20 C 129/2021
č. j. 20 C 129/2021-19
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 157 § 202
- o pozemních komunikacích, 13/1997 Sb. — § 9
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 45
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Mandátovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 920 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 920 Kč od 6.10.2020 do zaplacení a náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 600 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobou podanou u soudu dne 21. 4. 2021 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 1 920 Kč. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný proti tomuto postupu nic nenamítal. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne 5. 10. 2020 byl odtažen [značka automobilu] [registrační značka] z ulice [ulice] v [obec], neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, o tomto svědčí protokol o odtažení motorového vozidla s číslem odtahu [číslo]. Odtah byl proveden obchodní společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [číslo], [obec] na základě mandátní smlouvy [číslo] ze dne 10. 3. 2000 ve znění dodatku [číslo] pověření primátora č.j. KP 223 ze dne 19. 2. 2001. Z výpisu z Centrální evidence vozidel vyplynulo, že provozovatelem vozidla je žalovaný. Náklady na odtah byly vyčísleny částkou 1 920 Kč (usnesením Rady města Brna č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012). Při právním hodnocení soud vycházel z § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, kdy žalobce je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dále pak z ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, který stanoví, že je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. V posuzovaném případě tak obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. V souladu s výše uvedeným ustanovením hradí náklady odtahu provozovatel. Výše nákladů na odtah pak byla stanovena usnesením Rady města Brna č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012 na částku 1 920 Kč. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností a po právním posouzení věci je žaloba považována za zcela důvodnou, neboť žalovaný je provozovatelem vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích, toto vozidlo bylo odtaženo osobou pověřenou žalobcem a náklady na odtah jsou vyčísleny částkou 1 920 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp.zn.
II. ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp.zn.
I. ÚS 2310/13 atd.). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále bylo přiznáno 200 Kč jako 2 paušální náhrady účastníka v souladu s § 1 odst.3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za předžalobní upomínku a žalobu náleží žalobci paušální odměna za každý úkon 100 Kč. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.