18 C 62/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec o výživné rozvedené manželky <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně od zahájení řízení vždy do 5. dne v měsíci předem, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12.900 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného.</b> <b>III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobkyně se svoji žalobou soudu podanou dne 26.6.2020 domáhá po žalovaném výživného manželky ve výši 3.000 Kč měsíčně s tím, že účastníci jsou manželé, kdy nemají stejnou životní úroveň, a to po celou dobu trvání manželství. Žalovaný si našel jinou partnerku a ze společné domácnosti se odstěhoval, od té doby hradí pouze výživné na nezletilou dceru, nepřispívá ničeho žalobkyni, tato má velmi nízký příjem. Žalovaný se odstěhoval ze společné domácnosti v dubnu 2020, přestal žalobkyni přispívat na chod domácnosti, na její výživu (byla zcela bez zaměstnání) a po nějakou dobu nepřispíval ani na výživu dcery. Mezi manžely byly konflikty, žalobkyně čelila velkému tlaku, bylo jí zamezeno stýkat se s kamarádkami mimo rodinu, neustále čelila urážkám, psychickému vydírání a ponižování, došlo i k jejímu napadení, kdy jí byly způsobeny modřiny. Pracovní schopnost žalobkyně je velmi omezena, proto svoji oslabenou schopnost vydělávat si na živobytí do značné míry kompenzovala péčí o společnou domácnost a o děti. Pro skoliózu páteře je invalidní v I. stupni, pobírá důchod ve výši 7.092 Kč měsíčně. Pracovala jako úklidový pracovník, ale ze zdravotních důvodů již tuto práci nemohla vykonávat. Žalovaný opustil společnou domácnost, kdy žalobkyně zjistila, že má poměr. Celkové náklady spojené s užíváním bytu, který účastníci v r. 2010 odkoupili, činí 9.002 Kč měsíčně, dále žalobkyně splácí 3.000 Kč měsíčně jako splátku na překlenovací úvěr na převod bytu. Našla si přivýdělek na omezený počet hodin a na dobu určitou, kdy si vydělá zhruba 4.000 Kč měsíčně. Životní úroveň žalobkyně je velmi neuspokojivá, lze ji nazvat živořením, přežíváním, nezbývá jí ani na základní výživu, půjčuje si, ale dostává i příspěvky dle potřeby od zletilého syna [jméno].

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že se žalobou nesouhlasí, kdy manželství účastníků neplní své funkce, avšak ne z důvodu na straně žalovaného, ale převážně z důvodů na straně žalobkyně, které vedly k rozpadu jejich společného soužití. Manželství účastníků již cca 6 let nefunguje, v té době žalovaný zjistil, že žalobkyně navázala mimomanželský poměr s jiným mužem, když přišel nečekaně domů. Šlo o boxera, žalobkyně s ním udržovala poměr, který byl ukončen, až se tento přítel žalobkyně dostal do výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný od té doby již nenavázal se žalobkyní citový vztah a manželství udržovali formálně kvůli dceři. V r. 2020 došlo k situaci, kdy žalovaný přišel neplánovaně domů a našel žalobkyni spát v jejich posteli s cizím mužem. Žalobkyně si našla nového přítele [jméno] [příjmení] minimálně od r. 2019, tento na Facebooku oznamoval, že se s ní zasnoubil 10.12.2019 s uvedením jejich fotek, což bylo v době, kdy účastníci spolu formálně jako manželé žili. Žalobkyně opakovaně žalovaného 2 roky vyzývala, aby si našel známost, když v březnu 2020 navázal přátelský vztah s jinou ženou, žalobkyně ho vystěhovala. Navázání nové známosti bylo vyústěním nefunkčního manželství, kdy žalobkyně sama opakovaně porušovala manželskou věrnost, manželství bylo formální, i když společně bydleli do března 2020. Není pravdou, že by žalovaný žalobkyni vydíral, ponižoval ji, napadal nebo zamezoval styku s kamarádkami. Žalobkyně již 6 let před odchodem žalovaného žila vlastním způsobem života nezávisle na něm. Po vystěhování žalovaného žalobkyní si musel žalovaný zajistit náhradní bydlení, s ohledem na své příjmy byl nucen si najít společné bydlení se svou přítelkyní, aby se mohli dělit o náklady, toto vedlo k prohloubení jejich vzájemného vztahu. Příjem žalovaného činí cca 20.000 Kč měsíčně. Na výživu nezletilé dcery účastníků přispívá částku 4.000 Kč měsíčně. Na nákladech na bydlení se podílí částkou 6.000 Kč měsíčně, za obědy v práci hradí 1.000 Kč měsíčně, 800 Kč za jízdné, splácí spotřebitelský úvěr [anonymizováno] 4.700 Kč měsíčně, tento si vzal na koupi staršího vozidla a revitalizaci úvěru žalobkyně. Žalovanému tedy zbývá na živobytí částka 3.500 Kč měsíčně. Žalobkyně si vždy vedle invalidního důchodu přivydělávala. Náklady na užívání bytu byly vysoké z důvodu, že byly placeny vysoké zálohy za služby, které nespotřebovali a každý rok v rámci vyúčtování jim bylo vráceno několik tisíc měsíčně i kolem 20.000 Kč měsíčně. Žalobkyně zůstala bydlet v jejich společném bytě, zůstaly jí veškeré věci tvořící vybavení jejich rodinné domácnosti, tímto si žalobkyně zvyšuje životní úroveň oproti žalovanému, který se z bytu vystěhoval pouze s osobními věcmi a žije v pronajatém bytě.

3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, účastníci uzavřeli manželství dne 22.5.1993 před Úřadem městské části [obec] (oddací list účastníků). Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. 1 soud zjistil, že rozsudkem ze dne 20.10.2020 č.j. 12 bylo rozhodnuto o výkonu rodičovské odpovědnosti a výživném pro dobu před a po rozvodu manželství ohledně nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], kdy nezletilá byla svěřena do péče matky i pro dobu po rozvodu manželství a otci byla stanovena povinnost přispívat na její výživu částkou 4.000 Kč měsíčně, tento rozsudek nabyl právní moci dne 4.12.2020.

4. Z výpovědi žalobkyně se podává, že sama hodnotí manželství účastníků jako špatné od začátku, kdy první návrh podala 10 let po svatbě, chtěla se rozvést, protože byla věčně hlady, pokud našetřili nějaké peníze, tak si manžel koupil auto a byl věčně v hospodě. Dále uvedla, že manžel měl v jejich bytě cikánku v posteli, tehdy ji fyzicky napadl a vyhodil i se synem, odešla se synem ke své matce. Žalovaný ji vždy mlátil, když měl jinou ženu, posledních 6 let ji žalovaný napadal fyzicky jednou, dvakrát do roka, spíše ale to bylo psychické týrání. Vzal všechny našetřené peníze, co zbyly za elektřinu a plyn a odešel s nimi. Žalovaný jí nadával vulgárními výrazy, také se vyspal s její kamarádkou, říkal jí, že ji má jen na vaření, nadělal také dluhy 180.000 Kč u p. [příjmení]. Manžel si mohl kupovat boty, rifle, ale ona nic. Také nemohla ani za matkou, ani za kamarádkami. Dále žalobkyně uvedla, že v průběhu manželství žádné mimomanželské známosti neměla, za to žalovaný ano. Koníčky nesměla mít, na dovolené sama také jezdit nemohla, nebyly na to peníze, byly dluhy a žalovaný ji nikam nepustil. Posledních 6 let jezdívali ke známým, a to rodičům přítelkyně syna účastníků. Má těžkou skoliózu páteře od 14 let, hrozí jí vozík, nosila také korzet, byla v lepším stavu, nyní potřebuje berle. Pokud žalovaný poukazoval na nějakého kamaráda žalobkyně, pak k tomu uvedla, že je na Facebooku ve skupině metalistů, kdy sice na takové akce nechodí, ale poslouchá punk, dále je ve skupině zahrádkářů, dopisuje si s řadou lidí. Od prosince 2018 přes Facebook pouze písemnou formou se znala s [jméno] [příjmení], viděli se v prosinci 2019 Pan [anonymizováno] přijel do [obec], byl tady nějaký známý z jeho skupiny, nebo tady hrál, žalovaný už se žalobkyní tehdy nebyl, bylo to někdy v květnu nebo červnu 2019, tehdy byli na koncertu nějaké skupiny. [jméno] [příjmení] žalobkyni říkal mami, sama mu říkala synu, potřeboval se zbavit předchozí přítelkyně, nepřespával v domácnosti žalobkyně, má své kamarády a kamarádky. Žalobkyně ho popsala jako 27 letého kluka s tím, že je starý jako její syn, partnerský vztah mezi nimi není, navštěvoval žalobkyni doma tak jednou za 14 dní, chodí tak i v současné době, spíše když něco žalobkyně potřebuje nakoupit, nebo hlídá dceru účastníků doma, aby nebyla sama. Pokud dále žalovaný poukazoval na nějakého boxera, k tomu žalobkyně uvedla, že šlo o přezdívku z důvodu jeho postavy, jednalo se o syna její kolegyně z práce, [jméno] [příjmení], který žalovaného slovně napadl v reakci na to, co žalovaný řekl. Žalobkyně s [jméno] [příjmení] podle svého vyjádření nic neměla, [jméno] [příjmení] byl potom ve vězení, byla s ním v kontaktu pouze jako kamarádka, do vězení za ním nechodila, ale napsal jí dopis, který se týkal jeho matky, sama mu pak na to ze slušnosti odpověděla. 2x se stalo, že když žalovaný přišel domů, seděl u kuchyňského stolu muž, kdy jednou to byl náhodný kolemjdoucí, který ji strhl, když chtěla skočit pod vlak, ale tohoto nezná. Druhým mužem byl [jméno] [příjmení], který si to chtěl vyříkat se žalovaným, protože ten byl hrubý na jeho matku. Nikdy u nich nespal cizí muž. Příjmy žalobkyně jsou tvořeny invalidním důchodem cca 7.000 Kč měsíčně, dále 4.000 Kč měsíčně, kdy pracuje jako uklízečka, ale ze zdravotních důvodů tam bude muset končit, jiné příjmy nemá, ani sociální dávky, k tomu má 4.000 Kč výživné na dceru [jméno]. Výdaje má v souvislosti s bytem 8.500 Kč měsíčně, což představuje vodu, fond oprav, plyn, elektřina, dále spoření [jméno] 700 Kč, televize s rádiem a další. Dále platí úvěr ze stavebního spoření 3.000 Kč měsíčně, běžné výdaje na jídlo, drogerii a na léky. K dotazu soudu žalobkyně potvrdila, že k odstěhování žalovaného došlo, že ho vyhodila, když křičel po dceři účastníků, protože byli zase bez peněz.

5. K důkazu předloženým fotografiím žalobkyně uvedla, že je na nich ona a [jméno] [příjmení], je s ním vyfocená na koncertě, další fotografie jsou z jejího domova s tím, že kávovar si zakoupil pan [příjmení], už u nich doma není, tyto fotky nejsou z r. 2019. Fotka piva a cigaret je také od žalobkyně z domova, kdy jí chodili pomáhat p. [příjmení] ještě se svým kamarádem, tak pili pivo, pomáhali jí například sundávat reprobedny.

6. Z výpovědi žalovaného se podává, že dle jeho názoru spolu účastníci zůstali kvůli dceři, žalobkyni nikdy neublížil, ani psychicky ji netýral a nikdy jí neukradl peníze, nikdy rodinu na 14 dní neopouštěl, pouze jedenkrát byl na bečce, kdy se zapomněl u kamaráda na 3 dny. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyni dával celou výplatu, dle jeho názoru to vzniklo tím, že si žalobkyně našla přítele, a to syna od své spolupracovnice, údajně to byl bývalý boxer, kdy jednoho dne přišel domů a našel je tam v posteli, čímž to všechno vzniklo, žalovaný z toho měl psychickou újmu, kdy vztah žalobkyně pokračoval 2 roky, nebývala doma a žalovaný se musel starat o dceru účastníků. Po dvou letech přítele žalobkyně zavřeli na 5 let za těžké ublížení na zdraví, tak s ním žalobkyně přestala lítat, pak mu ještě psala do vězení. V průběhu těchto dvou let se stalo, že přišla domů a byla samý modrák, to ji zbil. Žalovaného chtěl také zbít, a to proto, že byl doma, když přišel se žalobkyní domů a tak pod výhružkou musel žalovaný odejít, měl z něho strach. S uváděným [jméno] je žalovaný také našel v posteli, měli spolu intimní vztah. Žalovaný chodil po odpoledních domů s hrůzou s tím, že tam někoho najde, byl z toho psychicky na dně, a to i v práci. Také se stalo, že po noční jednou přišel o 2 hodiny dříve domů a na zemi v kuchyni našel spát 2 muže, měl z toho šok, šel i na policii. Žalobkyně žalovanému poslední 2 roky opakovala, ať si najde nějakou přítelkyni a odstěhuje se, když žalovaný však nikoho neměl, přál si, aby toho žalobkyně nechala, nemělo to ale význam, takto žalovaný trpěl. Kolegyni v práci líčil svoji psychickou situaci, tato ho psychicky podpořila, dala mu číslo na jednu paní a přes tu ještě dostal číslo na svoji stávající partnerku, kdy si zavolali, dali si schůzku a tak se dali dohromady, což bylo asi v březnu 2020. Společnou domácnost se stávající partnerkou sdílí od května 2020, kdy 2 měsíce bydlel na chatě, koncem března se od manželky odstěhoval ze dne na den. Žalobkyně ho z bytu vyhodila. Žalovaný přiznal, že měl za trvání manželství jednu mimomanželskou známost, a to v prvních 5 letech manželství, tato trvala asi týden nebo 14 dní. Se svoji stávající partnerkou očekává koncem března 2021 narození dítěte. Sám má příjmy ze zaměstnání nyní okolo 18.000 Kč čistého, auto Saaba, vzal si na toto auto úvěr 130.000 Kč, který následně navýšil na 200.000 Kč, spojil i s úvěrem žalobkyně (doplatek půjčky 60.000 Kč). Výdaje žalovaného sestávají ze splátky 4.700 Kč úvěru, výživné na dceru 4.000 Kč měsíčně, 830 Kč měsíčně šalinkarta, obědy 500 Kč měsíčně a 6.000 Kč nájemné a služby.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účastníky zná 5 až 6 let, její dcera chodí se synem účastníků, vídali se 3x až 4x ročně, oba účastníci i s dcerou přijeli na návštěvu ke svědkyni domů, také tam přespávali. Svědkyně dále uvedla, že účastníci se k sobě chovali různě, někdy po sobě křičeli, spíš žalovaný po žalobkyni, volal na ni jménem, aby dceru účastníků pleskla z pro svědkyni neznámého důvodu. Pokud se svědkyně ptala žalobkyně, zda má nějakou kamarádku, tak se dozvěděla, že ne. [jméno] zvala žalobkyni s dcerou k týdennímu pobytu, k tomu jí ale žalobkyně řekla, že si to manžel nepřeje. Pokud byla svědkyně s žalobkyní a dcerou účastníků na výletě, žalovaný žalobkyni pořád vyvolával, svědkyni se zdálo, že ji pořád hlídá. Dcera svědkyně bydlela 3 nebo 4 roky v bytě účastníků, a to přes týden, kdy na víkendy jezdila spolu se synem účastníků ke svědkyni domů, a to s tím, že se v domácnosti účastníků nedá učit, že po sobě pořád křičí.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], syna účastníků, soud zjistil, že se od rodičů odstěhoval asi před 5, 6 lety, atmosféra v rodině byla různá, někdy se rodiče hádali kvůli maličkostem, většinou kvůli financím, kvůli péči o domácnost, zahradě. Nikdy nebyl přítomen fyzickému napadení jednoho rodiče druhým. Dle jeho názoru slovní napadání rodičů bylo oboustranné. Nepamatuje si, že by otec matku někdy vyhodil, nebo že by otec někdy vyhodil z domu jeho. Vztah rodičů k oběma babičkám byl také různý, babičky k nim moc nechodily. Jiní lidé k nim do domácnosti také moc nechodili, rodiče se ale stýkali s ostatními zahrádkáři. Pokud měla matka nějaké modřiny, nevěděl, z jakého důvodu, měl za to, že snad kvůli jejímu zdraví. Oba rodiče měli nějaké kamarády, většinou ze zaměstnání. Za matkou občas jednou, dvakrát domů přišla nějaká kamarádka. Otec z práce docházel domů nebo šel na zahradu, samozřejmě neví, jestli šel třeba někam jinam, pokud by byl ale denně opilý, toho by si všiml. Jestli šel otec na 2 piva, to neví. V době jeho soužití s rodiči byl otec většinou doma, neví, že by po nějakou delší dobu byl mimo domov. V současné době je finanční situace matky špatná, přišla o příjem od otce, peníze jí nestačí, proto jí přispívá okolo [číslo] až 3.000 Kč měsíčně. Také matku navštěvuje podle potřeby, třeba jednou za měsíc, pomáhá jí, když potřebuje odvézt z nemocnice po injekci nebo s počítačem. S nákupy jí pomáhá [jméno], většinou ho u matky potkal o víkendu, když tam přijde přes týden, tak tam není. Moc k matce nechodí, ale 2x až 3x za měsíc ho tam potkal od doby, co tam otec nebydlí.

9. Z výpovědi [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, se podává, že při jedné návštěvě účastníků v dopoledních hodinách svědkovi přišlo, že je žalobkyně v podnapilém stavu a účastníci si vyměňovali názory, žádnému dalšímu konfliktu přítomen nebyl, do manželství se nepletl.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je asi 5 let kamarádkou žalovaného ze zaměstnání, kdy mu sama říkala, aby se rozvedl, žalovaný se jí svěřoval, že mu manželka chodí domů opilá, a že si tam bere nějaké chlapy s tím, že také našel manželku s nějakým pánem v posteli. Byla společně se žalovaným asi 2x na kole. [jméno] ho seznámila s jeho stávající partnerkou. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný požívá alkohol normálně, na akcích se rozhodně neopíjel, je klidný člověk, nechová se agresivně.

11. Z výpovědi [jméno] [příjmení], přítele žalobkyně, se podává, že zná žalobkyni osobně od prosince 2019, bere ji jako nevlastní mamku. Dále uvedl, že poprvé viděl žalobkyni u příležitosti koncertu 24.7.2020, kdy ji vzal s sebou na koncert. Nyní žalobkyni občas navštíví a pomáhá jí s nákupem, s dopravou k lékaři apod. Se žalobkyní žádný bližší intimní vztah nemá. Vzkaz na sociálních sítích dával kvůli tomu, že se potřeboval zbavit své bývalé přítelkyně, oficiálně tam dával, že se zasnoubil se zpětným datem někdy v dubnu nebo květnu 2020, a to po domluvě se žalobkyní. Předložené fotografie pořizoval v rámci koncertu dne 24.7.2020, na sociálních sítích to bylo umístěno později, také do té doby byl se žalobkyní v kontaktu buď přes sociální sítě nebo telefon. Žalobkyni navštěvuje tak 3x během 14 dní, pracuje v [obec] a přespává po kamarádech, na otázku, zda někdy přespával u žalobkyně, odpovědět nechtěl.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], sestry žalovaného, se podává, že sama vnímala, že se žalovaný ženil brzy, manželství ze začátku bylo v pořádku, následně z chování účastníků cítila nadřazenost žalovaného. Po prvním dítěti byl žalovaný nevěrný žalobkyni, sama se s tou slečnou setkala. Dle jejího názoru s ním žalobkyně neměla lehký život, neboť jak žalovaného zná, pokud nebylo po jeho, takto bylo špatně. Dle jejího názoru trpěly i děti, kdy na ně žalovaný křičel a měl vysoké nároky. Posledních 5 let se s účastníky nestýká, se žalovaným se nepohodla. Dříve se s účastníky vídala pravidelně, třeba i 2x za týden. Jednou za manželství byl žalovaný odstěhovaný k mamince. [jméno] nebyla svědkem žádného fyzického napadení mezi účastníky, ale slovního určitě, kdy žalovaný žalobkyni ponižoval, ta si ale také nenechala vždy všechno líbit.

13. Z dohody o provedení práce ze dne 1.6.2020 se podává, že žalobkyně tuto uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ve které se žalobkyně jako zaměstnanec zavázala vykonávat práci jako pracovník úklidu od 1.6.2020 do 31.5.2021, kdy rozsah práce byl sjednán maximálně 300 hodin v kalendářním roce, základní odměna ve výši 162,50 Kč/hod. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 30.12.2019 se podává, že žalobkyni náleží invalidní důchod I. stupně ve výši 7.092 Kč měsíčně. Z posudku o invaliditě žalobkyně ze dne 10.1.2012 vyplývá, že žalobkyně posuzovaná jako invalidní v I. stupni s možností vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně [právnická osoba] se podává, že průměrný příjem žalobkyně za červen, červenec, srpen, září, říjen 2020 činil 3.700 Kč měsíčně.

14. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného [příjmení] Cash& [právnická osoba] se podává, že průměrný příjem žalovaného za období od ledna do října 2020 činil 20.814,40 Kč. Z výplatního lístku žalovaného za listopad 2020 se podává, že jeho příjem čistého za tento měsíce byl 19.991 Kč.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k.ú. [část obce] k datu 20.7.2020 vyplývá, že žalobkyně je zapsána jako vlastník jednotky [číslo] (byt) v bytovém domě v [obec], [adresa] na p. [číslo].

16. Z platebního dokladu SIPO na jméno žalovaného z období květen 2020 soud zjistil, že za byt účastníků se hradí elektřina ve výši 1.770 Kč měsíčně, ČT a ČRO poplatek celkem 180 Kč, záloha na plyn ve výši 1.620 Kč, položka nájem ve výši 3.430 Kč (zřejmě fond oprav), e-on služby 80 Kč, satelitní TV 238 Kč, Vodafone 1.089 Kč, pojistné ve výši 595 Kč, vše měsíčně, celkem 9.002 Kč měsíčně. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru pevná sazba a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 20.10.2010, uzavřené mezi [právnická osoba] a účastníky jako dlužníkem a spoludlužníkem se podává, že těmto byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 300.000 Kč za účelem splacení členského vkladu nebo podílu právnické osobě s úrokovou sazbou 6,25% ročně, účastníci se zde dohodli na splátce 2.710 Kč měsíčně pokud jde o překlenovací úvěr, u úvěru ze stavebního spoření pak na částce 2.700 Kč měsíčně.

17. Z potvrzení zaměstnavatele [anonymizována tři slova] ohledně výdělku [jméno] [příjmení] ze dne 18.12.2020 se podává, že v období od ledna do listopadu 2020 činil její průměrný čistý měsíční příjem 19.228 Kč.

18. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 28.4.2020 mezi pronajímatelkou Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaným jako nájemcem spolu s [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem nájmu je byt 2,5 + kk, nacházející se v podkroví domu v [obec], [ulice a číslo], sestává ze dvou místností a pracovny, kdy smlouva byla uzavřena na dobu od 1.5.2020 do 30.4.2021 a nájemné činí 8.000 Kč měsíčně, zálohy na služby 4.000 Kč měsíčně, celkem tedy 12.000 Kč měsíčně.

19. Smlouvou o nájmu bytu a nájmu věcí movitých uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] a žalovaným jako nájemci dne 28.2.2021 pronajímatel nájemcům pronajímá bytovou jednotku [číslo] o velikosti 2+1 v I. nadzemním podlaží domu v [obec] [část obce], [adresa], č.or. 40, a to za nájemné ve výši 13.000 Kč měsíčně, kdy v této ceně jsou zahrnuty platby za služby a média, pouze poplatky za poskytování internetu si bude hradit nájemce sám.

20. Z fotky ze sociálních sítí profil – Facebook uživatele [jméno] [příjmení] ze dne 1.5. ve 21:45 hodin soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zde napsal:„ Zásnuby s [celé jméno žalobkyně] 10.12.2019. Milují nadevše moooooc“, před tímto oznámením jsou dvě fotografie, na jedné je fotka žalobkyně s [jméno] [příjmení], který jí líbá krk, na druhé je zřejmě žalobkyně sama.

21. Soud prováděl dokazování dále fotografiemi ze sociálních sítí, předložených žalovaným, na kterých se nachází žalobkyně a svědek [jméno] [příjmení], z těchto intimnějších fotografií je patrno, že k sobě mají velmi blízký vztah, svědek [jméno] [příjmení] žalobkyni líbá na krk. Na dalších fotografiích je domácnost žalobkyně, kola, popř. kávovar, datace fotografie je 28.5.2020. Na dalších fotografiích je svědek [jméno] [příjmení] zachycen při konzumaci dezertu. Pokud jde o fotografii kávovaru z data 28.5.2020, pak rovněž tato fotografie popírá tvrzení svědka, že se osobně setkal s žalobkyní až před koncertem 24.7.2020, pokud tedy tento kávovar měl být svědka, což tvrdila žalobkyně. Na dalších fotografiích je pak zahrada účastníků a nějaké nespecifikované části těla údajně s modřinami, rovněž také fotografie pily. Fotografie předložené žalobkyní zachycující líbání svědka [jméno] [příjmení] žalobkyně (na krku) a druhá obdobná fotografie bez líbání s čelními obličeji obsahují v pravém dolním rohu datum 24.7.2020 s časem 19:07 hodin.

22. Dále soud také prováděl dokazování konverzací zřejmě mobilovou [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalobkyní, ve které si žalobkyně stěžuje, že se jí„ starej“ mstí přes svědka, na to jí svědek odpovídá, že ho to mrzí a omlouvá se jí za potíže a dále děkuje za pomoc s tím, že kdykoli bude potřebovat, stačí zavolat a on přijede, dále uvádí, že slyšel, že prý ji manžel mlátil a ponižoval. Z této konverzace není vůbec patrno, kdy probíhala.

23. Soud spatřuje ve výpovědi žalobkyně značné rozpory, uvádí, že nemohla a neměla za trvání manželství žádné kamarádky a kamarády a v jiné části své výpovědi pak uvádí, že byla s p. [příjmení] v kontaktu pouze jako kamarádka. Nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že by nemohla mít kamarádky a tyto neměla, i z výpovědi syna vyplynulo, že kamarádky ze zaměstnání měla, nějaké i za ní chodily domů. Dále potvrdila, že u nich doma žalovaný 2x viděl cizího muže sedět u stolu, kdy jednou to byl dokonce člověk, kterého vůbec neznala, přesto ho pozvala domů. Soud její výpověď hodnotí jako nevěrohodnou, neuvěřil její výpovědi zvláště, pokud žalobkyně uváděla, že žádný mimomanželský vztah během manželství neměla. Fyzické napadání také nebylo prokázáno. Dle názoru soudu vztahy účastníků nebyly vzájemně dobré, pokud tam docházelo k nějakému napadání (slovnímu), pak bylo oboustranné, jednalo se o výsledek vyhrocených vztahů účastníků. Z mobilové korespondence žalobkyně a [jméno] [příjmení] vyplývá, že to byl [jméno] [příjmení], který jí děkoval za pomoc, také on poukazoval na to, že nevěděl, že žalobkyni týrá její manžel, což se soudu jeví jako velmi nepřesvědčivé. Zejména na základě fotografií Facebookové stránky [jméno] [příjmení] ze dne 1.5. a dále fotografií, na kterých je žalobkyně společně s [jméno] [příjmení], soud uzavírá, že žalobkyni neuvěřil, že by jejich vzájemný vztah byl pouze kamarádský a nikoliv partnerský a už vůbec ne, že by jejich vztah byl podobný vztahu matky a syna. Z fotky stránky [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení] na svých stránkách zveřejnil, že se žalobkyní měl nebo bude mít zásnuby 10.12.2019, přičemž zde byla také ona fotografie, kdy [jméno] [příjmení] žalobkyni líbá na krk, tuto fotografii soud hodnotí jako lascivní. Právě z těchto fotografií soud vyvodil, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] navázala partnerský vztah. Nelze přehlédnout ani onu„ pomoc“ (sundávání reprobeden) žalobkyni, kterou soud hodnotí jako úsměvnou.

24. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud hodnotí jak naprosto rozporuplnou, když svědek v rámci této výpovědi uvedl, že žalobkyni zná osobně od prosince 2019, toto tvrzení koresponduje s výpovědí žalobkyně, vedle toho současně dále uvedl, že žalobkyni poprvé viděl 24.7.2020 a konečně že na sociální sítě umístil oznámení o zásnubách v dubnu či květnu 2020. Je tedy s podivem, že v dubnu či květnu 2020 při umísťování oznámení o zásnubách umístil na sociální sítě také fotografii, která údajně vznikla až 24.7.2020. Soud hodnotí výpověď [jméno] [příjmení] jako nevěrohodnou a rozporuplnou. Soud rozhodně neuvěřil tomu, že by vztah mezi ním a žalobkyní byl pouze kamarádský, v mezích jak je popisoval on a žalobkyně. Z fotografií, které uveřejnili na sociálních sítích, soud uzavřel, že jejich vztah rozhodně byl partnerský.

25. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni fyzicky napadal, bylo prokázáno, že neshody mezi účastníky byly dlouhodobé, že jejich vztahy nebyly dobré, docházelo k oboustrannému slovnímu napadání.

26. Soud zamítl návrh zástupkyně žalovaného k provádění dalšího dokazování aktuální výší důchodu žalobkyně a zjištění, zda pobírá nějaké sociální dávky, a to pro nadbytečnost, kdy pro rozhodnutí ve věci již toho nebylo třeba.

27. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že účastníci jsou od 22.5.1993 manželé, rozvod účastníků probíhá u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], manželství dosud není rozvedeno. Z manželství se účastníkům narodily 2 děti, a to zletilý syn [jméno] dne [datum] a nezl. [jméno] dne [datum] O výkonu rodičovské odpovědnosti a výživném pro dobu před a po rozvodu manželství ve vztahu k nezl. [jméno] bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20.10.2020, č.j. [číslo jednací] tak, že nezl. [jméno] byla svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 4.000 Kč měsíčně, tento rozsudek nabyl právní moci dne 4.12.2020. Účastníci vedli společnou rodinnou domácnost do března 2020, kdy žalobkyně žalovaného ze společného bytu účastníků vyhodila. Následně žalobkyně sama s dcerou účastníků sdílí rodinnou domácnost v bytě účastníků a žalovaný do května 2020 obýval chatu na pronajaté zahradě a od května 2020 si pronajal se svoji stávající partnerkou byt v [obec], [ulice a číslo]. Žalovaný navázal tuto známost v březnu 2020. Žalobkyně navázala partnerský vztah s [jméno] [příjmení], a to minimálně od prosince [rok], jak oba potvrdili, se osobně znají, když také v tomto měsíci s ním měla mít dle sociálních sítích tzv. zásnuby. Soud v této části neuvěřil ani žalobkyni, ani svědkovi [jméno] [příjmení], když bylo pouze jejich věcí, co uveřejňují na sociálních sítích. Soud opět jako úsměvné hodnotí tvrzení svědka o tom, že lze uveřejnit v dubnu či květnu fotografii, která vznikne teprve v červenci téhož roku. K dataci fotografií pouze uvádí, že tu nepovažuje za nijak prokazující okamžik vzniku fotky. Skutkově tedy soud uzavírá, že to byla žalobkyně, která navázala dříve než žalovaný mimomanželskou vztah. Žalobkyně má měsíční příjmy ve výši 10.792 Kč, k tomu výživné pro dceru [jméno], celkem tedy 14.792 Kč, výdaje pak platby za služby – zálohy a další ve výši 9.002 Kč měsíčně, splátka úvěru ve výši 2.710 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného jsou ve výši cca 20.814 Kč měsíčně, výdaje za nájemné ve výši 6.000 Kč měsíčně, splátka úvěru ve výši 4.700 Kč měsíčně, 4.000 Kč výživné na dceru účastníků, 830 Kč šalinkarta a 500 Kč obědy.

