19 C 27/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce, narozená dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem: Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem: Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozený dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem: Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D 2. Jméno advokáta E, narozený dne Datum narození advokáta E bytem Adresa advokáta E zastoupený advokátem: Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F 3. Jméno advokáta G, narozená dne Datum narození advokáta G bytem Adresa advokáta G zastoupená advokátem: Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H o určení vlastnictví I. Žaloba, na základě které se žalobci a) b) domáhají, aby bylo určeno, že jsou spoluvlastníky, každý id. 1/2 pozemku, parcelní číslo: Anonymizováno, obec: adresa, k.ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada, který vznikl dle geometrického plánu pro rozdělení, číslo plánu Anonymizováno tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, adresa ze dne 29.3.2011 pod číslem Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa dne 19.4.2011 pod č.j. Anonymizováno a odsouhlasený Úřadem městské části města adresa, Stavebním úřad pod č.j. č. účtu/datum, a to oddělením od části původní parcely pozemek parc. č. Anonymizováno obec: adresa, LV Anonymizováno, k.ú. adresa, výměra 831 m2, druh pozemku: zahrada. Vše vedeno v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává právnická osoba pro Anonymizováno adresa, se zamítá. II. Žalobci a) b) jsou povinni uhradit společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení žalovaným právnická osoba., ve výši 92 236 Kč a to do 3 dní od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných právnická osoba.

1. Předmětem řízení je návrh žalobců a) a b) na určení vlastnického práva, a to k pozemku parc. č.: Anonymizováno obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada. Tento pozemek vznikl dle geometrického plánu pro rozdělení, číslo plánu Anonymizováno, zpracovaným tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, adresa ze dne 29.3.2011 pod číslem Anonymizováno, Anonymizováno pracoviště adresa dne 19. 4. 2011 pod č.j. Anonymizováno a odsouhlasený Úřadem městské části města adresa, Stavebním úřad pod č.j. č. účtu/Anonymizováno ze dne 19. 5. 2011, a to oddělením od části původní parcely pozemku parc. č. Anonymizováno: adresa, LV Anonymizováno, k. ú. adresa, výměra 831 m2, druh pozemku: zahrada (dále jen „předmětný pozemek“).

2. Žalobci a) a b) uvedli, že jsou spoluvlastníky a to id. ½ předmětného pozemku.

3. Žalobci své vlastnické právo odvozuji od nabývacích titulů a to listiny označené jako „Dohoda“ ze dne 20. 10. 1975, dále od listiny, kterou označují jako potvrzená dohoda ze dne 12. 10. 1980, dle které měli právní předchůdci žalovaných – manželé jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, jméno FO, nar. datum a manželé jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, převést předmětný pozemek do soukromého vlastnictví manželů jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, právních předchůdců žalobců. Od té doby je předmětný pozemek oplocen a vždy výhradně užíván žalobci a) a b) nebo jejich právními předchůdci. Tento stav je také potvrzen znaleckým posudek pro ocenění nemovitosti – OD na adresa ze dne 20. 12. 1979.

4. Od té doby, dle žalobců a) a b), existuje rozpor mezi právním stavem skutečným a zapsaným ve veřejném seznamu tykající se předmětného pozemku.

5. Dále uvedli, že žalobci a) a b) a jejich právní předchůdci byli poctivými držiteli, tzn. že drželi předmětný pozemek v dobré víře a měli z přesvědčivého důvodu za to, že jim náleží právo, které vykonávali. Žalobci a) a b) byli a jsou přesvědčeni o vlastnictví předmětného pozemku, které se projevovalo v udržování hospodaření daného oploceného předmětného pozemku. V tomto přesvědčení je utvrzovala pasivita žalovaných. Žalobci a) a b) vykonávali držbu pravou, neboť nezískali držený předmětný pozemek násilím, prostřednictvím lsti nebo výprosy. Tato tržba se navíc zakládá na postačujícím právním důvodu. Žalobci a) a b) měli totiž zato, že předmětný pozemek je v jejich výlučném vlastnictví na základě uzavřené dohody ze dne 20. 10. 1975 a dále potvrzené dohodou ze dne 12. 10. 1980.

6. Žalobci a) a b) drželi předmětný pozemek nepřerušeně, a to minimálně od 19. 8. 1993 do současnosti. Žalobci a) a b) se tak stali výlučnými vlastníky již dnem 20.8.2003 z titulu vydržení. Vedle toho žalobci namítli nabytí vlastnického práva na základě mimořádného vydržení.

7. V souvisejícím řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, je řešen návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi stejnými účastníky. Předmětem zrušení a vypořádání v uvedeném řízení sp. zn. spisová značka jsou nemovitosti účastníků v podílovém spoluvlastnictví a to: - pozemek parc. č. Anonymizováno/1 o výměře 788 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům právnická osoba, - pozemek parc. č. Anonymizováno Anonymizováno 2 o výměře 32 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, - pozemek parc. č. Anonymizováno/1 o výměře 831 m2 – zahrada, a to vše v obci adresa, katastrální území adresa, vše zapsáno na výše uvedeném LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno pracoviště adresa. Výše spoluvlastnických podílů účastníků řízení je následující: - Jméno žalované – podíl o velikosti 5/12 z celku, - Jméno advokáta E – podíl o velikosti 1/6 z celku, - Jméno advokáta G – podíl o velikosti 1/6 z celku, - Jméno žalobce – podíl o velikosti 1/8 z celku, - Jméno advokáta B – podíl o velikosti 1/8 z celku. Nabývací tituly k předmětným nemovitostem účastníků jsou následující: - Jméno žalované – částečně smlouvou darovací ze dne 13. 3. 2004 a částečně v rámci dědictví dne 14. 6. 2021 po jméno FO (usnesení č.j. Anonymizováno, - Jméno advokáta E – v rámci dědictví dne 14. 6. 2021 po jméno FO (usnesení č.j. Anonymizováno), - Jméno advokáta G – v rámci dědictví dne 14. 6. 2021 po jméno FO (usnesení č.j. Anonymizováno Anonymizováno), - Jméno žalobce – darovací smlouvou ze dne 19. 8. 1993, - Jméno advokáta B – darovací smlouvou ze dne 19. 8. 1993.

8. Nyní řešený návrh na určení vlastnictví k části odděleného pozemku byl usnesením č.j. spisová značka ze dne 15. ledna 2025, právní moc 23.1.2023, vyloučen dle ust. § 97 odst. 2 o.s.ř. k samostatnému projednání. Bylo totiž nezbytné pro vedení řízení pod sp. zn. spisová značka, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mít postaveno najisto, co a v jaké výměře je vlastně předmětem vypořádání, a to i z pohledu vypořádání nároků z nadužívání jednotlivým spoluvlastnických podílů. V řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka bylo třeba nejprve určit, jaké nemovitosti jsou vlastně předmětem podílového spoluvlastnictví mezi účastníky. Jinak řečeno, co je předmětem vypořádání.

9. Žalovaní 1. až 3. s návrhem žalobců a) a b) na určení, že jsou žalobci a) a b) spoluvlastníci předmětného pozemku parc. č.: Anonymizováno, obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada, který měl vzniknout oddělením od původního pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře 831 m2, nesouhlasili. S tím, že by žalovaní byli vlastníky pozemků, ať už na základě převodu, či na základě vydržení vlastnického práva, žalovaní nesouhlasí. Ani jedna z předložených listin, na základě kterých žalobci a) a b) odvozují své vlastnické právo k nemovitosti neobsahuje projev vůle směřující k tomu, aby se právní předchůdce žalobců stal výlučným vlastníkem části pozemku. Ze samotné darovací smlouvy ve formě notářského zápisu ze dne 19. 8. 1993, kterou oba žalobci a) a b) jako obdarovaní uzavřeli, je zjevné, že žalobci věděli už od počátku, že jsou toliko spoluvlastníky pozemku p. č. Anonymizováno Anonymizováno o celkové výměře 832 m2, když v notářském zápisu není zmíněno žádné vlastnictví jakéhokoliv pozemku odpovídajícímu nyní tvrzenému pozemku p.č. Anonymizováno Anonymizováno o výměře 300 m2. S ohledem na povahu výše uvedených dohod, tak zde neexistuje dohoda, kterou by docházelo k převodu části pozemku do soukromého vlastnictví právních předchůdců žalobců. Na základě tvrzení žalobců a) a b) a jimi předložených listin tak nelze uzavřít, že by došlo k převodu části pozemku. Žalovaní taktéž odmítají i možné nabytí vlastnictví k pozemku na základě řádného vydržení či mimořádného vydržení. Pokud jde o řádné vydržení chybí alespoň putativní právní titul, na němž by mohla být založena dobrá víra žalobců, a chybí ostatně dobrá víra žalobců ohledně držby předmětného pozemku. Pokud jde o mimořádné vydržení, žalovaní namítají nepoctivý úmysl žalobců, kdy od počátku, kdy se stali spoluvlastníky na základě darovací smlouvy ze dne 19. 8. 1993, nemohli být v přesvědčení, že nikomu nepůsobí újmu. Pokud žalobci po nabytí užívali oplocenou část zahrady, pak tak činili jako podíloví spoluvlastníci, a to společně s žalovanými, dílem jako spoluvlastníci, dílem pak užívali část pozemku bez důvodu, nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalovaní namítají nepoctivé jednání žalobců, jak při nabytí držby části pozemku, tak v průběhu držby předmětného pozemku.

10. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

11. Ze souvisejícího řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, vedeného mezi týmiž účastníky ohledně vypořádání podílového spoluvlastníků soud provedl k důkazu:

12. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 24. 8. 2021, LV č. hodnota, (založeno na č.l. 38 spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka), dle kterého se podává, že účastníci řízení jsou zapsáni v příslušném katastru nemovitostí jako podílový spoluvlastníci a to: - pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 788 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům právnická osoba, - pozemku parc. č. Anonymizováno výměře 32 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr, - pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 831 m2 – zahrada, a to vše v obci adresa, katastrální území adresa, vše zapsáno na výše uvedeném LV č. hodnota vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno pracoviště adresa. Pokud jde o výše jednotlivých spoluvlastnických podílů, tak žalobci a) a b) mají každý podíl ve výši 1/8 ke všem nemovitostem a nabývací titulem je darovací smlouva ze dne 19.8.1993. Žalovaný 1. – Jméno žalované, má podíl k nemovitostem ve výši 5/12 a žalovaní 2. a 3. jméno FO a jméno FO podíl o velikosti každý 1/6.

13. Totéž, jak je uvedeno v předchozím odstavci 12. tohoto rozhodnutí, se podává ze seznamu nemovitostí na LV č. hodnota (založeno na č. l. 42 spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka).

14. Z přípisu právního zástupce žalovaného 1. (Jméno žalované) ze dne datum - založeno na č.l. 6 spisu sp. zn. spisová značka, se podává, že žalovaný 1 vyzýval právního zástupce žalobce b) k jednání ohledně uzavření dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, která je předmětem řízení ohledně vypořádání ( parc. č. Anonymizováno Anonymizováno 1 v k.ú. adresa, obec adresa).

15. Z e-mailové komunikace právních zástupců žalovaného 1. (Jméno žalované) a žalobce b) (Jméno advokáta B) (založeno na č.l. 7–21 spisu sp. zn. spisová značka) za období od března 2021 do srpna 2021, se podává, že žalobce b) si byl v daném období vědom tohoto, že pozemek parc. č. Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa hora je v podílovém spoluvlastnictví všech účastníků. Z komunikace právních zástupců vyplývá, že vedou jednání ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví, resp. žalovaný 1. má zájem podíl žalobce b) na nemovitosti odkoupit. Z obsahu emailu ze dne 19. března 2021 vyplývá, že žalobce b) sděluje cenu za spoluvlastnický podíl na nemovitosti, za kterou je ochoten spoluvlastnický podíl na nemovitostech prodat žalovanému 1. Nadto má žalobce b) zájem žalovanému 1. postoupit spolu se spoluvlastnickým podílem i nárok na bezdůvodné obohacení vůči žalobkyni a) za užívání předmětné nemovitosti v rozsahu přesahujícím její spoluvlastnický podíl, jak sám právní zástupce žalobce b) uvádí. Dle závěrů emailové komunikace ze dne 5. srpna 2021 vyplývá, že k dohodě mezi účastníky nedošlo, neboť žalobce b) se rozhodl svůj podíl na nemovitostech neprodávat. Součástí komunikace účastníků byl i koncept kupní smlouvy na odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce b) na předmětných nemovitostech, spolu se smlouvou o advokátní úschově (založeno na č.l. 14–16 spisu). Tato smlouva není účastníky podepsána.

16. Dle přípisu tehdejšího právního zástupce žalobce b) ze dne 12.8.2020 (založeno na č.l. 39 spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka) se podává zájem žalobce b) na vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to vzhledem k tomu, že žalobce b) nemovitosti již několik let neobývá a ani jinak nevyužívá. Navíc žalobce b) uplatňuje svůj nárok vůči žalobkyni a) na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající ve využívání nemovitosti v rozsahu, který dalece překračuje velikost jejího spoluvlastnického podílu.

17. Z usnesení Městského soudu v Brně, č. j. spisová značka ze dne 1. června 2021, na č.l. 35 spisu, se podává nabývací titul pro žalované 1. až 3. k předmětným nemovitostem. Tito nabyli rovným dílem každý id. 1/3 podílu id. ½ na předmětných nemovitostech, a to po jméno FO zemřelém dne 20.9.2020. Dle čl. IV odst. 1 tohoto usnesení žalovaní 1. a 3. nabyli rovným dílem každý id. 1/3 peněžitou pohledávku ve výši 515.508 Kč vůči žalobkyni a) z titulu bezdůvodného obohacení za užívání prostor v rozsahu přesahující její spoluvlastnický podíl za poslední tři roky.

18. Z předloženého znaleckého posudku ze dne 14. prosince 1979, který zpracoval právnická osoba, bylo zjištěno, že byl vypracován ke zjištění ocenění nemovitosti – obytného domu na ulici Anonymizováno or. č. hodnota v adresa Anonymizováno – adresa a jako podklad k provedení převodu id. ¼ nemovitosti mezi vlastníky navzájem. Jednalo se o nemovitost v soukromém vlastnictví. Posudek si vyžádal jméno FO, tj. právní předchůdce žalobců a) a b). Dle výpisu z evidence nemovitostí byla oceňovaná nemovitost vedena jako dům právnická osoba, parcela č. st. Anonymizováno, k.ú. adresa o výměře 861 m2 a zahrada, parcela č. Anonymizováno, k.ú. adresa o výměře 941 m2. Již v této době byli ideálními spoluvlastníky uvedených nemovitostí tito vlastníci: jméno FO a jméno FO – id. ¼, adresa a jméno FO – id. ¼, jméno FO (nar. 28.7.1952) – id. ¼ nemovitosti. Tito všichni uvedení dále jako právní předchůdci žalovaných 1. až 3. Dále jméno FO a jméno FO – id. ¼ nemovitostí – dále pouze právní předchůdci žalobců a) a b). Předmětem ocenění byl mimo jiné propočet ceny vyčleněné ¼ zahrady včetně ovocných porostů, zahradní boudy a oplocení. Dle strany 3 tohoto znaleckého posudku je uvedeno, že tento pozemek si vlastníci ideálně rozdělili s tím, že část náležející manželům jméno FO (právním předchůdcům žalobců) byla v roce 1968 oplocena drátěným pletivem do ocelových sloupků.

19. Žalobci své vlastnické právo v prvé řadě odvozují od předložené listiny označené jako „Potvrzení o dohodě“ ze dne 20. 10. 1975 a dále z listiny označené jako „Dohoda“ ze dne 12.10.1980. Dle zjištění soudu, ani jedna z předložených listin neobsahuje jakýkoliv závazek nemovitost odevzdat a umožnit nabyvateli nabýt vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Absentuje závazek nemovitost převzít a případně zaplatit kupní cenu. Z textu listiny označené jako „Potvrzení o dohodě“ ze dne 20. 10. 1979 se podává, že právní předchůdci účastníků se dohodli, že „část“ zahrady, kterou užívá právní předchůdce žalobců pan jméno FO před výkupen těchto pozemku zůstala v trvalém užívání jméno FO, tj. právního předchůdce žalobců. Objevuje se zde tedy podmínka trvalého užívání „před výkupem pozemků“, není tedy zaprvé jisté, že i následně došlo k trvalému užívání pozemků. Stejně tak z této listiny nevyplývá, že by tímto potvrzením o dohodě vůbec docházelo k převodu předmětného pozemku. Pokud je v této listině hovořeno o určité finanční částce, tak je to podíl z prodeje výše uvedených parcel jednotě, to znamená, nejedná se o převod finančních částek nebo stanovení kupní ceny mezi právními předchůdci účastníků. Dále byla provedena k důkazu listina označená jako „Dohoda“ ze dne 12. 10. 1980, kde předmětem je souhlas k rozdělení pozemků, kterou uzavřeli právní předchůdci účastníků řízení. Tito pak žádají příslušný Anonymizováno adresa o souhlas k rozdělení pozemků tak, aby jeho část o rozloze 360 m2, která je oplocená, je podle předchozí dohody v jejich používání, byla převedena do jejich soukromého vlastnictví. Z uvedeného obsahu listiny je zcela zřejmé, že taková dohoda není tou dohodou, na základě které by bylo převáděno přímo vlastnické právo, tato listina je pouze dohodou o rozdělení pozemků, listinou žádají právní předchůdci účastníků o udělení souhlasu k rozdělení pozemků, který je předpokladem, že následně bude uzavřena nějaká další dohoda, kterou bude pozemek převeden do soukromého vlastnictví.

20. Z podání Obvodního národního výboru adresa V. ze dne 24. 2. 1981, opět vyplývá, že v tomto období k faktickému rozdělení pozemku p.č. Anonymizováno k. ú. adresa, vůbec nedošlo. Označený národní výbor vyzývá právního předchůdce žalobců a) a b) k opravě návrhu na rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno k. ú. adresa, neboť část pozemku při stávající cestě bude vykoupena za účelem plánované výstavby komunikace a chodníku. K tomu je přiložen snímek pozemkové mapy ze dne 18. 9. 1980, kde je zaznamenán stav pozemku p. č. Anonymizováno zašrafována jeho „zadní část“ a označena plánovaná komunikace a chodník.

21. Z předloženého geometrického plánu č. hodnota Anonymizováno který byl zpracovaný tituly před jménem jméno FO Anonymizováno pod číslem Anonymizováno a odsouhlasený katastrálním úřadem, souhlas s geometrickým plánem číslo hodnota–Anonymizováno, Anonymizováno adresa ze dne 19. 5. 2011, se podává toliko vyznačení pozemku p. č. Anonymizováno obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada, který je předmětem tohoto řízení.

22. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 4. 2022, se podává, že právní zástupce žalobců a) a b) vyzývá právního zástupce žalovaných 1 až 3 k zahájení jednání o dohodě ohledně určení vlastnictví k předmětné nemovitosti. Součástí listiny je i připravený koncept souhlasného prohlášení k předmětnému pozemku k příslušnému katastrálnímu úřadu. Tento koncept není podepsán.

23. Dle rozhodnutí Anonymizováno adresa V. ze dne 11. 1. 1988, č.j. Výst. Anonymizováno udělen souhlas právním předchůdcům žalovaných k darovací smlouvě provedené notářským zápisem č.j. spisová značka, spisová značka ze dne 17.11.1987, kterou se převedl id. 1/4 podíl na nemovitostech, tj. obytného domu právnická osoba, or. č. hodnota Anonymizováno ul. p. č. Anonymizováno 1 – zast. plocha 797 m2, p. č. Anonymizováno – zast. pl. 32 m2 a p. č. Anonymizováno zahrada 926 m2 s id. ¼ vedl. staveb, tj. kůlny, seníku a chléva. Z toho je patrné, že v daném období je uvažováno o pozemku p. č. Anonymizováno – zahrada jako o celku o výměře 926 m2, obsah listiny nepotvrzuje existenci pozemku, která je předmětem žaloby, o které žalobci tvrdí, že je v jejich spoluvlastnictví. Z této listiny nevyplývá žádná dílčí část pozemku o výměře 314 m2, která by snad byla oddělena od původního pozemku p. č. Anonymizováno a byla ve spoluvlastnictví právních předchůdců žalobců a) a b).

24. Stejně tak dle znaleckého posudku č Anonymizováno Anonymizováno dne 30. 5. 1988, se opět uvažuje o pozemku p. č. Anonymizováno jako celku s výměrou 926 m2 ve spoluvlastnictví všech právních předchůdců účastníků.

25. Z návrhu na vklad vlastnického práva ze dne 10. 11. 2011, podepsaný žalobkyní a), ostatní spoluvlastníci bez podpisu, se zjišťuje, že žalobkyně a) měla nepochybný úmysl podat návrh na vklad vlastnického práva, a to na základě Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, která je taktéž předložena v konceptu a podepsána pouze ze strany žalobkyně a). Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně si v tomto období musela být vědoma toho, že předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví všech účastníků, když uvedeným způsobem projevuje zájem podílové spoluvlastnictví všech účastníků vypořádat, bez toho, aby sama uvažovala o nějaké oddělené části pozemku p.č. Anonymizováno 26. Dle darovací smlouvy ze dne 19. 8. 1993, kterou ve formě notářského zápisu (sp. zn. Anonymizováno), uzavřeli žalobci a) a b) jako obdarovaní se svými právními předchůdci, manželi jméno FO a Anonymizováno (rodiče žalobce b), jako dárci, byl výslovně převáděn spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny nemovitostí, p. č. Anonymizováno, p. č. Anonymizováno Anonymizováno a p. č. Anonymizováno Žalobci a) a b) nabyli toliko spoluvlastnický podíl ve výši id. ¼ všech převáděných nemovitostí. Přičemž pozemek p. č. Anonymizováno zde byl převáděn s údajem o výměře 832 m2. Nebylo zde převáděno žádné vlastnické právo k pozemku jako celku, toliko spoluvlastnický podíl a nebylo uvedeno, že by byl převáděn pozemek v podobě zahrady o výměře 314 m2.

27. Z informace příslušného Anonymizováno ze dne 29.4.2025 se podává, že účastníci řízení hradí daň z nemovitosti k pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 831 m2 jako k celku.

28. Z ortofotomapy pozemku p. č. Anonymizováno (založeno na č.l. 116 spisu) se patrno oddělení zadní části zahrady oplocením.

29. Z účastnického výslechu žalobkyně a) Jméno žalobce se podává, že s žalobcem b) Jméno advokáta B uzavřeli manželství dne 20.12.1987 a rozvedli se dne 13.5.2006. Žalobce b) má v nemovitosti stále svoje věci, fyzicky se odstěhoval z nemovitosti tři nebo čtyři roky po rozvodu. Žalobce b) ale dochází do nemovitosti, pomáhat žalobkyni a) se zahradou. Žalobkyně a) bydlí v nemovitosti od roku 1988, neboť dříve v domě probíhaly opravy. Pozemek, jehož určení vlastnictví se žalobci a) a b) domáhají, byl vždy od počátku oddělen od vedlejšího pozemku, a to oplocením a uzamčen klíči. Klíče vlastnili rodiče žalobce b). Dále žalobkyně a) vypověděla, že sporný pozemek vlastnili právní předchůdci žalobců (rodiče žalobce b) na základě kupní smlouvy. Žalobkyně a) vypověděla, že rodiče žalobce b) tento pozemek koupili od jejich právního předchůdce pana jméno FO. V roce 1990 předmětný pozemek na žalobce převedli rodiče žalobce b). Žalobkyně a) hovořila o tom, že rodiče žalobce b) na žalobce a) a b) převedli „byt a pozemek, který byl tehdy asi o 100 m větší“. O tyto rozměry (100 m) se „připravili“, když se stavěla řadová zástavba. Žalobkyně a) uvedla, že pozemek před zahradou využívali výlučně žalovaní 1. až 3. a jejich právní předchůdci. Po předložení darovací smlouvy z 19. 8. 1993 ze strany soudu (založeno na č.l. 6 spisu) nedokázala žalobkyně a) vysvětlit, proč je uvedeno, že žalobci nabývají id. jednu čtvrtinu nemovitostí, konkrétně pozemek, a to zahradu o výměře 832 m2. Nevysvětlila, proč není vymezen pozemek, o kterém tvrdí, že byl ve výlučném vlastnictví právních předchůdců žalobců. Žalobkyně a) vypověděla, že už v minulosti existovala smlouva mezi jméno FO a jméno FO, na základě které jim převedl byt a tento pozemek s „budkou“ (žalobkyně a) takto označovala domek s nářadím). Žalobkyně a) poté hovořila o jakémsi výkupu pozemků pro obec, kdy peníze za výkup pozemku byly přesně rozdělené, pro ty, která část pozemku, koho se vykupovala. Pokud se vykupoval pozemek, který užívali žalovaní, resp. jejich právní předchůdci, peníze od obce dostali jenom oni. Pokud se vykupoval pozemek pana jméno FO (právního předchůdce žalobců), peníze za výkup obdržel jen on. K tomu, že se žalobkyně a) v roce 2011 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a žádala o vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku, žalobkyně a) uvedla, že v tomto roce zjistila, že pozemek, který je ve vlastnictví žalobců, není takto zapsán v katastru nemovitostí a tímto způsobem se snažila situaci napravit. Navíc to bylo v období, kdy se chtěla majetkově vypořádat s manželem (žalobcem b). Žalovaní s tím tehdy souhlasili, protože věděli, že pozemek patří žalobcům. Žalobkyně a) vypověděla, že nakonec žalovaní smlouvu o vypořádání podílového spoluvlastnictví nepodepsali, chtěli, aby jim žalobkyně a) přenechala naopak nějakou část dalšího pozemku, na což žalobkyně a) odmítla přistoupit. Dále žalobkyně a) před soudem uvedla, že si byla vědoma toho, že vše je v podílovém spoluvlastnictví, proto jej chtěla vypořádávat. Doslova uvedla, že se vždycky mluvilo o jedno čtvrtinovém spoluvlastnictví, všechno je všech, ale, dle žalobkyně a) to bylo vždycky špatně. Proto to chtěla vyřešit, neboť věděla, že pozemek je žalobců. Pokud jde o daň z nemovitosti, žalobkyně a) výslovně uvedla, že historicky je zavedeno, že platí ¼ daně z celé nemovitosti.

30. Z účastnického výslechu žalobce b) Jméno advokáta B se podává, že sporný pozemek byl vyčleněn už v minulosti, neboť právní předchůdce žalobce b) (pan jméno FO), na něm chtěl stavět. Žalobce b) uvedl, že jméno FO snad i žádal, aby se tam stavělo. jméno FO tento pozemek vlastnil. Pozemek byl vždy oddělen plotem ze všech stran. Žalobce b) nedokázal vysvětlit, proč je převáděn vždy spoluvlastnický podíl na celém pozemku, nikoliv se nejedná pouze o část. Žalobce b) dále vypověděl, že fakticky se z nemovitosti odstěhovat někdy v roce 2009 nebo 2011. S žalobkyní a) se nikdy majetkově nevypořádali. Žalobce b) dále nevysvětlil, proč v roce 2020 žádal o vypořádání podílového spoluvlastnictví k celku, stejně tak nevysvětlil tvrzené a požadované uhrazení za nadužívání nemovitosti ze strany žalobkyně a). Vyhýbavě vypovídal i ohledně snahy žalobkyně a) o vypořádání podílového spoluvlastnictví v roce 2011.

31. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujícího zákonného ustanovení:

32. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

33. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

34. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

35. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

36. Podle § 1096 o. z. odst. 2 se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

37. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

38. Podle § 80 o. s. ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

39. Po právním posouzení zjištěných závěrů o skutkovém stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

40. Jelikož se žalobci a) a b) domáhají podanou žalobou určení vlastnického práva k předmětnému pozemku parc. č.: 269/4, obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada, zabýval se soud nejprve otázkou, zda je zde dán naléhavý právní zájem na tomto určení, přičemž dospěl k závěru, že ano.

41. Podle 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu. Jestliže se žalobci a) a b) domáhají určení svého vlastnického práva, které jim vzniklo na základě tvrzených nabývacích titulů event. v důsledku vydržení a není dosud vlastnické právo zapsáno v katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. spočívající uvedení stavu zapsaného v katastru nemovitostí do souladu se stavem skutečným. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu obecně shledává naléhavý právní zájem na určení vlastnických či spoluvlastnických poměrů tam, kde prostřednictvím vydaného rozhodnutí má dojít k odstranění neshody mezi stavem skutečným a stavem evidovaným v katastru nemovitostí (k tomu srovnej např. 26 Cdo 4641/2015, 22 Cdo 4036/2013). Za této situace tedy žalobcům a) a b) na určení jejich vlastnického práva svědčí naléhavý právní zájem.

42. Soud se nejprve zabýval tvrzením žalobců a) a b), že disponují nabývacím titulem k předmětnému pozemku parc. č.: Anonymizováno, obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada.

43. Pokud jde o tvrzení žalobců a) a b) o převodu vlastnického práva mezi právními předchůdci účastníků řízení, k němuž mělo dojít dohodou ze dne 20. 10. 1975 a dále měl být potvrzen dohodou ze dne 12. 10. 1980, pak tyto dohody v sobě neobsahují projev vůle, který by směřoval k převodu předmětného pozemku. Dohoda uzavřená dne 20. 10. 1975 neobsahuje projev vůle směřující k tomu, aby se jméno FO stal výlučným vlastníkem části pozemku p.č. Anonymizováno/Anonymizováno. V dohodě se konstatuje, že část, která je oplocena zůstane před výkupem těchto pozemků jednotou (tedy i samotné ponechání v užívání je podmíněno výkupem pozemků jednotou) v užívání jméno FO. Takové užívání ale nelze pokládat za vlastnictví. Právní předchůdce žalobců z této dohody nemohl nabýt dojmu, že je nadále vlastníkem pozemku. Listina označená jako Dohoda uzavřená v roce 12. 10. 1980 je dle obsahu žádostí právních předchůdců účastníků adresováno Anonymizováno adresa o udělení souhlasu s rozdělením pozemku. Už z tohoto je patrné, že dohodou v roce 1975 nemohlo být převedeno trvale vlastnické právo k části pozemku. Pokud by tomu tak bylo, nebylo by totiž vůbec potřebné uzavírat další dohodu, kde by strany souhlasily s rozdělením pozemku. Dále z obsahu této listiny vyplynulo, že zahrada „je podle předchozí dohody v jejich používání“ –– tedy není jejich vlastnictvím a manželé jméno FO žádají o souhlas k rozdělení pozemku tak, aby jeho část „byla převedena do jejich soukromého vlastnictví“. Tato dohoda tak sama o sobě opět neobsahuje projev vůle, kterým by docházelo k převodu části pozemku. K převodu části pozemku by muselo dojít až následně, prostřednictvím další dohody. Žalobci a) a b) tak neprokázali, že disponují právním titulem, na základě kterého by byli vlastníky pozemku parc. č.: Anonymizováno, obec: adresa, k. ú. adresa, výměra 314 m2, druh pozemku: zahrada.

44. Dále lze uvést, že žalobci a) a b) tvrdí držení části parcely označené jako parc. č. Anonymizováno o výměře 314 m2, která byla oddělena popsaným geometrickým plánem od zbytku parcely č. Anonymizováno výměře 831 m2 – zahrada. K tomu soud konstatuje, že lze držet i jen část parcely a že k této části lze vydržet vlastnické právo v mimořádné vydržecí době (Srov. NS 22 Cdo 1865/2012, 22 Cdo 837/98 = Rc 40/2000).

45. Podmínkou mimořádného vydržení je jednak délka držby v rozsahu 20 let, přičemž tato lhůta mohla podle § 3066 o. z. uplynout nejdříve 1. 1. 2019. Druhou podmínkou je nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. Podmínku držby práva na straně žalobců po dobu delší než 20 let má soud za prokázanou. Darovací smlouva byla uzavřena dne 19. 8. 1993. Lze tedy dovodit chopení se držby části pozemku. Z předloženého znaleckého posudku ze dne 14. prosince 1979, který zpracoval právnická osoba a byl vypracován ke zjištění ocenění nemovitosti – obytného domu na adresa or. č. hodnota v adresa Anonymizováno – adresa, lze dovodit, že právní předchůdci žalobců (manželé jméno FO) měli oddělenou část předmětného pozemku a tu oplocenou tedy minimálně od roku 1979. Předložený znalecký posudek hovoří o oplocení pozemku od roku 1968. K tomu lze přičíst i postoj samotných žalovaných, který k tomuto tvrzení namítají nadužívání spoluvlastnického podílu ze strany žalobců. Na základě uvedeného žalobci a) a b) nemovitost skutečně užívají po dobu nejméně 20 let.

46. Ohledně druhé podmínky mimořádného vydržení v podobě nedostatku nepoctivého úmyslu žalobců a) a b), vycházel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 a došel k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“ (Petrov, J. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: právnická osoba. Beck, 2019, s. 1163). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální a mimořádné vydržení bude vyloučeno za předpokladu, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu.

47. Žalobci od počátku, tj. od okamžiku, kdy se stali spoluvlastníky nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 19. 8. 1993 nemohli být v přesvědčení, že nikomu nepůsobí újmu. Vědomostní složka ve vztahu ke skutečnostem zakládajícím nepoctivost je vnitřním stavem žalobců, kterou lze rozklíčovat pouze na základě prokázaných skutečností projevených ve vnějším světě, tedy jak se vnitřní vědomí žalobců projevilo navenek nebo čím bylo nepochybně ovlivněno za předpokladu rozumu průměrného člověka. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, podle kterého úmysl nelze zpravidla prokázat přímo. Je-li však prokázána existence skutečností, zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo vědět při uchopení držby nutně musel při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, pak je třeba učinit závěr o nepoctivém úmyslu.

48. Dle darovací smlouvy ze dne 19. 8. 1993, kterou ve formě notářského zápisu (sp. zn. Anonymizováno), žalobci a) a b) uzavřeli se svými právními předchůdci byl výslovně převáděn spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální čtvrtiny nemovitostí, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalobci a) a b) nabyli toliko spoluvlastnický podíl ve výši id. ¼ všech převáděných nemovitostí, přičemž pozemek p. č. Anonymizováno byl převáděn s údajem o výměře 832 m2. Nebylo zde převáděno žádné vlastnické právo k pozemku jako celku, toliko spoluvlastnický podíl a nebylo uvedeno, že by byl převáděn pozemek v podobě zahrady o výměře 314 m2. Pokud se tedy žalobci a) a b) chopili držby části pozemku p.č. Anonymizováno o výměře 314 m2, pak se nemohli důvodně domnívat, že tím nepůsobí újmu ostatním vlastníkům pozemků, protože pozemek vůbec nebyl předmětem uzavřené darovací smlouvy. Nejde o nějaký složitý výklad pojmů ve smlouvě, ale rozdíl mezi tím, zda vůbec samostatně existuje jeden celý pozemek, a zda ho žalobci vlastní nebo nikoliv. Takového posouzení obsahu smlouvy nevyžaduje žádnou zvláštní nadprůměrnou rozumovou schopnost. S obsahem darovací smlouvy byli žalobci vzhledem ke svému podpisu nesporně seznámeni, a proto dospěl soud k závěru, že se držby pozemku chopili v nepoctivém úmyslu.

49. Z popsaného je zřejmé, že žalobci a) a b) vlastnické právo k pozemku řádně vydržet nemohli, žalobci a) a b) k tomu postrádají jakýkoliv právní titul, na jehož základě by se tak vůbec mohlo stát, stejně tak na straně žalobců absentuje potřebná dobrá víra.

50. Pokud jde o vydržení mimořádné, pak to sice umožňuje vlastnické právo k pozemku vydržet bez nutnosti držení právního titulu (oproti řádnému vydržení), ale musí jít i v případě mimořádného vydržení nejen o to faktické držení, ale musí to být i držení s vědomím odpovídajícího práva. To znamená, k mimořádnému vydržení, nemůže dojít, pokud je zde chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, ale je realizováno z jiného právního důvodu, ať už by to byla výprosa, veřejné užívání, nebo i užívání bez právního důvodu. Jak bylo uvedeno, žalobci již v době chopení se držby museli s ohledem na podobu darovací smlouvy vědět, že jim není tedy převáděn žádný pozemek Anonymizováno o výměře 314 m2 zahrada, naopak jim byly převáděny pouze spoluvlastnické podíly, ze kterých jasně plynulo, že spoluvlastníky jsou i další osoby, nikoliv pouze sami žalobci.

51. Vědomost žalobců, že jsou spoluvlastníky spolu s žalovanými celého pozemku parc. č. Anonymizováno, nikoliv oplocené žalobci užívané části, vyplývá z jednání žalobců a) a b) v průběhu držby, kde se projevil taktéž nepoctivý úmysl žalobců. Žalobkyně v roce 2011 chtěla oddělit část pozemku zahrady o žalované výměře, ale činila tak na základě dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nešlo o žádné souhlasné prohlášení, ze kterého by mohlo být usuzováno na to, že tedy měla za to, že předmětný pozemek náleží pouze jí. Byla si v té době vědoma toho, že je ve spoluvlastnictví společně s žalovanými. Ostatně v rámci účastnické výpovědi žalobkyně a) výslovně uvedla, že vždycky věděla, že byla celá zahrada v podílovém spoluvlastnictví všech spoluvlastníků. Pouze s takovým stavem nesouhlasila a snažila se stav napravit vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Obdobně pak žalobce b) v roce 2021, jak vyplynulo z e-mailové komunikace, i z návrhu smlouvy, nabízel svůj spoluvlastnický podíl ke koupi jednomu z žalovaných, a to přesně tak, jak je stav zapsán v katastru nemovitostí. Také žalobce b) si tak byl dobře vědom toho, že zahrada je součástí spoluvlastnictví společně s žalovanými 1. až 3. V popsaném jednání žalobců a) a b) soud spatřuje nepoctivé jednání žalobců v průběhu jejich držby, když žalobci si byli vědomi toho, že odděleně zahradu nevlastní a nakládali v minulosti s ní pouze jako s celkem ve spoluvlastnictví s žalovanými.

52. Z obsahu darovací smlouvy ze dne 19. 8. 1993, na jejímž základě se stali žalobci vlastníky, ale i z evidence v katastru nemovitostí, z toho, jakým způsobem účastníci hradí daň z nemovitých věci, a především z vlastního jednání žalobců a) a b) v průběhu držby a vyjádření žalobkyně v rámci účastnického výslechu, si museli být žalobci a) a b) vědomi toho, že zde neexistuje žádný oddělený pozemek, který by vlastnili pouze žalobkyně a) a žalobce b) ve spoluvlastnictví. I v případě mimořádného vydržení je nutné, aby šlo o držbu práva, nikoliv pouhé faktické užívání, na základě jiného právního titulu nebo bez něj.

53. Vzhledem k tomu, že žalobci a) a b) v řízení neprokázali splnění podmínek pro vydržení, ať už řádné nebo mimořádné, neprokázali tedy vlastnické právo k předmětnému pozemku, soud žalobu dle výroku I. tohoto rozhodnutí zamítnul.

54. O nákladech řízení soud rozhodnul podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní 1. až 3. měli ve věci plný úspěch, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Tarifní hodnota v dané věci činí pro úkony učiněné do 31.12.2024 dle tehdy účinného znění vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) ve smyslu § 9 odst. 4 písm. b) částku 50 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby za tyto úkony pak činní dle § 7 tarifu částku 3 100 Kč. V dané věci šlo o společné úkony při zastupování více osob (tří žalovaných), dle § 12 odst. 4 tarifu pak náleží pro tyto úkony odměna za každou takovou osobu ve výši snížené o 20 %, tedy jde o 3 x 80 % z částky ve výši 3 100 Kč, tedy 3 x 2 480 Kč. Za jeden takto vykonaný společný úkon do 31. 12. 2024 dle tehdejšího účinného znění tarifu tak náleží odměna ve výši 7 440 Kč za jeden (společný) úkon právní služby. Pro úkony učiněné od 1. 1. 2025 dle nyní účinného znění tarifu pak tarifní hodnota věci činí dle § 9 odst. 4 písm. a) částku ve výši 113 000 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby pak dle § 7 tarifu činí částku ve výši 5 620 Kč. S ohledem na to, že jde o společné úkony při zastupování více osob (tří žalovaných), náleží dle § 12 odst. 4 tarifu odměna za druhou a každou další zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna a to o 20 % za druhou osobu a 40 % za třetí osobu. Odměna tak sestává z částky 5 620 Kč za první zastupovanou osobu, 4 496 Kč za druhou zastupovanou osobu a 3 372 Kč za třetí zastupovanou osobu. Celkem tak jde o částku 13 488 Kč za jeden úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025. Žalovaným 1. až 3. náleží odměna za tyto provedené úkony právní služby: Příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 15. 11. 2024, Účast na jednání soudu 28. 5. 2025, písemné vyjádření ze dne 4. 6. 2025, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2025 a účast na jednání soudu dne 5. 11. 2025. Celkem tak žalovaným náleží odměna za 6 úkonů právní služby ve výši 68 832 Kč.

55. Dále žalovaným za úkon právní služby náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 4 tarifu (pro úkony do 1. 1. 2025; celkem hodnota) a náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč pro úkony od 1. 1. 2025 (celkem hodnota), tedy za všechny shora uvedené vykonané úkony náleží náhrada v celkové výši 2 400 Kč.

56. Stejně tak mají žalovaní nárok na náhradu cestovného ve smyslu § 13 odst. 5 tarifu, a to následovně: 28. 5. 2025 – jednání MS adresa; 239 Kč, adresa; 238 Kč 25. 8. 2025 – jednání MS adresa; 239 Kč, adresa; 239 Kč 5. 11. 2025 – jednání MS adresa; 239 Kč, adresa; 202 Kč. Vše doloženo jízdními doklady ze dne 28. 5. 2025, 25. 8. 2025 a ze dne 5. 11. 2025. Celkem tak za cestovné náleží částka ve výši 1 396 Kč. Dále žalovaným náleží náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) tarifu, a to následovně: Náhrada cesty k jednání u soudu a zpět dne 28. 5. 2025; 8 půlhodin celkem za obě cesty, tj. 1 200 Kč; Náhrada cesty k jednání u soudu a zpět dne 25. 8. 2025; 8 půlhodin celkem za obě cesty, tj. 1 200 Kč; Náhrada cesty k jednání u soudu a zpět dne 5. 11. 2025; 8 půlhodin celkem za obě cesty, tj. 1 200 Kč. Celkem tak náhrada za promeškaný čas činí částku ve výši 3 600 Kč.

57. Celkem tak žalovaným náleží náhrada nákladů řízení v částce 68 832 Kč, k čemuž je nutné přičíst DPH, jehož je právní zástupce žalovaných 1. až 3. plátcem, což bylo doloženo. Celkem tak žalovaným náleží náhrada nákladů řízení v celkové částce ve výši 92 235,88 Kč, po zaokrouhlení částka ve výši 92 236 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).