21 C 267/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Společné jmění účastníků se vypořádává tak, že1. do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce, připadá:a) jednotka , Anonymizováno, byt, vymezená podle zákona 72/1994 Sb. v budově čp. , Anonymizováno, bytový dům, nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, a související podíl na společných částech budovy a pozemku ve výši , Anonymizováno, , kdy bytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , hodnota, na listu vlastnictví , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ,b) pozemek parc. č. , hodnota, lesní pozemek, o výměře 2291 m2, zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, ,c) osobní automobil zn. Ford Galaxy, číslo velkého technického průkazu , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, ,d) finanční prostředky na účtu , č. účtu, ve výši 148.825,00 Kč,e) příjmy z nájmu bytu, uvedeného pod písm. a) tohoto bodu za dobu od srpna 2015 do srpna 2016 a od ledna 2017 do října 2018 ve výši 403.200,00 Kč,2. do výlučného vlastnictví žalované , Jméno žalované, připadá:a) jednotka , Anonymizováno, byt, vymezená podle zákona 72/1994 Sb. v budově čp. , Anonymizováno, bytový dům, nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, a související podíl na společných částech budovy a pozemku ve výši , Anonymizováno, , kdy bytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , hodnota, na listu vlastnictví , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ,b) police na knihy v bytě, uvedeném pod písm. a) tohoto bodu v hodnotě 5.000,00 Kč,c) police na sbírku ořezávátek na tužky v bytě, uvedeném pod písm. a) tohoto bodu v hodnotě 5.000,00 Kč,d) kovová postel v bytě, uvedeném pod písm. a) tohoto bodu v hodnotě 5.000,00 Kč,3. každý z účastníků převezme ze závazku ze smlouvy o půjčce, stvrzené potvrzením z 6.11.2012 vůči věřitelům , Jméno žalobce, , narozenému , datum, a , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , datum, , oba bytem , adresa, , závazek k úhradě jedné poloviny půjčky ve výši 150.000,00 Kč.

II. Žalovaná , Jméno žalované, je povinna uhradit žalobci , Jméno žalobce, na vypořádánía) podílů z vypořádání společného jmění manželů ab) vnosů žalobce , Jméno žalobce, do společného jmění manželů ve výši 530.000,00 Kč a ve výši 202.341,00 Kč částečnou úhradou hypotečního úvěru č. , hodnota, , poskytnutého , právnická osoba, .do 20 dnů od právní moci rozsudku částku 34.298,00 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou z 5.11.2021 domáhal se žalobce vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo v průběhu manželství účastníků na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, která byla obsahem notářského zápisu , Anonymizováno, z , datum, . Rovněž žalovaná se v pozici žalobkyně domáhala v řízení vedeném pod spisovou značkou , spisová značka, vypořádání společného jmění, kdy toto řízení bylo usnesením z 21.12.2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně čj. , spisová značka, z, Anonymizováno, 31.10.2022 zastaveno ohledně položek, společných oběma žalobám. Zbývající položky byly na základě spojení věcí, provedeném usnesením čj. 21 C 267/2021-61 z 8.2.2023 zahrnuty do tohoto vypořádání.

2. Z rozsudku Městského soudu v Brně čj. , spisová značka, , potvrzení o zapsání listiny o manželském majetkovém režimu a notářského zápisu , Anonymizováno, vzal soud za prokázáno, že notářským zápisem z , datum, sjednali účastníci režim oddělených jmění ohledně veškerého majetku a závazků, které mají nebo které vznikly ke dni podpisu zápisu i těch, které vzniknou do budoucna, a současně vzali na vědomí povinnost vypořádání společného jmění v tříleté lhůtě; smlouva byla zapsána do Evidence listin o manželském majetkovém režimu a do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu dne , datum, . Manželství účastníků, uzavřené , datum, , bylo rozvedeno shora uvedeným rozsudkem z 2.3.2021, který nabyl právní moci 22.4.2021.

