20 C 215/2021
č. j. 20 C 215/2021-31
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Mandátovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 10 290,12 Kč s příslušenstvím – faktura
I. Žalovaný je povine zaplatit žalobci 4 405,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 405,12 Kč od 1012 2020 do zaplacení ve výši 8,25 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a částku 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v částce 5 785 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem došlým soudu 15.10.2021 domáhal po žalovaném zaplacení neuhrazených částek vyplývají ze smlouvy, uzavřené mezi účastníky o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9.10.2019, kdy dlužná částka je smluvní pokuta za prodlení s úhradou sjednaných plateb, celkem ve výši 400 Kč a dále neuhrazená faktura za odběr elektřiny po odečtení zaplacených záloh ve výši 4 405,12 Kč a dále smluvní pokuta za předčasné ukončení této smlouvy, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 18.10.2019 a protože žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, vzniklé z uzavřené smlouvy – konkrétně neuhradil zálohu za září 2020, splatnou 15.9.2020 a dále fakturu, [variabilní symbol], splatnou 29.7.2020, žalobce 3.11.2020 ukončil dodávku elektřiny po předchozím upozornění žalovaného upomínkou a žalobce 19.11.2020 od smlouvy odstoupil. Smluvní pokutu požadoval za každý měsíc od 3.11.2020 do 9.4.2022, tedy za 17 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada ve výši 1 015 Kč a k úhradě zbývá částka 5 785 Kč. Dále žalobce žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu za prodlení s platbou podle smlouvy, přesahující 10 dnů.
2. Soud ve věci nařídil jednání, kdy se žalovaný k jednání nedostavil, doručení měl vykázáno vyvěšením. soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným 9.10.2019 včetně obchodních podmínek, ze kterých bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je závazek žalobce dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet službu distribuční soustavy a zákazník se zavazuje zaplatit žalobci za to stanovenou cenu. Smlouva je uzavřena písemně na dobu určitou 30 měsíců (základní doba) ode dne její účinnosti a nelze ji předčasně vypovědět, nestanoví-li zákon jinak. Pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně do 40 dnů před uplynutím doby trvání smluvní smlouvy, že trvá na ukončení v aktuálním platném termínu jejího ukončení, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání této smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. V odstavci označeném jako ostatní ujednání je uvedeno, že pokud zákazník opakovaně (to znamená 2 a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je žalobce oprávněn účtovat zákazníkovi pokutu, zahrnující též případnou náhradu škody, vzniklé innogy [právnická osoba] neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost, za každý kalendářní měsíc i jeho část, následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výši uvedeného jednání, zákazník je dále povinný zaplatit innogy pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle této smlouvy, přesahující 10 dnů. Součástí návrhu je i informace pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to za neuhrazenou fakturu [číslo] splatnou 29.7.2020 na 5 097 Kč a záloha číslo dokladu [číslo] splatné 15.7.2020 na 1 400 Kč.
3. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za období 8.7.2020 – 3.11.2020 bylo zjištěno, že je zde nedoplatek ve výši 4 405,12 Kč, po odečtení přijatých plateb ve výši 7 200 Kč splatné 9.12.2020. Z odstoupení od smlouvy zaslané žalobcem žalovanému dopisem ze dne 19.11.2020 bylo zjištěno, že žalobce od smlouvy odstupuje pro neuhrazené pohledávky, zaslání žalovanému vyplývá z podacího listu České pošty z 23.11.2020, smluvní pokuta 100 Kč je na fakturu [číslo] vystavenou 4.3.2021. Předžalobní upomínka byla zaslána dopisem z 26.3.2021 a je doložena poštovním podacím archem České pošty. Oznámení o přerušení dodávky je z data 14.8.2020 a oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky 26.8.2020 a 5.10.2020 Smluvní pokuta byla vyúčtována za předčasné ukončení smlouvy částkou 400 Kč měsíčně za 17 měsíců, celkem 6 800 Kč (vyúčtování vystaveno 3.11.2020).
4. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu na dodávku elektřiny dne 9.10.2019 za odběr elektřiny žalovaný řádně neplatit a na fakturu [variabilní symbol] po odečtení záloh žalovaný dluží 4 405,12 Kč. Na základě předložených důkazů soud po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení poskytnutých dodávek elektřiny a dále v části smluvní pokuty za pozdní platbu (výrok I. rozsudku), kdy bylo prokázáno, že částka za odběr elektřiny nebyla v plné výši zaplacenými zálohami uhrazena a proto soud žalobě vyhověl. Nárok žalobce soud posuzoval jako závazkový vztah podle ust. § 2079 a následujících občanského zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.). Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze závazkového vztahu, když nezaplatil žalobci úhradu za dodanou elektřinu (§ 28 odst. 2 písm. j/ zákona číslo 458/2000 Sb.). Při posuzování ujednání o smluvní poutě soud vycházel z toho, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 občanského zákoníku a ujednání o smluvní pokutě (uplatněný nárok II. rozsudku) je ujednání nepřiměřené ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, neboť zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Smluvní pokuta byla sjednána pouze pro případ porušení smlouvy ze strany spotřebitele – žalovaného, pro případ porušení smluvních povinností ze strany dodavatele žádné sankce sjednány nejsou, ujednání je nepřiměřené, neboť nutí spotřebitele setrvat ve smluvních vztahu po dobu minimálně 30 měsíců pod hrozbou smluvní pokuty 400 Kč měsíčně, tedy po dobu, kdy smlouva měla podle původního ujednání trvat. Dodavatel si tak v podstatě vynucuje, že po sjednanou dobu trvání smluvního vztahu obdrží plnění od spotřebitele bez ohledu na to, zda smluvní vztah trvá nebo skončil. Dodavatel by měl obecně generovat zisk z toho, že dodává energii a ne z toho, že dodávka byla předčasně ukončená a dodavatel energií nedodával, inkasuje z titulu smluvní pokuty částky, které tvoří měsíčně až několik desítek procent ceny potenciálně dodávané energie. Navíc ujednání o smluvní pokutě je systematicky zařazeno ve smlouvě tak, že se jeví jako nepřehledné, nachází se pod odstavcem ostatní ujednání, text není členěn do dalších odstavců. Nelze na první pohled jasně odlišit za které konkrétní porušení smluvních povinností pokutu žalobce požaduje. Spotřebitel tak může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Zde soud okazuje na závěry, formulované v nálezu Ústavního soudu spisové značky 1 ÚS 3512/11, podle kterého má být text spotřebitelské smlouvy pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smlouva ani obchodní podmínky nesmí sloužit k tomu, aby v ní byla skryta složitě formulovaná drobným písmem psaná ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých se předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou, například smluvní pokuta. Takový postup je v rozporu se zásadou poctivosti a tomuto nelze přiznat právní ochranu. Toto jednání podle názoru soudu neodpovídá dobrým mravům ve smyslu § 547 občanského zákoníku a podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné, proto ohledně požadované smluvní pokuty soud žalobu zamítl.
5. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy přihlédl k úspěchu a neúspěchu účastník v řízení, kdy žalovaný byl z větší části úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.