21 C 1/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vydání věci <b>I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni osvědčení část I. a část II. o registraci vozidla Ford, model Transit, [VIN kód] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 9.804,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení].</b> Žalobou z 31.12.2020 domáhala se žalobkyně vydání velkého technického průkazu k automobilu, který zakoupila od žalované, a který v důsledku porušení této povinnosti nemůže užívat. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že ve věci není pasivně legitimována, když argumentovala tím, že technickým průkazem nedisponuje, tento má v držení zahraniční subjekt – prodávající z Nizozemí, který jej dosud nevydal. K jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti. Z kupní smlouvy vzal soud za prokázáno, že smlouvou z 7.10.2020 převedla žalovaná na žalobkyni vlastnické právo k předmětnému automobilu, a to za sjednanou kupní cenu 100.000,00 Kč, když v čl. VI bylo sjednáno, že vlastnické právo přechází uhrazením ceny, a dle čl. IV byla cena uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy. Na smlouvě je ručně dopsáno, že malý technický průkaz bude dodán se zahrádkou. Přípisem z 12.12.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání technického průkazu. Z kopie dočasné registrační značky vzal soud za prokázáno, že tato byla udělena žalované dne 7.10.2020, a to na dobu 10 pracovních dnů, pod číslem [SPZ]. Žalovaná dále předložila fotokopii dokladů k vozidlu s VIN, odpovídajícímu údaji v kupní smlouvě. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako prodávající uzavřela s žalobkyní jako kupující smlouvu dle § 2079, § 2085 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (o.z.). Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyni byl předán automobil a že ta uhradila žalované sjednanou kupní cenu. Žalovaná nesplnila povinnost předat žalobkyni doklady, které se k věci vztahují (§ 2087 o.z.), a tím žalobkyni znemožnila i s věcí nakládat (§ 2088 o.z.), neboť bez osvědčení o registraci není možné vozidlo provozovat ani převést vlastnické právo k němu na třetí osobu, a žalobkyně tak nemá možnost fakticky své vlastnické právo realizovat. Žalobkyně nemá ani možnost splnit zákonnou povinnost přepisu vozidla v registru silničních vozidel dle § 8 odst. 2 zákona 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, neboť dle § 8 odst. 4 písm. a) bod 1 tohoto zákona je k převodu zapotřebí předložit technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla. Argument žalované, že potřebné dokumenty zadržuje prodávající vozidla v Nizozemí, je zcela lichý, neboť ve vztahu k žalobkyni jako kupující je prodávajícím žalovaná, která tak má dle § 2087 o.z. povinnost spolu s předmětem prodeje předat kupujícímu doklady, které se k věci vztahují. Pokud tohoto není schopna (a to z jakéhokoliv důvodu), nemůže splnění této povinnosti přenášet na jakýkoliv třetí subjekt, od něhož (zřejmě) automobil zakoupila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a dle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád zavázal žalovanou jako procesně neúspěšného účastníka k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 2.000,00 Kč a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za tři úkony (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání) po 1.500,00 Kč, jeden úkon (předžalobní výzva) po 750,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 1.354,50 Kč celkem 9.804,50 Kč.