20 C 107/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Mandátovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o O zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 500 Kč od 30.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 800 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 25.3.2021 domáhal po žalovaném uhrazení částky za odtah vozidla, provedeného dne 8.10.2020 z ulice ulice v obec, za účelem blokového čistění.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť v době odtahu byl v karanténě, měl zakázáno vycházet z bytu, nechali si vozit s manželkou i jídlo.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a z těchto důkazů má soud za prokázáno: Z karty vozidla anonymizováno číslo má soud za prokázáno, že provozovatelem i vlastníkem je žalovaný. Z fotografie blokového čištění 8.10.2020 je zřejmé, že vozidlo bylo odtaženo z ulice příjmení, obec, část obce. Z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že tato byla žalovanému zaslána dopisem z 11.12.2020 včetně doručenky. Z protokolu o provedení technického úkonu bylo zjištěno, že 8.10.2020 v 9 hodin byl proveden odtah předmětného vozidla z důvodu blokového čištěné firmou právnická osoba. Z pověření správce místních komunikací na území územní celek bylo zjištěno, že tímto úkonem územní celek pověřilo od 1.7.2016 právnická osoba. Tato skutečnost vyplývá i z příkazní smlouvy číslo uzavřené mezi anonymizováno městem a právnická osoba. Pracovní neschopnost trvala od 29.9.2020 do 12.10.2020.

4. Nárok žalobce soud posoudil tak, že obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla, kdy žalobce je vlastníkem místních komunikací, nacházející se na jeho území (§ 9 odst. 1 zákona číslo 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění). Výše odtahu je stanovena usnesením Rady města Brna na částku 1 500 Kč. Při posouzení argumentů žalovaného má soud za to, že tato obrana není důvodná, a to z toho důvodu, že k odtahu došlo dne 8.10.2020, což byl pátek a žalovanému končila pracovní neschopnost dnem 12.10.2020, což bylo v pondělí, podle názoru soudu je obecnou povinností vlastníka vozidla se starat o jeho provoz a skutečnost, že žalovaný měl vozidlo zaparkováno v místě svého bydliště musel jako vlastník vozidla sledovat termíny blokových čištění. Z fotografií odtahu je zřejmé, že oznámení o blokovém čištění bylo řádně označeno, jeho termíny jsou známy s časovým předstihem. I za situace, kdy žalovanému ještě trvala pracovní neschopnost, nicméně měl v následujícím pracovním dnem být ukončena, mohl být schopen provést přeparkování vozidla, které bylo přímo v místě jeho bydliště tak, aby umožnil blokové čištění. Žalovaný nebyl v pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, která by mu znemožňovala pohyb, pokud byl v karanténě, tak snadno manipulaci s vozidlem, ve kterém je sám, může zajistit při dodržování běžných hygienických opatření (rouška), kdy tímto by nikoho neohrozil. Proto k jeho argumentaci soud nepřihlédl a žalobě vyhověl.

5. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z toho, že žalobce měl ve věci úspěch, má právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci však nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta s ohledem na dosavadní praxi probíhající v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu (např. nález ze dne 13.3.2014, spisové značky 1 ÚS 2310/2013), kdy Ústavní soud má za to, že u anonymizováno měst a jejich městských částí lze předpokládat existenci materiálního a personálního zabezpečení k hájení svých rozhodnutí, aniž by musela být využívána právní pomoc advokátů. Žalobci tedy byla přiznána náhradu nákladů řízení nikoliv ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce, kdy tyto podle § 151 odst. 3 o.s.ř. se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušální náhrada účastníka 4x 100 Kč (§ 1 odst. 3, § 2 odst. 1 vyhl.č. 254/2015 Sb.) Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.