19 C 113/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 50.760 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16.200 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 34.560 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 15.099,12 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 5.080,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27.980,51 Kč od 7. 12. 2019 do 14. 5. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.780,51 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 7.001,61 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 2.359,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.658,36 Kč od 7. 12. 2019 do 14.5.2020, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 27.980,51 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.658,36 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 50.760 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o půjčce číslo na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 20.720 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 840 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 11.800 Kč.

2. Žalovaný dále dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce číslo na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 23.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 17.020 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 690 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 26.180 Kč.

3. S účinností ke dni datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Dne datum byla mezi společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 28.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.920 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 5.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 11.200 Kč, tj. celkem 20.720 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 840 Kč.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne datum vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a je zaměstnán jako tatér. Měsíční příjem žalovaného v době žádosti o půjčku činil 24.800 Kč. Výdaje žalovaného měly představovat 13.160 Kč, z toho 4.000 Kč na nájem, 4.000 Kč na výdaje domácnosti, 240 Kč na další splátky dluhů 4 560 a ostatní výdaje ve výši 600 Kč. Z karty vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy a výplatními páskami.

8. Dne datum byla mezi společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 23.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.220 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výš 4.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.200 Kč, tj. celkem 17.020 Kč, v 58 týdenních splátkách ve výši 690 Kč.

9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o půjčce byla dne datum vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a je zaměstnán jako tatér. Měsíční příjem žalovaného v době žádosti o půjčku činil 30.000 Kč a další příjmy ve výši 6 000 Kč. Výdaje žalovaného měly představovat 13.800 Kč, z toho 5.000 Kč na nájem, 5.000 Kč na výdaje domácnosti, 1.800 Kč na další splátky dluhů a ostatní výdaje ve výši 2000 Kč. Z karty vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem ověřeny předložením nájemní smlouvy a výplatními páskami.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne datum.

11. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu ve lhůtě do datum. Upomínka byla odeslána dne datum.

12. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

17. Z doložených zákaznických karet vyplývá, že informace o příjmech a výdajích žalovaného byly ověřovány pouze z jeho občanského průkazu a z jeho pracovní smlouvy. Tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s příjmy a výdaji žalovaného. I přesto byly zápůjčky žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do hodnocení klienta sepsala pouze formálně, aniž by se zabývala prověřením konkrétních výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet.

18. Právní předchůdce žalobkyně tedy nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“.

19. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému půjčky rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

20. Soud proto uzavřel, že smlouva o půjčce číslo i smlouva o půjčce číslo byly od počátku neplatné a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o půjčce číslo uhradil 11.800 Kč, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 16.200 Kč. Na dluh ze smlouvy o půjčce číslo uhradil žalovaný 26.180 Kč, žalobkyně proto nemá nárok na vrácení žádného plnění.

21. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat předžalobní upomínku ze dne datum, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy půjčce číslo číslo ve lhůtě do datum. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem datum ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb.

22. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

23. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.