20 C 176/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Mandátovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 33 964,06 Kč s příslušenstvím – půjčka

I. Řízení se zastavuje ohledně dlužné jistiny ve výši 22 232,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 867,77 Kč, kapitalizovaný zákonných úroků z prodlení ve výši 4 762,19 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 232,03 Kč od 18.6.2016 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 232,03 Kč od 18.6.2016 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2 277,46 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v částce 9 454,57 Kč -) v částka kapitalizovaných úroků ve výši 6 790,43 Kč -) v částce úroků 21 % z 11 732,03 Kč od 18.6.2016 do zaplacení -) v kapitalizovaném úroku ve výši 2 025,22 Kč -) v úroku 7,05 % z 9 454,57 Kč od 18.6.2016 do zaplacení

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7,05 % úrok z částky 2 277,46 Kč od 18.6.2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 28.7.2021 domáhal doplacení úvěru ze dvou smluv, a to nárok 1 – ze smlouvy o půjče ze dne 27.12.2011 číslo půjčky [číslo], kdy požadoval uhrazení jistiny 22 232,03 Kč s příslušenstvím a dále nárok 2 – ze smlouvy o půjčce ze dne 22.8.2011 číslo půjčky [číslo], kdy požadoval vrácení jistiny 11 732,03 Kč s příslušenstvím. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. V průběhu řízení vzal žalobce nárok číslo 1 zpět a proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

2. Ohledně 2. nároku soud provedl dokazování smlouvou o půjčce, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou [číslo] ze které bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena na částku 23 000 Kč a žalovaná měla vrátit žalobci 42 228 Kč v 60 splátkách po 704 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 692 Kč a splátky měly být každý 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy do zaplacení v 7-mi denním intervalu. Půjčená částka činila tedy 23 000 Kč a poplatek 19 228 Kč, úrok 2 937 Kč, administrativní činnost 4 370 Kč, hotovostní inkaso splátek 11 921 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, ze kterých bylo zjištěno, že RPSN činí 63,91 % a roční úroková výpůjční sazba činí 21 %. Nárok byl postoupen na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13.6.2016 včetně přílohy – seznam postoupených pohledávek, kde je uvedena žalovaná. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17.6.2016 (důkaz dopisem a poštovním podacím archem z 1.7.2016). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem právního zástupce ze dne 16.2.2018. Dle žalobního tvrzení na tuto smlouvu žalovaná zaplatila částku 20 722,54 Kč.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že předmětná smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 22.8.2011, pro posouzení nároku žalobce soud vycházel z ust. § 657 zákona číslo 40/1964 Sb. (občanský zákoník), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Předmětná smlouva je posuzována jako smlouva spotřebitelská. V této době platil pro spotřebitelský úvěr zákon číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, tento zákon v § 9 odst. 1 stanovil povinnost věřitele před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, aby posoudil s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací zjištěných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází, umožňujícím posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitel s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

4. Při posouzení nároku soud dospěl k závěru, že žalobce netvrdil ani neprokázal, že zkoumal řádným způsobem schopnost žalované úvěr splácet.

5. Soud proto považuje uzavřenou smlouvu za neplatnou a nárok žalobce soud posuzoval jako bezdůvodné obohacení podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdy žalované byla vyplacena částka 23 000 Kč, kterou byla povinna splatit do 15.10.2012. Na tuto částku zaplatila dle tvrzení žalobce a připojeného přehledu plateb částku 20 722,54 Kč. Soud tedy ve zbytku žalované jistiny žalobu zamítl a žalobu zamítl rovněž ohledně uplatněných dalších částek, tj. kapitalizovaných úroků, tak jak je ve výroku III. uvedeno a uložil povinnost žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny od 18.6.2016 do zaplacení, ve zbytku tedy byla žaloba zamítnuta.

6. Úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Při porovnání uplatněné částky a částky přiznané žalobci je zřejmé, že ve věci byla úspěšná žalovaná, této žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.