje účet žalované uvedený v Prohlášení pro stávajícího klienta. Soud tedy vzal za prokázáno, že tato částka byla žalované na účet zaslána. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalobce se domáhá úhrady zbývající částky na jistině ve výši 530 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Žalobce soudu nedoložil samotnou smlouvu o zápůjčce, nicméně doložil, že žalované byla na její účet převedena částka 1.000 Kč, soud tedy z tohoto vychází. Žalobce dále soudu nedoložil zkoumání úvěruschopnosti.

4. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

5. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

6. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

8. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

9. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

10. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

11. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr či u takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Ohledně stručného právního posouzení věci soud uvádí, že předchozí věřitel žalované zaslal na základě její žádosti částku 1.000 Kč, zřejmě mezi nimi byla uzavřena smlouva o zápůjčce, tato však v řízení prokázána nebyla. Žalovaná tuto částku předchozímu věřiteli nevrátila zcela, žalobce se domáhá zbývající částky z jistiny ve výši 530 Kč, soud uzavřel, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 o.z., proto shledal žalobu žalobce jako důvodnou a vyhověl jí. Vyhověno bylo, i pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, které je v souladu s ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení s opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, v nákladech za právní zastoupení 3x po 200 Kč (převzetí zastoupení, výzva, žaloba) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky.