18 C 306/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí – pozemku p.č. , číslo, se stavbou rodinného domu neevidovanou v KN povolenou rozhodnutím č.j. , číslo, -Von ze dne 7.5.1996, jež nabylo právní moci dne 10.6.1996 a pozemku p.č. , číslo, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, , , právnická osoba, pro , právnická osoba, , katastrální pracoviště , adresa, , , adresa, , obec , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 182 952 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Žalobkyně se svoji žalobou soudu podanou dne 7.12.2022 domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku p.č. , číslo, se stavbou rodinného domu neevidovanou v KN povolenou rozhodnutím č.j. , číslo, -Von ze dne 7.5.1996, jež nabylo právní moci dne 10.6.1996 a pozemku p.č. , číslo, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsáno na LV , číslo, . V odůvodnění žalobkyně uvedla, že usnesením ze dne 2.5.2007, č.j. , spisová značka, nařídil Městský soud v Brně usnesením exekuci na její majetek, exekučním příkazem bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemku p.č. , číslo, se stavbou rodinného domu neevidovanou v KN a pozemku p.č. , číslo, , vše v k.ú. , adresa, . Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vydal usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání dne 20.6.2016, č.j. , spisová značka, , zahájení dražebního jednání bylo 21.9.2016, předmětem dražby byly dané nemovitosti žalobkyně. Usnesením soudního exekutora ze dne 21.9.2016, č.j. , spisová značka, byl vydražiteli (žalované) udělen příklep na vydražené nemovitosti za nejvyšší podání 4.150.000 Kč. Žalobkyně toto usnesení napadla odvoláním, o odvolání bylo rozhodnuto Krajským soudem v Brně ze dne 25.10.2017, č.j. , spisová značka, , usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 6.11.2017, soudní exekutor vyzval žalovanou dne 8.11.2017 k doplacení nejvyššího podání do 6.12.2017. Žalovaná ve lhůtě do 6.12.2017 nejvyšší podání nedoplatila, soudní exekutor stanovil dodatečnou lhůtu v délce 30 dnů od doručení usnesení, které bylo žalované doručeno dne 8.12.2017, poslední den lhůty pro doplacení nejvyššího podání připadl na den 7.1.2018. Žalovaná nejvyšší podání nedoplatila ani v dodatečně stanovené lhůtě 30 dnů, kdy část doplatku na nejvyšší podání ve výši 2.000.000 Kč uhradila dne 5.1.2018 a 1.900.000 Kč jako druhou část doplatku dne 8.1.2018, což mělo za následek zrušení usnesení o příklepu. Ze strany soudního exekutora došlo k porušení povinnosti, žalovaná se jako vydražitel nestala vlastníkem nemovitostí, nezaplacením nejvyššího podání řádně a včas usnesení o příklepu zaniklo.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními uváděnými v žalobě, kdy dodatečná lhůta k uhrazení nejvyššího podání dle § 336m odst. 2 o.s.ř. je lhůtou procesněprávní, nad to dokonce lhůtou soudcovskou. Ani případná hmotněprávní povaha lhůty nehraje žádnou roli, kdy se jedná zjevně o lhůtu ke splnění povinnosti – doplacení nejvyššího podání, třicetidenní lhůta měla uběhnout v neděli 7.1.2018, proto je posledním dnem lhůty následující pracovní den, tedy pondělí 8.1.2018, hmotněprávní i procesněprávní lhůty se prodlužují do konce prvního následujícího pracovního dne. Žalovaná splnila svoji povinnost doplatit nejvyšší podání již dne 5.1.2018, kdy jí byla částka stržena z účtu. Žádné z argumentů žalobkyně nijak neovlivňují nabytí vlastnického práva žalovanou. I kdyby exekutor nesprávně aplikoval výklad lhůt, jednalo by se ze strany exekutora pouze o nesprávný úřední postup, který nemůže mít na vzniklá práva vliv. Odborná literatura i judikatura jsou za jedno v odmítnutí možnosti přezkumu nabytí nemovitosti rozhodnutím orgánu veřejné moci pravomocným udělením příklepu. Námitky vycházející z tvrzené nezákonnosti postupu soudního exekutora v řízení o určení vlastnictví nelze zohledňovat.

3. Městský soud v Brně již ve věci jedenkrát rozhodl, a to je rozsudkem ze dne 14. června 2023, č.j. , spisová značka, , kterým žalobu žalobkyně zamítl. K odvolání žalobkyně ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně jako soud odvolací, který svým usnesením ze dne 12. června 2024, č.j. , spisová značka, rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení, když v odůvodnění tohoto svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že lhůta pro přípravu na jednání byla u žalobkyně zcela nepřiměřeně zkrácena, žalobkyně navíc o odročení jednání výslovně požádala, pokud soud přesto věc projednal v její nepřítomnosti, nezbylo odvolacímu soudu než uzavřít, že tímto postupem bylo porušeno právu žalobkyně na projednání věci v její přítomnosti a právo vyjádřit se ke všem rozhodným důkazům a skutečnostem, tato vada nemohla být v odvolacím řízení napravena, proto odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud nicméně v tomto rozhodnutí ještě dodal, že se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že pokud v daném případě bylo usnesení soudního exekutora o určení dodatečné lhůty doručeno žalovanému dne 8. 12. 2017, pak poslední den dodatečné třicetidenní lhůty pro doplacení nejvyššího podání připadl na 8. 1. 2018; tento závěr by platil bez ohledu na to, zda má dodatečná lhůta pro doplacení nejvyššího podání povahu lhůty hmotněprávní či procesní, protože pravidla o počítání konce lhůt jsou v obou případech stejná; v obou případech shodně platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den ( § 607 o.z., § 57 odstavec 2 věta druhá o.s.ř.). Pokud v daném případě byla stanovena třicetidenní lhůta pro doplacení nejvyššího podání, která běžela od 8. 12. 2017, pak konec lhůty připadal na neděli 7. 1. 2018, posledním dnem lhůty byl tedy nejblíže následující pracovní den. Současně odvolací soud uložil soudu I. stupně v dalším řízení vycházet z jeho závazného právního názoru.

4. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci ze spisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , sp.zn. , spisová značka, , že žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků p.č. , číslo, a , číslo, v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětné nemovité věci“, popř. „předmětné nemovitosti“), nabývací titul představuje usnesení soudního exekutora o udělení příklepu , Anonymizováno, , , adresa, ze dne 21.9.2016 s právní mocí ke dni 6.11.2017, tato skutečnost byla mezi stranami nesporná. Dále ze spisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že se jedná o spis exekuční v návaznosti na rozhodnutí Městského soudu v Brně o nařízení exekuce usnesením ze dne 2.5.2007, č.j. , spisová značka, , kdy ve věci oprávněné , právnická osoba, . proti povinné žalobkyni došlo k nařízení exekuce na majetek povinné dle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18.5.2006, č.j. , spisová značka, k uspokojení pohledávky ve výši 34.521 Kč s příslušenstvím. Provedením této exekuce soud pověřil , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora. Spis dále obsahuje rovněž usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání, tedy dražební vyhlášku, dále také přihlášky pohledávek. Dále obsahuje záznam o provedené dražbě dne 21.9.2016, ze kterého vyplývá, že příklep byl udělen žalované za nejvyšší podání 4.150.000 Kč. Usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21.9.2016, č.j. , spisová značka, byl vydražiteli žalované udělen soudním exekutorem příklep na vydražené předmětné nemovitosti za nejvyšší podání 4.150.000 Kč.

5. Výzvou k doplacení nejvyššího podání ze dne 8.11.2017 vyzývá , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor žalovanou k doplacení nejvyššího podání do 6.12.2017. Z doručenky datové schránky pak vyplývá, že k doručení došlo dne 9.11.2017 žalované.

6. Z usnesení , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora ze dne 7.12.2017, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že tímto usnesením soudní exekutor určil dodatečnou lhůtu k doplacení nejvyššího podání za předmětné nemovité věci žalované v délce 30 dnů od doručení tohoto usnesení; z doručenky datové schránky se podává, že k doručení žalované došlo dne 8.12.2017.

7. Z výpisu z účtu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.1.2018 , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku 2.000.000 Kč dne 5.1.2018 spolu s částkou 250.000 Kč a dne 8.1.2018 pak částku 1.900.000 Kč, k 8.1.2018 tedy byl končený zůstatek ve výši 4.150.000 Kč.

8. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle ust. § 57 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „ex. řád“) uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.

10. Podle ust. § 55c odst. 1 ex. řádu proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání. Dle odst. 2 a odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.

11. Podle ust. § 69 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodeje movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

12. Podle ust. § 336j odst. 1 věta prvá. o.s.ř. příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Dle odst. 3 písm. a) v usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.

13. Podle ust. § 336k odst. 1 věta prvá a druhá o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. Dle odst. 2 proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odst. 1 větě první. Dle odst. 4 věta prvá odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednán nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.

14. Podle ust. § 336l odst. 2 věta prvá o.s.ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatí-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Dle odst. 1 je vydražitel oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitou věc s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku. Dle odst. 7 na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na výkon rozhodnutí vyklizením nebo odebráním nemovité věci.

15. Podle § 336n odst. 2 věta prvá o.s.ř. nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než 1 měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.

16. Při právním posouzení věci se soud nejprve zabýval tím, zda je ve věci dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určen vlastnického práva k předmětné nemovité věci v souladu s ust. § 80 o.s.ř., když dovodil, že tomu tak je, neboť žaloba žalobkyně směřuje proti žalované, která je zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí, kdy současně se žalobkyně domáhá určení, že je sama vlastníkem těchto nemovitých věcí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2003, sp.zn. 22 Cdo 2439/2002, ze dne 4.4.2006, sp.zn. 22 Cdo 297/2005, ze dne 17.12.2013, sp.zn. 22 Cdo 2187/2013, ze dne 15.3.2012, sp.zn. 30 Cdo 4391/2011). Žalobkyně však svoji žalobu odůvodňuje pochybením exekutora, kdy mělo dojít k porušení jeho povinnosti ve vztahu k nezrušení usnesení o příklepu vlivem nezaplacení nejvyššího podání žalovanou řádně a včas ve stanovené lhůtě. Byť se tedy žalovaná domáhá určení vlastnictví, tak tuto existenci vlastnictví zdůvodňuje porušením povinnosti soudního exekutora. Občanskoprávní řízení v I. stupni jako řízení nalézací však nemůže sloužit k revizi rozhodnutí vydaných v exekučním řízení; náprava takových rozhodnutí je možná pouze v samotném exekučním řízení. Zpochybnit rozhodnutí soudního exekutora o příklepu vydané v probíhající exekuci prostřednictvím žaloby na určení nemá oporu v právním řádu a takový přezkum by obcházel zákon (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.3.2017, sp.zn. 20 Cdo 1943/2016). Dle § 336l odst. 2 o.s.ř. vlastnické právo k vydražené nemovité věci přechází na vydražitele zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu za současného splnění dvou podmínek, a to že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání. Žalobou o určení vlastnictví nelze zpochybnit vlastnictví věci, nabyté na základě pravomocného rozhodnutí o příklepu v exekuční dražbě (po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem).

17. K hlavnímu žalobnímu tvrzení jen na okraj soud uvádí, že usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 6.11.2017, nejprve byla žalovaná vyzvána k doplacení nejvyššího podání do 6.12.2017, následně byla stanovena dodatečná lhůta v délce 30 dnů od doručení usnesení, když k doplacení nejvyššího podání došlo dne 8.1.2018, kdy také končila dvouměsíční lhůta daná ust. § 336j odst. 3 písm. a) o.s.ř., k úhradě doplatku nejvyššího podání tak došlo řádně do 2 měsíců. Usnesení o určení dodatečné lhůty bylo žalované doručeno dne 8.12.2017, třicetidenní lhůta dodatečná připadla na neděli 7.1.2018, posledním dnem lhůty byl tedy nejblíže následující pracovní den, zde tak lhůta končila dne 8.1.2018 (a to jak uvedl odvolací soud bez ohledu na povahu lhůty hmotněprávní či procesní - § 607 o.z., § 57 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Pokud tedy k úhradě došlo dne 8. 1. 2018, pak byla úhrada provedena zcela řádně a následek uváděný žalobkyní, a to zánik usnesení o příklepu dle § 336m o. s.ř., nemohl nastat a nenastal. Nad rámec tak soud sděluje, že podstata námitky žalobkyně je zcela nedůvodná. K tomu ještě soud odkazuje také na rozhodnutí odvolacího soudu viz výše, který se s tímto hodnocením soudu I. stupně ztotožnil, a jehož závazným právním názorem je soud I. stupně vázán.

18. V řízení o určení vlastnického práva k vydražené nemovité věci nelze zohledňovat případnou nezákonnost postupu soudního exekutora v rámci posouzení včasnosti zaplacení doplatku nejvyššího podání. Tyto námitky jsou relevantní pouze v rámci daného exekučního řízení (Ústavní soud dne 20.6.2017, sp.zn. III. ÚS 1740/17), když žalobkyně vznáší námitky právě ve vztahu k porušení povinnosti soudního exekutora. Žaloba na určení vlastnictví k předmětným nemovitým věcem nemůže být proto úspěšná a soud ji z tohoto důvodu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšná žalovaná má nárok na náhradu nákladů řízení, které u ní spočívají v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze 6 úkonů právní služby po 24.900 Kč, když tarifní hodnota činí 4 150 000 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2886/07, II. ÚS 598/2000, sp.zn. I. ÚS 712/01, II. ÚS 2811/08), když úkony byly převzetí zastoupení, vyjádření ve věci dne 27. 2. 2023, účast u jednání dne 14. 6. 2023, dále za řízení před odvolacím soudem – vyjádření k odvolání ze dne 1. 11. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 12. 6. 2024, dále účast u jednání soudu I. stupně dne 20. 9. 2024, 6x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem náklady řízení žalobce tak představuji částku 182 952 Kč. Dle § 149 odstavec jedna o.s.ř. uložil soud žalobkyni zaplatit tyto náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta.