21 C 117/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o oprávněného dědice na podíl z pozůstalosti <b>I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], narozen [datum], je dědicem po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum], naposled pobytem [adresa žalované], zemřelé [datum], a to k jedné polovině pozůstalosti.</b> <b>II. Určuje se, že žalobce je spoluvlastníkem v rozsahu ideální jedné poloviny k pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití rod. dům, zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce].</b> <b>III. Určuje se, že žalobci náleží v rozsahu ideální jedné poloviny</b> <b>1. práva spojená s osobním účtem č. [bankovní účet] na jméno [jméno] [příjmení], [rodné číslo], vedeným u [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa],</b> <b>2. práva spojená s vkladní knížkou - č. účtu [bankovní účet], staré číslo účtu [číslo], na jméno [jméno] [příjmení], [rodné číslo], vedenou u [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa],</b> <b>3. práva spojená s vkladní knížkou - č. účtu [bankovní účet], staré číslo účtu [číslo], na jméno [jméno] [příjmení], [rodné číslo], vedenou u [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa],</b> <b>4. pohledávka [jméno] [příjmení], [rodné číslo] za [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], z titulu přeplatku za odběr elektrické energie ve výši 3.988,00 Kč</b> <b>5. pohledávka [jméno] [příjmení], [rodné číslo] za společností innogy [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], z titulu přeplatku za odběr zemního plynu ve výši 573,90 Kč.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 92.631,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou z 3.5.2022 domáhal se žalobce nároků z titulu zákonného dědice po [jméno] [příjmení], babičce, kdy ač právní nástupce svého zemřelého otce, syna zůstavitelky, nebyl přizván do dědického řízení, neboť žalovaná jako dcera zůstavitelky prohlásila, že byl žalobce v dětství osvojen manželem jeho matky.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když tvrdila, že žalobce byl osvojen manželem jeho matky poté, co jeho biologický otec (bratr žalované) zemřel, a nebyl tak zákonným dědicem zůstavitelky.

3. Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán tento skutkový stav:

4. Žalobce se narodil [datum] v [obec], jeho matkou byla [jméno] [příjmení], narozená [datum] a [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz rodný list); žalobce je zapsán v knize narození [příjmení] národního výboru v [obec] ve svazku XXX, [anonymizováno] [rok], strana 41, [číslo].

5. Dle výpisu z knihy narození je [jméno] [příjmení] nadále zapsán jako otec žalovaného, přičemž rodiči [jméno] [příjmení] byl [jméno] [jméno] [příjmení]. Rodiče žalobce se při uzavření manželství dohodli, že budou užívat společné příjmení„ [příjmení]“. Dne 24.9.1979 byl do knihy narození u položky [číslo] dospán záznam, že Obvodní národní výbor v [obec] – [část obce] rozhodnutím ze dne 17.9.1979 čj. vnitř. [číslo], které nabylo právní moci dne 18.9.1979, povolil zde zapsanému dítěti (tj. žalobci) užívat příjmení„ [celé jméno žalobce]“. Tomuto záznamu odpovídá i zpráva [stát. instituce], odbor vnitřních věcí a samotné rozhodnutí Obvodního národního výboru v [obec] – [část obce], odbor vnitřních věcí, dle kterého bylo povoleno k žádosti matky žalobce [jméno] [příjmení], aby žalobce užíval příjmení [celé jméno žalobce]; rozhodnutí nabylo právní moci 18.9.1979 a bylo postoupeno Městské správě Veřejné bezpečnosti [obec], Úřadu důchodového zabezpečení [obec], Generální prokuratuře a matrice Městského národního výboru [obec], přičemž na samotném rozhodnutí je záznam o zápisu této skutečnosti v knize narození k [datum].

6. Dle záznamů v Centrální evidenci obyvatel otec žalobce [jméno] [příjmení] zemřel [datum] a matka žalobce [jméno] [příjmení] se znovu vdala dne [datum] za [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum]. V záznamech CEO je žalobce zapsán jako syn [jméno] [celé jméno žalobce] a [obec] [celé jméno žalobce] jako otec žalobce.

7. Lustrací záznamů spisovny Městského soudu v Brně bylo zjištěno, že u zdejšího soudu nikdy neproběhlo řízení o osvojení žalobce, přičemž dle trvalého pobytu žalobce od jeho narození dosud by byl příslušným k tomuto řízení zdejší soud. Jediné řízení, které zde probíhalo a týkalo se žalobce, bylo řízení sp.zn. 23 Nc 151/76, v němž se [jméno] [jméno] [příjmení] domáhali svěření žalobce do péče. Řízení bylo zastaveno usnesením z 10.8.1976, spis již není k dispozici, neboť byl skartován.

8. Ze spisu 86 D 606/2009 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], dědeček žalobce z otcovy strany (tj. otec otce), zemřel dne [datum] (viz úmrtní list). Při sepisu protokolu o předběžném šetření dne 16.11.2009 byla přítomna pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] a žalovaná jako dcera zůstavitele. Obě uvedly, že zůstavitel měl jako děti žalovanou a [jméno] [příjmení], který zemřel [datum] jako ženatý a měl jednoho syna, a to [celé jméno žalobce], [datum narození] – obě přítomné tento protokol podepsaly. Do dědictví po zůstaviteli byl zahrnut i pozemek parc. [číslo] dům [adresa] na tomto pozemku, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], kdy dle výpisu z katastru nemovitostí byly tyto nemovitosti ve společném jmění zůstavitele a [jméno] [příjmení]; ve spise je založen i nabývací titul k nemovitostem, a to kupní smlouva z [datum]. Ve spise je dále založen rodný list žalované, z něhož vyplývá, že jejími rodiči byli [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], a rodný list žalobce, kde je uveden otec [jméno] [příjmení] a matka [jméno] [příjmení].

9. Jednání ve věci tohoto dědického řízení proběhlo dne 19.3.2010 (viz protokol) a zúčastnili se ho [jméno] [příjmení] jako manželka zůstavitele, žalovaná jako dcera zůstavitele a žalobce jako vnuk zůstavitele. V protokole je konstatováno, že„ dle shodné výpovědi přítomných byl zůstavitel 1x ženatý, zanechal manželku [jméno] [příjmení], dceru [celé jméno žalované] a po předemřelém synovi [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], jeho jediné dítě – syna [celé jméno žalobce] Tito tři dědicové u jednání uzavřeli dědickou dohodu a tuto do protokolu podepsali. Dědická dohoda byla následně schválena usnesením čj. 86 D 606/2009-23 z 22.3.2010, které nabylo právní moci 22.3.2010.

10. Ze spisu 59 D 614/2020 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], babička žalobce z otcovy strany (tj. matka otce), zemřela 30.3.2020 (viz úmrtní list). Do dědictví po zůstavitelce byl zahrnut i pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], zapsný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], kdy dle výpisu z katastru nemovitostí byly tyto nemovitosti ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení] a nabývacím titulem je jednak shora uvedená kupní smlouva z 15.7.1969 a jednak usnesení z 22.3.2010 ve věci 86 D 606/2009.

11. Notář projednávající dědictví založil do spisu výpis z Centrální evidence obyvatel ohledně žalobce, kdy jako otec byl uveden [obec] [celé jméno žalobce]. V protokolu o předběžném šetření dne 26.5.2020, kterého se zúčastnila pouze žalovaná, bylo uvedeno, že syn zůstavitelky [jméno] [příjmení] zemřel 5.10.1975, zanechal jednoho syna [celé jméno žalobce], [datum narození],„ dle přítomné adoptován novým manželem matky, prověřeno v informačním systému evidence obyvatel – [celé jméno žalobce] je uveden jako dítě [jméno] [celé jméno žalobce]“. S žalovanou bylo jednáno jako s jediným zákonným dědicem, kdy v protokolu z 17.8.2020 bylo konstatováno, že !syn [jméno] [příjmení] zemřel v roce 1975 a jeho jediný syn byl následně osvojen“. Usnesením čj. 59 D 614/2020-32 z 17.8.2020 byla žalovaná potvrzena jako jediný dědic, který nabyl majetek zůstavitelky. Tento majetek sestával z nemovitostí dle výroku II. a dalších práv uvedených ve výroku III.

12. Ze spisu 58 D 1257/2021 vzal soud za prokázáno, že manžel matky žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] zemřel [datum] (viz úmrtní list). Při předběžném šetření uvedl syn zůstavitele [obec] [celé jméno žalobce], [datum narození], že zůstavitel další děti neměl. Usnesením čj. 58 D 1257/2021-22 z 10.9.2021 bylo řízení zastaveno pro nedostatek majetku patřícího do pozůstalosti.

13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je synem [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Otec [jméno] [příjmení] zemřel [datum] a matka žalobce [jméno] [příjmení] se znovu provdala dne [datum] za [jméno] [celé jméno žalobce], s nímž měla dalšího syna [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. K žádosti matky žalobce rozhodl Obvodní národní výbor v [obec] – [část obce] rozhodnutím z [datum] (tj. po narození druhého syna [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]), že dává souhlas s tím, aby žalobce používal příjmení [celé jméno žalobce]. Tato skutečnost byla zapsána do knihy narození u záznamu, týkajícího se žalobce, a rozhodnutí bylo dle rozdělovníku postoupeno všem relevantním orgánům.

14. Při zápisu do Centrální evidence obyvatel došlo k chybnému zápisu, kdy manžel matky žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] byl zapsán jako otec žalobce, ačkoliv pro tento zápis neexistoval právní podklad. Kontrolou spisovny zdejšího soudu bylo zjištěno, že jediné řízení, které zde probíhalo a týkalo se žalobce, proběhlo v roce 1976, tj. po úmrtí otce žalobce, kdy se rodiče otce [jméno] [jméno] [příjmení] domáhali svěření žalobce do své péče, avšak řízení bylo usnesením z 10.8.1976 zastaveno a spis v důsledku skartace již k dispozici není. Řízení o osvojení žalobce u zdejšího soudu nikdy neproběhlo a s ohledem na bydliště žalobce nemohlo proběhnout u jiného soudu.

15. Žalovaná o tom, že žalobce osvojen nebyl, dle názoru soudu věděla, neboť v dědickém řízení po svém zemřelém otci byla účastna spolu se svou matkou, manželkou zůstavitele, dědického řízení, kde žalobce byl jako potomek předemřelého syna zůstavitele rovněž povolán k dědictví. Žalovaná se zúčastnila osobně dědického řízení, její matka, žalovaná a žalobce uzavřeli dědickou dohodu, kdy ani [jméno] [příjmení] ani žalovaná nenamítaly, že by žalobce snad z důvodu osvojení neměl být povolán k dědictví po svém dědečkovi. Teprve o 11 let později v dědickém řízení po své matce žalovaná uvedla, že žalobce byl osvojen, přičemž notář projednávající dědictví bez zjevného důvodu vycházel pouze ze záznamu v Centrální evidenci obyvatel - záznamy CEO však nezakládají změnu právního vztahu, jedná se pouze o administrativní záznamy, které nejsou a nemohou být dokladem příbuzenských vztahů, osvojení apod. Lze tedy konstatovat, že bylo postaveno najisto, že žalobce nebyl osvojen manželem své matky, došlo pouze ke změně jeho příjmení na základě rozhodnutí ObNV v [obec] – [část obce] z [datum], přičemž dle názoru soudu žádost matky žalobce o změnu příjmení byla motivována zájmem na tom, aby všichni členové rodiny měli stejné příjmení, zejména pak obě děti [jméno] [příjmení].

16. S ohledem na uvedené závěry dokazování lze konstatovat, že při absenci závěti, která by žalobce vylučovala z dědictví po [jméno] [příjmení], je žalobce jako potomek syna zůstavitelky povolán k dědictví v první třídě dědiců (§ 1635 odst. 1, 2 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále o.z.). Do první třídy tedy po [jméno] [příjmení] spadá žalovaná jako její dcera a [jméno] [příjmení] jako její syn – v důsledku jeho úmrtí pak jeho dědický podíl dle § 1635 odst. 2 o.z. nabývá žalobce jako jediný syn [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že v dědickém řízení po [jméno] [příjmení] nebyl žalobce pojat jako dědic zůstavitelky, neboť notář bez zjevného důvodu vycházel pouze z chybného záznamu v Centrální evidenci obyvatel (aniž by si případné osvojení ověřil dotazem na soud) a tvrzení žalované, která však věděla (viz dědické řízení po otci žalované), že žalobce osvojen nebyl a že s ním sama v dědickém řízení po svém otci uzavřela jako s dědicem dědickou dohodu, která byla soudem schválena. Žalobce se domáhal nároku oprávněného dědice dle § 189 odst. 2 zákona 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, přičemž splnil veškeré předpoklady pro rozhodnutí dle uvedeného ustanovení, když prokázal, že spadá do první třídy dědiců a nebyl účastníkem dědického řízení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Žalovaná byla jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 7.000,00 Kč a v nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za pět úkonů (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání 24.8 a 9.11.2022) po 12.540,00 Kč (soud při určení tarifní hodnoty vycházel dle § 8 odst. 7 vyhlášky z jedné poloviny hodnoty dědictví, stanovené v usnesení čj. 59 D 614/2020-32 z 17.8.2020, tj. 1.050.048,17 Kč), jeden úkon po 6.270,00 Kč (jednání 26.9.2020), včetně šesti režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 14.861,70 Kč, celkem 92.631,70 Kč.