21 C 125/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; země - anonymizována tři slova , anonymizováno 8 slov obec , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněné stavby <b>I. Žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit garáž [číslo] umístěnou na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně do tří dnů od právní moci rozsudku na soudním poplatku částku 2.000,00 Kč.</b> 1. Žalobou z 20.5.2021 domáhala se žalobkyně odstranění garáže, která je ve vlastnictví žalovaného, z pozemku, jehož vlastníkem je žalobkyně, s odůvodněním, že garáže byly od počátku povoleny jako dočasné stavby s nutností jejich odstranění v případě potřeby žalobkyně. Žalobkyně žalovanému vypověděla nájem pozemku, avšak žalovaný odmítá garáž z pozemku odstranit.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě rozporoval doručení výpovědi, když dále argumentoval tím, že v případě garáže se jedná o stavbu, spojenou se zemí pevným základem, pokud by garáž odstranil, došlo by i k poškození sousedních garáží, které mají společné zdi. Dále uváděl, že pokud je v nájemní smlouvě uvedeno, že pozemek je pronajímán výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojená s pozemkem a má charakter věci movité, byl uveden v omyl, neboť toto neodpovídá skutečnosti. Žalovaný ani jeho právní zástupkyně se k jednání bez omluvy nedostavili, právní zástupkyně žalovaného po jednání jejich neúčast omluvila a požádala o zaslání protokolu z jednání, a poté, co zjistila, že ve věci byl vyhlášen rozsudek, tvrdila, že se nemohla k jednání dostavit ze zdravotních důvodů a žádala, aby rozsudek byl zrušen.

3. Z listinných důkazů, předložených účastníky a [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], vzal soud za prokázán následující skutkový stav:

4. Dne 30.9.1965 adresovali příslušníci tehdejšího sboru nápravné výchovy, zařazení ve [stát. instituce], náčelníka věznice o povolení výstavby garáží v prostoru mezi ústavní zahradou a bytovkami na [anonymizováno] ulici s tím, že hodlají vystavět garáže typu„ Prefa“. Náčelník [anonymizováno] udělil souhlas dne 4.10.1965 s podmínkou, že nebude narušena bezpečnost věznice a architektonický vzhled. Další obdobnou žádost adresovali náčelníkovi věznice další [anonymizována čtyři slova] dne 11.10.1965, přičemž náčelník věznice žádost doporučil ke kladnému vyřízení. Přípisem z 22.10.1965 sdělil zástupce náčelníka krajské správy [stát. instituce], že pozemek, na němž hodlají postavit žadatelé garáže, je majetkem ministerstva, k propůjčení na výstavbu není námitek, avšak v případě nutné potřeby nebo zvláštních okolností musí žadatelé garáže odstranit na vlastní náklad. Listinou, zhotovenou 15.2.1971, a nazvanou„ [obec] smlouvy o výstavbě garáže na pozemku SNV [obec]“ stanovil Sbor nápravné výchovy a jedním ze stavebníků podmínky, spočívající v tom, že stavba garáže je dočasná, garáž je provedena na pozemku, jehož vlastníkem je SNV a je postavena v ochranném pásmu, uživatel garáž v případě potřeby bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstraní a prodej garáže jinému vlastníku lze uskutečnit pouze se souhlasem útvaru SNV [obec] a za stejných podmínek, a to pouze příslušníku SNV.

5. Rozhodnutím o přípustnosti stavby z 6.1.1976 rozhodl Stavební úřad Sboru [anonymizována tři slova], že povoluje stavbu pěti sdružených garážových boxů s podmínkou, že stavba garáží je povolena jako dočasná a v případě služební potřeby bude bez náhrady a na vlastní náklady v dohodnutém termínu odstraněna. Zápisem z 12.11.1976 proběhlo odevzdání a převzetí dokončené stavby, označené jakou souhrnná výstavba garáží pro příslušníky SNV – [obec] – ÚSNV [obec]; garáže byly popsány jako zděné garáže pěti boxů o velikosti 17,1 x 5,6 metrů, jednotlivé boxy děleny zděnou příčkou, střecha z hurdisek se škvárovou mazaninou opatřenou lepenkou, štítové zdivo oplechováno a střešní odpad opatřen okapovými žlaby.

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí je pozemek parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 105 m2 zapsán v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], když jako vlastník pozemku je zapsána [země] a subjekt, kterému náleží příslušnost hospodařit s majetkem státu, je [anonymizována dvě slova] [země].

7. Dne 15.11.2000 vydal Odbor výstavby Úřadu městské části [obec] – [obec] jako místně příslušný stavební úřad potvrzení, že stavby garáží na pozemcích mj. [číslo] v [katastrální uzemí] nejsou nadzemní stavby spojené se zemí pevným základem.

8. Z plánku garáží, shora uvedené žádosti z 30.9.1965 a rozhodnutí o přípustnosti stavby pak vyplývá, že jedním z žadatelů o výstavbu garáží, který je uveden jako jeden z investorů i v rozhodnutí o přípustnosti stavby, byl [jméno] [příjmení].

9. K převodům vlastnického práva ke garáži a k úpravě užívání části pozemku parc. [číslo] pak došlo tak, že a) dne [datum] uzavřela [anonymizována tři slova] jako pronajímatel s [jméno] [příjmení], [datum narození] jako nájemcem smlouvu, kterou jmenovanému přenechala do nájmu část pozemku o výměře 20 m2 pod garáží [číslo] s konstatováním, že pronajatý pozemek slouží výhradně k umístění garáže, která není pevně spojená s pozemkem, a jedná se tudíž o věc movitou; v bodě IV smlouvy vzal nájemce na vědomí, že stavba garáže má statut dočasné stavby, je umístěna v ochranném pásmu VV [obec] a nájemce se zavazuje v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstranit, b) kupní smlouvou ze dne 1.9.2009 zakoupila garáž [číslo] od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], a návazně dne 2.1.2010 uzavřela [země], [anonymizována tři slova] jako pronajímatel s [jméno] [příjmení] jako nájemcem smlouvu, kterou jí přenechala do nájmu část pozemku parc. [číslo] o výměře 20 m2 s tím, že pozemek slouží výhradně k umístění takové garáže, která není pevně spojena s pozemkem (věc movitá), jedná se o garáž [číslo] přičemž v čl. IV, bod 3 vzala nájemkyně na vědomí, že stavba garáže na pozemku pronajímatele má statut stavby dočasné, v bodě 6 byl prodej garáže podmíněn písemným přivolením pronajímatele a v bodě 7 téhož článku se nájemkyně zavázala v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu bez náhrady, na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit, c) kupní smlouvou ze dne 21.12.2012 zakoupil garáž [číslo] od [jméno] [příjmení] žalovaný, přičemž v bodě IV. kupní smlouvy vzal na vědomí, že garáž se nachází na pozemku [anonymizována dvě slova] a ústavu pro výkon [anonymizována dvě slova] [obec], se kterou je povinen uzavřít nájemní smlouvu, přičemž žalovaný současně vzal na vědomí a prohlásil, že výslovně souhlasí s tím, že v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu se zavazuje bez náhrady, na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit, d) dne 21.12.2012 uzavřela [země], [anonymizována tři slova] jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem smlouvu, kterou mu přenechala do nájmu část pozemku parc. [číslo] o výměře 20 m2 s tím, že pozemek slouží výhradní k umístění takové garáže, která není pevně spojena s pozemkem (věc movitá), jedná se o garáž [číslo] přičemž v čl. IV, bod 3 vzal nájemce na vědomí, že stavba garáže na pozemku pronajímatele má statut stavby dočasné a v bodě 6 téhož článku se zavázal v případě potřeby pronajímatele a při skončení nájmu bez náhrady, na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní lhůtou, počínající běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena – nájem přitom mohl být vypovězen bez uvedení důvodu.

10. Přípisem, datovaným 21.1.2019, odeslaným žalovanému na adresu jeho bydliště [ulice a číslo], [obec], žalobkyně nájem pozemku vypověděla s tím, pozemek potřebuje pro plnění svých úkolů, a vyzvala žalovaného k odstranění garáže do jednoho roku od skončení nájemního vztahu; zásilka, obsahující výpověď, byla u doručující pošty uložena od 28.1.2019 do 7.2.2019, poté byla vrácena odesílateli s tím, že nebyla vyzvednuta v úložní lhůtě a nebylo možné vložit ji do schránky. Přípisem z 27.1.2020 sdělila právní zástupkyně žalovaného (zastupujíce další vlastníky garáží) žalobkyni, že výpověď nájmu není v rozporu s § 2231 odst. 2 zákona 89/2012 Sb. řádně odůvodněna, a požadavek na vyklizení pozemku, resp. odstranění garáže, je plnění nemožné dle § 580 odst. 2 NOZ, neboť odstraněním garáží by došlo k jejich zničení i k poškození pozemku, proto je namítána neplatnost podle § 586 odst. 2 NOZ. Žalobkyně reagovala přípisem z 12.2.2020, kdy argumentovala, že některé garáže již byly odstraněny a nájemcům pozemku bylo od počátku jasné, že v případě potřeby jsou povinni garáže odstranit. Přípisem z 18.3.2020 sdělila právní zástupkyně žalobkyni, že nebyla prokázána potřeba žalobkyně k užívání pozemku jako odůvodnění výpovědi z nájmu, a navrhla, aby [anonymizována dvě slova] garáže převzala za náhradu. Přípisem z 13.2.2020 se pak právní zástupkyně žalovaného připojila k těmto argumentům i jako zástupkyně Ing. [celé jméno žalovaného] s tím, že mu však nebyla výpověď doručena. Přípisem z 7.9.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného, aby stavba garáže byla odstraněna do 30.9.2020 s upozorněním na vymáhání tohoto nároku soudní cestou.

11. Žalovaný předložil k důkazu kopii znaleckého posudku [číslo] kterým byla na žádost objednatele [jméno] [příjmení] stanovena obvyklá cena jiné garáže na tomtéž pozemku. V posudku bylo konstatováno, že se zde nachází pět totožných zděných garáží v řadě, garáž není připojena na žádnou z veřejných inženýrských sítí, její stavba je spojena se zemí základovými betonovými pásy a svislé konstrukce jsou zděné z pálených cihel voštinového typu, a jedná se tak o věc nemovitou. Dále bylo konstatováno, že ve stavbě garáže nejsou žádné instalace ani základní vybavení elektroinstalací.

12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V návaznosti na ust. § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) soud posoudil s ohledem na datum uzavření nájemní smlouvy nároky, plynoucí z této smlouvy, podle právních předpisů účinných do 31.12.2013. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] na kterém je umístěna garáž, kterou žalovaný nabyl do vlastnictví kupní smlouvou z 21.12.2012. Návazně na tuto koupi s ním jako s nájemcem uzavřela téhož dne žalobkyně jako pronajímatel smlouvu, kterou mu přenechala do nájmu část uvedeného pozemku pod touto garáží, přičemž ve smlouvě se žalovaný zavázal v případě skončení nájmu garáž na vlastní náklady a bez náhrady odstranit.

13. Především je nutno podotknout, že již ze samotné kupní smlouvy si žalovaný musel být vědom, že se v případě předmětné garáže nejedná o nemovitost, zapisovanou do katastru nemovitostí. Předchozí vlastník [jméno] [příjmení] převzala do kupní smlouvy formulaci ze své nájemní smlouvy, kdy žalovaný vzal na vědomí, že při skončení nájmu se zavazuje bez náhrady a na vlastní náklady garáž z pozemku odstranit. Rovněž v nájemní smlouvě, uzavřené s žalobkyní, se žalovaný zavázal (čl. IV, bod 6) při skončení nájmu bez náhrady a na vlastní náklady garáž odstranit. Podmínkou vzniku povinnosti k odstranění garáže tedy není ani to, v jakém rozsahu žalobkyně pozemek potřebuje využít jiným způsobem, ani to, zda se garáž nachází na betonových pásech, spojených se zemí, či se jedná o nemovitost, která měla být – a není – zapsána do katastru nemovitostí, či se jedná o věc movitou. Žalovaný a žalobkyně v nájemní smlouvě výslovně vytvořili závazek žalovaného garáž odstranit v případě, že nájem skončí. Účastníci tedy uzavřeli nájemní smlouvu dle § 663 an. zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník, přičemž nájem skončil výpovědí dle čl. VI, bod 2 smlouvy, § 677 zákona 40/1964 Sb. Výpovědní lhůta byla žalobkyní označena jako tříměsíční, tj. odpovídající § 677 odst. 2 zákona 40/1964 Sb.

14. Pokud jde o námitku žalovaného, týkající se doručení výpovědi, ta byla zaslána žalovanému na adresu, uvedenou v nájemní smlouvě, která byla a dosud je adresou jeho trvalého bydliště. Podle § 573 zákona 89/2012 Sb. nastala domněnka dojití zásilky třetím pracovním dnem po odeslání výpovědi. Výpověď byla odeslána 26.1.2019 (viz podací razítko), dle uvedeného ustanovení se tak považuje za doručenou třetím pracovním dnem, což bylo 30.1.2019. Výpovědní lhůta uplynula 30.4.2019 a roční lhůta pro odstranění garáže uplynula 30.4.2020. Skutečnost, že žalovaný si zásilku, zaslanou na adresu jeho trvalého bydliště, která byla uvedena i v nájemní smlouvě, v úložní lhůtě nevyzvedl, nemůže tak jít k tíži žalobkyně, která důvodně předpokládá, že listina, odeslaná doporučenou poštou, došla do sféry adresáta.

15. V nájemní smlouvě účastníci sjednali, jak bylo uvedeno, možnost vypovězení nájmu bez uvedení důvodu. Pokud žalovaný v přípise žalobkyni z 27.1.2020 argumentoval tím, že výpověď nebyla náležitě odůvodněna, pak je nutno konstatovat, že žalobkyně tuto povinnost nemá vůbec, když jednak se výpověď z nájmu řídí § 677 zákona 40/1964 Sb., a jednak ani žalovaným argumentované ustanovení § 2231 odst. 2 o.z. takovou povinnost neukládá, neboť v případě nájmu, sjednaného na dobu neurčitou, musí být výpověď odůvodněna pouze v případě, že má smluvní strana právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. V daném případě však mezi účastníky byla sjednána dvouměsíční výpovědní doba, přičemž žalobkyně žalovanému ve výpovědi z 21.1.2019 poskytla delší, a to tříměsíční výpovědní lhůtu, korespondující s § 677 odst. 2 zákona 40/1964 Sb.

16. Lze tak konstatovat, že žalovaný uzavřením shora uvedené nájemní smlouvy převzal zcela jasný a srozumitelně formulovaný závazek v případě skončení nájemního vztahu, založeného smlouvou z 21.12.2012, garáž z pozemku žalobkyně odstranit, tuto povinnost nesplnil a počínaje dnem 1.5.2020 tak má na pozemku žalobkyně bez právního existence titulu k užívání pozemku umístěnou garáž. Pokud žalovaný argumentoval tím, že se jedná o věc nemovitou, jednak lze odkázat na shora uvedené listiny, týkající se charakteru stavby, jednak na vyjádření stavebního úřadu, nicméně ani tato skutečnost nemění nic na závazku žalovaného, plynoucího z nájemní smlouvy, jehož realizace je vázána na ukončení nájmu, nikoliv na charakter stavby. Soud tedy poskytnul žalobkyni ochranu jejího vlastnického práva, které je narušeno umístěním garáže žalovaného na pozemku, k jehož užívání nemá právní titul, čímž žalovaný znemožňuje žalobkyni výkon jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku (§ 126 odst. 1 zákona 40/1964 Sb.), přičemž ke vzniku uvedeného závadného stavu došlo v důsledku nesplnění smlouvou založeného závazku žalovaného k odstranění garáže v případě skončení nájemního vztahu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád bylo ve výroku II rozhodnuto o nákladech řízení, neboť žalobkyně, ač ve věci procesně úspěšná, náhradu nákladů řízení nenárokovala. Výrokem III byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě soudního poplatku podle § 2 odst. 3 zákona 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.