18 C 294/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.590 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 8.590 Kč od 10.3.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1.410 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.765,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.940,94 Kč, s 23,72% úrokem z částky 10.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a s 8,05 úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od 7.12.2019 do 9.3.2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.410 Kč od 10.3.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.072 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovanou vzniklá z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřela žalovaná dne 3.6.2016 se společností [právnická osoba], na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta finanční částka 10.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 305 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 14.7.2017. Žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky, uhradila celkem částku 1.410 Kč, kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 16.280 Kč, sestávala z dlužné jistiny ve výši 10.100 Kč, úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 359,85 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3.655,15 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 265 Kč.

2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

3. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] dne 3.6.2016 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč s tím, že se zde žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku 17.690 Kč, kdy vedle jistiny ve výši 10.000 Kč se jednalo ještě o částku 2.000 Kč jako poplatek za administrativní činnost, úrok ve výši 1.400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč a za životní pojištění 290 Kč, a to ve formě týdenních splátek po 305 Kč v 58 splátkách v hotovosti. Ke zjišťování úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce byla doložena karta zákazníka – hodnocení bonity/ žádost o úvěr ze dne 3.6.2016, ze které vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena dle OP, žalovaná nahlásila vedle adresy trvalého pobytu také jinou adresu v [obec a číslo], dále, že je nájemníkem a ve společné domácnosti žije s partnerem od května 2014 s tím, že nahlásila ještě další, tedy třetí kontakt, bydlení v [obec]; ohledně zaměstnání se zde uvádí, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] jako prodavačka ověřením telefonicky; k finanční situaci se uvádělo čistá mzda 16.000 Kč, výdaje 2.500 Kč nájem/inkaso a výdaje domácnosti 4.200 Kč, výdaje celkem 6.700 Kč, použitelný příjem, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji byl zde uveden 9.300 Kč; dále se zde uvádělo, že byly doloženy výplatní pásky k ověření finanční situace, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO. Dále se v kartě zákazníka uvádělo žalované, že je svobodná, má učňovské vzdělání a žádné nezaopatřené děti. Žalobce soudu uvedl, že žalovaná uhradila částku 1.410 Kč, dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladů o odeslání.

4. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

5. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

6. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

7. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

8. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

9. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 3.6.2016 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost ve vši 10.000 Kč, žalované tak vznikla povinnost sjednanou částku vrátit zpět, když se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku 17.690 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, musel soud hodnotit smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

19. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, jak to vyplývá z karty zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr ze dne 3.6.2016, kde se uvádí, že žalovaná je svobodná s učňovským vzděláním, bez nezaopatřených dětí, bydlí v nájmu s partnerem, adresu výběhu má uvedenou v [obec], trvalý pobyt a další kontakt v [obec], průměrný měsíční příjem má 16.000 Kč, nájem/inkaso 2.5000 Kč, výdaje domácnosti 4.200 Kč. Žalobce soudu nedoložil uvedené výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, SIPO. Soud s ohledem na výši nájemného/inkasa má vážné pochybnosti o správnosti tohoto údaje, kdy by nájem spolu s inkasem činil 2.500 Kč. Žádné dokumenty označené v této kartě zákazníka doloženy nebyly. Dle názoru soudu žalobce nedoložil, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, nebyly doložena žádné v kartě zákazníka uvedené doklady, a to zejména k výdajům. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Skutečnost špatného posouzení úvěruschopnosti předchůdcem žalobce u žalované je doložena také tím, že žalovaná uhradila pouze částku 1.410 Kč, tedy přestala poměrně brzo splácet, neboli žalovaná zřejmě nebyla schopna zápůjčku řádně splácet.

20. Soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce splnil svoji povinnost stanovenou zákonem posoudit řádně úvěruschopnost žalované, proto je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná dle zákona o spotřebitelském úvěru, dále je neplatná také pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k absolutní neplatnosti je soud povinen k této přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 10.000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná uhradila již částku 1.410 Kč, proto soud shledal žalobu jako důvodnou co do částky 8.590 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované příslušenství dle § 1970 o.z. a dle vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy počátek prodlení je vázán na výzvu s ohledem na to, že jde o bezdůvodné obohacení, ve výzvě ze dne 22.2.2021 stanoví žalobce žalované lhůtu do 9.3.2021, proto se žalovaná dostala do prodlení od 10.3.2021.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl z větší části úspěšný, a to z 86%, neúspěšný byl ze 14%, celkový úspěch tedy činí 72%, proto v této výši mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které u něho sestávají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 1 bod 2 (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč a z toho 72% představuje 1.072 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.