18 C 57/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 22 100,96 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16.192 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 16.192 Kč od 16.2.2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku 5.908,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9.573,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.185,79 Kč od 19.12.2020 do 15.2.2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.830,94 Kč od 16.2.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17.946,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.701,16 Kč od 19.12.2020 do 15.2.2021, zákonný úrok z prodlení z částky 2.547,89 Kč od 16.2.2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13.352,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.214,01 Kč od 19.12.2020 do 15.2.2021, zákonný úrok z prodlení z částky 914,13 Kč od 16.2.2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.075 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.</b> 1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 5.185,79 Kč s příslušenstvím, částky 9.701,16 Kč s příslušenstvím a částky 7.214,01 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 21.9.2006 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 6.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny také poplatek ve výši 3.984 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 192 Kč do 20.9.2007. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalovaná uhradila celkem částku 1.354,85 Kč. Žalovaná tak dluží částku 8.629,15 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dále smlouvu o půjčce [číslo] dne 24.7.2006, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.296 Kč v 52 týdenních splátkách po 448 Kč, žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 7.153,27 Kč. Dále byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena dne 21.6.2006 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala vedle jistiny vrátit souhrnný poplatek ve výši 7.304 Kč v 52 týdenních splátkách po 352 Kč, žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 6.299,88 Kč Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 18.12.2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) tři smlouvy o půjčce, a to dne 21.6.2006 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“) na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční částku ve výši 11.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto spolu se souhrnným poplatkem v částce 7.304 Kč, celkem 18.304 Kč, dále šlo o smlouvu o půjčce uzavřenou dne 24.7.2006, [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatkem 9.296 Kč, celkem částku 23.296 Kč; a konečně to byla smlouva o půjčce uzavřená dne 21.9.2006 [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s poplatkem 3.984 Kč, celkem 9.984 Kč. Všechny smlouvy o půjčce se zavázala žalovaná vrátit v týdenních splátkách. U smlouvy o půjčce [číslo] uhradila žalovaná částku 6.299,88 Kč, u smlouvy o půjčce [číslo] uhradila částku 7.153,27 Kč a u smlouvy o půjčce [číslo] uhradila částku 1.354,85 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce tento doložil zákaznickou kartu ze dne 21.6.2006, 24.7.2006 a 21.9.2006, kdy z těchto se podává, že žalovaná bydlí jako nájemník, má půjčky u právního předchůdce žalobce, dále důvody půjčky byly doplatek elektřiny, opravy/rekonstrukce, výdaje na zdraví, dále že žalovaná má nezaopatřené dítě narozené v r. 1998, je osobou v domácnosti, péče o osobu blízkou, její příjmy činí 5.400 Kč (mzda), státní podpora/přídavky 4.500 Kč, jiné příjmy 600 Kč (dieta), další příjmy domácnosti 1.200 Kč (bydlení), celkem měsíční příjmy 11.700 Kč, v další kartě byly uvedeny 12.800 Kč a ve třetí 15.180 Kč (zde byla státní podpora 8.980 Kč); výdaje se uváděly nájem 1.600 Kč, telefon 200 Kč, splátky půjček/výživné 3.600 Kč, výdaje na domácnost 3.000 Kč, celkem 8.400 Kč, v druhé zákaznické kartě 7.004 Kč a ve třetí 7.974 Kč; k dokumentům se uvádělo, že byla ověřena nájemní smlouva, SIPO, rozhodnutí městského úřadu, tyto však žalobce nedoložil. Žalobce soudu doložil smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dále smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladů o odeslání. Žalobce soudu také doložil předžalobní výzvu včetně dokladů o odeslání.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli tři smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 21.6.2006, 24.7.2006 a 21.9.2006, na základě kterých právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost v částce 11.000 Kč, 14.000 Kč a 6.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve smlouvě sjednaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru.

19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, kdy z karet zákazníka ze všech tří termínů smluv o půjčce [číslo] [číslo] [číslo] vyplývá, že žalovaná pečuje o jedno nezletilé dítě, není zaměstnána, pobírá státní podporu, evidentně se svými příjmy nevychází, příjmy nebyly nijak doloženy, když jejich měsíční výše byla nízká v rozmezí od 5.796 Kč do 11.700 Kč Vedle toho výdaje rovněž nebyly nijak doloženy, když výdaje v souvislosti s bydlením jsou nepatřičně nízké. Navíc soud poukazuje na skutečnost, že žalovaná si zápůjčku u právního předchůdce brala opakovaně, a i v době uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ji splácela jinou půjčku u právního předchůdce žalobce. Z toho lze vyvodit, že nebyla schopna hospodařit se svými finančními prostředky, tyto jí nepostačovaly, opakovaně uzavírala a čerpala peněžní prostředky na základě smluv o zápůjčce, tedy žalovaná nebyla schopna předmětné smlouvy řádně splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele.

21. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost stanovenou zákonem a neposoudil úvěruschopnost žalované, toto posouzení proběhlo formálně, bez doložení náležitých a dostatečných podkladů a bez správného vyvození závěrů o úvěruschopnosti na straně žalované. Smlouvy o zápůjčkách všechny tři jsou proto absolutně neplatné dle zák. o spotřebitelském úvěru a dále neplatné dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částky 11.000 Kč, 14.000 Kč, 6.000 Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná právnímu předchůdci žalobce na smlouvu o půjčce [číslo] uhradila částku 6.299,88 Kč, zbývá jí proto doplatit částku 4.700,12 Kč jako bezdůvodné obohacení, dále u smlouvy o půjčce [číslo] uhradila částku 7.153,27 Kč, proto je povinna doplatit částku 6.846,73 Kč a na smlouvu o půjčce [číslo] uhradila částku 1.354,85 Kč, proto jí zbývá částka 4.645,15 Kč jako bezdůvodné obohacení. Ohledně těchto částek soud uzavřel, že žaloba je důvodná a ve zbytku žalobu zamítl. Vyhovělo pak bylo pokud jde o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se odvíjí od výzvy žalobce učiněné v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6.1.2021, kde byla stanovena lhůta pro uhrazení do 10 dnů, tedy žalovaná se dostala do prodlení od [číslo] (podáno na poštu bylo 1.2.2021). Ve zbytku pak žaloba jak nedůvodná byla zamítnuta.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce celkem požadoval částku 22.100,96 Kč a soudem mu byla přiznána částka 16.192 Kč, tedy žalobce byl úspěšný z 73%, neúspěšný byl z 27%, celkový úspěch tedy činí 46% Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 885 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle § 14b (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 2.337 Kč a z toho 46% představuje 1.075 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.