3. Z listin, založených ve spise , spisová značka, , a to vyjádření žalobce z 7.8.2017, zprávy ÚMČ , adresa, z 29.3.2018, protokolu o jednání a rozsudku z 11.9.2020 vzal soud za prokázáno, že účastníci ukončili vedení společné domácnosti v červenci 2015, kdy se žalobce ze společné domácnosti odstěhoval. Následně spolu účastníci žili od září do prosince 2016, kdy na konci prosince 2016 (po Vánocích) bylo soužití definitivně ukončeno a žalobce se opět ze společné domácnosti odstěhoval. Tato data pak stvrdil soud i v odůvodnění výše uvedeného rozsudku z 11.9.2020.

4. Na základě stanovisek účastníků (včetně závěrečného návrhu žalované, která z původních položek vyřadila závazek k úhradě půjčky vůči svému otci ve výši 185.000,00 Kč jako pasivum SJM) se tak předmětem vypořádání staly tyto položky:1. dvě bytové jednotky, a toa) jednotka , Anonymizováno, byt, vymezená podle zákona 72/1994 Sb. v budově čp. , Anonymizováno, bytový dům, nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, a související podíl na společných částech budovy a pozemku ve výši , Anonymizováno, , kdy bytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , hodnota, na listu vlastnictví , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ,b) jednotka , Anonymizováno, byt, vymezená podle zákona 72/1994 Sb. v budově čp. 795 bytový dům, nacházející se na pozemku parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, a související podíl na společných částech budovy a pozemku ve výši , Anonymizováno, , kdy bytová jednotka je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , hodnota, na listu vlastnictví , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ,2. pozemek parc. č. , hodnota, lední pozemek o výměře 2291 m2, zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, ,3. osobní automobil zn. Ford Galaxy, číslo velkého technického průkazu , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, ,4. finanční prostředky na účtu žalobce , č. účtu, ve výši 148.825,00 Kč,5. příjmy z nájmu bytu, uvedeného pod bodem 1 a) za roky 2015 až 2018, dle návrhu žalované ve výši 432.000,00 Kč,6. police na knihy v bytě sub 1 b),7. police na sbírku ořezávátek na tužky v bytě sub 1 b),8. kovová postel v bytě sub 1 b),9. půjčka od rodičů žalobce účastníkům ve výši 300.000,00 Kč,10. závazek k úhradě hypotečního úvěru v rozsahu plnění žalobce po zániku SJM ve výši 202.341,00 Kč,11. vnos žalobce do společného jmění ve výši 530.000,00 Kč (pro případ posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení nárokoval žalobce částku 630.000,00 Kč).

5. Pokud jde o obě jednotky – byty, uvedené pod položkou 1, pak skutečnost, že tyto spadají do společného jmění manželů, účastníci nerozporovali, když toto je dokladováno výpisy z katastru nemovitostí – listem vlastnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Dle shodných vyjádření účastníků jsou byty, nacházející se v tomtéž domě, totožné a mají stejnou hodnotu. Účastníci se rovněž shodli na tom, že byt , Anonymizováno, užívá dlouhodobě žalobce (resp. ho pronajímá), byt , Anonymizováno, užívá rovněž dlouhodobě žalovaná, a v tomto směru se shodli, že byt , Anonymizováno, má připadnout do vlastnictví žalobce a byt , Anonymizováno, do vlastnictví žalované.

6. Účastníci se rovněž shodli u položky 2 – pozemku v k.ú. , adresa, , u kterého společné jmění manželů je osvědčeno výpisem z katastru nemovitostí – LV , Anonymizováno, pro katastrální území a obec , adresa, . Účastníci se shodli na hodnotě této položky SJM v částce 56.720,00 Kč, jak byla konstatována znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Účastníci shodně navrhli, aby tato položka připadla do výlučného vlastnictví žalobce.

7. Shoda účastníků panovala i u položky 3 – osobního automobilu, kdy se účastníci shodli na tom, že automobil spadá do jejich společného jmění (což je doloženo velkým technickým průkazem automobilu), má hodnotu 70.000,00 Kč a má připadnout do výlučného vlastnictví žalobce.

8. Shoda účastníků panovala i u položek 6, 7 a 8, u kterých se účastníci shodli na tom, že spadají do společného jmění manželů, nachází se v bytě č. , hodnota, , užívaném žalovanou, mají každá hodnotu 5.000,00 Kč a mají připadnout do výlučného vlastnictví žalované.

9. Ohledně položek, u kterých, jak je výše uvedeno, panovala mezi účastníky shoda na jejich zařazení do společného jmění, shoda na jejich hodnotě i shoda na tom, kterému z účastníků mají připadnou do jeho výlučného vlastnictví (a tedy i jaká částka má být na vypořádání z tohoto titulu započítána na podíl každého z účastníků), soud s ohledem na zásadu procesní ekonomie neprováděl další dokazování a o těchto položkách rozhodl v souladu s totožnými návrhy účastníků.

10. U položky 10 žalovaná nerozporovala existenci závazku z titulu hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . Výše částky, kterou žalobce uhradil na splátku tohoto hypotečního úvěru za dobu od 7.11.2018 do 30.11.2022, je prokázána potvrzením uvedené banky a činila 202.341,67 Kč na jistině a 10.037,72 Kč na úrocích z úvěru, přičemž žalobce pro účely vypořádání společného jmění uplatnil částku 202.341,00 Kč, kterou žalovaná nerozporovala (viz vyjádření u jednání dne 29.3.2023). Žalovaná nerozporovala, že tuto částku uhradil žalobce, a uvedená částka tak byla zahrnuta do vypořádání jako pasivum společného jmění.

11. Shoda tedy nepanovala ohledně položek 4 a 5, 9 a 11.

12. Pokud jde o položku 4, žalovaná uplatnila do vypořádání finanční prostředky, které se nacházely na účtu u , právnická osoba, ., vedeném na jméno žalobce. V době, kdy účastníci ukončili poprvé společné soužití, tj. v červenci 2015, byl na uvedeném účtu dle výpisu zůstatek 420.398,40 Kč. Účastníci sice formálně soužití na čtyři měsíce obnovili (září až prosinec 2016), avšak znovu se rozešli po Vánocích 2016. K 27.12.2016 byl na uvedeném účtu zůstatek 158.172,40 Kč. Žalobkyně uplatnila pro účely vypořádání SJM částku 148.825,00 Kč, kterou soud v plné výši akceptoval, neboť finanční zůstatek na účtu ke dni prvního i druhého rozchodu účastníků tuto částku převyšoval, přičemž na účtu se nacházely finanční prostředky, spadající do společného jmění manželů. Z průběhu dokazování je také nepochybné, že s prostředky na účtu nakládal pouze žalobce. Soud proto žalobkyní navrhovanou částku k vypořádání ve výši 148.825,00 Kč zahrnul do vypořádání.

13. Další sporná položka 5 byla uplatněna žalovanou do výše 432.000,00 Kč jako nájemné z bytu č. , Anonymizováno, , a to za roky 2015 až 2018. V řízení bylo prokázáno (viz výše k položce 1), že uvedený byt je ve společném jmění účastníků a že s ním po rozchodu účastníků nakládal výlučně žalobce. Byt se nachází ve stejném domě jako byt , Anonymizováno, , kde účastníci žili a kde po jejich rozhodu zůstala bydlet žalovaná s dětmi (viz listy vlastnictví uvedené u položky 1).

14. Byt č. , hodnota, byl pořízen jako byt investiční (viz doklady o hypotečním úvěru, výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ), byl účastníky i před jejich rozchodem pronajímán a byl žalobcem pronajímán i po rozchodu účastníků. Ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, vzal soud za prokázáno, že byt býval obsazen 7 osobami, kdy dva pokoje byly určeny vždy po tři osoby a jedna místnost pro jednu osobu. Nájemci se v bytě střídali a byt byl téměř vždy kapacitně zaplněný. Nájemné hradili všichni bydlící žalobci v hotovosti, kdy tuto formu úhrady určil žalobce. Z daňových přiznání žalobce za roky 2015 až 2018 vzal soud za prokázáno, že za rok 2015 přiznal žalobce z tohoto titulu příjmy 134.400,00 Kč, za rok 2016 příjmy 135.600,00 Kč, za rok 2017 příjmy 136.800,00 Kč a za rok 2018 příjmy 144.000,00 Kč. Každoročně pak uplatňoval proti těmto příjmům náklady, dle vyjádření žalobce daňově uznatelné odpisy pořizovací hodnoty (blíže nebyl žalobce schopen tyto výdaje specifikovat pro odstup času), a ve výsledku tak danil za uvedené čtyři roky celkový příjem 42.620,00 Kč.

15. Soud v návaznosti na výše uvedené závěry o době, po kterou účastníci spolu nežili, započetl do vypořádání SJM příjmy za srpen a prosinec 2015 (účastníci se poprvé rozešli v červenci 2015) v částce 56.000,00 Kč (5/12 z částky 134.400,00 Kč), za leden až srpen 2016 v částce 90.400,00 Kč (účastníci spolu opět žili od září do prosince 2016, tj. započteno bylo 8/12 z částky 135.600,00 Kč), za rok 2017 v plné výši 136.800,00 Kč a za leden až říjen 2018 (tj. do zániku SJM) v částce 120.000,00 Kč (10/12 z částky 144.000,00 Kč), tedy celkem 403.200,00 Kč. Příjmy z nájmu byly takto zahrnuty do vypořádání bez nákladů, uváděných v daňových přiznáních žalobce za jednotlivé roky, když žalobce ani netvrdil ani neprokazoval, že by takto uplatňoval skutečně vynaložené náklady (např. na nutné opravy bytu apod.), přičemž odpisy nemovitého majetku nejsou faktickými náklady, ale pouze daňově zohledňovanými náklady.

16. Soud neakceptoval argument žalobce, že žalovaná užívala i s dětmi shodný byt ve stejném domě. Jak bylo uvedeno výše, předmětný byt č. , hodnota, byl typicky investičním bytem, v němž účastníci nikdy nebydleli a ani to neměli v úmyslu, a který byl určený pro generování zisku (ostatně žalobce na pořízení bytu uplatňuje do vypořádání platby hypotečního úvěru na pořízení bytu a půjčku 300.000,00 Kč od svých rodičů), a tento zisk tak za dobu do zániku společného jmění má být součástí vypořádání. Skutečnost, že žalovaná užívala v uvedené době (a dosud užívá) shodný byt ve stejném domě, je zcela irelevantní. Byt, užívaný nyní žalovanou, byl bytem, v němž se nacházela rodinná domácnost účastníků, kterou žalobce opustil na základě svého rozhodnutí. Výsledkem opuštění této společné domácnosti nemůže být to, že příjmy z druhého (investičního) bytu budou od doby odchodu žalobce ze společné domácnosti pouze jeho výlučnými příjmy. Soud proto u položky 5 zahrnul do vypořádání částku 403.200,00 Kč jako příjem z nájmu bytu za dobu, kdy spolu účastníci fakticky nežili, avšak jejich společné jmění nadále trvalo, a příjmy z majetku v tomto společném jmění jsou tedy společnými příjmy účastníků.

17. Soud rovněž neakceptoval námitky žalobce, že by takto musely být vypořádávány i příjmy účastníků z pracovního poměru. Jak bylo uvedeno výše, z provedeného dokazování vyplývá, že byt č. , hodnota, byl bytem investičním, kdy příjmy z něj byly příjmy účastníků nad rámec jejich příjmů z pracovního poměru, a tomu odpovídaly i jejich společné závazky k úhradě hypotečního úvěru a půjčky od rodičů žalobce. Zatímco příjmy z pracovní či podnikatelské činnosti jsou v případě odděleného soužití sice po formální stránce příjmy spadajícími do SJM, nicméně slouží primárně k pokrytí životních nákladů každého z účastníků (zvláště za situace, kdy žijí odděleně, a soud na tyto příjmy z uvedeného pohledu také nahlíží – viz rozsudek ve věci , spisová značka, ), příjmy z nájmu nemovitostí jsou příjmy nad rámec běžných příjmů z pracovní činnosti, a jedná se o příjmy generované majetkem, který spadá do společného jmění. Soud proto vycházel ze závěru, že za dobu odděleného soužití tyto příjmy z nájmu majetku, který je součástí nevypořádaného SJM, musí být zohledněny v rámci vypořádání.

18. Pokud jde o položku 9 – půjčku 300.000,00 Kč, z listiny nazvané „Půjčka“ a datované , datum, a z výpovědi svědka , Jméno žalobce, , otce žalobce, vzal soud za prokázáno, že půjčka ve výši 300.000,00 Kč byla účastníkům poskytnuta rodiči žalobce, když účastníci kupovali byt č. , hodnota, , a to na rychlejší splacení hypotéky. Půjčka byla poskytnuta převodem na účet žalobce u , právnická osoba, . dne , datum, (viz výpis z účtu). Půjčka dle uvedené listiny i výpovědi svědka neměla sjednán termín splatnosti půjčky, kdy toto opakovaně svědek , tituly před jménem, , jméno FO, výslovně uvedl ve své výpovědi. Žalobce v řízení ani netvrdil ani neprokazoval, že by na základě výzvy věřitele nastala splatnost půjčky, tedy že by jemu i žalované byla doručena výzva k úhradě, na základě které by účastníci byli povinni ze smlouvy o půjčce plnit. Fakticky je tedy tento závazek sice existující, avšak povinnost plnit nastane až v návaznosti na výzvu k plnění (§ 563 zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník).

19. Žalovaná s ohledem na to, že u tohoto závazku uplynula promlčecí lhůta pro nárokování půjčky (§ 100 a § 101 zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník ve spojení s § 3036 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník), navrhla, aby závazek převzal každý z účastníků z jedné poloviny. Soud tento návrh akceptoval, neboť vzhledem k příbuzenským vazbám žalobce a věřitelů (syn – rodiče) by žalovaná v případě přikázání závazku pouze žalobci byla fakticky zbavena možnosti namítat promlčení, když u žalobce takový postup vůči vlastním rodičům nelze očekávat, což mimo jiné dokládá i postoj žalobce v řízení, kdy závazek ze smlouvy o půjčce, byť promlčený a dosud nesplatný, zahrnuje do vypořádání společného jmění. Nadto soud rozhodl o převzetí uvedeného závazku ve stejné míře oběma účastníky v souladu se zásadou legitimního očekávání, respektujíce stávající judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu (Rc) 3 Cz 6/89, 22 Cdo 753/2020).

20. Položka 11 – vnos žalobce, resp. transfer jeho finančních prostředků k žalované před uzavřením manželství, byla žalobcem uplatněna s tím, že účastníci koupili před uzavřením manželství družstevní byt na ulici , adresa, , a ten následně vyměnili za tehdy městský byt (dnes byt , Anonymizováno, ) na , adresa, . Žalobce navrhoval, aby toto poskytnutí finančních prostředků bylo pojato jako vnos do SJM, a aby tento vnos byl valorizován postupem podle § 742 odst. 2 občanského zákoníku.

