21 C 254/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, obec o zaplacení 7.139 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 7.139,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 6.2.2020 do zaplacení a náklady uplatnění pohledávky v částce 1.200,00 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 14.560,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení.

III. Žalovaná je povinna uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení státu částku 8.570,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou z 19.10.2020 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako vyúčtované ceny dodaného zboží. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že zboží od žalobkyně nepřevzala a že podpis na dodacím listu, který je současně fakturou, není podpisem osoby, oprávněné za žalovanou jednat. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně dodala žalované v listopadu 2019 ředidlo, jehož převzetí stvrdila zaměstnankyně žalované paní jméno příjmení na faktuře, která byla následně žalovanou uhrazena. Dle tvrzení žalobkyně tato dodala v lednu 2020 žalované další ředidlo, jehož převzetí stvrdila na faktuře, která byla i dodacím listem, rovněž paní příjmení. Tato faktura na částku 7.139,00 Kč se splatností 5.2.2020 již uhrazena nebyla, když žalovaná setrvala na tvrzení, že ředidlo jí dodáno nebylo a podpis na faktuře není podpisem paní příjmení. Jednatel žalobkyně jméno příjmení v řízení vypověděl, že zboží vozí do shodné provozovny již osm až deset let, neboť žalovaná převzala provozovnu po jiném subjektu, předmětné zboží dovezl do provozovny osobně a paní příjmení mu fakturu podepsala. Ze soupisu účetních dokladů vzal soud za prokázáno, že předmětná faktura nefiguruje v účetnictví žalované pro účely přiznání k dani z přidané hodnoty. V řízení byla dále jako svědkyně vyslechnuta paní jméno příjmení, státní příslušnice Ukrajiny, která pracuje jako asistentka u žalované. Potvrdila, že ředidlo a abrazivo bylo do stejné provozovny, kterou žalovaná po předchozím podnikateli převzala, dodáváno žalobkyní dlouhodobě. Potvrdila převzetí zboží v listopadu 2019, popřela však, že by zboží, dodané v lednu 2020, převzala, toto údajně objednala z důvodu výhodnější cenové nabídky od jiného subjektu, když popřela, že by podpis na faktuře byl jejím podpisem. Dále pak uváděla, že současný majitel přebíral firmu v říjnu 2019, ale do konce roku 2019 ještě veškeré objednávky realizoval bývalý majitel pan příjmení, a ten realizoval i objednávku z listopadu 2019, kterou svědkyně přebírala. Celkově lze konstatovat, že výpověď svědkyně byla poněkud zmatečná, neboť bylo evidentní, že tato se příliš neorientuje v okolnostech, za kterých začala podnikat žalovaná – na jedné straně uváděla, že objednávky v roce 2019 realizoval pan příjmení, jejich převzetí stvrzovala svědkyně, ačkoliv je zaměstnankyní žalované, a přesto, že podepisovala faktury a přebírala je spolu se zbožím, nevěděla, na který subjekt byly vystaveny. Ohledně faktury z listopadu 2019 tvrdila nejprve, že podpis na faktuře není její, následně, že její je. Rovněž komunikační úroveň svědkyně v českém jazyce i přes její ujištění, že mu rozumí, byla na nižší úrovni. Žalovaná dále předložila fotografii sudu, v němž měla být realizována předchozí dodávka ředidla od žalobkyně, přičemž v návaznosti na výpověď svědkyně příjmení, která tvrdila, že předchozí sud byl na firmě vždy až do realizace nové dodávky, žalovaná dovozovala z razítka na štítku sudu, kdy byla poslední dodávka realizována. Na štítku sudu se nachází technické údaje o ředidle a dále údaj„ datum výroby: 28-11 2019“. Jedná se o štítek firmy právnická osoba právnická osoba S ohledem na rozporování pravosti podpisu na předmětné faktuře byl ve věci zpracován znalecký posudek a následně k tomuto slyšen u jednání znalec. Posudek byl vypracován se závěrem, že pisatelem je jméno příjmení, jedná se o její pravý podpis, s tím, že podpis byl neúmyslně zkomolený, a to za působení neobvyklých písařských podmínek (poloha pisatele, psací podložky, situačních vlivů). Znalec konstatoval, že pravděpodobnost, že podpis je pravým podpisem anonymizováno. příjmení, je větší než pravděpodobnost, že by se jednalo o padělek jejího podpisu. Znalec u jednání ve výpovědi objasnil, že skutečnost, že se jedná o závěr v nízké rovině pravděpodobnosti, je daná tím, že zde není tolik shodných znaků, aby bylo možné míru pravděpodobnosti stanovit vyšší, nicméně jeho závěr vylučuje možnost výsledku znaleckého dokazování v podobě závěru o opačném posouzení sporného podpisu. Konstatoval dále, že míra pravděpodobnosti, s jakou se mohl přiklonit k tomu, že se jedná o pravý podpis anonymizováno. příjmení, je dána i srovnávacím materiálem, kterým byly převážně podpisy na oficiálních dokumentech z úřadů, kdy je podpis formálnější. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, a to především výpovědí jednatele žalobkyně, fakturou s podpisem svědkyně příjmení a znaleckým posudkem, že žalobkyně dodala žalované v lednu 2020 ředidlo, které vyfakturovala v částce 7.139,00 Kč, splatné 5.2.2020. Žalovaná stvrdila jak převzetí zboží, tak i jeho cenu, a to podpisem svědkyně příjmení na faktuře, která sloužila i jako dodací list. Z výpovědi této svědkyně i jednatele žalobkyně vzal soud za prokázáno, že se jednalo o opakovanou, zaužívanou praxi, realizovanou i za předchozího provozovatele téže provozovny (ostatně svědkyně v době přebírání provozovny žalovanou stvrzovala převzetí zboží, objednaného dle její výpovědi ještě předchozím majitelem provozu). Pokud jde o sporný podpis na faktuře, vycházel soud ze znaleckého posudku, který s větší mírou pravděpodobnosti konstatoval pravost podpisu svědkyně příjmení. Znalec s naprostou přesvědčivostí obhájil závěry svého posudku ve své výpovědi, a soud proto konstatuje, že s převažující mírou přesvědčivosti žalobkyně unesla v řízení jak břemeno tvrzení, tak i důkazní břemeno, a prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), uzavřená faktickým plněním (§ 1744 o.z.) v návaznosti na praxi, která byla realizována jak mezi žalobkyní a předchozím majitelem provozovny, tak i mezi účastníky. Lze tak konstatovat, že žalobkyně splnila svůj závazek z kupní smlouvy a dodala žalované zboží, žalovaná prostřednictvím svědkyně příjmení stvrdila převzetí zboží i jeho cenu, kterou neuhradila. Skutečnost, že žalovaná fakturu nezařadila do soupisu účetních dokladů pro účely přiznání k DPH, nemá na tyto závěry vliv, neboť toto je právem, nikoliv povinností žalované, když nezařazením dokladu, z něhož může uplatnit odpočet DPH, se nedopouští daňového úniku. Soud proto žalobě vyhověl, a to i do nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení) a nákladů uplatnění pohledávky s ohledem na povahu uzavřené kupní smlouvy mezi podnikatelskými subjekty (vládní nařízení 351/2013 Sb.). Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád soud žalovanou jako procesně neúspěšného účastníka zavázal k úhradě nákladů řízení, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku 400,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za pět úkonů (převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u tří jednání) po 1.500,00 Kč, jeden úkon (jednoduchá výzva k plnění) po 750,00 Kč, včetně šesti režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 2.110,50 Kč celkem 12.560,50 Kč, s připočtením složené zálohy na náklady znaleckého posudku v částce 2.000,00 Kč celkem 14.560,50 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaná zavázána k úhradě nákladů řízení státu, spočívajících v nákladech znaleckého dokazování, kdy tyto náklady činí 7.570,00 Kč a 1.000,00 Kč, tj. 8570,00 Kč. Na úhradu byla použita žalovanou složená záloha 2.000,00 Kč, zahrnutá do nákladů řízení mezi účastníky, a k úhradě státu tak zbývá 6.570,00 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.