21 C 222/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 8.359,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 8.359,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.235,97 Kč za dobu od 19.9.2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8.235,97 Kč za dobu od 19.9.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno jméno. Žalobou z 15.4.2020 ve znění podání z 15.1.2021 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako úvěru, poskytnutého žalovanému rozhodnutím právnická osoba v návaznosti na zrušení možnosti povoleného přečerpání na účtu žalovaného a převedení záporného zůstatku na úvěrový účet, kdy žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla bankou následně postoupena žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. S odkazem na ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. soud dále níže uvádí předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán následující skutkový stav: Dne 17.3.2006 uzavřeli právnická osoba (dále banka) s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, jejíž součástí bylo ujednání o tzv. anonymizováno, kterým bylo žalovanému umožněno jeho účet přečerpat do debetního zůstatku s úročením úrokovou sazbou anonymizováno, vyhlašovanou bankou. Současně banka a žalovaný podepsali 17.3.2006 dispozice ke smlouvě, aktualizované 9.4.2010, v nichž byla uvedena výše povoleného limitu debetního zůstatku 5.000,00 Kč s tím, že debetní zůstatek byl úročen sazbou 17,9 % ročně. V dispozicích dále v návaznosti na všeobecné obchodní podmínky bylo ujednáno, že žalovaný je povinen mít minimální měsíční příjem 2.500,00 Kč a minimálně podobu jednoho dne během 180 dnů mít kreditní zůstatek na účtu. Dle smlouvy a bodu 22 Základních produktových podmínek, které byly rovněž součástí smlouvy, byl žalovaný rovněž povinen hradit poplatky dle sazebníku banky. Podle bodu 24 písm. b) a f) těchto podmínek byla banka oprávněna v případě překročení povoleného limitu tento zrušit a převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu, toto oznámit klientovi, který byl povinen celkovou dlužnou částku uhradit ve splátkách tak, že délka splácení nepřesáhne dobu 48 měsíců. Z výpisů z účtu pak vyplývá, že žalovaný nejméně od počátku roku 2015 nedodržel povinnost sjednaného kreditního obratu na účtu (poslední kreditní obrat ve výši 0,33 Kč měl na účtu v únoru 2015), a od února 2017 pak překročil sjednaný debetní limit. Banka přípisem z 13.3.2017 zrušila povolený limit anonymizováno a přípisem z 4.4.2017 oznámila žalovanému zrušení poskytování anonymizováno a převod nepovoleného zůstatku na úvěrový účet; současně oznámila žalovanému výši měsíčních splátek, které je povinen na úhradu úvěru splácet. Dále byly k tíži účtu připisovány poplatky dle sazebníku banky (za čerpání debetu, vedení splatného anonymizováno, výzvy a upomínky a za překročení debetního zůstatku. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, banka proto přípisem z 9.10.2017 oznámila žalovanému výši dluhu na úvěrovém účtu 8.235,97 Kč a tento úvěr dle bodu 27 produktových podmínek zesplatnila. Smlouvou z 18.9.2019 postoupila banka pohledávku za žalovaným žalobkyni. Po právní stránce soud konstatuje, že banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o běžném účtu dle § 708 an. zákona 513/1991 Sb. obchodní zákoník (§ 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník) s povoleným debetním zůstatkem, vázaným na sjednaný minimální měsíční příjem a kreditní obrat na účtu. Tyto povinnosti žalovaný nesplnil, banka proto v souladu se smlouvou nepovolený debetní zůstatek převedla na úvěrový účet, tj. smluvně sjednaným postupem poskytla žalovanému úvěr dle § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. Žalovaný úvěr ve sjednaných splátkách nehradil, banka proto v souladu se smlouvou tento zesplatnila. Výše úvěrové jistiny vyplývá ze smlouvy a výpisů z účtu, výše kapitalizovaného úroku z prodlení odpovídá § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z úvěru pak odpovídá smluvnímu ujednání, jehož součástí byl sazebník, stanovící úrok z nepovoleného debetního zůstatku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a současně dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaného jako procesně neúspěšného účastníka zavázal k úhradě nákladů řízení – soudního poplatku 400,00 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, čemuž odpovídá i ustálený opakovaně používaný text žaloby, přičemž hodnota plnění nepřevyšuje 50.000,00 Kč) za tři úkony po 200,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva – podáním z 15.1.2021 žalobkyně pouze doplňovala základní skutková tvrzení, která absentovala v žalobě samotné), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 1.489,00 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.