28. Podle ust. § 687 odst. 1 o. z. (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o.z.“) mají manželé rovné povinnosti a rovná práva. Dle odst. 2 jsou manželé navzájem si povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrní, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

29. Podle ust. § 697 odst. 1 věta prvá o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.

30. Podle ust. § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Při právním posouzení věci soud při podřazení skutkového stavu pod zákonná ustanovení dovodil, že manželé by měli mít zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 697 a násl. o.z.), avšak prvotně je povinností soudu zabývat se tím, zda případné přiznání výživného není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.). Soud na základě výše uvedených skutkových závěrů dovodil, že nejdříve to byla žalobkyně, která jednala v rozporu s dobrými mravy, navázala známost se slyšeným svědkem [jméno] [příjmení], navíc sebe prezentovala jako oběť ze vztahů mezi účastníky, což dokazováním potvrzeno nebylo. Soud si je vědom skutečnosti, že také žalovaný navázal jinou mimomanželskou známost, nicméně s ohledem na skutečnost, že žalobkyně tak učinila dříve, má soud za to, že se nemůže domáhat nyní placení jakéhokoliv výživného po žalovaném, kterého navíc ze společného bydliště účastníků vyhodila. Žalovaný se do situace, že musí hradit nájemné, dostal díky žalobkyni, pokud by s ní sdílel společnou rodinnou domácnost, jistě by jí přispíval na úhradu nákladů spojených s bydlením. Přiznání výživného žalobkyni by se tak soudu jevilo jako v rozporu s dobrými mravy, proto žalobu žalobkyně zamítl.

32. Nad rámec tohoto stěžejního důvodu pro zamítnutí žaloby soud uvádí, že se ztotožňuje s vyjádřením zástupkyně žalovaného ohledně skutečností, že žalobkyně na rozdíl od žalovaného má zajištěné bytové potřeby v bytě účastníků a užívá společné věci z rodinné domácnosti účastníků. Žalovaný oproti tomu musí vydávat náklady na zajištění své bytové potřeby, případně zajistit si vybavení své domácnosti, což představuje vše náklady žalovaného, které jednak žalobkyně nemá a jednak je sama způsobila tím, že žalovaného z jejich společného bytu vyhodila. Z tohoto úhlu pohledu tedy opravdu nelze dojít k závěru, že by hmotná a kulturní úroveň žalovaného byla vyšší než žalobkyně. Pokud v žalované období z příjmu žalovanému zůstávala finanční hotovost v rozsahu cca 4.500 Kč měsíčně, pak z této částky nelze říci, že by mohl přispívat žalobkyni požadovanou částkou, když právě jeho náklady na zajištění provozu své domácnosti i obecně životní náklady jistě byly vyšší než žalobkyně. Navíc následně zůstala partnerka žalovaného v pracovní neschopnosti z důvodu těhotenství a také žalovanému přibude vyživovací povinnost, což vše s sebou nese další zvýšené náklady. Poměry žalovaného tak ani v žalované období soud nehodnotí na takové úrovni, aby mohl jakoukoliv finanční částkou přispívat žalobkyni.Hmotnou úroveň účastníků netvoří pouze jejich příjmy, avšak je daná i ostatními okolnostmi jako kvalitou bydlení, v jakém prostředí dotyčný žije, jak tráví volný čas i jaký majetek (movité, příp. i nemovitě věci) může využívat, co má k dispozici. Z dokazování tedy soud uzavřel, že to byla žalobkyně, která setrvala v bytě účastníků a plně ho využívá i se zařízením rodinné domácnosti účastníků. Oproti tomu žalovaný byl z rodinné domácnosti vyhozen a první dva měsíce užíval pronajatou zahradu účastníků k bydlení, což je jistě pokud jde o kvalitu bydlení nepoměřitelné s bytem účastníků, následně pak si vyhledal spolu se svoji partnerkou nájem. Nelze tedy celkovou hmotnou úroveň žalovaného rozhodně posuzovat jako vyšší, než jakou měla žalobkyně.

33. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, a proto ji zamítl.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze 6 úkonů právní služby po 8.300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 8 o dst. 2 (převzetí zastoupení, vyjádření, účast u jednání dne 9.12.2020, 13.1.2021, 3.3.2021 a 31.3.2021), 6x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem náklady řízení žalovaného představují částku 51.600 Kč. Soud však za použití ust. § 150 o.s.ř. naznal v této věci důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v majetkových, osobních a sociálních poměrech žalobkyně, která má delší dobu špatný zdravotní stav, pobírá důchod měsíčně ve výši 7.400 Kč, k tomu její příjmy ze zaměstnání činí měsíčně 3.700 Kč, proto soud má za to, že přiznání náhrady nákladů řízení zcela by se jevilo jako nepřiměřená tvrdost vůči žalobkyni a naznal, že je namístě z části náhradu nákladů řízení nepřiznat, a to co do rozsahu 75%. Soud zavázal žalobkyni k úhradě 25% náhrady nákladů řízení žalovanému, což představuje částku 12.900 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobkyni zaplatit tyto náklady řízení žalovaného k rukám jeho advokátky.

35. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy podle výsledku řízení by náklady řízení státu měla hradit žalobkyně, vzhledem k tomu, že je od soudních poplatků osvobozena, bylo rozhodnuto tak, že se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává.