21 C 151/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , země zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 168.048,13 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 168.048,13 Kč spolu s</b> <b>a) úrokem v částce 17.728,06 Kč a dále ve výši 11,86 % ročně z částky 167.048,13 Kč za dobu od 22.6.2017 do zaplacení,</b> <b>b) úrokem z prodlení v částce 4.882,57 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 167.048,13 Kč za dobu od 22.6.2017 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Řízení se zastavuje do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 1.695,67 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 41.461,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou z 6.2.2020 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky s tím, že dne 17.6.2014 uzavřela [právnická osoba] (dále banka) s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě kterého čerpala žalované úvěr ve výši 201.000,00 Kč, tento řádně v souladu se smlouvou nesplácela a banka proto úvěr zesplatnila, přičemž následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednáním se opakovaně nedostavovala, a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti.

2. Z žádosti o spotřebitelský úvěr, předsmluvního formuláře a akceptačního dopisu vzal soud za prokázáno, že mezi bankou a žalovanou byla ve formě nabídky na uzavření smlouvy, vyjádřené v žádosti o spotřebitelský úvěr z 16.6.2014, a akceptace této nabídky v podobě akceptačního dopisu z 17.6.2014 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které měla banka poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 201.000,00 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 96 splátkách po 3.270,00 Kč, splatných k 16. dni v měsíci, kdy první splátka byla splatná 16.7.2014 a poslední 16.6.2022. Mimo splátky se žalovaná zavázala hradit pojištění ve výši 5 % z každé měsíční splátky. Úvěr byl úročen 11,86 % ročně. V případě prodlení byla banka oprávněna úvěr zesplatnit a nárokovat jeho úhradu do 15 dnů od doručení prohlášení o zesplatnění.

3. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky banky a úvěrové podmínky pro spotřebitelské úvěry, a dále sazebník poplatků. Možnost zesplatnění úvěru byla definována (kromě smlouvy) v čl. VIII, bod 1, písm. e), bod 2 písm. a) úvěrových podmínek, a to pro případ prodlení s jakoukoliv platbou po dobu delší než 14 dní, s následnou povinností klienta uhradit zesplatněný úvěr do 15 dnů od doručení prohlášení o zesplatnění. Dle sazebníku činil poplatek za odstoupení od smlouvy či vypovězení smlouvy z důvodu nesplácení úvěru 1.000,00 Kč.

4. Pokud jde o předsmluvní prověřování úvěruschopnosti žalované, z protokolu o prověření úvěruschopnosti a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu vzal soud za prokázáno, že banka, a to i s ohledem na to, že u ní měla žalovaná veden účet, prověřila náležitě schopnost žalované dostát svým závazkům, když z potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že tři měsíce před poskytnutím úvěru měla žalovaná průměrný příjem cca 31.800,00 Kč, z něhož nebyly prováděny srážky, ve stávajícím zaměstnání pracovala šest let. Po započtení všech plateb, uváděných v protokole o prověření úvěruschopnosti, by tak žalované zbývalo k dispozici cca 8.000,00 Kč (banka vycházela z nižšího příjmu, než jaký vyplýval z potvrzení zaměstnavatele).

5. Z výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že úvěrová jistina byla poukázána na účet žalované dne 17.6.2014. Z dalších výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaná hradila splátky úvěru počínaje červencem 2014 do června 2016, přičemž splátky byly vždy započteny na úrok z úvěru, pojištění a ve zbytku na jistinu úvěru. Na jistinu bylo celkově započteno 33.886,52 Kč, tj. zůstatek jistiny činil 167.113,48 Kč. Z výpisů z účtu je dále zřejmé, že žalovaná obdržela na účet poslední mzdu v březnu 2015, poté jí byly poukazovány dávky nemocenské a od června 2016 invalidní důchod cca 6.100,00 Kč měsíčně, tj. ukončení splácení úvěru zjevně souviselo s radikálně změněnou ekonomickou situací žalované.

6. Přípisem z 19.1.2017 banka úvěr zesplatnila a nárokovala jednorázovou úhradu jeho zůstatku ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení. Zásilka s oznámením byla odeslána 20.1.2017 (pátek), u doručující pošty uložena od 23.1.2017, byla žalovanou nevyzvednuta a dne 10.2.2017 vrácena žalobkyni. Dle čl. X, bod 3 obchodních podmínek byla sjednána fikce doručení zásilky třetím pracovním dnem po odeslání, v daném případě 25.1.2017.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek z 20.6.2017 banka postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Přípisem z 22.6.2017 banka oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni.

8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba – po částečném zpětvzetí – je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že banka a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr (čerpaný převodem na účet) splatit ve sjednaných splátkách; prodlení pak bylo sankcionováno možným zesplatněním úvěru, čehož také banka využila a uvedené právo realizovala přípisem z 19.1.2017. Uzavřenou smlouvu soud podřadil pod § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), zákona 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 164 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). Soud konstatuje, že banka splnila povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, když tuto dovodila jednak z její platební historie, vyplývající z běžného účtu, potvrzení o příjmech, které dávalo dostatečnou záruku plnění závazků, přičemž z výpisů z účtu je zřejmá zjevná časová návaznosti poslední platby úvěrové splátky a radikální změny majetkových poměrů žalované, která měla namísto příjmu z pracovního poměru příjem z titulu invalidního důchodu.

9. Žalobkyně dále jednotlivými výpisy z účtu ve spojení s úvěrovou smlouvou doložila, že splátky úvěru, uhrazené žalovanou, byly v souladu se smlouvou započítávány na úrok z úvěru, splátku jistiny a sjednané pojištění, přičemž konečná výše dlužné jistiny představuje rozdíl mezi poskytnutým úvěrem a částkou, která byla z uhrazených splátek na jistinu započtena. Tato částky (167.113,48 Kč) pak byla navýšena o sjednaný poplatek za předčasné ukončení smlouvy z důvodu nehrazení splátek 1.000,00 Kč, vyplývající ze sazebníku, který byl součástí smlouvy, přičemž z celkové dlužné jistiny 168.113,48 Kč žalobkyně nárokuje 167.048,13 Kč.

10. Pokud jde o úroky z úvěru, soud v návaznosti na ust. § 168 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a vzhledem k tomu, že žalobkyně doložila, že do prodlení se žalovaná dostala ještě před účinností tohoto zákona, a to počínaje dnem 17.7.2016, neaplikoval soud ust. § 122 zákona 257/2016 Sb., limitující úroky z úvěru. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z úvěru v plné výši, když jejich výše (i v kapitalizované částce) odpovídá smlouvě a výpisům z účtu. Soud rovněž – po částečném zpětvzetí žaloby do kapitalizovaného úroku z prodlení a tedy i částečném zastavení řízení ve výroku II dle § 96 odst. 1, 2 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) – přiznal úrok z prodlení v plné výši (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), když v návaznosti na úrok z úvěru i úrok z prodlení soud podotýká, že žalobkyně – ve prospěch žalované – nárokuje oba úroky z celkové dlužné jistiny až od 28.2.2017, ačkoliv žalované bylo oznámení o zesplatnění doručeno 25.1.2017, 15 denní lhůta k plnění uplynula 9.2.2017 a žalovaná je tak v prodlení s úhradou celého zůstatku dluhu již od 10.2.2017. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a dle § 142 odst. 3 o.s.ř. zavázal žalovanou k úhradě nákladů řízení v plné výši, když částečné zpětvzetí žaloby se týkalo pouze malé části nárokovaného příslušenství.

11. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 6.722,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za tři úkony (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání dne 21.10.2020) po 7.860,00 Kč, jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění bez právního rozboru věci) po 3.930,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 6.029,10 Kč celkem 41.461,10 Kč.

12. Náklady řízení nebyly přiznány za další čtyři jednání, když tyto náklady soud nepovažuje za náklady účelně žalobkyní vynaložené na uplatnění jejího práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). U jednání dne 21.10.2020 žalobkyně stále ještě nedoložila (ani netvrdila) listiny, které žalovaná předložila za účelem posouzení své úvěruschopnosti, ačkoliv k jejich předložení byla vyzvána usnesením z 4.8.2020, doručeným 6.8.2020, a lhůta k předložení těchto listin uplynula 20.8.2020, tj. dva měsíce před konáním jednání; jednání tak bylo odročováno výlučně z důvodů, ležících na straně žalobkyně, která ani v době dvou a půl měsíců od doručení výzvy soudu nebyla schopna tvrdit, které listiny žalovaná za účelem posouzení své úvěroschopnosti předložila, a tyto soudu doložit.

13. Ani u jednání dne 2.12.2020 žalobkyně stále ještě nebyla schopna doložit shora uvedené požadované listiny a toto zdůvodňovala tím, že přítomný právní zástupce vystupuje na základě substituční plné moci a nebyly mu předány dostatečné podklady pro jednání – i toto jednání tedy bylo odročeno z důvodů, ležících na straně žalobkyně, a proto za ně není přiznána náhrada nákladů řízení, když se nejedná o náklady účelně vynaložené na uplatnění práva žalobkyně. U dalšího jednání dne 13.1.2021 žalobkyně stále ještě nebyla schopna zodpovědět dotaz, položený u prvního jednání dne 21.10.2020, týkající se propočtu kapitalizovaného úroku z prodlení. I toto jednání tedy bylo, opětovně, odročeno z důvodů na straně žalobkyně, a proto za ně není přiznána náhrada nákladů řízení, když se nejedná o náklady účelně vynaložené na uplatnění práva žalobkyně. Totéž se opakovalo u jednání dne 24.2.2021, za které rovněž ze shodných důvodů není přiznána náhrada nákladů řízení. Teprve u jednání dne 7.4.2021 byly probrány otázky, které měla žalobkyně zodpovědět u prvého jednání dne 21.10.2020, z tohoto důvodu ani za toto jednání není přiznána náhrada nákladů řízení.