21 C 224/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 5 347,17 Kč <b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 943,18 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky 4.403,99 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou z 7.4.2021 domáhala se žalobkyně úhrady částky 403,99 Kč za marný výjezd k instalaci pronajatého zařízení u žalované, dále částky 443,18 Kč za nájem zařízení a 500,00 Kč jako poplatku za odpojení, a dále částky 4.000,00 Kč jako smluvní pokuty za nevrácení pronajatého zařízení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.

2. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:

3. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vzal soud za prokázáno, že dne 30.5.2019 uzavřeli [právnická osoba] (dále [anonymizováno]) a žalovaná smlouvu, na základě které měla [anonymizováno] přenechat žalované do nájmu zařízení označené jako MODEM WIFI ED 3.0 za 90 Kč a HD BOX rovněž za 70 Kč, a to na blíže neuvedenou dobu. Smlouva byla uzavřena formou podpisu formuláře, v němž byly uvedeny údaje o žalovaném a o zařízení. V dolní části smlouvy, resp. formuláře smlouvy, je pak extrémně malým písmem uvedeno, že se žalovaná seznámila s ceníkem služeb a všeobecnými podmínkami, a že se mj. zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. Přijímací zařízení je definováno pouze ve všeobecných podmínkách (bod 7.1.), kde je dále v bodě 7.6. uvedeno, že v případě nevrácení přijímacího zařízení včas a v pořádku, může být zákazníkovi naúčtována smluvní pokuta dle ceníku. Dle bodu 7.4. podmínek je přitom zařízení zapotřebí vrátit buď na kontaktních místech, jejichž seznam je k dohledání na webových stránkách [anonymizováno], nebo na adresu distribučního skladu, která je rovněž k dohledání na webových stránkách UPC, přičemž zařízení se považuje za vrácené dnem převzetí v distribučním skladu nebo na pobočce. Vrácení je třeba provést do 14 dnů od ukončení smlouvy.

4. Dle listiny nazvané Objednávka práce, zakázkový list, se dne 1.10.2019 blíže neurčená osoba nedostala do sklepa, když dále je zde uvedeno„ klíče byt. odbor [ulice a číslo]“. Další listina nazvaná zakázkový list je datována 28.5.2019 (tj. před podpisem smlouvy), a je zde poznámka„ nezastižen [příjmení] 16,47“. Další listina nazvaná zakázkový list je datovaná 31.5.2019, podepsaná žalovanou a má dokládat převzetí zařízení, které je označeno„ pronájem WIFI ED 3.0“ a„ pronájem KAON HD“. Z faktur, vystavených UPC, vyplývá, že za nájemné uvedených zařízení bylo žalované vyúčtováno celkem 443,18 Kč. Přípisem z 21.8.2019 [anonymizováno] od smlouvy odstoupila z důvodu nehrazení poskytovaných služeb. V ceníku (zhotoveném extrémně drobným, takřka nečitelným písmem) je pak uvedena výše smluvní pokuty v případě, že přijímací zařízení není vráceno včas a v pořádku (2.000 Kč, resp. 5.000 Kč), přičemž u smluvní pokuty ani v jedné kolonce není přijímací zařízení označeno shodně jako ve smlouvě. Dle smluvních podmínek činil poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku 500,00 Kč a poplatek za placený servisní výjezd 404,00 Kč.

5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zák. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy přenechala UPC žalované do nájmu dvě zařízení, uvedená ve smlouvě.

6. Pokud se žalobkyně domáhala částky 403,99 Kč za tvrzený marný výjezd, který dokládala zakázkovými listy, pak jednak ze shora uvedených listin nevyplývá, že by UPC a žalovaná dohodli konkrétní datum výjezdu či že by žalovaná vznesla požadavek na jakýkoliv servisní výjezd techniků UPC, nadto je jeden zakázkový list datován ještě před uzavření m smlouvy a další pak až 1.10.2019, tj. čtyři měsíce po uzavření smlouvy a po instalaci pronajatého zařízení. Za této situace soud dovodil, že žalobkyně neprokázala podmínky nárokování uvedeného poplatku za servisní zásah tak, jak je definován v dokumentech UPC, a žalobu do uvedené částky zamítnul.

7. Žalobkyně se dále domáhá úhrady částky 4.000 Kč jako smluvní pokuty za včasné nevrácení zařízení s tím, že smluvní vztah žalované s UPC zanikl v důsledku odstoupení od smlouvy. Dle názoru soudu je ujednání o smluvní pokutě nutno považovat za neplatné. V daném případě uzavřeli účastníci smlouvu adhezním způsobem (§ 1798 an. zák. 89/2012 Sb. občanský zákoník – dále jen o. z.), přičemž se jednalo o formulář (včetně ceníku a všeobecných obchodních podmínek) předložený žalované ze strany UPC. Zákon tak klade zvýšený důraz na to (§ 1800 o. z.), aby se spotřebitel jako slabší strana před podpisem smlouvy fakticky seznámil se všemi podmínkami, za kterých se stává účastníkem smluvního vztahu. Jak bylo uvedeno výše, poznámka o tom, že součástí smlouvy je ceník a všeobecné podmínky (ani jeden z těchto dokumentů není žalovanou podepsán), je uvedena v dolní části smlouvy extrémně malým a velmi obtížně čitelným písmem. Z ceníku navíc nelze ve vztahu k označení zařízení ve smlouvě vyčíst, jaká smluvní pokuta se vztahuje k tomu kterému zařízení, neboť tak, jak je zařízení označeno ve smlouvě, není označeno v žádné z kolonek, určujících smluvní pokutu. Jedná se tak o ujednání neurčité (spotřebitel nemůže dovodit, jaká smluvní pokuta se vztahuje ke každému zařízení), uzavřené navíc v rozporu s § 1800 odst. 1 o. z. Mimoto je ujednání o smluvní pokutě neplatné i pro rozpor s ust. § 1813 o. z. (v návaznosti na nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11).

8. Ujednání o smluvní pokutě by nemělo být obsaženo pouze v obchodních podmínkách a velmi obtížně dohledatelné v ceníku (s výše uvedenými výhradami, že ani z ceníku nelze dovodit, že by zde byla smluvní pokuta, vztahující se právě k zařízení označenému tak, jak je uvedeno ve smlouvě). Navíc povinnost vrátit přenechané zařízení, dodané při založení smluvního vztahu až do bydliště spotřebitele, na adresu, dohledatelnou pouze na webových stránkách UPC, s tím, že nesplnění této povinnosti je sankcionováno výraznou smluvní pokutou, lze shledat za neplatné i pro rozpor s dobrými mravy.

9. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o povinnosti odevzdat po skončení smluvního vztahu zařízení v místě zcela odlišném od sídla druhé smluvní strany, a navíc v poměrně krátké lhůtě 14 dnů od zániku smluvního vztahu. Je přitom zcela zřejmé, že se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 o. z., když UPC při uzavírání smlouvy jednala v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nikoli. V samotné smlouvě bylo sice dohodnuto právo UPC v případě nevrácení pronajatého přijímacího zařízení účtovat smluvní pokutu, ale její výše nebyla konkrétně určena a smlouva pouze odkazovala na ceník, z něhož však bez dalšího nebylo možné dovodit, jaká smluvní pokuta se k tomu kterému zařízení uvedenému se smlouvě vztahuje, neboť zařízení, uvedená v ceníku, se svým označením neshodují s označením zařízení dle smlouvy. S ohledem na shora uvedené považoval soud ujednání o smluvní pokutě pro jeho neurčitost za absolutně neplatné (§ 553 odst. 1 o.z.), a žalobu do částky 4.000,00 Kč z uvedených důvodů zamítl.

10. Žalobě bylo vyhověno do nárokovaného nájemného za přenechané zařízení v celkové částce 443,18 Kč, když výše nájemného vyplývá ze smlouvy a jeho vyúčtování je doloženo fakturami, vystavenými rovněž v souladu se smluvním ujednáním (§ 2201 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník). Žalobě bylo rovněž vyhověno do nárokovaného poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku, neboť v řízení bylo odstoupením od smlouvy prokázáno, že smluvní vztah byl ukončen z důvodu na straně žalované, spočívajících v neplacení poskytovaných služeb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád, kdy ve věci byla více procesně úspěšná žalovaná, které v řízení náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.