18 C 79/2022
č. j. 18 C 79/2022-28
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl o osvojení zletilého osvojence, protože mezi ním a osvojitelem existovaly vztahy rodiče a dítěte již od doby nezletilosti. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. c) a d) občanského zákoníku, které umožňuje osvojení, pokud osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního nebo je manželkou jeho manželky. Rozhodnutí bylo založeno na skutečnosti, že osvojenec žil ve společné domácnosti s osvojitelem, který se o něj staral jako o svého vlastního dítěte. Soud závěr nesouhlasil s možností náhrady nákladů řízení.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci osvojitel: ; celé jméno osvojitele, datum narození, anonymizováno bytem adresa, okr. obec zast. JUDr. jméno příjmení, advokátka, ulice a číslo, obec proti osvojenec: ; titul celé jméno osvojenkyně, datum narození, bytem adresa osvojenkyně o osvojení zletilé
I. Zletilá titul celé jméno osvojenkyně, datum narození, dcera matky příjmení jméno příjmení, rozené příjmení, datum narození, a otce jméno příjmení, datum narození a zemřelého dne datum, se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojencem celé jméno osvojitele, datum narození.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Osvojitel se svým návrhem soudu podaným dne 28.3.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o osvojení zletilého osvojence. V odůvodnění návrhu uvedl, že dne datum uzavřel manželství s anonymizováno jméno příjmení, dříve celé jméno osvojenkyně, rozenou příjmení, u obou se jednalo o manželství druhé, kdy tato měla ze svého prvního manželství dceru jméno, nyní zletilou, je tedy matkou osvojence. Osvojitel má z prvního manželství dceru a syna, se kterými se však nestýká, biologická matka docílila absolutního odcizení. V době uzavření sňatku osvojitele s matkou osvojence bylo osvojenci anonymizováno let, již v době před uzavřením manželství, od r. 1998 žil osvojitel společně se svoji nynější manželkou, společným synem a v té době nezletilým osvojencem ve společné domácnosti a o osvojence se staral jako o vlastní, vznikl mezi nimi vztah rodiče a dítěte. Osvojitel má se svoji manželkou společného syna jméno, datum narození, který má s osvojencem vynikající vztah a s osvojením souhlasí. Po celou dobu společného života jsou v rodině osvojitele velmi dobré vztahy, existují citové a sociální vazby jako mezi rodiči a dítětem i mezi rodnými sourozenci navzájem, osvojenec se k osvojiteli vždy choval jako k vlastnímu otci. Biologický otec osvojence zemřel dne datum.
2. Osvojenec se k návrhu osvojitele připojil a s osvojením souhlasí.
3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že osvojitel uzavřel manželství s jméno celé jméno osvojenkyně, rozenou příjmení, narozenou dne datum, dne datum před stát. instituce (oddací list), oba vstupovali do manželství jako rozvedení. Z rodného listu osvojence se podává, že matkou osvojence je jméno celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození, otcem je jméno jméno, datum narození, osvojenec se narodil dne datum. Z úmrtního listu vydaného Úřadem městské části obec se podává, že jméno jméno, datum narození, rozvedený, zemřel dne datum v obec obec.
4. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud zjistil, že manželství jméno celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení a jméno příjmení, které bylo uzavřené dne datum, bylo rozvedeno; kdy nezletilá jméno příjmení, datum narození (osvojenec) byla pro dobu po rozvodu svěřena do výchovy matky, otec byl zavázán přispívat na ni finančními částkami (450 Kč měsíčně); tento rozsudek nabyl právní moci dne 10.4.1991.
5. Z rodného listu jméno celé jméno osvojitele soud zjistil, že jeho otcem je osvojitel a matkou jméno příjmení, rozená příjmení, tedy matka osvojence, kdy se narodil dne datum, jde tedy o nevlastního bratra osvojence. jméno celé jméno osvojitele přípisem ze dne 4.3.2022 vyjádřil souhlas s osvojením osvojence osvojitelem.
6. Z výpovědi osvojitele soud zjistil, že s matkou osvojence i s osvojencem žije ve společné domácnosti od r. 1998, v té době byl osvojenec již součástí rodiny, v r. rok přibyl syn jméno, tedy bratr osvojence. Od začátku byly jejich vzájemné vztahy s osvojencem jako v rodině, také v širší rodině je osvojenec považován za vnučku. Osvojitel sám chce dát své záležitosti do pořádku tak, aby obě děti měly rovnoprávné postavení, rovněž také svůj návrh odůvodnil tím, aby i osvojenec mohl bez problémů zjišťovat jeho zdravotní stav v případě, že by se dostal do nemocnice.
7. Z výpovědi osvojence se podává, že nikdy nepociťovala rozdíly mezi sebou a bratrem jméno, plní klasickou funkci rodiny, osvojitele představovala jako svého otce. V současné době chce, aby jejich vztahu byl dán právní rámec, když důvod v emocionální rovině žádný nepociťuje. Biologického otce si pamatuje, stýkala se s ním, jezdili na dovolené, zatím je svobodná, sourozence má pouze bratra jméno.
8. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, datum narození, manželky osvojitele a matky osvojence, soud zjisti, že od doby společného soužití s manželem byl vzájemný vztah s osvojencem rodičovský, později přibyl syn jméno, kdy i přes velký věkový rozdíl s osvojencem (11 let) mají tito sourozenci harmonický vztah. jméno si váží přijetí rodiny manžela, kdy osvojence od začátku vnímali jako vnučku. Společnou domácnost s manželem vedli od r. 1998 částečně, kdy osvojitel pracoval v obec, zcela od r. 2000, kdy se přestěhovali do obec. Jiné děti než osvojence a syna jméno nemá. Vždy s manželem vystupovali jako rodiče osvojence, a to i ve vztahu ke škole, když žili 2 roky v Německu, kde osvojitel pracoval.
9. Závěr o skutkovém stavu věci soud dovodil takový, že osvojitel žije ve společné domácnosti s osvojencem a jeho matkou od r. 1998, jejich vzájemný vztah je jako mezi otcem a dcerou, do manželství s matkou osvojence vstoupil v r. 2003, když v r. rok se osvojiteli a matce osvojence narodil syn jméno, který s osvojením souhlasí. Osvojenec rovněž s osvojením souhlasí. Biologický otec osvojence zemřel dne datum.
10. Podle ust. § 846 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
11. Podle § 847 odst. 1 o. z. lze zletilého osvojit, jestliže a/ přirozený sourozenec osvojovanému byl osvojen týmž osvojitelem, b/ v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c/ osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d/ osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.
12. Podle § 847 odst. 2 o. z. nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
13. Při právním posouzení věci soud dovodil, že jsou ve věci splněny podmínky stanovené v ust. § 846 o. z., kdy osvojení osvojence osvojitelem není v rozporu s dobrými mravy, naopak s ohledem na situaci, že osvojenec žil od r. 1998 ve společné domácnosti s osvojitelem, který se o ni staral jako o vlastního syna, je zcela v souladu s dobrými mravy, aby osvojitel osvojence osvojil. Zletilého osvojence tak lze osvojit s poukazem na ust. § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. Biologický otec osvojence již zemřel. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy návrhu osvojitele vyhověl.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 zák. č. 292/2003 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.