19 C 103/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:Jméno žalovaného., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1.967.524 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 798.915 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 798.915 Kč ode dne 5. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud jde o stanovení povinnosti žalované uhradit žalobci částku ve výši 1.168.609 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.168.609 Kč ode dne 5. 1. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17.820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 17.820 Kč ode dne 24. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá, pokud jde o stanovení povinnosti žalované uhradit žalobci částku ve výši 427.680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 427.680 Kč ode dne 24. 2. 2024 do zaplacení.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku ve výši 63.218 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky 63.218 Kč ode dne 28. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku ve výši 56.074,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 56.074,36 Kč ode dne 10. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

VII. Vzájemný návrh žalované, aby byl žalobce povinen zaplatit žalované částku na jistině ve výši 302.669 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 271.419 Kč ode dne 28. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 31.250 Kč ode dne 3. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

VIII. Vzájemný návrh žalované, aby byl žalobce povinen zaplatit žalované částku na jistině ve výši 268.311,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 251.208,12 Kč ode dne 8. 7. 2023 do 9. 2. 2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 195.133,76 Kč ode dne 10. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 73.177,40 Kč ode dne 10. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

IX. Žalobce je povinen uhradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 103 342,47 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

X. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku ve výši 151 174,98 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobu podanou ke zdejšímu soudu dne 22.4.2022 se žalobce domáhal úhrady částky ve výši 1.967.524 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla v trvání 628 dní.

2. V odůvodnění návrhu žalobce uvedl, že mezi žalobcem (jakožto objednatelem) a žalovanou (jakožto zhotovitelem) byla dne 21. 1. 2019 uzavřena Smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce a dostavby rodinného domu adresa v rozsahu a cenách dle položkového rozpočtu č. Anonymizováno, jež tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo a dle projektové dokumentace. Smluvní strany si v čl. 2 smlouvy o dílo ujednaly, že dílo bude zhotoveno v termínu od 20. 1. 2019 do 31. 10. 2019 s tím, že v případě zásahu vyšší moci, tzn. nevhodných klimatických podmínek, navýšení rozsahu prací nebo stavební nepřipravenosti ze strany objednatele se termín automaticky prodlužuje o dobu, po kterou výše uvedené důvody přetrvávaly. Tyto skutečnosti však musí být dle smluvního ujednání stran zaznamenány ve stavebním deníku. K zahájení prací ze strany žalované došlo dne 28. 1. 2019. K dokončení prací a předání díla došlo dle Zápisu z předání a převzetí prací vyhotoveném žalovanou a podepsanou oběma smluvními stranami až dne 20. 7. 2021. Rozdíl mezi smluveným dnem dokončení díla (31. 10. 2019) a skutečným dnem dokončení díla (20. 7. 2021) představuje celkem hodnota dnů prodlení. Smluvní strany v čl. 9 odst. 1 smlouvy o dílo ujednaly smluvní pokutu za porušení povinnosti zhotovitele provést dílo včas. Smluvní pokuta za prodlení se splněním předmětu smlouvy činí 0,1% z celkové částky za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta je dle čl. 9 odst. 5 smlouvy o dílo splatná do 15 kalendářních dnů od výzvy k jejímu uhrazení. Výše smluvní pokuty za jeden den odpovídá částce 3.133,- Kč (0,1% z ceny díla 3.133.238,- Kč). Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele za dobu 628 dnů činí 1.967.524,- Kč. Žalobce vypočítává výši smluvní pokutu pouze z výše ceny díla bez DPH. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobce ze dne 30.7.2021 neuhradila, nezbylo žalobci než obrátit se se svým nárokem na soud.

3. Žalovaná dle písemné repliky ze dne 14. října 2022 nárok žalobce neuznává. Uvedla, že žalovaná se zavázala provést dílo jen v rozsahu položek prací přesně uvedených v položkovém rozpočtu. Uvedla, že co není v položkovém rozpočtu, není součástí ujednání o předmětu díla podle smlouvy o dílo. Dle žalované bylo dohodnuto provedení díla dle položkového rozpočtu, nikoliv dle projektové dokumentace. Dále žalovaná uvedla, že předaná projektová dokumentace má vůči rozpočtu takzvaně nadřazený vztah pouze v případě rozdílu v množství měrných jednotek uvedených v rozpočtu a v projektové dokumentaci, kdy výhradně v tomto případě rozdílu množství měrných jednotek je projektová dokumentace nadřazená položkového rozpočtu. Dále žalovaná uvádí, že součástí projektové dokumentace je mnoho dalších částí stavby, které nejsou v položkovém rozpočtu, nebo jsou v položkovém rozpočtu uvedeny, ovšem ve smyslu pouze cen orientačních, naceněných k žádosti objednatele (žalobce), aby měl povědomí o celkové finanční nákladnosti, případně s uvedením ceny 1 Kč, se kterou pracuje program pro vyčíslení rozpočtu. Takto označené práce nebyly předmětem smlouvy o dílo, a žalovaná je nebyla povinna provádět. Žalovaná jako položky naceněné orientačně uvádí, dle této písemné repliky, příkladně jako zdravotně technické instalace, elektroinstalace, žaluzie Lomax. Tyto uvedené položky byly naceněny pouze orientačně, pro představu objednatele, ale žalovaná dílo v tomto rozsahu neprovedla. K prokázání tohoto tvrzení, žalovaná předkládá emailovou komunikaci. Dále žalovaná tvrdila, že provedla pro žalobce vícepráce, které definuje jako dodávku zařizovacích předmětů do koupelen, jejíž pořízení ani montáž nejsou v rozpočtu a nejsou tedy dílem dle smlouvy o dílo. Toto prováděla k žádosti žalobce žalovaná, a to dle emailu ze dne 24.9.2019, kde se žalobce poptával, zda žalovaná může s ohledem na výhodnější finanční podmínky pro velkoodběratele poptat dodávku uvedených komponentů. Uvedené práce byly předmětem dalších víceprací. Další vícepráce žalované pro žalobce byly obklady kuchyně a přízemí. Tyto vícepráce byly provedeny k žádosti žalobce, který v průběhu prací měnil své požadavky. Tvrzené žalovaná opět dokládá přiloženou emailovou komunikací. Stejně tak emailovou komunikací žalovaná dokládá, že ačkoliv elektrická přípojka je součástí projektové dokumentace, žalobce si jí zajišťoval sám. Dále žalovaná, ačkoliv to nebylo předmětem smlouvy o dílo, zajišťuje pro žalobce dodání zařizovacích předmětů, dále domlouvá montáž dveří a podobně. Žalovaná uvedla, že žalobce poptal u žalované provedení retenční nádrže. Provedení retenční nádrže bylo k žádosti žalobce jako objednatele ze strany žalované naceněno dne 15.3.2021. Žalobce cenu akceptoval, a tak bylo sjednáno další dílo nad rámec smlouvy o dílo, a to emailem ze dne 15.3.2021. Stejně tak tomu bylo v případě malování, kdy žalobce výslovně dotazoval žalovanou, zda si má vymalování zařídit, nebo je to možné zajistit prostřednictvím žalované. Toto tvrzení žalovaná opět dokládá emailovou komunikací, a to ze dne 22.1.2021. Totéž se dělo i v případě výstavby plotu. Žalovaná tak zajišťovala pro žalobce jím specifikované vícepráce, které nebyly dílem dle smlouvy o dílo, neboť dílo bylo specifikováno v rozsahu a cenách dle položkového rozpočtu a podle projektové dokumentace. Žalobcem tvrzené prodlení není prodlením v plném smyslu plnění díla podle smlouvy o dílo. Žalovaná vždy reagovala na požadavky žalobce nad rámec smlouvy o dílo obratem. K tvrzeným vícepracím žalovaná doplňuje, že tyto požadavky byly vzneseny přímo žalobcem, potvrzeny z jeho strany emailem a současně bylo provedení těchto víceprací žalobcem uhrazeno. Dále žalovaná uvádí, že pokud jde o rekuperaci, ta je sice součástí projektové dokumentace, ale není sjednaným dílem v rozsahu a cenách dle rozpočtu, který je součástí smlouvy o dílo. Položkový rozpočet neobsahuje náklady TZB - technické zabezpečení budov, kdy v praxi je rekuperace řazená pod položkou Anonymizováno a realizace tohoto díla rekuperace tedy není součástí smlouvy o dílo. Rekuperace byla zajišťována přímo žalobcem jako objednatelem prostřednictvím zhotovitele odlišného od žalovaného (společností právnická osoba, IČO: IČO). Žalovaná uvedla, že žalobce se poprvé zmínil o požadavku na rekuperaci, která mu nebyla dříve doporučována, emailem ze dne 30.9.2019. Tímto emailem žalobce informoval svůj technický dozor, že si nechává vypracovávat projekt na vzduchotechniku, což bylo v podstatě jeden měsíc před dokončením díla. Žalovaná dále uvedla, že následkem toho bylo nutné práce na díle zastavit, neboť by následně žalovanou dokončené dílo bylo zničeno sekáním průrazů, taháním trubek, a tak podobně. Rekuperace se realizovala v období od 10/2019 do 10/2020. Po skončení provedení díla rekuperace jiným subjektem byla žalovaná vyzvána žalobcem k dokončení díla a současně byly zadávány i další vícepráce nad rámec smlouvy o dílo, tak jak bylo popsáno výše. To už ale bylo v situaci, kdy žalovaná nepočítala s tím, že by původní dílo nebylo provedeno. Žalovaná měla již nasmlouvány zakázky na jiná díla a současně globálně panovala pandemie covid 19. I přesto se žalovaná snažila požadavkům žalobce vyhovět a dílo dokončit, v co nejkratším možném časovém sledu. Žalovaná se následně potýkala s nedostatkem pracovních prostředků, s prodlením na straně subdodavatelů a rovněž s prodlením na straně dalších přímých dodavatelů žalobce. Žalovaná byla také nucena přerušit některé práce z důvodu klimatických podmínek, o čemž byl žalobce a jeho technický dozor ústně vždy informován.

4. Konkrétněji žalovaná specifikuje toto období, kdy z důvodu vyšší moci nebo stavební nepřipravenosti byly práce přerušeny takto: - 26. února až 5. března 2019 – nesrovnalosti v projektové dokumentaci – nepřipravenost ze strany objednatele – trvání 8 dnů, - 18. a 19. března 2019 – nevhodné klimatické podmínky – trvání 2 dny, - 27. března až 22. dubna 2019 – výpadek ve výrobě na straně výrobce technologie stropu – trvání 27 dnů, - 20. až 27. srpna 2019 – dodání a montáž elektroinstalace prováděná jiným subjektem objednaným od investora – trvání 8 dnů, - 2. až 13. září a 19. až 25. září 2019 – dodávka a montáž rozvodů ZTI prováděná jiným subjektem objednaným od investora – trvání 19 dnů, - 1. až 8. října a 10. až 17. října 2019 – dodávka a montáž systémové desky podlahového vytápění prováděná jiným subjektem objednaným od investora – trvání 16 dnů.

5. V tyto uvedené termíny tedy nemohla žalovaná pokračovat v činnosti a provádění díla.

6. Pokud jde o výši smluvní pokuty, žalovaná navrhla soudu užití možnosti moderačního práva s ohledem na míru účasti žalobce na prodlení a následné práce žalovaného v době pandemie covid 19. Dále má žalovaná zato, že právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo, případně jeho uplatnění je v rozporu se zásadou dobrých mravů.

7. Navíc žalovaná uplatnila vůči žalobci vzájemný návrh v souladu s ust. § 97 odst. 1 o.s.ř., když se stejným písemným podáním ze dne 14.10.2022 domáhá po žalobci úhrady zbývající ceny díla a úhrady provedených víceprací.

8. Podaný vzájemný návrh žalovaná odůvodnila tím, že dne 21. července 2021 vystavila fakturu č. hodnota ve výši celkem 334.637,- Kč, která byla splatná dne 27. července 2021, a dne 25. července 2021 vystavila fakturu č. hodnota ve výši celkem 31.250,- Kč, která byla splatná dne 1. srpna 2021, resp. v pondělí 2. srpna 2021. Na uvedené faktury na zbývající části ceny díla ze specifikované smlouvy o dílo a vícepráce nebylo žalobcem plněno, ode dne 28. července 2021 je tedy žalobce v prodlení s úhradou ceny díla ve výši 334.637,- Kč a ode dne 3. srpna 2021 v prodlení s úhradou ceny víceprací ve výši 31.250,- Kč, celkem tedy je žalobce v prodlení s úhradou jistiny v celkové výši 365.887,- Kč. K prokázání tvrzení dle uplatněného vzájemného návrhu žalovaná navrhla k důkazu provedení dvou daňových dokladů a to faktury č. hodnota a faktury č. hodnota.

9. Žalobce na předžalobní výzvu k úhradě vzájemného nároku ze dne 30. března 2022 reagoval jednostranným započtením pohledávky ze dne datum, kterým jednostranně započetl pohledávku žalobce z nároku na smluvní pokutu vůči nároku žalované z ceny díla a víceprací dle faktur shora uvedených. Na to žalovaná reagovala sdělením ze dne datum, že považuje jednostranné započtení pohledávek ze dne datum za neplatné, neboť nárok na uhrazení smluvní pokuty neuznává.

10. Podle písemné reakce žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 22. listopadu 2022 (srov. na č.l. 65 spisu), žalobce rozporuje výklad smlouvy o dílo, tak jak jej interpretuje žalovaná, která uvádí, že byl zhotovitel na základě této smlouvy povinen provést dílo jen v rozsahu položek uvedených v položkovém rozpočtu, tedy ne toho, co je uvedeno v projektové dokumentaci. Žalobce toto odmítnul, uvedl, že použitím jazykového výkladu je naopak nutno dojít k závěru, že při použití spojky „a“, tj. uvedeného v rozsahu a cenách – viz. položkový rozpočet a dle projektové dokumentace, je předmět díla vymezen oběma těmito dokumenty kumulativně. Rozsah díla je tedy stanoven položkovým rozpočtem a současně také projektovou dokumentací, která obsahuje další částí díla. K tomu žalobce odkázal na znění článku 4. věta první uvedené smlouvy o dílo. K tomu dále odkazuje na stranu 3. položkového rozpočtu, kde je v adresa uvedeno, že projektová dokumentace je nadřazena výkazu výměr (tj. položkového rozpočtu). Dále žalobce upozorňuje, že sama žalovaná pak uvádí, že projektová dokumentace je nadřazená položkového rozpočtu s tím, že však doplňuje, že tato nadřazenost se má týkat jen některých situací a to při rozdílu množství měrných jednotek.

11. Dle žalobce je tak naopak výklad předmětu díla zcela zřejmý a to takový, že dílo má být provedeno tak, jak je uvedeno v obou těchto dokumentech s tím, že některé části jsou provedeny v projektové dokumentaci a některé blíže rozepsány v položkovém rozpočtu. Dále soud upozornil na příslušné ustanovení občanského zákoníku a to § 1812, lze- li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější. V řešené věci jde o vztah mezi podnikatelem – žalovanou právnickou osobou a spotřebitelem jako žalobcem. Pokud jde o to, že žalobce si některé části díla prováděl na základě vlastních subdodavatelů, k tomuto kroku byl žalobce nucen přistoupit po sdělení žalované, že tyto části díla žalovaná provádět sama nebude. Oproti původnímu očekávání žalobce o tom, že žalovaná provede dílo v celém smluveném rozsahu. Žalobce tak nakonec byl nucen zajistit provedení některých částí díla „po vlastní ose“. Žalobce dále uvádí, že žalovaná tak již v průběhu výstavby zneužila svého postavení silnější smluvní strany, když odmítla provádět některé položky uvedené v projektové dokumentaci.

12. Dále žalobce dle písemného vyjádření ze dne 5.6.2023 uvádí, že navzdory tomu, že žalovaná uvádí, že byla, co do rozsahu prací vázána pouze položkovým rozpočtem, nutno konstatovat, že ve smluveném termínu pro zhotovení celého díla (31.10.2019) nebyly provedeny ani částí díla deklarované právě položkovým rozpočtem. Uvedené neprovedené položky dle položkového rozpočtu žalobce vypisuje dle uvedeného vyjádření jako: neprovedení instalace obložek a dveří (položka č. hodnota) neprovedené nátěry a malby (položka č. hodnota) neprovedená stavební připravenost pro Anonymizováno (položka 2) včasné neprovedení dlažby na schodišti k venkovnímu dvoru (položka 63,64,65,67) včasné neprovedení soklíku dlažby (položka 186) včasné neprovedení soklu fasády domu (položka č. hodnota) a omítky části vnější stěny (položka č. hodnota) včasné neprovedení koupelnových a WC zařizovacích předmětů.

13. Ačkoliv soud k návrhu obou stran na prvním jednání soudu dne 14. června 2023 nařídil stranám setkání s mediátorem za účelem smírného vyřešení věci (srov. usnesení Anonymizováno v jméno FO č.j. spisová značka ze dne 30. června 2023), strany sporu se nejen v době přerušení řízení na mimosoudním vyřešení věci nedohodly, ale vznesly do řízení další nároky.

14. Žalovaná podáním ze dne 13.února 2024 vznesla v pořadí druhý vzájemný návrh, a to nárok na uhrazení smluvní pokuty dle č. hodnota bod 2 smlouvy o dílo za prodlení se splněním zaplatit ve lhůtě splatnosti na účet zhotovitele ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů ode dne výzvy k jejímu uhrazení podle článku 9 bodu 5. smlouvy o dílo. Žalovaný uplatnil nárok na smluvní pokutu výzvou k úhradě vyčíslenou do výzvou první do dne 14. června 2023 a výzvou druhou do dne 31. prosince 2023. Na tyto výzvy žalobce neuhradil ničeho. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů ode dne výzvy k jejímu uhrazení.

15. Následně žalobce písemným podáním ze dne 4. března 2024 (srov. na č.l. 123 spisu) podal soudu návrh na změnu (rozšíření žalobního návrhu) a to o smluvní pokutu dle č. hodnota odst.4 smlouvy o dílo, a to za neodstranění závady poškození zasklení střešního okna, a to ve lhůtě, kdy se zhotovitel zavázal k odstranění této závady, tj. nejpozději do 30.8.2021. Na základě uvedeného je zhotovitel dle smluvního ujednání smlouvy o dílo povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu za odstranění vad a nedodělků a záručních oprav při nedodržení sjednaných termínů ve výši 500 Kč za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je dle čl. 9 odst. 5 této smlouvy splatná do 15 dnů ode dne výzvy k jejímu uhrazení. Žalovaná byla výzvou ze dne 8.2.2024, doručenou téhož dne, vyzvána k úhradě smluvní pokuty za období od 1.9.2021 do 8.2.2024 a to ve výši 445 500 Kč. Vzhledem k tomu že na výzvu žalobce nebylo ze strany žalované nijak reagováno, uplatnil žalobce rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z uvedené částky a to od 24.2.2024 (den následující po zesplatnění smluvní pokuty).

16. Žalobce také písemně dne 28. května 2024 reagoval na vznesené vzájemné návrhy ze strany žalované (srov. na č.l. 143 až 144). Žalobce k uplatněnému nároku na zaplacení části ceny díla odpovídající faktuře č. hodnota na částku 334.637,- Kč a faktuře č. hodnota na částku 31.250,- Kč a souvisejících úroků z prodlení a smluvní pokuty spojené s prodlením s úhradou namítá, že tento nárok se dosud nestal dospělým, a to s ohledem na nenabytí splatnosti tohoto nároku. K tomu žalobce odkázal na čl. 3 Smlouvy o dílo, dle kterého se objednatel zavazuje zaplatit dohodnutou cenu způsobem sjednaným v této smlouvě až po odstranění všech vad a nedodělků.

17. Z předávacího protokolu ze dne 20. 7. 2021 vyplývá, že dílo bylo tohoto dne předáno a převzato, avšak se zjištěnou závadou (prasklé zasklení výlezu na střechu). Žalovaná se současně v rámci tohoto předávacího protokolu zavázala odstranit tuto závadu nejpozději do 30. 8. 2021, což žalovaná ke dni písemného podání žalobce neučinila. Na základě uvedeného nebyla, dle žalobce, splněna smluvní podmínka pro nabytí splatnosti uplatněných pohledávek.

18. K tomu žalobce upozornil i na čl. 5 Smlouvy o dílo, upravující způsob placení ceny díla. V rámci tohoto článku je stanoveno tzv. zádržné, tj. „posledních 5% ceny díla bude uhrazeno až po odstranění všech vad a nedodělků“. S ohledem na shora uvedené je žalobce toho názoru, že uplatněné nároky žalovanou jsou v této chvíli minimálně předčasné, a to s ohledem na nenabytí jejich splatnosti, kdy podmínkou pro nabytí splatnosti by bylo odstranění všech vad a nedodělků.

19. Dále se žalobce vyjadřuje k provádění rekuperace v domě žalobce. Žalobce trvá na tom, že měl od počátku o provedení rekuperace zájem a její provedení bylo předmětem smlouvy o dílo. Skutečnost, že měl žalobce od počátku zájem na vybudování rekuperace a skutečnost, že o tomto požadavku žalobce musel žalovaný vědět vyplývá také z toho, že vybudování rekuperace byla jednou z podmínek dotačního projektu adresa úsporám, o kterou žalobce žádal. Dne 28. 1. 2019 zasílá žalobce žalované email, ve které zasílá krycí list k zelené úsporám na jméno žalobce, pro konkrétní stavbu, kdy na str. 3 tohoto krycího listu (bod 69-71) jsou specifikovány parametry systému nuceného větrání, s instalací zařízení adresa (rekuperace).

20. Dále žalobce popsal, že pro žalobce cca měsíc před okamžikem smluveného dokončení díla bylo překvapením, že se jej žalovaná dotazuje, zda má o rekuperaci zájem. Žalobce potvrdil, že nadále zájem má. Až v tento okamžik informovala žalovaná žalobce o tom, že je k tomu zapotřebí samostatná projektová dokumentace, a že tuto část nebude žalovaná provádět. V této souvislosti byl žalobce nucen poptat na tuto práci jiného zhotovitele, a sice pana jméno FO, IČ: IČO, místem podnikání adresa. Rekuperace byla dokončena dne 7. 10. 2020.

21. V rámci posouzení řešené věci bylo zásadní vyjádření žalované ze dne 29. května 2024. V rámci tohoto vyjádření žalovaná přiznává dílčí část prodlení, které vymezila negativně tak, že uvedla, která období rozporuje. Žalovaná popřela odpovědnost za prodlení v délce trvání 103 dnů, za které nemá nést odpovědnost z důvodů prodloužení stavby nezaviněním žalované s odkazem na zápisy ve stavebním deníku. K tomu je následně nutno doplnit, že u soudního jednání 29. 4. 2024 (str. 5 Protokolu) bylo žalovanou uvedeno na správnou míru, že v jejím podání ze dne 29. 5. 2024 došlo k chybě v psaní, kdy jedna z položek doby prodlení nemá být 19. 8. 2019 – 25. 9. 2019 (tj. 37 dnů), ale správně 19. 9. 2019 – 25. 9. 2019 (tj. 7 dnů). V důsledku této korekce tedy žalovaná nenamítá, že by byl žalobce odpovědný za 103 dnů prodlení, ale pouze za 73 dnů prodlení. Žalovaná tak přiznává částečné prodlení s dokončením stavby s tím, že zcela popírá odpovědnost za prodlení za následující období a to a) dobu provádění rekuperace (30. 9. 2019 – 7. 10. 2020), tj. 373 dnů b) dobu prodlení zaviněnou žalobcem, tj. 73 dnů tj. celkem tak žalovaná rozporuje prodlení v délce 446 dnů Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná uznává dílčí prodlení v délce trvání 182 dnů, jakožto rozdílu mezi žalobcem uplatněným nárokem a žalovanou napadanou částí tohoto nároku. Tedy nárok vyčíslený v návaznosti na výši smluvní pokuty (3.133,- Kč denně) v částce 570.206,- Kč lze považovat nárok žalobce za nesporný.

22. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

23. Z provedené projektové dokumentace pro ohlášení stavby ze dne 24. 12. 2017 (tak jak byla žalobcem založena na č.l. 4 – 9 spisu), se podává, že byla zhotovena zodpovědným projektantem a hlavním inženýrem objektu tituly před jménem jméno FO k objednávce žalobce a zahrnovala rekonstrukci a dostavbu řadového rodinného domku adresa.

24. Nebylo úkolem soudu v tomto řízení posuzovat, zda je předložená projektová dokumentace v souladu s tehdy platným a účinným zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), resp. vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a vypracovává se na základě podmínek stanovených dle přílohy č. hodnota uvedené vyhlášky. Obecně lze říci, že dokumentace pro ohlášení stavby je vypracovávána v případě, kdy pro daný stavební záměr není třeba stavebního povolení, pouze je vyžadován souhlasu stavebního úřadu s plánovanou stavební činností.

25. V souladu s tímto stupněm projektové dokumentace předložená projektová dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu. V této podobě byla soudu ze strany žalobce předložena, zřejmě ne zcela kompletní, neboť dle obsahové části by měla zahrnovat dále situační výkresy, architektonicko-stavební řešení, stavebně konstrukční řešení, požárně bezpečnostní řešení, techniku prostředí staveb a dále dokladovou část. Projektová dokumentace obsahuje konstrukční řešení, prostorové uspořádání a materiálovou specifikaci stavby. Dále jsou zde uváděna veškerá dílčí řešení zpracovaná jednotlivými projektovými specialisty (zdravotně technické instalace, vytápění, elektroinstalace, plynofikace, požární bezpečnost stavby apod.). Pod oddílem základní charakteristiky technických a technologických zařízení je uvedena vzduchotechnika, která je v rámci uvedené projektové dokumentace popsána jako : „Stavební větrání bude zabezpečovat nucenou výměnu vzduchu v místnostech obou koupelen, WC a odtah od kuchyňské digestoře. Přirozené větrání ostatních místností bude prostřednictvím zařízení pro rekuperaci ventilačního vzduchu“. Jsou také uvedeny orientační lhůty výstavby, a to zahájení výstavby dne 04/2018 a dokončení stavby 12/2019, orientační doba výstavby je cca 20 měsíců.

26. Nespornou skutečností mezi stranami dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. je, že mezi nimi byla dne 21.1.2019 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „Smlouva“) v souladu s ust. § 2586 a násl. o.z., tak jak je založena na č.l. 13 až 14 spisu.

27. Dle článku 1. této smlouvy bylo ujednáno, co je předmětem díla, a to v doslovné formulaci, že „předmětem smlouvy je provedení rekonstrukce a dostavby rodinného domu adresa rozsahu a cenách – viz. položkový rozpočet č. 082/2018, který je nedílnou součástí této smlouvy, a dle projektové dokumentace předané objednatelem zhotoviteli.“ 28. Dle čl.

2. Smlouvy bylo ujednáno, že předmět smlouvy bude zhotoven v termínu od 30.1. do 31.10.2019. Dle téhož článku Smlouvy bylo ujednáno, že v případě zásahu vyšší moci, tzn. nevhodných klimatických podmínek, navýšení rozsahu prací nebo stavební nepřipraveností ze strany objednatele se termín automaticky prodlužuje o dobu, po kterou výše uvedené důvody přetrvávaly. Bude zaznamenáno ve stavebním deníku.

29. Dle čl.

3. Smlouvy bylo ujednáno, že objednatel se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu způsobem sjednaným v této smlouvě po odstranění všech vad a nedodělků.

30. Dle čl.

4. Smlouvy je ujednáno, že zhotovitel je povinen provést předmět smlouvy dle zadané projektové dokumentace, položkového rozpočtu, v souladu s platnými předpisy a dle této smlouvy o dílo. Dle téhož článku se zhotovitel zavázal, že na stavbě povede stavební deník.

31. Dle článku 5. Smlouvy byla sjednána celková cena za předmět smlouvy, a to částkou ve výši 3.133.238 Kč, s připočtením DPH ve výši 15%. Dále bylo dle téhož článku sjednáno, že zhotovitel požaduje zálohu ve výši 200 000 Kč splatnou v den zahájení prací. Dílčí faktury budou vystaveny každých 14 kalendářních dnů na základě zjišťovacího protokolu tzv. prostavěnosti se splatností 7 kalendářních dnů. V každé faktuře bude zúčtováno 10.000 Kč jako vrácení poměrné části zálohy až do úplného zúčtování zálohy. Posledních 5% z ceny díla bude uhrazeno až po odstranění všech vad a nedodělků. Konečná faktura vystavená po předání a převzetí díla je splatná do 7 kalendářních dnů ode dne doručení faktury objednateli.

32. Dle článku 6. Smlouvy si strany sjednaly, že v případě vyskytnou-li se události, které jedné nebo oběma smluvním stranám částečně nebo úplně znemožní plnění jejich povinností podle smlouvy, jsou povinni se o tom bez zbytečného prodlení informovat a společně podniknout kroky k jejich překonání. Nesplnění této povinnosti zakládá nárok na náhradu škody pro stranu, která se porušení smlouvy v tomto bodě dopustila.

33. Dle článku 7. Smlouvy byla sjednána záruční doba na předmět díla v délce 60 měsíců od data předání díla.

34. Dle článku 8. Smlouvy si strany ujednaly, že změna smlouvy je možná jen písemně. Dále, pokud se při provádění předmětu smlouvy vyskytne potřeba provedení dalších prací, které nejsou obsaženy nebo oceněny ve specifikaci nebo nemohly být předvídány, nebo které si objednatel přeje nad rámec sjednaného rozsahu, bude proveden zápis do stavebního deníku, v němž se vymezí jejich rozsah, doba provedení a jejich cena. V zápis musí být potvrzen oběma smluvními stranami, příp. sjednanými zástupci objednatele a zhotovitele.

35. Dle článku 9. Smlouvy si strany ujednaly smluvní pokuty za porušení uvedených povinností. Dle odst. 1 téhož článku byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splněním předmětu smlouvy dle článku 2. této Smlouvy ve výši 0,1% z celkové částky (bez DPH) za každý započatý den prodlení. Dle odst. 2. téhož článku Smlouvy jsi strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu z prodlení se splněním zaplatit ve lhůtě splatnosti na účet zhotovitele ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dle odst. 3 stejného článku Smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu za nedodržení termínu vyklizení staveniště ve výši 500 Kč/den.

36. Dle odst. 4 stejného článku Smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu za odstranění vad a nedodělků a záručních oprav při nedodržení sjednaných termínů ve výši 500 Kč/den. Dle odst. 5 téhož článku Smlouvy je smluvní pokuta splatná do 15-ti kalendářních dnů od výzvy k jejímu uhrazení.

37. K důkazu byl proveden položkový rozpočet č. Anonymizováno Anonymizováno založený na č.l. 14 p.v. – 22 spisu). Jak již bylo shora uvedeno, strany si sjednaly pevnou cenu díla přímo ve smlouvě o dílo ve výši 3.133.238 Kč bez daně z přidané hodnoty, přičemž ceny jednotlivých částí díla a dodaných zařízení uvedly v tomto položkovém rozpočtu. Dle strany 1. položkového rozpočtu shora adresa je dle poznámky uvedeno, že výkaz výměr je sestaven dle projektové dokumentace pro ohlášení stavby datum 12/2017. Pro nacenění výkazu výměr platí vždy text a schéma tabulek a skladeb výkresové části projektové dokumentace. Projektová dokumentace je nadřazena výkazu výměr. Dále je uvedeno, že veškeré práce budou fakturovány na základě odsouhlasených zápisů ve stavebním deníku. Případné odsouhlasené vícepráce (méněpráce) budou účtovány v cenách kmenového rozpočtu. Rozpočet neobsahuje náklady na TZB. V tomto položkovém rozpočtu není nijak odděleno, že určité práce nebude provádět žalovaný jako zhotovitel, ale budou provedeny zvolenými subdodavateli (sjednanými ze strany zhotovitele či objednatele). Dále jsou jednou korunou českou označeny položky : č. hodnota : Dlažba keramická dle výběru investora, pol. č. hodnota Dlažba keramická Teraco dle výběru investora, č. hodnota Podlaha vinylová dle výběru investora vč. dodávky a č. hodnota obkladačka keramická dle výběru investora.

38. Ze zápisu „z předání a převzetí prací“ ze dne 20.7.2021 (založeno na č.l. 10 spisu) se podává další mezi účastníky nesporná skutečnosti (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že dne 28.1.2019 byly práce na díle zahájeny a dne 20.7.2021 byly práce na díle dokončeny včetně převzetí prací. Dle přílohy č. hodnota a to soupisu vad a nedodělků, která je nedílnou součástí tohoto zápisu se podává popis závad a nedodělků a to jako „prasklé zasklení výlezu na střechu„ s termínem odstranění do 30.8.2021. Tuto zjištěnou skutečnost učinila žalovaná taktéž nespornou.

39. Dle písemné repliky právního zástupce žalobce ze dne 20. prosince 2021 (založeno na č.l. 11 spisu) toliko soud zjistil právní stanovisko ve věci. Současně snahu žalobce vyřešit spor mezi stranami smírnou cestou, stejně tak výzvu právního zástupce žalobce k odstranění vady, zjištěné při předání díla (srov. shora zápis o předání díla), tj. výměnu prasklého skla v okně vedoucím na střechu. Právní zástupce žalobce dle této písemné repliky připomíná, že k této opravě se zhotovitel zavázal do 30.8.2021.

40. Dle výzvy k narovnání vztahů dle smlouvy o dílo ze dne 30. 7. 2021 (založeno na č.l. 23 spisu) se podává výzva právního zástupce žalobce k uhrazení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla.

41. Z e-mailu ze dne 27. 4. 2020 (založeno na č.l. 47 spisu) a z e-mailu ze dne 12. 5. 2020, (založeno na č.l. 47 spisu), se podává, že žalobce v této době řeší žaluzie od společnosti Lomax, když jejich umístění je závislé na technickém provedení ze strany žalované společnosti (tzv. izolace překladu).

42. Z e-mailu ze dne 24. 6. 2020, (založeno na č.l. 47 p.v. spisu), se podává, že žalobce opět řeší dveře a venkovní žaluzie, když kontaktuje svůj technický dozor pana jméno FO a žalovanou, zda zajistí stavební připravenost.

43. Z e-mailu ze dne 23. 9. 2019, (založeno na č.l. 47 p.v. spisu), z e-mailu ze dne 24.9. 2019, (založeno na č.l. 47 p.v. spisu), se podává, že žalobce požádal žalovanou o poptání koupelnových doplňků.

44. Z e-mailové komunikace ze dne 13. 5. 2021 (založeno na č.l. 48 spisu) se podává, že žalobce zadává žalované nabídku na příslušenství do koupelen za účelem vyřízení nabídky u prodejce.

45. Z e-mailové komunikace ze dne 3. 2. 2021 a 6. 2. 2021 (založeno na č.l. 48 spisu) se řeší mezi účastníky obklady do kuchyně a přízemí. Žalobce dále dotazuje žalovanou, zda může být vstup z chodby do wellnessu zapravit tak, jako by se tam nedávaly dveře.

46. Dle e-mailové komunikace ze dne 11. 3. 2020 ( založeno na č.l. 48 p.v. spisu) se řeší součinnost žalované při realizace elektrické přípojky (zakopání kabelu).

47. Dle e-mail ze dne 11. 3. 2020, (založeno na č.l. 48 p.v. spisu) žalobce urguje žalovanou o součinnost s prováděnými pracemi a zároveň upozorňuje žalovanou na velké zpoždění, které se pořád protahuje. Žalobce se dotazuje žalované, kdy může očekávat dokončení.

48. Z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne 15. 3. 2021 (založeno na č.l. 49 spisu) se podává reakce žalované, kdy nabízí žalobci provedení plastové retenční nádrže včetně souvisejících prací za cenu 52.720 Kč včetně DPH. Dále žalovaná žalobci odpovídá, že dokončení za žalovanou bude cca do 4 týdnů.

49. Z e-mailu ze dne 22. 1. 2021 (založeno na č.l. 49 p.v. spisu) se podává, že žalobce požaduje po žalované součinnost u kontrolní prohlídky přípojky. Následně jsou připomínány další věci, které je třeba dokončit, jako obkladové lišty. Dále se žalobce dotazuje u žalované na vymalování.

50. Dle e-mailu ze dne 30. 9. 2019 (založeno na č.l. 49 p.v. spisu) se podává, že žalobce sděluje jednateli žalované panu jméno FO a zároveň svému technickému dozoru na stavbě panu jméno FO, že chce rekuperaci instalovat v domě. Žalobce doslova uvádí, že „zjišťoval víc informací o rekuperaci a chce ji instalovat. Dále doslova uvádí žalobce, že od dvou firem si potvrdil technickou proveditelnost u rekonstrukcí. Zároveň sděluje technickému dozoru, že nechává vypracovat projekt na vzduchotechniku. Přímo žalované žalobce posílá odkaz na firmu, která jí bude provádět, a to Anonymizováno právnická osoba tomu žalobce žádá žalovanou o připravenost stavby k tomuto účelu, k podrobnostem odkazuje žalovanou společnost na webový odkaz.

51. Dle e-mailu ze dne 22. 6. 2020 (založeno na č.l. 50 spisu) se žalobce obrací opět ohledně rekuperace na zhotovitele rekuperace a řeší její umístění tak, aby mohl kontaktovat elektrikáře. Email posílá i jednateli žalované společnosti panu jméno FO.

52. Žalovaná k důkazu předložila originál stavebního deníku, respektive jednotlivé zápisy ze stavebního deníku, které žalovaná označila. Z důkazu se podává, že předložený stavební deník je žalovanou veden jednostranně. Jednotlivé zápisy nejsou podepsány ze strany žalobce či jeho technického dozoru. Technický dozor žalobce jako svědek po předložení tohoto stavebního deníku, vypověděl, že jej snad nikdy neviděl. Svědek identifikoval jediný jeho podpis, a to na úvodním zápisu stavebního deníku číslo listu Anonymizováno ze dne 5.2.2019. Žádný další jeho podpis ani podpis žalobce ve stavebním deníku není. Soud konstatuje, že tímto důkazem nebylo prokázáno vedení stavebního deníku na stavbě. Skutečnosti zapsané v jednotlivých listech stavebního deníku, tak jak je předložila žalovaná, proto soud hodnotil jako zcela nevěrohodné.

53. Žalovaná k prokázání tvrzení ohledně vzniklého nároku dle vzájemného návrhu soudu předložila dvě listiny, a to daňové doklady - fakturu č. hodnota, ze dne datum vystavenou žalobci za prostavěnost na akci rekonstrukce a dostavba RD adresa na částku ve výši 334.637 Kč (založeno na č.l. 56 spisu). Dále daňový doklad - fakturu č. hodnota, ze dne datum, na konečné vícenáklady na akci rekonstrukce a dostavba RD adresa na částku 31.250 Kč (založeno na č.l. 57 spisu).

54. Žalovaná vyzývala žalobce k úhradě uvedených částech dle vzájemného návrhu, a to na základě předžalobní výzvy ze dne 30. března 2022 (založeno na č.l. 58 spisu).

55. Dle jednostranného započtení žalobce ze dne 4. 4. 2022 (založeno na č.l. 60 spisu), žalobce prostřednictvím právního zástupce započítává, s ohledem na existenci vzájemných a splatných pohledávek, a to pohledávky žalované z titulu neuhrazených faktur za provedené dílo a proti tomu pohledávky žalobce z titulu smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla.

56. Dle písemné reakce žalované na jednostranné započtení (založeno na č.l. 61 spisu), se podává, že žalovaná považuje uvedené jednostranné započtení pohledávek ze dne 4. dubna 2022 za neplatné, neboť nárok na smluvní pokutu neuznává.

57. Z podání na č.l. 115 a 117 až 119 spisu se podává, že žalovaná před podání tzv. druhého vzájemného návrhu na úhradu smluvní pokuty za prodlení s uhrazením dlužné částky dle odst. 2 čl. 9 smlouvy o dílo, vyzývala žalobce k úhradě dlužné částky, vč. dokladu o doručení do datové schránky dne 20.6.2023, resp. 25.1.2024.

58. Dle předžalobní výzvy žalobce ze dne 8.února 2024 se podává, že žalobce vyzývá žalovanou k úhradě smluvní pokuty ze smlouvy o dílo za prodlení s odstraněním vad ve výši 445.500 Kč a to v souladu s čl. 9 odst. 4 smlouvy o dílo. Dle přiloženého potvrzení o doručení do datové schránky (založeno na č.l. 125 spisu) se podává doručení této výzvy žalované dne 8.2.2024. Soud na jednání soudu dne 29. dubna 2024 v souladu s ust. § 95 o.s.ř navrženou změnu žaloby připustil.

59. Žalobce k prokázání tvrzení, že žalovaná ve smluveném termínu neprovedla ani části díla deklarované položkovým rozpočtem, předložila následující listiny : titulní strana novin ze dne 10. 5. 2021 se zachycením data vydání, titulní strana novin ze dne 11. 6. 2021, se zachycením data vydání, dále fotografie na č.l. 78 spisu až 87 a email ze dne 3.2.2021 na č.l. 88 spisu.

60. Dle fotografie č. hodnota až 4 u nichž je přiložena titulní strana novin, z čehož je prokázáno, že byly činěny dne 11.6.2021, je patrno, že v koupelně, na WC a na chodbě chybí dveře a obložky. Stejně tak na chodbě je nedokončená elektroinstalace. Téhož dne – dle fotografií 4 až 10 nebyla provedena dlažba na schodišti, nedokončené soklíky dlažby, neprovedené sokly fasády domu, nebyla dokončená sprcha, umyvadlo a WC. Na dotaz soudu právní zástupce žalované na jednání dne 29. dubna 2024 výslovně uvedl, že předně nerozporuje, že uvedené fotografie jsou z místa plnění ani nerozporuje dobu, kdy byly pořízeny. Navíc právní zástupce žalované dílčí prodlení připustil jeho rozsah na tomto jednání nespecifikoval.

61. Dle e-mailu ze dne 3. 2. 2021 (založeno na č.l. 88 spisu) se podává, že k tomuto datu retenční nádrž provedena nebyla, když z textu je patrno, že žalovaná poptává podmínky provedení retenční nádrže. Stejně tak dle vyjádření právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 29. dubna 2024, je patrno, že žalobce považoval provedení retenční nádrže jako součást smlouvy o dílo a zároveň uvádí, že retenční nádrž byla, byť s prodlením ze strany žalované provedena.

62. Dle emailové komunikace mezi účastníky provedené k důkazu a založené na č.l. 153 až 155 spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 26.5.2018 (na č.l. 155) oslovuje žalovanou společnost, zda by nacenila jím poslaný „slepý“ výkaz výměr. Následně sama žalovaná emailem ze dne 26.5.2018 vyžaduje, kromě slepého rozpočtu i zaslání projektové dokumentace. Dle emailu ze dne 14.8.2018 obdržel žalobce od žalované kalkulaci rekonstrukce, a nabídku výplní otvorů od další stavební společnosti. Dle emailu ze dne 1.1.2019, tj. před zahájením stavby, obdržel žalobce od žalovaného detailnější projektovou dokumentaci i s plánem stavby.

63. Z emailu ze dne 28. 1. 2019 mezi účastníky se podává, že žalobce posílá tohoto dne žalované krycí list k zelené úsporám (založeno na č.l. 148 spisu).

64. Z krycího listu technických parametrů k žádosti o podporu (Anonymizováno dne 9.7. 2018 se podává, že žalobce žádal o dotační projekt adresa úsporám s parametry systému nuceného větrání adresa , založeno na č.l. 150 až 151 spisu (vč. informace o zařízení pro rekuperaci na č.l. 152 spisu).

65. Dle daňového dokladu - Faktury č. Anonymizováno ze dne datum (založeno na č.l. 145 spisu), se podává, že rekuperace byla žalobci dodána a namontována vč. instalačních prací od dodavatele jméno FO, IČ: IČO, adresa.

66. Dle SMS komunikace mezi účastníky v období od září do listopadu roku 2020, účastníci komunikují o dokončení rekuperace. O dokončení rekuperace svědčí emailová zpráva ze dne 9. 10. 2020 (založeno na č.l. 147 spisu) mezi dodavatelem rekuperace panem R. jméno FO a žalobcem.

67. Z emailové zprávy ze dne 25.11.2020 mezi účastníky se podává řešení dalších prací (podlah) na domě, žalobce sděluje, že je třeba zapravit díru kvůli vyústění vzduchotechniky (srov. na č.l. 149 spisu).

