19 C 94/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 44.940 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci: a) částku ve výši 136 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 136 Kč od 17. 7. 2019 do zaplacení, b) částku ve výši 15.524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15.524 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, c) částku ve výši 6.467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6.467 Kč od 8. 6. 2019 do zaplacení, d) částku ve výši 22.618 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22.618 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, e) částku ve výši 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 195 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.425 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 1. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 44.940 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo] na základě které se zavázala dodávat žalované do konkrétního odběrného místa plyn, a žalovaná se zavázala za odebraný plyn platit sjednanou cenu. K úhradě ceny za odebraný plyn za období od 1. 6. 2019 do 12. 6. 2019 byla dne 2. 7. 2019 žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 136 Kč splatná dne 16. 7. 2019. Stejně tak k úhradě ceny za odebraný plyn za období od 2. 6. 2018 do 31. 5. 2019 byla dne 7. 6. 2019 žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 15.524 Kč splatná dne 21. 6. 2019. Dále žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 13. 7. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě níž se žalobce zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala hradit žalobci řádně a včas cenu za její poskytnutí. Žalobce dne 24. 5. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 29. 1. 2019 do 24. 4. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 6.467 Kč a splatnou dne 7. 6. 2019. Žalobce následně dne 14. 2. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 19. 7. 2018 do 28. 1. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 22.618 Kč a splatnou dne 28. 2. 2019. Stejně tak dne 13. 6. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 25. 4. 2019 do 11. 6. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 195 Kč a splatnou dne 27. 6. 2019. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dlužnou částku žalobci dosud neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřila tak že pohledávka měla vzniknout v důsledku neoprávněného odběru elektřiny třetí osobou, kdy v lednu 2018 se syn majitelky domu bez souhlasu žalované napojil a odebíral elektřinu na stavbu garáže. Cenu za odebraný plyn žalovaná nerozporovala.

4. Soud ve věci nařídil soudní jednání na den 19. 5. 2021, když předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 8. 3. 2021. Žalovaná se bez předchozí omluvy na toto jednání nedostavila. Soudu proto nezbylo, než věc projednal a rozhodnout v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy ze dne 11. 10. 2016 soud zjistil, že žalovaná a žalobkyně uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [adresa]. Za odebraný plyn za období od 1. 6. 2019 do 12. 6. 2019 byla dne 2. 7. 2019 žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 136 Kč splatná dne 16. 7. 2019. Stejně tak k úhradě ceny za odebraný plyn za období od 2. 6. 2018 do 31. 5. 2019 byla dne 7. 6. 2019 žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 15.524 Kč splatná dne 21. 6. 2019. Dne 13. 7. 2018 uzavřel žalobce jakožto dodavatel a žalovaná jakožto zákazník Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaná se zavázala platit žalobci za dodávku elektřiny cenu stanovenou v platném a účinném ceníku na příslušné období. Žalobce dne 24. 5. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 29. 1. 2019 do 24. 4. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 6.467 Kč a splatnou dne 7. 6. 2019. Žalobce následně dne 14. 2. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 19. 7. 2018 do 28. 1. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 22.618 Kč a splatnou dne 28. 2. 2019. Stejně tak dne 13. 6. 2019 vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 25. 4. 2019 do 11. 6. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 195 Kč a splatnou dne 27. 6. 2019. K úhradě dlužných částek byla žalovaná vyzvána, což je zřejmé z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2020, zaslané žalované téhož dne. Pokud jde o obranu žalované spočívající v tvrzení ohledně neoprávněného odběru elektřiny třetí osobou, toto žalovaná doložila třemi fotografiemi, ze kterých není patrno, co přesně bylo foceno a kdy to bylo foceno. Kromě těchto zcela neprůkazných fotografií žalovaná další důkazy k prokázání tvrzení ohledně neoprávněného odběru nedoložila. Vzhledem k tomu, že žalovaná se na jednání soudu konaného dne 19. 5. 2021 bez předchozí omluvy nedostavila, sama se zbavila možnosti, aby ji soud poučil ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů.

6. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, a to uzavřením Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako dodavatel a žalovaná jako zákazník. Žalovaná, ačkoli mu žalobce ve vypsaných období dodával do sjednaného odběrného místa plyn a elektrickou energii, nezaplatila řádně a včas cenu za takto dodaný plyn a elektrickou energii a tím porušila svoji základní povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 44.940 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající z pěti úkonů právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 28. 1. 2020, vyjádření žalobce k odporu žalované ze dne 1. 12. 2020 a účast na soudním jednání dne 19. 5. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); z pěti náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.798 Kč. Dále soud přiznal náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dne 19. 5. 2021 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem [anonymizováno], celkem 65 km, při průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle TP (7,6) a dle ustanovení § 158 odst. 4 zákoníku práce, ceně pohonných hmot (27,80 Kč) a sazbě základní náhrady (4,4 Kč) dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. činí částku 424 Kč a dále náhradou za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za 30 půlhodin (1x cesta na jednání a zpět v délce 4 započatých půlhodin) ve výši 400 Kč. K tomu soud přiznal DPH ve výši 803 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6.425 Kč. Pokud jde o vyjádření žalobce ze dne 5. 10. 2020, za tento úkon nebyla přiznána ze strany soudu náhrada nákladů, neboť se jedná o vyjádření, které bylo učiněno na základě výzvy soudu a skutková tvrzení v něm obsažená, měla být již součástí žalobního návrhu.