18 C 278/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.300 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 8.300 Kč od 29.5.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1.700 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.872,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.462,64 Kč, s 23,72% úrokem z částky 10.000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od 16.1.2021 do 28.5.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.700 Kč od 29.5.2021, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 983 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovanou vzniklá na základě smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 27.1.2017, když šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1.400 Kč v sazbě 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4.000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 3.2.2017, poslední splátka 9.3.2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 1.700 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství částku 17.700 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného úroku ve výši 113,82 Kč, dlužného poplatku ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3.586,18 Kč. Žalobce požaduje pouze dlužnou jistinu a příslušenství.

2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

3. Ohledně stručného skutkového stavu věci vzal soud na základě listinných důkazů za prokázáno, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 27.1.2017 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10.000 Kč v hotovosti na dobu 58 týdnů, kdy celková částka ke splacení činila 17.400 Kč, kdy tato částka sestávala z jistiny, úroku ve výši 1.400 Kč, hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč a poplatku 2.000 Kč, RPSN 195%, splátky byly dohodnuty týdenní 58 splátek po 300 Kč. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku se podává, že výše požadované zápůjčky je 25.000 Kč, žalovaná předložila k ověření totožnosti občanský průkaz s tím, že státní občanství má slovenské, je rozvedená, bez vzdělání nebo se základním vzděláním, k druhu bydlení se zde uvádělo, že je nájemníkem, z ověřených dokladů pak nájemní smlouva, že žije s partnerem, neuvedla žádné nezaopatřené děti. Kromě adresy trvalého pobytu uvedla další kontakt v [obec], jako zdroj hlavních příjmů zde byl invalidní důchod od října 1986, což mělo být ověřené dle zápisu; v měsíčních příjmech žalované se uvádělo 7.919 Kč jako hlavní důchod – státní podpora, dále jako vedlejší – státní podpora 10.340 Kč, celkové příjmy 18.259 Kč, vedle toho výdaje na bydlení 3.500 Kč a osobní výdaje 3.800 Kč, celkem 7.300 Kč, použitelný příjem zde byla uvedena částka 10.959 Kč; ohledně dokumentů k ověření finanční situace žalované se zde uvádělo doložení složenek – příjmy a doklad o výměře důchodu. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek + části přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu spolu s dokladem o odeslání. Dle tvrzení žalobce žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 1.700 Kč.

4. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

5. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

6. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

8. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

9. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27.1.2017 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost ve vši 10.000 Kč, žalované tak vznikla povinnost zapůjčenou částku vrátit zpět, když se žalovaná zavázala vrátit celkem částku 17.400 Kč, když 7.400 Kč představovaly náklady se zápůjčkou, poplatek a cenu za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se zavázala hradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Uhradila pouze částku 1.700 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelem, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

19. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, jak to vyplývá z karty zákazníka - žádosti o zápůjčku ze dne 27.1.2017, kde se uvádí, že žalovaná je poživatelkou invalidního důchodu ve výši 7.919 Kč, další příjmy od státu (zřejmě soc. dávky) jsou ve výši 10.340 Kč, bydlení je zajištěno jako nájemní, v domácnosti žije s partnerem. K doložení příjmů a výdajů se zde uvádělo pouze doložení dokladů o výměře důchodu, tento však soudu doložen nebyl a složenky k příjmu, zřejmě potvrzení o dávkách, tyto však doloženy také nebyly. Vůbec žádné doklady nebyly doloženy k výdajům na bydlení. Dle názoru soudu právní předchůdce žalobce svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnil, žádné doklady k tvrzeným měsíčních příjmům ani výdajům doloženy nebyly, chybí nájemní smlouva, výše nájmu v rozsahu 3.500 Kč je těžko uvěřitelná. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce pouze formálně vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele. Skutečnost špatného posouzení úvěruschopnosti předchůdcem žalobce u spotřebitele – žalované je dokládána také skutečností, že žalovaná prakticky ihned přestala splácet, uhradila pouze částku 1.700 Kč. Žalovaná tedy zřejmě nebyla schopna řádně splácet.

20. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce nesplnil svoji povinnost stanovenou zákonem, neposoudil řádně úvěruschopnost žalované, posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. [ulice] smlouva je proto absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru, dále je rovněž neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k absolutní neplatnosti je soud povinen k ní přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 10.000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila částku 1.700 Kč, proto soud shledal žalobu žalobce důvodnou co do částky 8.300 Kč, které představuje bezdůvodné obohacení žalované, když v této části žalobě vyhověl. Vyhověno bylo také ohledně příspěvku ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se váže na výzvu žalobce ze dne 13.5.2021, ve které žalobce vyzývá žalovanou k úhradě do 28.5.2021, do prodlení se tedy dostala následující den.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl z větší části úspěšný, a to z 83%, neúspěšný byl ze 17%, celkový úspěch tedy činí 66%, proto v této výši mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které u něho sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 1 bod 2 (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce činily 1.489 Kč, z toho 66% představuje 982,74 Kč, po zaokrouhlení 983 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.