21 C 264/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán uhradit žalobkyni částku 100.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100.000,00 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 42.652,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného [titul] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou z 24.8.2020 domáhala se žalobkyně úhrady částky 100.000,00 Kč jako sjednané smluvní pokuty za porušení povinnosti žalované k výstavbě rodinných domů na dvou pozemcích, které žalovaný nabyl od žalobkyně na základě směnné smlouvy. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost, mimoto je nárokování smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy za situace, kdy žalovaný již není vlastníkem pozemků a nemá tak možnost ovlivnit kolaudaci staveb na pozemcích.

2. Z návrhu územního plánu pro [územní celek] a [obec], obecně závazné vyhlášky [územní celek] [číslo] [rok] a územně plánovacího podkladu pro [územní celek], území [obec] pod [název] – [obec] vzal soud za prokázáno, že od roku 2003 bylo v obci [obec] počítáno s výstavbou rodinných domů v lokalitě [obec] pod [název] – [obec], kdy v uvedených materiálech bylo definováno území, druh zástavby, včetně použitých prvků, umístění domů, předpokládaných sítí, budovaných obcí aj. Dotčenými parcelami, definovanými v územně plánovacím podkladu, byly pozemky parc. [číslo] s tím, že pozemky jsou v majetku [žalobce].

3. Ze zápisů ze zasedání zastupitelstva, výpovědí [anonymizováno]. [příjmení] aj. [příjmení], korespondence, směnné smlouvy a dodatku vzal soud ohledně uzavření předmětné smlouvy a souvisejících jednání za prokázán následující skutkový děj:

4. Přípisem z 21.5.1999 sdělil žalovaný mimo jiné žalobkyni, že„ co se týče druhé parcely … zatím nebudu tento pozemek prodávat – mám představu o postavení menšího stavení – až finanční situace dovolí, které bych obýval pouze víkendově a na důchod se do Vašeho krásného kraje možná i přestěhoval“.

5. Na zasedání zastupitelstva žalobkyně dne 21.9.2009, kde byl přítomen žalovaný, byl projednáván návrh žalovaného na výměnu pozemků, kdy starosta seznámil zastupitelstvo s problematikou pozemků v okolí kulturního domu a částečně i hřiště, které patří [titul] [příjmení], a navrhl, aby se jedna parcela na [obec] (asi 1500 m2) převedla na [titul] [příjmení], a zbylé metry by obec od [titul] [příjmení] odkoupila; [anonymizováno]. [příjmení] upozornil, že do 10 let musí být provedena i kolaudace stavby, neboť je to v podmínkách poskytnutých dotací na zasíťování – ve výsledku byly žalovanému předloženy volné pozemky, on si vybral jeden pozemek a přislíbil, že do 14 dnů poskytne návrh na odprodej zbylých metrů.

6. E-mailem z 22.9.2009, který je v záhlaví označen„ Příloha č. 3“, sdělil žalovaný své stanovisko, kdy navrhl výměnu svých pozemků o celkové výměře 5142 m2 za dvě stavební parcely [číslo] a [číslo], s tím, že zbytek metrů obci odprodá za 25 Kč za jeden m2, přičemž dále uvedl, že u obou pozemků chce splnit podmínku kolaudace dle požadavku do 10 let; žalovaný alternativně navrhl výměnu pouze jednoho pozemku [číslo] a zbytek výměry, tj . 3642 m2, odprodat za 100 Kč za jeden m2. Na téže listině se nachází dvě žalovaným navrhované varianty, a to výměnu veškerých jeho pozemků za čtyři nově vznikající stavební parcely (s odprodejem rozdílu za cenu 1 Kč za metr čtvereční), nebo pozemek parc. [číslo] vyměnit za jednu stavební parcelu a rozdíl odprodat za 50 Kč za metr čtvereční. Žalovaný dále uvedl, že pozemek parc. [číslo] o výměře 3499 m2 nebude prodávat, ale pronajme ho obci za 1/10 kupní ceny pozemku dle znaleckého posudku s tím, že bude vyžadovat zpětné doplacení nájmu.

7. Na zasedání zastupitelstva dne 5.10.2009 vznesl [anonymizováno]. [příjmení] námitky proti zápisu z minulého zasedání zastupitelstva a ze zasedání odešel, jednání poté řídil místostarosta [anonymizováno]. [příjmení], který seznámil s dalšími možnými variantami odkoupení pozemků [titul] [příjmení], s tím, že zájem je o p. [číslo] o celkové výměře 1704 m2 za výměnu jednoho zasíťovaného pozemku o výměře 1271 m2 (v textu je dále uvedeno„ viz příloha č. 3, schváleno jednomyslně – [anonymizováno] [číslo]“, přičemž příloha doložena nebyla – pokud jí není výše uveden e-mil žalovaného).

8. Na zasedání zastupitelstva dne [datum] přečetl starosta návrh žalovaného z 16.11.2009 a 24.11.2009 a navrhl hlasování o výměně„ všech pozemků [titul] [příjmení] za výměnu dvou stavebních pozemků na [obec]“ (bez jakékoliv specifikace pozemků); pro bylo pět členů, proti nikdo a dva se hlasování zdrželi, přičemž přijaté rozhodnutí bylo označeno jako usnesení [číslo].

9. Dne 22.3.2010 uzavřeli účastníci směnnou smlouvu, v níž bylo konstatováno, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec], žalobkyně pak vlastníkem pozemků parc. [číslo] ohledně kterých ve smlouvě (čl. I, bod 3) žalobkyně prohlásila, že jsou platným územním plánem určeny pro výstavbu, jedná se tedy o pozemky tzv. stavební. Pozemky účastníků byly smlouvou směněny, přičemž v čl. II, poslední odstavec bylo konstatováno, že rozdíl v ceně směňovaných pozemků [titul] [příjmení] obec nepožadují a výslovně uvádí, že směnou pozemků„ jsou závazky obou stran plně vyrovnány“. V čl. VI. je uvedeno, že smlouva byla projednána a schválena zastupitelstvem [obec] dne [datum] Usnesením [anonymizováno] [číslo] – na výzvu soudu sdělila žalobkyně, že uvedené usnesení nebylo dohledáno.

10. Z listiny, nazvané„ Dodatek č. 1 ke Směnné smlouvě“ vzal soud za prokázáno, že se zde žalovaný zavázal, že„ stavbu na směněných pozemcích p. [číslo] o výměře 1217 m2 a p. [číslo] o výměře 1219 m2 zkolauduje do 10ti let od kolaudace inženýrských sídí, vybudovaných druhým směnitelem“ (takto je označena v dodatku žalobkyně). Dále je zde uvedeno„ V případě nesplnění tohoto závazku první směnitel uhradí druhému směniteli částku ve výši 50.000 Kč za pozemek parc. [číslo] částku ve výši 50.000 Kč za pozemek p. [číslo]“ 11. Ohledně jednání, týkající se uzavírání a schvalování směnné smlouvy, nebyl nic schopen objasnit bývalý starosta žalobkyně [jméno] [příjmení]. Bývalý místostarosta [anonymizováno]. [příjmení] pak smlouvu samotnou uzavíral s ohledem na pracovní neschopnost starosty, stejně tak uzavíral i níže uvedený dodatek, který byl uzavřen současně se smlouvou. Oba dokumenty připravila žalobkyně. Ohledně lhůty k úhradě částek 50.000,00 Kč pak uvedl, že se s žalovaným o této bavil („ určitě jo“) s tím, že úhrada měla být po uplynutí deseti roků po kolaudaci inženýrských sítí.

12. Pokud jde o inženýrské sítě a poskytnuté dotace, z níže uvedených rozhodnutí a korespondence vzal soud za prokázáno následující:

13. Územním rozhodnutím z [datum] (právní moc [datum]) rozhodl [stát. instituce], stavební úřad o umístění stavby [anonymizováno] k RD [obec] na pozemcích v k.ú. [obec]. Stavba zahrnovala místní komunikaci, kanalizaci, vodovod, plynovod, venkovní osvětlení a rozvod NN – kabelový rozvod.

14. Rozhodnutím [stát. instituce], stavebního úřadu z [datum] bylo povoleno užívání stavby„ [obec], [anonymizováno] k RD [obec] – objekt [anonymizována čtyři slova] plynovod, [anonymizována dvě slova] – venkovní osvětlení“.

15. Rozhodnutím [stát. instituce], odbor životního prostřední z [datum] byl vydán kolaudační souhlas na stavbu vodního díla„ [obec] – [anonymizováno] k RD [obec], [anonymizována dvě slova] – Kanalizace jednotná, [anonymizována dvě slova] – Vodovod pitný a požární“.

16. Dne [datum] vydal [stát. instituce], odbor dopravně správní, kolaudační souhlas, kterým povolil užívání dopravní stavby„ [anonymizována dvě slova] Místní komunikace“, místní obslužné komunikace III. třídy, a to na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec].

17. Dne 26.2.2013 vydala žalobkyně potvrzení, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] majitele pana [titul] [příjmení] jsou určeny k výstavbě rodinných domů.

18. Přípisem z 13.7.2020 sdělilo Ministerstvo pro místní rozvoj žalobkyni, že nedodržela podmínku bytové výstavby, na kterou byla vázána dotace na výstavbu technické infrastruktury ve výši 650.000,00 Kč, a vyzvalo ji k vrácení částky 500.000,00 Kč; přípisem z 8.9.2020 sdělilo Ministerstvo pro místní rozvoj žalobkyni, že po vrácení poměrné části dotace za 10 nedokončených bytových jednotek ve výši 500.000,00 Kč je akce ze strany ministerstva ukončena.

19. Přípisem z 6.9.2010 sdělila žalobkyně žalovanému„ termín zkolaudování Vašich staveb je do 25.5.2020“, když se odkazovala na dodatek č. 1 z 22.3.2010. Přípisem z 30.7.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty v částce 100.000,00 Kč.

20. Z výpisů z katastru nemovitostí vzal soud za prokázáno, že a) v katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] byl na listu vlastnictví [číslo] zapsán žalovaný jako vlastníků pozemků parc. [číslo] orná půda a [číslo] orná půda, kdy nabývacím titulem je směnná smlouva z 22.3.2010 s právními účinky vkladu k 22.3.2010, b) pozemek parc. [číslo] byl geometrickým plánem [číslo] rozdělen tak, že z něj byly vyčleněny parcely st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavbě bez čp/če jiná stavba, přičemž zbytkový pozemek parc. [číslo] má změněn druh užívání na zahrada; uvedené tři pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch vlastníků [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva z 26.9.2016 s právními účinky zápisu k 30.9.2016, c) pozemek parc. [číslo] je zapsán v katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] byl na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch vlastníka [jméno] [příjmení], přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva z 10.10.2016 s právními účinky vkladu k 14.10.2016.

21. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V návaznosti na ust. § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) soud nárok žalobkyně posoudil s ohledem na datum uzavření směnné smlouvy a dodatku č. 1 podle právní úpravy, účinné do 31.12.2013.

22. V právní úpravě do 31.12.2013 byla v občanskoprávních vztazích smluvní pokuta upravena v § 544 a 545 zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále obč. zák.) Smluvní pokutu bylo možné dle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednat jen pro případ porušení smluvní povinnosti, přičemž ujednání (§ 544 odst. 2) o smluvní pokutě muselo být písemné a výše pokuty nebo způsob jejího určení musely být určeny. Jinak řečeno, základním předpokladem pro platné písemné ujednání o povinnosti uhradit smluvní pokutu byla existence platného závazku toho, kdo se k úhradě smluvní pokuty zavazoval.

23. V intencích tohoto názoru opakovaně rozhodoval Nejvyšší soud (např. ve věci 33 Cdo 694/2011, 33 Cdo 5391/2008, 33 Cdo 2730/2008 a další). V daném případě v primární směnné smlouvě bylo pouze konstatováno, že oba pozemky, které nabýval směnou žalovaný, jsou určeny pro výstavbu a jedná se o pozemky stavební. V této smlouvě nebyl sjednán žádný závazek žalovaného k výstavbě. První a jedinou zmínkou o jakémsi závazku žalovaného je závazek, formulovaný v dodatku č. 1, který měl být dle bývalého místostarosty [anonymizováno]. [příjmení] uzavřen současně se směnnou smlouvou, tak, že žalovaný se zavázal, že„ stavbu na směněných pozemcích p. [číslo] … a p. [číslo] … zkolauduje do 10ti let od kolaudace inženýrských sítí, vybudovaných druhým směnitelem“ (tj. žalobkyní). Bez ohledu na skutečnost, že žalovanému na základě jeho komunikace s představiteli obce a účasti na zasedáních zastupitelstva, kde byla otázka směny pozemků opakovaně projednávána, mohlo být známo, že na pozemcích mají být vybudovány rodinné domy, to nic nemění na faktu, že takto formulovaný závazek považuje soud z několika důvodů za neplatný pro jeho neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.).

24. Předně pojem„ stavba“ nemůže být pojímán tak, že žalovaný se takto vágně formulovaným ustanovením zavázal ke zbudování dvou rodinných domů v intencích, daných platným územním plánem obce. Z formulace, použité v dodatku (přičemž soud zdůrazňuje, že dle slyšeného místostarosty [anonymizováno]. [příjmení] byla smlouva i dodatek připravovány žalobkyní) nevyplývá, zda se měl žalovaný zavázat k vybudování jedné stavby (viz pojem„ stavbu“, nikoliv stavby), na kterém pozemku, příp. o jaký typ stavby se mělo jednat. Dále pak je neurčitý pojem„ zkolauduje“ – žalovaný, i kdyby převzal závazek k vybudování rodinných domů, není subjektem, který by„ kolaudoval“. Kolaudace, tj. rozhodnutí o povolení užívání stavby, vydává příslušný stavební úřad, a žalovaný z podstaty věci není subjektem, který by tento proces mohl jinak, než provedením příslušných úkonů ovlivnit. Může se např. zavázat k podání návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí v určité lhůtě, případně k tomu, že do určité lhůty doloží veškeré stavebním úřadem požadované podklady pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Nemůže se však zavázat (navíc při absenci jakýchkoliv lhůty pro vydání rozhodnutí, v nichž by byl stavební úřad povinen rozhodnout) stavby„ zkolaudovat“, tj. zajistit, aby bylo vydáno do určité lhůty rozhodnutí o povolení k užívání stavby.

25. Na okraj je pak nutno poznamenat, že žalobkyně zaměňuje podmínky dotace, jak byly stanoveny Ministerstvem pro místní rozvoj, s podmínkami jí formulovanými. Z výše uvedené korespondence vyplývá, že MMR vázalo dotaci na výstavbu technické infrastruktury (viz přípis z 13.7.2020), což je pojem daleko širší, než termín„ inženýrské sítě“, použitý v dodatku č.

1. Inženýrské sítě, jak byly definovány ČSN a nyní jsou definovány v § 509, § 1267 odst. 1 o.z. (zákon 89/2012 Sb.), jsou vodovodní, kanalizační, energetická nebo jiná vedení, tj. rozhodně se nejedná o místní komunikace. Z položek, uvedených v rozhodnutí MÚ [obec] z 16.3.2007, lze pod pojem inženýrských sítí pojmout položky [anonymizována dvě slova] až [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], tj. kanalizaci, vodovod, plynovod a rozvod nízkého napětí. Ostatní tam uvedené položky nelze pod uvedený pojem podřadit. Naopak pod pojem technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů lze jistě podřadit i veřejné osvětlení a místní komunikaci.

26. Lze tak shrnout, že ve smlouvě, resp. v dodatku č. 1 absentuje jasný, určitý a srozumitelný (§ 37 obč. zák.) závazek žalovaného k vybudování rodinného domu na každém z pozemků, který směnnou smlouvou nabývá, tak, aby na nesplnění této povinnosti mohla být vázána smluvní pokuta. Tento závazek co do určitosti absentuje jak pokud jde o předmět výstavby (viz pojem„ stavba na směněných pozemcích“), tak i pokud jde o definici splněného závazku („ zkolauduje“), a konečně i definici lhůty pro splnění takového závazku„ do 10ti let od kolaudace inženýrských sítí“ rozhodně není jasně a nepochybně formulovanou lhůtou za situace, kdy mezi smluvními stranami není zřejmé, jaké konkrétní sítě mají být pro výstavbu kolaudovány.

27. Jak bylo uvedeno výše, podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je platně sjednaný hlavní závazek, který má smluvní pokuta zajišťovat. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty, a tato zajištěná povinnost musí platně vzniknout, aby mohla být smluvní pokutou zajištěna. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena a nemůže tudíž vzniknout ani nárok na zaplacení smluvní pokuty (viz rozhodnutí NS 33 Cdo 694/2011, 33 Cdo 5391/2008, 33 Cdo 2730/2008). S ohledem na neurčité ujednání o tom, co má žalovaný na pozemcích / pozemku (a kterém) vybudovat, do kdy tak má učinit (viz neurčitý pojem inženýrských sítí), ani čeho má být v takové lhůtě dosaženo (viz nemožnost žalovaného„ zkolaudovat“ stavbu, a tedy i neurčitě vymezená povinnost, včetně nemožnosti žalovaného ovlivnit do značné míry činnost stavebního úřadu, který rozhoduje o povolení stavby), lze konstatovat, že pro neurčitost zde nevznikl platně vymezený závazek žalovaného, na jehož nesplnění měla být vázána smluvní pokuta. Již z tohoto důvodu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

28. Nadto soud považuje za nutné uvést, že převod nemovitého majetku obce byl podle § 85 písm. a) zákona 128/2000 Sb. o obcích ve znění účinném ke dni podpisu smluv podmíněn souhlasem zastupitelstva, přičemž podle § 39 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném ke dni uzavření směnné smlouvy a dodatku č. 1) musel být záměr obce směnit nemovitý majetek zveřejněn po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, případně způsobem v místě obvyklým, a to pod sankcí neplatnosti právního úkonu. Podle § 41 odst. 1 téhož zákona pak musela být listina, osvědčující právní úkon obce, opatřena doložkou, kterou bude potvrzeno, že byla splněna podmínka předchozího zveřejnění, schválení či souhlasu. V daném případě však bylo ve směnné smlouvě pouze konstatováno, že„ byla projednána a schválena zastupitelstvem [obec] dne 1.2.2010 Usnesením [číslo] [číslo]“, toto usnesení nebylo dohledáno, a uvedená doložka neobsahuje žádnou zmínku o tom, že by byla splněna zákonná podmínka zveřejnění záměru obce směnit nemovitý majetek. Z tohoto pohledu lze pak zvažovat, zda vůbec směnná smlouva byla platně uzavřena, na čemž nic nemění argument žalobkyně, že katastrální úřad provedl vklad práva, neboť se jedná o správní rozhodnutí, které nemůže verifikovat neplatně uzavřenou smlouvu.

29. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je pak skutečnost, že – jak bylo uvedeno výše – žalovaný oba pozemky v září, resp. v říjnu 2016 prodal, a to ještě před uplynutím lhůty, kterou žalobkyně dovozuje z termínu kolaudace místní komunikace (zde opět vyvstává problém s neurčitě formulovaným termínem pro výstavbu, definovaným v dodatku č. 1 lhůtou od kolaudace inženýrských sítí, které však nejsou v dodatku vymezeny, přičemž místní komunikace nespadá pod uvedený pojem). Žalovaný tak nemůže ovlivnit, zda vůbec nový vlastník provede na pozemku výstavbu, a pokud ano, kdy a jakého typu, nehledě na to, že není schopen ovlivnit, kdy taková stavba bude kolaudována. Na straně žalovaného tak převodem pozemků došlo dle názoru soudu k zániku závazku (i kdyby byl platně sjednán) pro nemožnost plnění dle ust. § 575 obč. zák. (zákon 40/1964 Sb.), neboť toto plnění nemůže poskytnout osoba zavázaná (k tomu viz rozhodnutí NS 32 Cdo 3334/2010).

30. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul a podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád zavázal žalobkyni jako procesně neúspěšného účastníka k úhradě nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za šest úkonů (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, podání z 14.4.2021, účast u tří jednání) po 5.100,00 Kč, jeden úkon (účast u vyhlášení rozsudku) po 2.550,00 Kč, včetně sedmi režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 7.402,50 Kč celkem 42.652,50 Kč.