68. Z výslechu jednatele žalované společnosti pana jméno FO na jednání soudu dne 26. června 2024 se podává, že spolupráce mezi účastníky započala tak, že byli doporučeni panem tituly před jménem jméno FO, který jim dělal dozor na jiných stavbách a byl spokojený s tím, jak žalovaná pracuje. tituly před jménem jméno FO dělal technický dozor i na nyní řešené stavbě. Žalovaná postupuje vždy takto, že si vyžádá od potenciálních klientů projekt a předpokládaný termín dostavby a takzvaně slepý položkový rozpočet neboli slepý výkaz výměr. Předložený slepý výkaz výměr žalovaná nacení. Následně se s potencionálními klienty baví o možných termínech dokončení stavby a vůbec obecně o všem, co budeme pro klienta dělat. Žalovaná neprovádí vše na stavbě, jednatel uvedl, že provádí stavební část. Zdravotně technické instalace, vzduchotechniku, topení a podobné věci nedělají, ty nechávají dělat subdodavatelské firmy, a to ať už od investora, nebo od žalované. V této řešené věci žalovaná obdržela od žalobce na počátku projekt a předpokládaný termín dokončení a dále takzvaně slepý položkový rozpočet, který žalovaná nacenila. Jednatel žalované uvedl, že původně předaný projekt se musel několikrát předělávat již v průběhu stavby z důvodu nesrovnalostí a na základě podnětů technického dozora žalobce pana tituly před jménem jméno FO. Pro žalovanou byl zásadní položkový rozpočet a v rozsahu položkového rozpočtu prováděli i dílo. Jednatel žalované uvedl, že pro něj byla zásadní projektová dokumentace pro stavební část, kterou realizovali. Výslovně uvedl, že žalovaná dělala základy, obvodové zdivo, vnitřní příčky, střechu. Pokud se jedná o okna, tady si výslovně ujednali, že žalobce jako investor stavby si okna zajistí u vlastní vybrané firmy a žalovaná zajistí připravenost stavby k tomuto účelu. Stejně tak žalovaná nedělá vnitřní vybavení ve smyslu truhlářských výrobků, jako jsou kuchyně, podlahy. Nicméně tyto položky jsou uvedeny v položkovém rozpočtu, tak aby žalobce měl představu o hrubé ceně za stavbu. Takto se domluvili na počátku, a to na základě mailové komunikace. Na rozdíl od rekuperace, ta byla zmíněná jenom v technické zprávě jednou větou a nebyl k tomu žádný projekt, navíc žalovaná ani tuto činnost neprovádí. Dále jednatel žalované společnosti výslovně vypověděl, že návrh smlouvy o dílo předkládala žalovaná, dle jeho slov se jedná o standardní smlouvu o dílo. Konkrétně předmět smlouvy to jest článek 1 smlouvy sepsala žalovaná, neboť dle vyjádření jednatele žalované v rámci účastnické výpovědi, tak jak je sepsána, jasně určuje rozsah prací díla. Slepý položkový rozpočet žalovaná nacenila a učinila předmětem díla, navzdory tomu, že všechny tyto položky žalovaná neprováděla, o čemž byl žalobce ústně či na základě emailové komunikace vyrozuměn. Co bude konkrétně dělat žalovaná společnost bylo předmětem až následné domluvy mezi účastníky. Pokud jde o článek 2, termín zhotovení díla, tento taktéž navrhl zhotovitel díla, tj. žalovaná společnost. Jednatel žalované uvedl, že za 10 měsíců bylo dílo proveditelné. V okamžiku, kdy žalovaná přerušovala práce na díle kvůli zhotovení rekuperace, už zbývaly dodělat pouze dílčí záležitosti, které zabraly zhruba měsíc prací. Jednatel žalované uvedl, že stanovená cena díla vycházela z položkového rozpočtu. Dále jednatel žalované společnosti uvedl, že na začátku bylo domluveno s žalobcem, že rekuperace dělána nebude. Žalovaná zhotovovala šachty na odvětrávání prostor. Rekuperace nebyla součástí položkového rozpočtu, nebyl k tomu předložen projekt, jedná se o záležitost, ke které vždycky musí být projekt. Poznámka v položkovém rozpočtu, že rozpočet neobsahuje náklady na Anonymizováno, tak to tam uvedl už žalobce, uvedená poznámka byla součástí položkového rozpočtu, který žalovaný obdržel. Stejně tak poznámka, že projektová dokumentace je nadřazená výkazu výměr, byla už součástí zadání. Žalovaná doplňovala pouze nacenění jednotlivých položek do výkazu výměr. Z důvodu toho, že na rekuperaci neexistoval žádný projekt, je uvedeno, že rozpočet neobsahuje náklady na technické zabezpečení budov. Provádění díla probíhalo zpočátku s žalobcem bez problémů, až do okamžiku, kdy žalobce řekl, že si udělá rekuperaci. U toho byl přítomný ještě stavební dozor tituly před jménem jméno FO, Z tohoto důvodu se zastavila stavba a žalovaná nepokračovala dál, a to až do okamžiku, než bude provedena rekuperace. Provádění rekuperace trvalo cca 11 měsíců. Poté byla žalovaná ze strany žalobce vyzvána, aby pokračovala ve stavbě. To bylo ale v době, kdy byl lockdown a žalovaná měla 30% kapacit lidí. Žalovaná pracovala už na jiných stavbách. Žalovaná dodělala stavbu v rámci maximálně možných podmínek, co nejdříve. Žalovaná si je vědoma toho, že to trvalo několik měsíců, ale vzhledem k tomu, co tomu přebíhalo, to považuje za pochopitelné. Pokud jde o retenční nádrž, tak u té až poté, kdy byla vyřešena rekuperace, žalobce specifikoval, jakou retenční nádrž v podstatě požaduje, neboť vzhledem k umístění nebylo možno nainstalovat nějakou plastovou nádrž, ale byla zvolena varianta, že se nádrž dělala přímo na místě. Jednatel žalované odkázal na emailovou komunikaci, která hovoří o tom, že retenční nádrž žalobce specifikoval, až po dokončení rekuperace. Ostatní namítané nedodělané práce nebyly prováděny z důvodu, že se čekalo až se dodělá rekuperace. Pokud jde o namítanou neopravenou vadu prasklého skla, tuto vadu jednatel žalované společnosti přiznal, uznal také, že nedošlo k opravě této vady a to důvodů, když jednatel žalované zjistil, že žalobce nehodlá doplatit vystavené faktury za provedené práce, od opravy této vady upustil.

69. Pokud jde o uplatněný vzájemný návrh žalované strany za nezaplacené práce v celkové výši 365 800 Kč, tyto jednatel žalované v rámci své účastnické výpovědi nedokázal konktrétně specifikovat. Pouze uváděl že se nejednalo o vícepráce a dokončovací práce. Dále k uplatněnému nároku bez bližší specifikace.

70. Pokud jde o méněpráce, tyto jednatel žalované nedokázal specifikovat v rámci účastnického výslechu. Pokud nastaly nějaké překážky v realizaci, jednatel žalované uváděl, že si vzájemně nic nepodepisovali. Vše fungovalo na vzájemné důvěře, protože vztahy byly korektní a nebyl k tomu důvod. Žalovaná žádné subdodávky nezasmluvňovala, veškeré subdodávky si zajišťoval sám žalobce.

71. Dle svědecké výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, bylo zjištěno, že se jedná o technický dozor žalobce jako investora předmětné stavby. Svědek zná žalobce od malička, jedná se o rodinného známého. Pokud jde o žalovanou společnost, tuto společnost zná svědek i z jiných staveb, u kterých prováděl stavební dozor. Svědek si již nepamatoval, zda v tomto konkrétním případě kontroloval smlouvu o dílo nebo ji nějakým způsobem připomínkoval. Co bylo předmětem této zakázky, respektive, jaké práce má přesně dozorovat pro žalobce svědek nespecifikoval. Obecně uváděl, že kontroloval provádění prací v rámci rekonstrukce s přístavbou a vycházelo se z projektové dokumentace. Svědek sám spontánně vypověděl, že u této zakázky bylo atypické, že generálním dodavatelem byla žalovaná společnost, ale jednotlivé subdodávky si nasmlouvával sám žalobce. Svědek osobně hodnotil takové řešení jako špatnou variantu pro obě strany, protože investor si sežene svoje subdodavatele, aby ušetřil peníze. Zhotoviteli to potom dělá problémy, protože musí vše zkoordinovat. Dále svědek vypověděl, že žalobce si v rámci subdodávky zajistil vodu, elektřinu, topení, ale ty práce s tímto související, tj. tu stavební část jako například zapravení to udělala žalovaná společnost. Svědek vypověděl, že měl kontrolovat prováděné práce ze strany žalované společnosti, ale i ze strany subdodavatelů. Pokud jde o vzduchotechniku, tuto si zajišťoval taktéž žalobce v rámci subdodávky. Vzduchotechnika byla řešena formou rekuperace, která se později dopracovávala, když ji žalobce následně dodělával s projektantem. Svědek výslovně vypověděl, že rekuperace se dělala až v pozdější fázi. Svědek uvedl, že žalobce možná s rekuperací od počátku počítal, ale začala se dělat, až jsi žalobce sehnal firmu na provedení rekuperace. Svědek spontánně a výslovně uvedl, že žalovaná společnost určitě neměla dělat rekuperaci, což se vědělo od začátku. Svědek dále vysvětlil zkratku TZB jako technické zabezpečení budov, což je vzduchotechnika, umyvadla, záchody, zařizovací předměty, věci na tzv. dokompletování stavby. Dále svědek po předložení originálního stavebního deníku, vypověděl, že jej snad nikdy neviděl, navíc v něm chybí jeho podpis. Po upřesnění identifikoval jediný jeho podpis a to na zápisu stavebního deníku číslo listu 044242 ze dne 5.2.2019. Svědek jako důvod prodlení s provádění stavby označil protahování subdodávek sjednaných ze strany žalobce. Dále svědek vypověděl, že práce byly někdy pozastaveny, a to i z důvodů, že nenastoupil zhotovitel tedy žalovaná, jak měla. Svědek pro žalobce kontroloval a odsouhlasoval soupisy provedených prací ze strany zhotovitele. Stejně tak kontroloval soupisy provedených prací subdodavatelů sjednaných od investora/žalobce. Pokud to svědek odsouhlasil, mohla být vystavena faktura ze strany zhotovitele. Svědek uvedl, že jsi vzpomíná, že žalobce urgoval zpoždění s prováděním díla. Sám svědek žalobce upozorňoval, že to bylo způsobeno sjednáním subdodavatelů ze strany žalobce. Pokud jde obecně o situaci ve stavebnictví v období pandemie covid 19, k tomu se svědek obecně vyjádřil, že sice pandemie zasáhla stavební obor, ale práce byly z tohoto důvodu přerušeny například na 14 dní. Nebylo to déle například na dva měsíce. Svědek uvedl, že v důsledku úrazu hlavy před deseti lety má problémy s pamětí.

72. Pokud jde o vzájemný návrh žalované ohledně požadavku na úhradu dlužných faktur v celkové částce 365 887 Kč s příslušenstvím, žalovaný po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doložil svá tvrzení o následující listiny a to emailovou komunikaci ode dne 22. 7. 2021 do 26. 7. 2021, (založeno na č.l. 205 spisu), položkový rozpočet (založeno na č.l. 206 – 212 spisu), fakturu – daňový doklad č. hodnota ze dne 21. 7. 2021 (založeno na č.l. 213 spisu), email ze dne 21. 7. 2021 (na č.l. 214 spisu), položkový rozpočet ze dne 31. 10. 2016,( na č.l. 215 – 216 spisu) a fakturu – daňový doklad č. hodnota ze dne 25. 7. 2021 ( založeno na č.l. 217 spisu). Dále žalovaná k prokázání tvrzení ohledně vzniku nároku na uhrazení části ceny díla a dalších provedených víceprací navrhla k důkazu doplnění účastnického výslechu jednatele žalované pana jméno FO, stejně tak doplnění svědecké výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO.

73. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že uvedené poučení dle ust. § 118a o.s.ř. pokud se týká doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jimiž prokazuje žalovaná uplatněný vzájemný nárok, žalované soud poskytnul po koncentrační lhůtě, a to z následujících důvodů.

74. Soud předně vycházel z obrany a námitek žalobce proti vzájemnému návrhu, jenž byly od počátku takové, že nesporoval vznesený vzájemný nárok žalované, co do skutkového tvrzení. Námitka žalobce nejprve spočívala v zániku pohledávky žalované započtením dle ust.§ 1982 a násl. občanského zákoníku. Následně žalobce argumentoval pouhou nesplatností ceny díla a uplatněných zádržným. Potud tedy soud neměl zato, že žalobce namítá, že není jasné, o jaké práce se jedná, provedení prací či na základě čeho byly práce provedeny. Tyto námitky žalobce uplatňuje až podáním ze dne 23. září 2024 (srov. na č.l. 180 spisu). Soudu tedy nezbylo než vyzvat žalovanou stranu k doplnění i těchto tvrzení a doložení důkazů dle příslušné výzvy na jednání soudu dne 8. ledna 2025 (č.l. 200 spisu).

75. Na základě uvedeného z emailová komunikace za období ode dne 22. 7. 2021 do 26. 7. 2021, (na č.l. 205 spisu), se sice podává, že faktura č. hodnota včetně soupisu prací byla žalobci a jeho technického dozoru tituly před jménem jméno FO zaslána. Nevyplývá ovšem, že by byl soupis prací odsouhlasen. Totéž dle emailu ze dne 21. 7. 2021 (srov. na č.l. 214 spisu), který se týká fakturovaných víceprací.

76. Dle položkového rozpočtu (založeno na č.l. 206 – 212 spisu) žalovaná barevně označila položky, které byly následně vyfakturovány jako prostavěné práce na díle dle faktury – daňový doklad č. hodnota ze dne 21. 7. 2021 (založeno na č.l. 213 spisu).

77. Dle položkové rozpočtu ze dne 31. 10. 2016 (založeno na č.l. 215 – 216 spisu) žalovaná uvádí vícepráce, které na díle provedla a následně byly vyúčtovány fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 25. 7. 2021 (založeno na č.l. 217 spisu).

78. Doplněná svědecká výpověď svědka tituly před jménem jméno FO, technického dozoru žalobce, učiněná na jednání soudu dne 7. května 2025, na soud působila chaoticky a nepřehledně. Dle soudu celá výpověď svědka působila tak, že se celou záležitost snaží, co nejrychleji tzv. „odbýt“. Svědek jako by vypovídal ve spěchu. Po předložení položkového rozpočtu k tzv. prostavěným pracím (založeného na č.l. 206 – 212 spisu) se svědek vyjadřoval k jednotlivým položkám z velké části obecně a zkratkovitě. Obecně uváděl, že soupisy prací kontroloval, ale nepamatuje si, jestli zrovna tento. Dle soudu nebylo v kontextu doplněné svědecké výpovědi prokázáno, že svědek odsouhlasil právě předmětný soupis prací. U značné části položek uvedl, že vůbec neví, jestli se na místě dělaly. Pokud u nějakých položek uváděl, že některé práce se dělaly, svědek vůbec nepotvrdil, že by tyto práce provedla právě žalovaná, nevyjádřil se, jak byla uzavřená dohoda o ceně za tyto práce a v jakém množství jednotlivých položek byly práce provedeny. Dle této doplněné svědecké výpovědi vzal soud v potaz ze strany svědka potvrzenou položku č. hodnota označenou jako : “Retenční nádrž dle schválené nabídky“ za cenu ve výši 63.218 Kč. U této položky svědek vypověděl, že se určitě dělala. To, že byla dělána ze strany žalované společnosti má soud prokázáno z emailové komunikace ze dne 3. 2. 2021 (založeno na č.l. 88 spisu), dle které se podává, že žalobce poptává podmínky provedení retenční nádrže. Dále se z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne 15. 3. 2021 (založeno na č.l. 49 spisu) podává reakce žalované, kdy nabízí žalobci provedení plastové retenční nádrže včetně souvisejících prací za cenu 52.720 Kč včetně DPH. Stejně tak dle vyjádření právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 29. dubna 2024, je patrno, že žalobce považoval provedení retenční nádrže jako součást smlouvy o dílo a zároveň uvádí, že retenční nádrž byla, byť s prodlením ze strany žalované provedena.

79. Pokud jde o položkový rozpočet na vícepráce ze dne 31. 10. 2016 (založeno na č.l. 215 – 216 spisu), u tohoto soupisu si svědek nepomatoval, zda a jakým způsobem se na provedení těchto prací strany sporu dohodly. U tohoto soupisu prací svědek ani u jedné položky nepotvrdil, že byla dělána ze strany žalované společnosti.

80. Dle doplněné účastnické výpovědi jednatele žalované pana jméno FO na jednání soudu dne 7. května 2025 se podává, že tento odhal cenu za opravu včetně výměny prasklého skla na částku ve výši 5.000 Kč. Dále jednatel žalované potvrdil provedení veškerých prostavěných prací dle soupisu, které byly vyznačeny žlutě. Stejně tak účastník potvrdil provedení víceprací. Na provedení vypsaných vícepracích se domlouvali s žalobcem prostřednictvím emailu nebo ústně. Účastník dále uvedl, že veškeré uvedené dokončovací vícepráce byly provedeny před podpisem předávacího protokolu. Stavba se předávala kompletní včetně zařizovacích předmětů. Kromě dvou žalovaných faktur, žalobce veškeré práce žalované uhradil. Pokud jde o ceny jednotlivých prací, které nebyly v položkovém rozpočtu, tak ty byly stanoveny jako ceny obvyklé. Dopředu nebyly ceny odsouhlasené ze strany žalobce, což ale nedělal nikdy v průběhu provádění díla, když se dělali vícepráce. Dohodnuté vícepráce se nezapisovaly do stavebního deníku, zvyklost byla taková, že se pro urychlení celé věci vše domlouvalo ústně nebo prostřednictvím emailu. V průběhu stavby se to tak dělalo vždy u veškerých víceprací.

81. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

82. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

83. Soud spor účastníků projednal a rozhodl dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V rámci právního posouzení soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen (o.z.), neboť tento zákon byl účinný ke dni uzavření smlouvy o dílo ze dne 21.1.2019.

84. Podle § 556 odst. 1o.z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.

85. Podle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

86. Dle ust. § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

87. Podle ust. § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

88. Podle ust. § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

89. Podle ust. § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

90. Podle ust. § 1968 o.z dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

91. Podle ust. § 1975 o.z věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

92. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

93. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

94. Soud dospěl po právním posouzení skutkového stavu k závěrům následně odůvodněným.

95. Žalobou uplatněný nárok žalobce je třeba pro přehlednost rozdělit do dvou částí :

96. Nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané účastníky dle čl. 9 odst. 1 Smlouvy o dílo za prodlení zhotovitele (žalované) v délce 628 dní se splněním předmětu smlouvy v termínu od 30.1. do 31.10.2019, tj. jak je uvedeno v čl. 2 smlouvy o dílo, když nespornou skutečností mezi stranami (§120 odst. 3 o.s.ř.) bylo to, že dílo bylo zhotoveno a předáno až dne 20.7.2021 (namísto dne 31.10.2019).

97. Žalobce se na základě uzavřené smlouvy o dílo ze dne 21.1.2019 domáhá zaplacení částky v celkové výši 1.967.524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 1. 2022 do zaplacení z titulu nezaplacené smluvní pokuty za prodlení žalované s provedením předmětu díla. Soud shledal tento nárok žalobce důvodný pouze částečně, pokud jde o prodlení v délce 255 dní (255 dnů x 3 133 Kč = 798 915 Kč, srov. výrok I. rozhodnutí). Pokud jde o prodlení způsobené prováděním rekuperace v délce 373 dní (373 dnů x 3 133 Kč = 1 168 609 Kč, srov. výrok II.) soud neuznal odpovědnost žalované za tuto dobu prodlení a v této části žalobu zamítnul.

98. Na základě právního hodnocení závěru o skutkovém stavu věci, dospěl soud k závěru, že účastníci spolu dne 21. 1. 2019 uzavřeli smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o.z.

99. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu uzavřel žalobce jako fyzická osoba nepodnikatel s žalovaným jako zhotovitelem díla, který je podnikatelem v oboru stavebnictví, lze dojít k závěru, že v řešené věci se jednalo o smlouvu se spotřebitelem. Taková zjištěná skutečnost má následně vliv na použití zákonných ustanovení zohledňující postavení spotřebitele.

100. V rámci posouzení řešené věci bylo zásadní vyjádření žalované ze dne 29. května 2024. V rámci tohoto vyjádření žalovaná přiznává odpovědnost za dílčí část prodlení v délce trvání 182 dnů ( 182 dnů x 3.133 Kč= 570 206 Kč), což je tedy nárok vyčíslený v návaznosti na výši smluvní pokuty (3.133,- Kč denně) v částce 570.206,- Kč. V této výši tedy lze považovat nárok žalobce za nesporný.

101. Žalovaná tak přiznává částečné prodlení s dokončením stavby s tím, že zcela popírá odpovědnost za prodlení za následující období a to dobu prodlení zaviněnou žalobcem s odkazem na zápisy ve stavebním deníku, tj. 73 dnů dobu provádění rekuperace (30. 9. 2019 – 7. 10. 2020), tj. 373 dnů tj. celkem tak žalovaná rozporuje prodlení v délce 446 dnů.

102. Pokud jde o prodlení v délce 73 dnů, za které se žalovaná necítí být odpovědna z důvodu klimatických či jiných žalovanou nezaviněných důvodů, tyto konktrétně vypisuje ve vyjádření ze dne 29. května 2024 a odkazuje na k důkazu provedené zápisy ve stavebním deníku. Žalovaná tedy k prokázání svých tvrzení o jednotlivých dobách prodlení, za které nemá nést odpovědnost předložila jako důkaz stavební deník. Pomine – li soud skutečnost, že jednotlivé zápisy ve stavebním deníku jsou zcela nečitelné a v rámci soudního jednání 26. 6. 2024 je jednatel žalované musel soudu předčítat, aby bylo vůbec zjistitelné, co je jejich obsahem, jednotlivé zápisy ve stavebním deníku nejsou nijak písemně ze strany žalobce či jeho technického dozoru na stavbě podepsány, či jinak potvrzeny.

103. Dle smlouvy o dílo si v čl. 8 strany ujednaly, že zápisy do stavebního deníku musí být oběma smluvními stranami potvrzeny. Žalovaný v pozici podnikatele, který znění smlouvy o dílo ze své praxe znal, neboť se jednalo o jeho návrh smlouvy, jak sám jednatel žalované společnosti v rámci účastnické smlouvy potvrdil, si měl být daného ustanovení čl. 8 smlouvy o dílo vědom a v případě, že by činil do stavebního deníku záznamy, mající vliv na rozsah díla, či termín dokončení, měl ve vlastním zájmu požadovat potvrzení jednotlivých zápisů ze strany žalobce. Navíc ze strany žalované společnosti předložený stavební deník měl možnost prohlédnout i technický dozor investora, pan tituly před jménem jméno FO v rámci svědecké výpovědi na jednání soudu dne 14. října 2024, který taktéž uváděné zápisy ze stavebního deníku nepotvrdil. Dokonce uváděl, že stavební deník na stavbě snad ani neviděl. Námitky žalované vychází pouze z těchto jednostranných zápisů ve stavebním deníku. Svědek tituly před jménem jméno FO potvrdil pouze podpis v úvodu stavebního deníku a identifikoval jediný jeho podpis, a to na zápisu stavebního deníku číslo listu 044242 ze dne 5.2.2019. Za toto období však žalovaná prodlení bez jejího zavinění netvrdí, jednotlivé prodlení byly prokazovány na základě pozdějších zápisů ze stavebního deníku, které už potvrzeny nebyly. Pokud žalovaná nepředložila jiné důkazy, než uvedené jednostranné zápisy ze stavebního deníku, dospěl soud k závěru, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně prodlení dalších za 73 dnů. Žalobcův nárok vyčíslený v návaznosti na výši smluvní pokuty (3.133,- Kč denně) v částce 228.709,- Kč, shledal soud důvodným (srov. výrok I. rozhodnutí soudu, uznaná částka 570.206,- Kč + 228 709 Kč = 798.915 Kč).

104. Pokud jde o posouzení odpovědnosti za prodlení za dobu provádění rekuperace (30. 9. 2019 – 7. 10. 2020), tj. za 373 dnů, jak již bylo uvedeno, soud nárok žalobce v této části nepřiznal, neboť jej neshledal důvodným.

105. Mezi účastníky byl v řízení sporný výklad předmětu díla dle článku 1. této smlouvy o dílo, když bylo ujednáno, a to v doslovné formulaci, že „předmětem smlouvy je provedení rekonstrukce a dostavby rodinného domu adresa rozsahu a cenách – viz. položkový rozpočet č. Anonymizováno/Anonymizováno, který je nedílnou součástí této smlouvy, a dle projektové dokumentace předané objednatelem zhotoviteli.“ Žalovaný namítal, že se zavázal provést dílo jen v rozsahu položek prací přesně uvedených v položkovém rozpočtu. Co tedy není v položkovém rozpočtu, není součástí ujednání díla podle této smlouvy o dílo. Uvedené žalovaná rozporovala proto, že součástí projektové dokumentace je mnoho dalších částí stavby, které nejsou v položkovém rozpočtu či byly v položkovém rozpočtu uvedeny ve smyslu pouze ceny orientační k žádosti objednatele (žalobce) tak, aby měl povědomí o celkové finanční nákladnosti stavby. Na druhé straně žalobce považoval vymezení předmětu smlouvy za zcela zřejmý a to takový, že dílo má být provedeno tak jak je uvedeno v obou dokumentech, tj. v položkovém rozpočtu a dle projektové dokumentace. Vzhledem k tomu, že soud v této fázi posuzuje odpovědnost za prodlení s provedením rekuperace, je nutné posoudit, zda žalovaná se smluvně zavázala rekuperaci pro žalobce zhotovit v rámci předmětu díla (termín plnění je vázán na zhotovení předmětu smlouvy čl. 2 smlouvy o dílo, k čemuž se žalovaná společnost zavázala).

106. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že rekuperace byla součástí projektové dokumentace. Žalobce k tomu doložil, že asi půl roku před samotným uzavřením smlouvy o dílo podává žádost o podporu tzv. adresa úsporám, kde součástí žádosti je i rekuperační jednotka v budově. Žalovaná společnost však vyloučila, že rekuperace byla součástí položkového rozpočtu. Žalovaná společnost uvedla, že položkový rozpočet výslovně uvádí, že neobsahuje náklady na technické zabezpečení budov. Pod tento termín dle žalované spadá i vzduchotechnika. To, že pod technické zabezpečení budov spadá i vzduchotechnika, potvrdil i svědek technický dozor investora tituly před jménem jméno FO.

107. Soud provedl posouzení důkazů dle zákonných výkladových pravidel, kdy dle ust. §556 odst. 1 věty první o.z. nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího – u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) [srov. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek III (§ 419-654). Praha: Leges, 2014, s. 594 a 595, nebo Handlar, J. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. vydání. adresa. Beck, 2014, s. 1989]. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje, aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Při zjišťování tohoto úmyslu je pak třeba vycházet také z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016).

108. Soud po shrnutí výkladových pravidel [§ 556 a § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“)] a relevantní judikatury, vycházel z toho, že právnímu jednání předchází předsmluvní emailová komunikace mezi účastníky v období od května 2018 do ledna 2019. Dle uvedené emailové komunikace mezi účastníky provedené k důkazu a založené na č.l. 153 až 155 spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 26.5.2018 (na č.l. 155) oslovuje žalovanou společnost, zda by nacenila poslaný výkaz výměr. Následně sama žalovaná emailem ze dne 26.5.2018 vyžaduje, kromě slepého rozpočtu i zaslání projektové dokumentace. Dle emailu ze dne 14.8.2018 obdržel žalobce od žalované kalkulaci rekonstrukce, a nabídku výplní otvorů od další společnosti. Dle emailu ze dne 1.1.2019, tj. před zahájením stavby, obdržel žalobce od žalovaného detailnější projektovou dokumentaci i s plánem stavby. Z předsmluvní komunikace tedy nelze zcela zřejmě určit, k jakým pracím se na rekonstrukci přímo zavázal žalovaný, resp. jaký byl její úmysl známy protistraně v době sjednávání smlouvy o dílo. Pokud jde o následné chování stran v průběhu smluvního vztahu, tady strana žalovaná předložila řadu emailů, které svědčí o tom, že žalobce si určité části díla sjednával formou vlastních subdodávek.

109. Jednalo se o venkovní žaluzie Lomax (srov e-mail ze dne 27. 4. 2020, na č.l. 47 spisu a e-mail ze dne 12. 5. 2020, na č.l. 47 spisu), jejichž umístění bylo závislé na technickém provedení ze strany žalované společnosti (tzv. izolace překladu). Z emailu ze dne 24. 6. 2020 (založeno na č.l. 47 p.v. spisu) je patrno, že žalobce si vlastní subdodávkou řeší i dveře, u čehož žalovaný zajišťoval také stavební připravenost. Dále žalobce realizoval elektrickou přípojku za stavební součinnosti žalované (email ze dne 11. 3. 2020, založeno na č.l. 48 p.v. spisu).

110. Dle e-mailu ze dne 30. 9. 2019 (založeno na č.l. 49 p.v. spisu), tj. měsíc před sjednaným termínem dokončení prací, se podává, že žalobce sděluje jednateli žalované panu jméno FO a zároveň svému technickému dozoru na stavbě panu jméno FO, že chce v domě instalovat rekuperaci. Žalobce doslova uvádí, že „zjišťoval víc informací o rekuperaci a chce ji instalovat“. Dále doslova žalobce uvádí, že od dvou firem si potvrdil technickou proveditelnost rekuperace u rekonstrukcí. Zároveň sděluje technickému dozoru, že nechává vypracovat projekt na vzduchotechniku. Přímo žalované žalobce posílá odkaz na firmu, která jí bude provádět a to Anonymizováno právnická osoba tomu žalobce žádá žalovanou o připravenost stavby k tomuto účelu, k podrobnostem odkazuje žalovanou společnost na webový odkaz. Dle e-mailu ze dne 22. 6. 2020 (založeno na č.l. 50 spisu) se žalobce obrací opět ohledně rekuperace na zhotovitele rekuperace a řeší její umístění tak, aby mohl kontaktovat elektrikáře. Email posílá i jednateli žalované společnosti panu jméno FO.

111. Dle uvedených provedených důkazů, a to na základě emailové komunikace, svědecké výpovědi a účastnické výpovědi jednatele žalované, které spolu zcela korespondovali, soud došel k závěru, že určité subdodávky prací si zajišťoval sám žalobce, a to oproti tvrzení, že veškeré rekonstrukce a dostavba bude provedena kompletně ze strany žalované společnosti. Proč zadával jednotlivé subdodávky, žalobce nevysvětlil. Vlastní účastnickou výpověď žalobce nenavrhoval.

112. Na základě uvedeného, pokud jde o prodlení s provedením rekuperace, soud jednak vycházel z prokázaného tvrzení, že mezi stranami byla určitá dohoda, že jednotlivé subdodávky si zajistí žalobce sám (viz. výše). To, že si žalobce zajišťuje provedení rekuperace sám vychází z uvedených emailů, zejména pak z emailu ze dne 30.9.2019. Dále, že rekuperace nebyla předmětem díla, ke kterému se žalobce zavázal pak vyplynula dle svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO. Pokud jde o svědeckou výpověď tituly před jménem jméno FO, jedná se o technický dozor investora tj. žalobce. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti tohoto svědka, tento svědek byl smluvně zavázán k žalobci. Navíc se jednalo o rodinného známého žalobce. Tento svědek si vzpomínal spontánně na všechny okolnosti kolem rekuperace, potvrdil, že rekuperaci žalobce požadoval až ke konci díla (což je souladné i s emailovou komunikací, kterou předložila strana žalovaná). Pokud žalovaný přišel s tím, že vyžaduje provedení rekuperace formou subdodávky od jiné společnosti měsíc před sjednaným termínem dokončení prací a z tohoto důvodu byly práce na díle přerušeny až do 7.10.2020, žalovaný není odpovědný za prodlení za uvedené dny, kdy byla v domě řešena rekuperace.

113. Na základě shora uvedeného proto soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byl na základě smlouvy o dílo sjednán termín dokončení díla do 31. 10. 2019; změna termínu dokončení díla nebyla mezi účastníky sjednána. Žalovaná dokončila a předala dílo žalobci dne 20. 7. 2021, přičemž pokud jde o prodlení v délce 255 dnů v řízení nebylo prokázáno, že by prodlení s dokončením a předáním díla bylo způsobeno požadavky žalobce na vícepráce či z jiných důvodů, za nichž by nenesla odpovědnost žalovaná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaný se v důsledku vlastního pochybení dostal do prodlení s prováděním a dokončením díla, a to v délce 255 dnů. Žalobci proto v souladu s § 2048 odst. 1 o.z. a dle čl. 9 odst. 1 smlouvy o dílo vznikl za toto období nárok vůči žalované z titulu smluvní pokuty.

114. Žalovaná namítala, že sjednaná smluvní pokuta odporuje dobrými mravům a je proto absolutně neplatná, a to s ohledem na míru účasti žalobce na prodlení a následné práce žalovaného v době pandemie covid 19. Pokud by však soud neposoudil smluvní pokutu jako absolutně neplatnou, navrhovala žalovaná její moderaci na 0,1 % denně, a to ze stejných, uvedených důvodů je sjednaná smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká a tedy likvidační. V průběh řízení, žalovaná rovněž podotkla na změnu rozhodovací praxe ohledně otázky přiměřenosti smluvní pokuty dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2012. Bez toho, aniž by soud prvního stupně polemizoval se závěry vyslovenými v uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu, má za to, že tyto nelze aplikovat na danou kauzu. Řízení této v této věci bylo zahájeno již dne 22. 4. 2022, tedy před tím, než Nejvyšší soud rozhodl shora citovaným rozhodnutím. Ačkoliv si je tedy soud vědom shora citovaného rozhodnutí, v dané věci se z důvodu výše uvedených rozhodl jej na daný vztah neaplikovat.

115. Námitku žalovaného stran absolutní neplatnosti smluvní pokuty z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy poté soud hodnotil jako zcela nedůvodnou. Ohledně vlivu nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty na (ne)platnost ujednání o smluvní pokutě dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 5377/2017, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace.

116. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dále konstatoval, že snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je výsledkem určitého procesu rozhodování, jenž probíhá ve třech fázích. Nejdříve musí soud vyřešit, zda sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví, takže závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní (čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta). Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední třetí etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

117. V posuzovaném případě byla smluvní pokuta sjednána za prodlení žalované s provedením díla v termínu do 31. 10. 2019, žalovaná byla povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH, za každý i započatý den prodlení.

118. Žalovaná neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy spatřovala s ohledem na míru účasti žalobce na prodlení a následné práce žalovaného v době pandemie covid 19. Odhlédneme-li, že smlouva o dílo byla připravena samotnou žalovanou v postavení podnikatele, okolnosti, pro které by ujednání o smluvní pokutě bylo možno hodnotit jako neplatné ve smyslu ustanovení § 588 o. z., nevyplývají ani z obsahu spisu. Znění smlouvy navrhnula žalovaná jako podnikatelský subjekt, samotnou povinnost dokončit a předat dílo do 31.10.2019 navrhla sama žalovaná i se zajištěním jejího splnění smluvní pokutou. V rámci účastnické výpovědi jednatel žalované výslovně uvedl, že za 10 měsíců bylo dílo proveditelné. Dále svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že pandemie covid 19 takový vliv na prodlení mít nemohla. Žalovaná k prokázání tohoto tvrzení jiné důkazy nenavrhla. Pokud jde o zohlednění míry účasti žalobce na prodlení, soud dospěl dle výše uvedeného odůvodnění, že žalovaná je odpovědná za prodlení s provedením díla v délce 255 dnů, což je doba téměř jednou tak přesahující dobu, ve které se žalovaná zavázala dílo provést. Doba, ve které žalobce legitimně očekával dokončení díla se tak objektivně zdvojnásobila. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta má působit motivačně k zhotovení díla ve sjednaném termínu, shledal soud ujednání o smluvní pokutě platným a dospěl k závěru, že předpoklady pro moderaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 o. z. zde dány nejsou.

119. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 798.915 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu dne 5. 1. 2022 (tak jak požadoval žalobce), je povinna žalobci uhradit rovněž i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

120. Vzhledem k tomu, že žalovaný není odpovědný za prodlení za dny, kdy byla v domě řešena rekuperace, soud žalobní návrh ve zbývající části zamítnul včetně požadovaných úroků z prodlení – srov. výrok II. tohoto rozhodnutí.

121. Uplatněný nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty sjednané účastníky dle čl. 9 odst. 4 smlouvy o dílo za prodlení zhotovitele při nedodržení sjednaného termínu s odstraněním vad a nedodělků ve výši 500 Kč za každou vadu a den, posoudil soud následovně. Žalobce požaduje uhrazení smluvní pokuty za období od 1.9.2021 do 8.2.2024 a to ve výši 445.500 Kč s příslušenstvím a to zákonného úroku z prodlení.

122. Dle čl. 9 odst. 4 smlouvy o dílo si účastníci ujednali, že zhotovitel je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu za odstranění vad a nedodělků a záručních oprav při nedodržení sjednaných termínů ve výši 500 Kč za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je dle čl. 9 odst. 5 této smlouvy splatná do 15 dnů ode dne výzvy k jejímu uhrazení.

123. K prokázání předání díla byl k důkazu proveden Zápis z předání a převzetí prací ze dne 20. 7. 2021. Nedílnou přílohu č. hodnota tohoto zápisu tvoří soupis vad a nedodělků.

124. V řízení bylo mezi účastníky nesporné (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.), že v rámci provádění výše uvedeného díla došlo žalovanou k poškození zasklení střešního okna na domě žalobce. Tato skutečnost byla smluvními stranami v rámci tohoto zápisu o předání zaznamenána. Zhotovitel (žalovaná) se zavázal k odstranění této závady ve lhůtě nejpozději do 30. 8. 2021, což bylo stvrzeno jeho podpisem, jak v rámci samotného zápisu o předání, tak také zvlášť pod specifikací vad díla. Jednatel žalované společnosti si byl své uvedené povinnosti k odstranění vady vědom, dle vlastního vyjádření k ní nepřistoupit, z důvodu, že žalobce mu odmítal uhradit faktury za provedenou práci. Dle soudu uvedený důvod ze strany žalované jistě nezprošťuje žalovanou společnost splnit závazek odstranění jí způsobené (a uznané) vady. Vzhledem k tomu, že jiný relevantní důvod žalovaná ke zproštění se odpovědnosti za nesplnění této povinnosti soudu neuvedla, uznal soud nárok žalobce na uhrazení této smluvní pokuty za důvodný. Nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobci vznikl, neboť žalovaná porušila smluvní pokutou utvrzenou smluvní povinnost a dostala se do prodlení s opravou vady díla ve sjednaném terminu.

125. I v tomto případě žalovaná v soudním řízení navrhl moderaci této smluvní pokuty s odkazem na její nepřiměřenost. Soud proto ve smyslu § 2051 občanského zákoníku ve spojení se shora citovaným výkladem posoudil povahu smluvní pokuty a dospěl k závěru, že smluvní pokuta měla v daném případě sankční charakter. Jako významné okolnosti pro moderaci smluvní pokuty pak soud zohlednil, že žádná škoda žalobci porušením zajištěné smluvní povinnosti nevznikla, nebylo tvrzeno ani zjištěno dotčení jiného jeho zájmu, naopak bylo zjištěno, že se jedná o vadu díla vzhledem k celku zcela marginální. Sám právní zástupce žalobce na jednání soudu dne 8. ledna 2025 definoval tuto vadu jako „prasklina ve skle“ na střešním oknu v domě žalobce. Prasklina je dlouhá cca 30 cm. Je opticky viditelná. Vadí esteticky. Do domu nezatéká, nedochází k průchodu vzduchu. Vada nijak dům žalobce neohrožuje, nezpůsobuje další škody. Vada nebrání řádnému užívání díla.

126. Současně soud posuzoval význam a hodnotu zajišťované povinnosti k poměru všech povinností žalované plynoucích z předmětné smlouvy o dílo. Soud vlastní úvahou (ust. § 136 o.s.ř.) vyhodnotil cenu případné opravy této vady maximální částkou 20.000 Kč a to s ohledem k charakteru zjištěné vady, která je toliko estetická nemá vliv na funkci stavby, nijak ji neohrožuje, další škody žalobci nezpůsobuje a v žádné případě nebrání řádnému užívání díla. Jednalo se tedy o zcela dílčí povinnost, oproti celkové ceně díla 3 133.238 Kč bez DPH jde o zcela marginální částku.

127. Proto soud dospěl k závěru, že je namístě žalobcem uplatněnou smluvní pokutu snížit, a to zcela podstatným způsobem. Za přiměřenou částku přitom přichází v úvahu částka vypočtená jako 0,1 % denně z částky 20 000 Kč, tedy stanovené ceny soudem za opravu. Při délce prodlení 891 dní činí výše smluvní pokuty 17 820 Kč. Proto soud uložil žalované na smluvní pokutě právě tuto částku žalobci zaplatit. Současně i z této částky přiznal žalobci požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, srov. výrok III. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající části soud dle výroku IV. z důvodu moderace smluvní pokuty žalobu zamítnul včetně zákonného úroku z prodlení jako nedůvodnou.

128. Ohledně posouzení dvou vzájemných návrhů ze strany žalované, soud dospěl po provedeném dokazování, které podrobil právnímu posouzení, k následujícím závěrům.

129. Pokud jde o posouzení oprávněnosti tzv. prvního vzájemného návrhu žalované ohledně požadavku na úhradu dlužných faktur v celkové částce 365 887 Kč s příslušenstvím, žalovaná ani po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. oprávněnost svého nároku z převážné části neprokázala. Z převážné části nebylo prokázáno provedení jednotlivých prací ze strany žalované společnosti jako zhotovitele. Nebylo prokázáno, na základě čeho byly tyto práce provedeny. Pouhé doložení dvou daňových dokladů a to faktury č. hodnota ze dne 21.7.2021 vystavené na částku ve výši 334 637 Kč za prostavěnost na díle a daňový doklad – faktura č. hodnota vystavené dne 25.7.2021 na částku ve výši 31 250 Kč za vícepráce, oprávněnost nároku doložit nemohou. V řízení nebylo prokázáno, že by jednotlivé soupisy provedených prací byly schváleny ze strany žalobce či jeho technického dozoru.

130. Pokud jde o hodnocení doplněné svědecké výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, technického dozoru žalobce, k prokázání nároku žalované strany ze vzájemného návrhu, k tomu soud odkazuje výše k odůvodnění v části hodnocení důkazů. Dle soudu nebylo v kontextu doplněné svědecké výpovědi prokázáno, že svědek odsouhlasil právě předmětný soupis prací. Doplněná svědecká výpověď neprokázala, že by tyto práce provedla právě žalovaná, jak byla uzavřená dohoda o ceně za tyto práce a v jakém množství jednotlivých položek byly práce provedeny.

131. Nárok na uhrazení víceprací v částce ve výši 31 250 Kč žalovaná žádným navrženým důkazem neprokázala. U uplatněných víceprací si svědek jméno FO nepamatoval, zda a jakým způsobem se na provedení těchto prací strany sporu dohodly. U tohoto soupisu víceprací svědek ani u jedné položky nepotvrdil, že byla dělána ze strany žalované společnosti.

132. Pokud jde o provedené práce na díle soud žalované přiznal nárok na zaplacení položky č. hodnota soupisu prostavěnosti označenou jako : “Retenční nádrž dle schválené nabídky“ za cenu ve výši 63.218 Kč. U této položky svědek tituly před jménem jméno FO vypověděl, že se určitě dělala. K tomu má soud prokázáno, že se ze strany žalované společnosti retenční nádrž pro žalovaného dělala, z emailové komunikace ze dne 3. 2. 2021 (založeno na č.l. 88 spisu), dle které se podává, že žalobce poptává podmínky provedení retenční nádrže. Dále se z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne 15. 3. 2021 (založeno na č.l. 49 spisu) podává reakce žalované, kdy nabízí žalobci provedení plastové retenční nádrže včetně souvisejících prací za cenu 52.720 Kč včetně DPH. Stejně tak dle vyjádření právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 29. dubna 2024, žalobce považoval provedení retenční nádrže jako součást smlouvy o dílo a zároveň uvádí, že retenční nádrž byla, byť s prodlením ze strany žalované provedena. Soud tedy dle výroku V. tohoto rozhodnutí, přiznal žalované vůči žalobci právo na zaplacení částky ve výši 63.218 Kč za prokázané provedení retenční nádrže. Současně i z této částky přiznal žalobci požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku.

133. Z hlediska splatnosti ceny díla byl podle soudu rozhodující okamžik převzetí díla, resp. podepsání předávacího protokolu. Podle soudu nelze akceptovat výklad, podle kterého by jakákoliv vada měla mít za následek, že k dokončení díla nedošlo tak jak interpretuje čl. 3 smlouvy o dílo žalobce. Totéž platí i pro uplatnění zádržného s odkazem na čl. 5 smlouvy o dílo.

134. Vzhledem k tomu, že ve zbývající části tohoto nároku žalovaná neunesla důkazní břemeno, byl tento vzájemný návrh žalované částečně zamítnut včetně zákonného úroku z prodlení dle výroku VII. tohoto rozhodnutí.

135. Druhý vzájemný návrh žalované ohledně přiznání nároku na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur, který žalovaná odvozuje od čl. 9 odst. 2 smlouvy o dílo a činní 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, soud shledal částečně důvodným s ohledem na shora uvedený závěr, že žalobce je v prodlení s hrazením ceny za provedenou retenční nádrž. Žalobce se dostal do prodlení s úhradou ceny díla v části provedení retenční nádrže, která byla za strany žalované zhotovena v rámci předmětu díla, soud tak výrokem VI. tohoto rozhodnutí, přiznal žalované toliko smluvní pokutu za prodlení s úhradou ceny za provedení retenční nádrže (smluvní úrok ve výši 0,1% denně od 28.7.2021 do 31.12.2023 z částky 63 218 Kč). I u této částky soud přiznal žalované požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku.

136. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve zbývající části (kromě retenční nádrže) neunesla primárně důkazní břemeno, pokud jde o nárok na úhradu prostavěnosti a víceprací, byl i nárok na smluvní pokutu z neuhrazení těchto částek v části uvedené ve výroku VIII. včetně úroku z prodlení zamítnut.

137. Výrokem IX. bylo rozhodnuto ohledně nákladů řízení, pokud jde o samotný žalobní návrh žalobce. Soud proto uvedeným výrokem rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení dopadajících na věc uplatněnou žalobou tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení o podané žalobě úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 103 342,47 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalobce v rozsahu 35 %). Náklady řízení žalované konkrétně sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží (i) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 413 024 Kč sestávající z částky 17 980 Kč za každý z patnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a polovinu úkonu za účast u vyhlášení rozhodnutí ve výši 8 990 Kč a to : příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě 14.10.2022, soudní jednání ze dne 14.6.2023, soudní jednání ze dne 29.4.2024, doplnění skutkových tvrzení ze dne 29.5.2024, soudní jednání ze dne 26.6.2024 přesahující dvě hodiny (2 úkony právní služby), soudní jednání ze dne 14.10.2024, vyjádření ze dne 8.1.2025, soudní jednání ze dne 8.1.2025, doplnění skutkových tvrzení ze dne 27.1.2025, soudní jednání ze dne 26.3.2025, soudní jednání 7.5.2025, sepis závěrečného návrhu ze dne 18.6.2025, soudní jednání ze dne 18.6.2025, a účast na vyhlášení rozhodnutí dne 23.6.2025 v rozsahu ½ úkonu právní služby, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a osmi po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.., a to vše včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 284 690 Kč ve výši 59 784,90 Kč. Vzhledem k rozdílu úspěchu náleží žalované náhrada nákladů v celkové výši 103 342,47 Kč (30% z celkových nákladů ve výši 344 474,90 Kč).

138. Soud dále výrokem X. rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení dopadajících na věc uplatněnou vzájemným návrhem žalované na zaplacení částky ve výši 690 272,52 Kč z titulu dlužné prostavěnosti a neuhrazených vícenákladů včetně smluvní pokuty tak, že žalobci, jež byl v řízení o tomto nároku úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 151 174,98 Kč, přičemž tato částka představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalované v rozsahu 17 %). Náklady řízení konkrétně sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží (i) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) částečně z tarifní hodnoty ve výši 690 272,52 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a jeden ½ úkonu za účast na vyhlášení rozhodnutí (§11 odst.2 a.t.) ve výši 5 550 Kč (tj. příprava a převzetí zastoupení; podání ze dne 5.6.2023,účast na soudním jednání dne 14.6.2023, účast na soudním jednání dne 29.4.2024, podání ze dne 28.5.2024, účast na soudním jednání ze dne 26.6.2024 přesahující 2 hodiny (2 úkony právní služby), písemné podání ze dne 23. září 2024, účast u soudního jednání ze dne 14.října 2024, písemné podání ze dne 30. prosince 2024, účast na soudním jednání dne 8. ledna 2025, písemné podání ze dne 27. února 2025, účast na soudním jednání dne 26. března 2025, účast na soudním jednání dne 7. května 2025, sepis závěrečného návrhu dne 11.2025, účast na soudním jednání dne 18. června 2025, účast na vyhlášení rozhodnutí dne 23. černa 2025), včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a sedmi po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a to vše včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 189 300 Kč ve výši 39 753 Kč. Vzhledem k rozdílu úspěchu náleží žalobci náhrada nákladů v celkové výši 151 174,98 Kč (66 % z celkových nákladů ve výši 229 053 Kč). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.