21 C 231/2021
č. j. 21 C 231/2021-24
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 2 760 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 23. února, přičemž nárok na úrok z prodlení za dobu před tímto datem zamítl. Soud uznal, že žalovaný byl povinen hradit náklady na odtah vozidla a jeho uskladnění, protože byl provozovatelem vozidla, které tvořilo překážku provozu. Důkaz o výši nákladů byl poskytnut protokolem o odtahu, účtenkami a rozhodnutím územního úřadu. Soud nárok na náhradu nákladů za zastoupení advokátem odmítl, protože žalobkyně byla považována za účastníka schopného samostatně hájit svá práva.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 2 760 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 2.760,00 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 23.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do zákonného úroku z prodlení z částky 2.760,00 Kč za dobu od 22.1.2021 do 22.2.2021.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 600,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení. Žalobou z 11.6.2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1.800,00 Kč s přísl. za odtažení motorového vozidla žalovaného a 960,00 Kč za uskladnění vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů, předložených žalobcem. Z protokolu o odtažení vozidla číslo mandátní smlouvy vzal soud za prokázáno, že právnická osoba na základě mandátní smlouvy a v ní obsaženém pověření provedly dne 14.1.2021 odtah vozidla registrační značka, které tvořilo překážku provozu. Vozidlo bylo dne 21.1.2021 předáno jméno příjmení, který stvrdil nárok na úhradu částky 1.487,60 Kč za dokončený odtah a 793,36 Kč za uskladnění (vše bez DPH), včetně DPH 2.760,00 Kč. Z karty vozidla vzal soud za prokázáno, že žalovaný je od 19.6.2020 evidován jako vlastník a provozovatel uvedeného vozidla. Z usnesení anonymizováno územní celek z 14.11.2012 vzal soud za prokázáno, že jednorázový manipulační poplatek za odtah vozidla byl určen částkou 1.800,00 Kč, úhrada za uskladnění částkou 120,00 Kč za jeden den, vše včetně DPH. Přípisem z 12.2.2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 2.760,00 Kč (s jejím rozpisem na jednotlivé položky) do 5 pracovních dnů od doručení výzvy; přípis byl odeslán 12.2.2021, adresát byl výzvou z 15.2.2021 vyrozuměn o uložení zásilky u pošty, kdy úložní lhůta skončila 26.2.2021; dne 1.3.2021 byla zásilka vrácena odesílateli. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba, pověřené dle mandátní smlouvy žalobcem, provedly odtah vozidla, jehož provozovatelem byl žalovaný, a které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci (§ 45 odst. 1, 4 zák. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích). Náklady na odtah, stanovené v souladu s usnesením anonymizováno územní celek, je tak povinen dle § 45 odst. 1 citovaného zákona hradit žalovaný. Vozidlo nepřebíral žalovaný, a soud tak za první prokázanou výzvu, v níž byl žalovaný seznámen s výší dlužné částky, považuje přípis z 12.2.2021. Ten byl žalovanému dle §573 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) doručen třetím pracovním dnem po odeslání, tj. 17.2.2021, pětidenní lhůta k úhradě uplynula 22.2.2021, a žalovaný je tak v prodlení od 23.2.2021 – od této doby je také povinen hradit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl do nárokované jistiny a úroku z prodlení za dobu od 23.2.2021, ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítnul. Žalobci nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů vynaložených na zastupování advokátem, neboť soud dospěl k závěru, že se nejedná o náklady účelně vynaložené. V tomto směru byl vázán ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy nálezem Ústavního soudu ze dne 23.11.2010 sp.zn.
III. ÚS 2984/09, kdy Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě statutárních měst lze presumovat nutnou schopnost samostatně kvalifikovaně hájit před soudem svá práva bez potřeby zastupování advokátem. Soud proto pohlížel na žalobce jako na nezastoupeného účastníka a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mu přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku 400,00 Kč a nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláška 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak dle § 2 odst. 1 vyhlášky, po 100,00 Kč, celkem 600,00 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.