21 C 143/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 38 339 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána uhradit žalobci částku 38.339,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 16.4.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen uhradit žalované na nákladech řízení částku 39.397,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou z 17.6.2021 domáhal se žalobce náhrady škody, kterou měla žalovaná způsobit tím, že vadně provedla opravu dveří vozidla žalobce; výši škody pak tvrdil jako rozdíl v hodnotě vozidla před opravou a v jeho hodnotě s vadně provedenou opravou dveří, tj. škodu spatřoval ve snížení hodnoty vozidla a tuto částku dokládal znaleckým posudkem.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když jednak popírala, že by oprava byla provedena nekvalitně, a jednak rozporovala způsob výpočtu nárokované škody, resp. znalecký posudek, kterým byla stanovena.

3. Z velkého technického průkazu vzal soud za prokázáno, že žalobce je od 25.1.2018 evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], značky Ford, model Mustang (dále vozidlo).

4. Z oznámení škodní události z 24.2.2020 a ze zápisu o poškození vozidla z 9.3.2020 vzal soud za prokázáno, že za přítomnosti žalobce, pana [příjmení] za servis a mobilního technika pana [jméno] [příjmení] byl po oznámení škodní události sepsán zápis, v němž bylo konstatováno, že vozidla má poškozené pravé přední dveře, kdy žalobce uváděl, že vozidlo bylo zaparkované a někdo ho zřejmě svým automobilem při parkování odřel. Ze zakázkového listu vzal soud za prokázáno, že dne 9.3.2020 objednal žalobce u žalované opravu vozidla po havárii s tím, že oprava bude hrazena z pojištění ČSOB pojišťovny. Cena opravy byla sjednána na 35.000,00 Kč. Fakturou č. 20480572 z 19.3.2020 byla za opravu vyúčtována částka 34.867,87 Kč; z přípisu [právnická osoba] vyplývá, že pojišťovna od této částky odečetla spoluúčast žalobce 2.000,00 Kč a hradila 32.868,00 Kč. Z kalkulace vzal soud za prokázáno, že pojišťovna počítala s opravou bez výměny dveří s nákladem 33.278,00 Kč.

5. Z protokolu o převzetí vozidla z opravy vzal soud za prokázáno, že dne 16.4.2020 sepsali účastníci protokol, v němž žalobce uvedl, že vozidlo po opravě přebírá s výhradami s tím, že vytýká nekvalitně provedený lak, vysoká výška podkladového materiálu a nerovnosti při klempířských prací. Žalovaná v protokole prohlásila, že zakázka byla provedena dle požadavku pojišťovny opravou poškozeného dílu a že byly dodrženy veškeré technologické postupy, přičemž oprava je bez závad. Z reklamačního protokolu vzal soud za prokázáno, že dne 16.4.2020 uplatnil žalobce ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny ve výše uvedeném protokolu, u žalované reklamaci opravy; tuto reklamaci žalovaná zamítla s tím, že byly dodrženy veškeré technologické postupy a oprava je bez závad. Přípisem z 11.5.2020 žalobce prostřednictvím právního zástupce vyjádřil nesouhlas se zamítnutím reklamace a vyzval žalovanou k opravě vady, tj. k opětovné opravě pravých předních dveří vozidla.

6. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že žalovaná pojišťovně sdělovala, že z její strany opravu nelze provést lépe z důvodu atypického tvaru dveří a jedinou variantou správné opravy je vyměnit díl za nový. Z faktury č. 2052100016 vzal soud za prokázáno, že žalobce nechal vozidlo opravit u [právnická osoba], a.s., která opravu vyúčtovala fakturou z 12.1.2021 v částce 47.679,00 Kč; úhrada uvedené částky je pak dokladována příjmovým dokladem z 12.1.2021. Přípisem z 9.2.2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 47.679,00 Kč.

7. Z listiny nazvané Znalecké posouzení 6633 vzal soud za prokázáno, že dne 9.4.2020 vyhotovil znalec [jméno] [příjmení] uvedenou listinu, která neobsahuje náležitosti znaleckého posudku. V listině znalec konstatuje, že byl požádán, aby provedl„ posouzení osobního motorového vozidla FORD MUSTANG, [registrační značka]“. Dále konstatuje, že kontrola proběhla v servisu žalované, a že při kontrole bylo zjištěno, že pravé dveře byly sice nalakovány, ale oprava vykazuje chybu, spočívající v tom, že promáčklina v cca polovině dveří (v místě opravy) je stále viditelná. V listině je dále na fotografiích zachycen přístroj, přičemž není zřejmé, kdo s ním provádí měření a o jaký přístroj se jedná. Je konstatováno, že - v místě opravy byla naměřena výška tmelu a laku 900 nm,„ … což je opravdu hodně, a je zde vysoký předpoklad, že místo bylo silně tmeleno“, - ve vzdálenosti cca 20 cm od poškozeného místa se naměřená výška rychle snižovala – 530 – 330 nm na konci dveří, - pravý zadní bok byl již jedenkrát opravovaný a lakovaný a výška laku i s nynějším přístřikem je pouze cca 300 – 350 nm,„ což je odpovídající a přijatelná hodnota“. Znalec konstatuje, že oprava byla„ šitá horkou jehlou“, výška podkladového materiálu je vysoká i 900 nm –„ to je opravdu hodně a mimo obvyklý standard“, a že oprava za 35.000,00 Kč by měla být provedena v úplně jiné kvalitě.

8. Ze znaleckého posudku, zpracovaného pro žalobce znalcem [příjmení] [příjmení], vzal soud za prokázáno, že znaleckým úkolem bylo posouzení technického stavu vozidla, především kvality provedených oprav a vyčíslení znehodnocení vozidla následkem nehody a obou provedených oprav. Prohlídka vozu nebyla provedena, technický stav byl zjištěn na základě prohlídky a zjištění znalce [jméno] [příjmení], přiložené fotodokumentace, výpovědi vlastníka a měření tloušťky laku provedené vlastníkem a z podkladů autoopravny. Bylo konstatováno, že vozidlo bylo v minulosti opraveno po havárii pravého boku a zadní části, byla provedena výměna pravé zadní bočnice (blatníku), vyrovnání podběhu kola, lícování zadní části vozidla a menší oprava pravých dveří (vyrovnání asi 2 dm2). Znalec stanovil obvyklou cenu vozidla před poškozením 766.785,00 Kč, po opravě u žalované 728.446,00 Kč a výši znehodnocení vozidla nekvalitní opravou dveří na 38.339,00 Kč.

9. Žalobce k dotazu soudu sdělil, že původní dveře, tj. dveře opravované žalovanou, byly zlikvidovány.

10. Z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že vozidlo viděl pouze po druhé opravě, tj. po výměně dveří, sám nepořizoval žádné fotografie. Žalovanou opravované dveře nikdy neviděl. Znalec neměl k dispozici fotografie celých dveří před opravou, nedovedl se vyjádřit, zda k poškození došlo v místě, označeném na jedné z fotografií kroužkem, nebo i mimo něj. Z fotografií znalec dovodil, že došlo k vyhnutí spodního lemu, nedokázal posoudit, zda došlo i k vyhnutí prolisu. Z fotografií nebyl schopen posoudit, jaký způsob opravy byl zvolen. Podle znalce je standardem opravy to, aby nebylo vidět„ že je to deformované“. Podle něj došlo k následné výměně dveří proto, že si to majitel přál. Dle znalce při stanovení výchozí ceny vozidla nehrálo žádnou roli předchozí poškození vozidla. Snížení hodnoty vozidla v důsledku předchozích oprav je dle něj vyjádřeno v tabulce na str. 9 posudku, kdy je v kategorii„ skříň karoserie“ uvedeno snížení o 5 %. Dle znalce má nový lak 15 až 20 mikronů.

11. Po své výpovědi vypracoval znalec [příjmení] [příjmení] dodatek posudku, v němž uvedl, že obvyklá cena vozidla byla stanovena porovnáním s 11 vozidly obdobné výbavy, stavu a počtu ujetých kilometrů, kdy jejich průměrná nabídková ceny byla 850.000,00 Kč s DPH, po odečtení 4% licitační slevy by byla průměrná realizovaná prodejní cena 816.000,00 Kč s DPH. Srovnávaná vozidla, pokud jsou u nich uvedeny potřebné srovnávací údaje, jsou v rozmezí od 31 do 120 tisíc najetých kilometrů, u některých je uvedena značná nadstandartní výbava, žádné není inzerováno jako havarované.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], pracovníka servisu žalované, vzal soud za prokázáno, že žalobce do servisu přivezl vozidlo, přičemž to byla pojišťovna, která rozhodla o způsobu opravy. Žalobce pak vozidlo odmítal převzít s tím, že se mu oprava nelíbí, pozval si znalce a pak se sepsal předávací protokol. V minulosti bylo vozidlo opravováno v CARentu a při této opravě došlo k výměně pravého zadního blatníku a lakovaly se dveře, které pak opravovala žalovaná, tj. v místě opravy byl již předchozí zásah do laku. Dle svědka vozidlo po opravě u žalované vypadalo lépe. Svědek rovněž sdělil, že neexistuje žádná norma ohledně vrstvy tmelu a laku.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že jako technik likvidace pojistných událostí pracuje pro ČSOB pojišťovnu, a z tohoto titulu prohlížel vozidlo žalobce. Vozidlo mělo poškození na pravých předních dveřích, kdy ve spodní části byla mírná deformace – to svědek zhodnotil tak, že to půjde opravit, a proto to nafotil a zadal do systému. Na vozidle měřil tloušťku laku, která byla rozdílná od 168 do 288 mikronů. Po provedení opravy vozidlo neviděl, přičemž z titulu své funkce neřeší kvalitu realizované opravy.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který vypracovával listinu nazvanou Znalecké posouzení 6633, vzal soud za prokázáno, že fotografie vozu pořizoval on, jedná se o fotografie, z nichž vycházel znalec [příjmení] [příjmení]. Dle jeho názoru oprava nebyla provedena v pořádku – zjistil, že v místě, kde auto bylo poškozené, je prohlubeň, která by tam neměla být. V místě prohlubně naměřil vysokou výšku laku. Po nahlédnutí na jím pořízené fotografie nebyl schopen identifikovat uvedené místo s odůvodněním, že„ odlesk fotky dává úplně jiný pohled, než když se na to člověk dívá napřímo“. Dle svědka mívá nový lak cca 100 mikronů, po opravě by měl mít do 300 mikronů, svědek naměřil i 900 mikronů tloušťky laku. Tloušťku laku 15 – 20 mikronů, uváděnou znalcem [příjmení] [příjmení], označil svědek za nereálnou. Pokud jde o způsob opravy, měl by servis vycházet ze závěru likvidátora.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že pracuje ve [právnická osoba], přičemž v době výměny dveří byl dlouhodobě nemocen. Předtím se v této firmě prováděly dvě opravy vozidla, dle svědka obě v roce 2020, a to oprava pravého zadního blatníku, který byl vyměněn, a oprava kapoty, kdy se opravoval lak. Pokud se mění blatník, provádí se přístřik dveří, který zvýší hodnotu mikronů na dveřích o 80 – 90 mikronů.

16. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), kdy dílem byla oprava vozidla žalobce za sjednanou cenu 35.000,00 Kč. Žalobce tvrdí, že dílo nebylo provedeno kvalitně, přičemž vadu díla spatřuje ve vysoké vrstvě laku a nerovnosti na dveřích po provedené opravě, a nárokuje náhradu škody, způsobenou vadně provedeným dílem, kdy žalovaná neuznala jeho reklamaci provedeného díla, neprovedla novou opravu, a tato byla provedena u dalšího oprávce CARent. Výši škody pak dovozuje jako snížení obecné tržní hodnoty vozidla v důsledku vadně provedené opravy u žalované.

17. Soud nejprve v návaznosti na § 2615 odst. 1 o.z. posuzoval, zda dílo, realizované žalovanou, vykazuje vady, a zda tyto vady jsou podstatným či nepodstatným porušením smlouvy (§ 2615 odst. 2, § 2099 an. o.z.). Z provedeného dokazování vyplývá, že oprava byla prováděna na karoserii vozu a její výsledek tak závisí jednak na posouzení, zda je samotná karoserie vyrovnána a jednak na estetickém zhodnocení výsledku, tj. zda není oprava viditelná a zda po vizuální stránce nepředstavuje znehodnocení vozidla. S ohledem na skutečnost, že s vědomím žalobce byly původní dveře vozidla, na kterých žalovaná prováděla opravu, zlikvidovány, a to aniž by byl proveden znalecký posudek, který by kvalitu opravy posoudil, lze splnění povinností žalované ze smlouvy o dílo s odstupem času hodnotit pouze z fotografií.

18. Soudu nezbývá než konstatovat, že za této situace není k dispozici znalecké posouzení kvality provedené opravy. [jméno] [příjmení], ač znalec, zhotovil své„ znalecké posouzení“, které není ani v nejmenším co do své kvality znaleckým zhodnocením kvality provedené opravy, tak, že pořídil fotografie, z nichž však prakticky nikdo není schopen dovodit, v jakých místech a v jakém rozsahu se měla projevovat nekvalitně provedená oprava, tj. kde se na autě měla nacházet promáčklina. Termíny jím používané jsou zcela laické („ … což je opravdu hodně, … což je odpovídající a přijatelná hodnota, … to je opravdu hodně a mimo obvyklý standard“), zpracovatel neuvádí, jakého standardu by měla oprava dosáhnout. Navíc je pozoruhodné, v jakém rozsahu se jednotliví odborníci liší v tom, co by mělo být standardní tloušťkou laku včetně podkladové vrstvy tmelu: [příjmení] [příjmení] to neuvádí vůbec, dle ing. Horského by to mělo být 15 až 20 mikronů, což ve výpovědi označil [příjmení] [příjmení] za nereálné a uvádí 100 mikronů u nového laku a po opravě 300 mikronů, a pan [příjmení] pak uvádí, že žádná norma ohledně vrstvy tmelu a laku neexistuje. Za této situace je pak kvalita opravy hodnotitelná pouze z hlediska estetického (nenarušuje-li poškození karoserie její základní funkčnost), což u fyzicky zlikvidovaných dveří automobilu a fotografií, na kterých nemůže místo nekvalitní opravy najít ani osoba, která fotografie pořizovala, dost obtížně zjistitelné. Z předložených důkazů ani nelze zjistit, proč bylo přistoupeno u jiného servisu ke kompletní výměně dveří a nikoliv k jejich řádné opravě.

19. I kdyby soud (což neučinil) akceptoval jako důkaz nekvalitně provedené opravy fotografie a značně laické a emotivní zhodnocení opravy ze strany [příjmení] [příjmení] bez jakéhokoliv odborného stanoviska, konstatujícího náležitý způsob realizace opravy, odlišnosti provedené opravy od řádného způsobu opravy dveří, včetně zhodnocení, zda a za jakých podmínek bylo možné opravu provést jinak, případně čím byla vadnost opravy způsobena, nebyla by splněna ani další podmínka pro přiznání náhrady škody, a to prokázání výše škody. Žalobce škodu, jak bylo výše uvedeno, dovozuje ze snížení obecné tržní hodnoty vozidla v důsledku špatně provedené opravy dveří žalovanou. K prokázání hodnoty vozidla před opravou doložil znalecký posudek Ing. [anonymizováno] včetně jeho dodatku. Tento posudek však vykazuje zásadní nedostatky, na které soud opakovaně žalobce upozornil.

20. Znalec provádí stanovení tržní ceny vozidla srovnávací metodou, při které je nutné jednak nalézt co největší počet srovnatelných věcí (tedy automobilů porovnatelných s vozem žalobce), a následně vymezit, v čem se každá ze srovnávaných věcí od předmětného vozu liší, v čem se shoduje, a nakolik lze cenu za srovnávaný vůz pojímat jako relevantní. Toto znalec vůbec neprovádí, když nehodnotí, v jakém rozsahu akceptuje cenu srovnávaných vozů např. s ohledem na odlišný počet najetých kilometrů, odlišnou (mnohdy výrazně) výbavu, přičemž u řady vozů není výbava vůbec uváděna a nelze tak dovodit, zda jsou vůbec s předmětným automobilem porovnatelné. Znalcem uváděné pojmy jako licitační sleva, sleva ze stávajícího modelu při uvedení nového modelu na trh ve výši 7 %, jsou pak bez jakéhokoliv vysvětlení a odůvodnění. Za této situace je pak posudek zcela nepřezkoumatelný a nemůže být pojímán jako relevantní podklad pro stanovení tržní hodnoty vozidla, ať již před či po opravě u žalované. Znalec rovněž vůbec nezdůvodňuje, jakým způsobem dospěl k hodnotě snížení právě 5 % z obvyklé ceny vozidla v důsledku nekvalitní opravy, resp. toto zdůvodnil tak, že vzhledem k celkové technické hodnotě vozidla s přihlédnutím k vzhledové vadě dveří stanovuje obchodní znehodnocení provedenou opravou ve výši 5 % z obvyklé ceny vozidla. Jakkoliv mohou znalci již z podstaty své odbornosti provádět hodnocení i volnou úvahou, i ta musí mít racionální a přezkoumatelný základ, což se však v daném případě nestalo.

21. Soud je tak nucen konstatovat, že žalobce, na kterém spočívá důkazní břemeno, je neunesl, ani pokud jde o tvrzení o protiprávním jednání žalované, spočívajícím ve vadné provedené opravě a odmítnutí jeho reklamace, ani o výši škody, spočívající ve snížení tržní hodnoty vozidla. Ve smyslu § 2909 an. o.z. tak nesplnil podmínky prokázání předpokladů pro přiznání náhrady škody, a žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta.

22. Žalobce byl jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za 11 úkonů (převzetí zastoupení, podání z 22.7.2021, 13.9.2021 a 16.3.2022, účast u pěti jednání, z toho dvě v délce přesahující dvě hodiny) po 2.660,00 Kč, včetně 11 režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 6.837,60 Kč celkem 39.397,60 Kč.