21. Z níže uvedených listin vzal soud za prokázán tento skutkový stav:

22. Účastníci těsně před uzavřením sňatku (do manželství vstoupili , datum, ) spolu komunikovali o nabytí družstevního bytu, což dokládají jejich vzájemné e-maily. Žalobce tehdy pracoval v Německu, žalovaná v ČR, a byla to proto žalovaná, která se starala o organizační záležitosti v ČR a o vyřizování těchto záležitostí podrobně referovala žalobci: e-mailem z 2.2.2004 informovala žalovaná žalobce o nabídce bytu v , adresa, za cenu 730.000,00 Kč a zaslala žalobci nabídkový list k převodu členských práv – z něj vyplývá, že se jednalo o garsoniéru v novostavbě na , adresa, , převod členských práv v družstvu byl nabízen za částku 730.000,00 Kč. E-mailem z 23.2.2004 informovala žalovaná žalobce o podpisu listin k nabytí členství v družstvu a o tom, že jej v nájemní smlouvě uvede jako trvale žijícího spolubydlícího, když dále mu sdělila, že má informace, že při výměně obecního bytu za jiný, v němž bydlí daná osoba méně než půl roku, Magistrát výměnu zamítá („V nejhorším případě to v té garsonce přežijeme do září a pak to vyměníme.“).

23. Dle výpisu z účtu žalobce poukázal dne , datum, platby 300.000,00 Kč a 230.000,00 Kč, přičemž dle potvrzení , právnická osoba, . z 27.4.2023 byly obě platby poukázány na účet žalované. Dle výpisu z účtu žalované byly obě platby připsány na účet žalované dne , datum, .

24. Žalovaná vybrala ze svého účtu v době od 19. do 23.2.2004 celkovou částku 550.200,00 Kč. V e-mailové korespondenci informovala žalovaného, že cena za převod členského podílu v družstvu byla hrazena v hotovosti.

25. Dle smlouvy o zprostředkování převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu, kterou uzavřela žalovaná jako zájemce a , právnická osoba, . jako zprostředkovatel, se zprostředkovatel zavázal obstarat pro žalovanou příležitost uzavřít smlouvu o nabytí členských práv a povinností v Bytovém družstvu , Anonymizováno, , kdy tato práva a povinnosti se váží k družstevnímu bytu č. , hodnota, ve II. podlaží domu čp. , Anonymizováno, na ulici , adresa, . Cena za převod členských práv a povinností činila 750.000,00 Kč, provize činila 28.303,30 Kč bez DPH, včetně DPH pak 34.530,00 Kč.

26. Přípisem z 22.6.2004 informovalo Bytové družstvo , Anonymizováno, , IČO , IČO, žalovanou o tom, že byla , datum, přijata na schůzi představenstva za řádného členy družstva.

27. Dle čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, tento v srpnu/září 2004 uskutečnil s účastníky výměnu bytů, tj. družstevního bytu na , adresa, za tehdy městský byt v , adresa, (bytová jednotka č. , hodnota, ), jehož nájemcem byl , tituly před jménem, , jméno FO, .

28. Uvedený dům na , adresa, byl již od roku 1999 zařazen do privatizace městských bytů: přípisem z 15.11.1999 učinil Magistrát města , adresa, nájemcům nabídku na odkup domu. Přípisem z 20.3.2000 sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, Magistrátu města , adresa, , že aktuálně není ve finančních možnostech nájemců bytů kupní cenu domu uhradit. Dne 9.8.2004 (tedy před shora uvedenou výměnou bytů) učinilo město nájemcům opakovanou nabídku odprodeje domu. V průběhu roku 2005 byl vyhotoven aktualizovaný seznam nájemníků, kdy v seznamu z 8.3.2005 již figurují oba účastníci. Účastníci se 12.5.2005 účastnili založení , právnická osoba, (notářský zápis , Anonymizováno, z , datum, ), přičemž žalovaná byla dle výpisu z obchodního rejstříku členskou představenstva. Přípisem z 3.4.2006 informovalo město , právnická osoba, o tom, že Zastupitelstvo města , adresa, dne 28.2.2006 schválilo prodej bytového domu , adresa, za 4.222.512,00 Kč. Za uvedenou cenu družstvo dům odkoupilo kupní smlouvou z , datum, .

29. V době výměny družstevního bytu na , adresa, , kde členem družstva byla výlučně žalovaná, a kde úhrada za převod členských práv v družstvu byla uhrazena částečně ze shora uvedeného finančního plnění žalobce, za byt ve vlastnictví města, tj. na přelomu srpna a září 2004, bylo tedy zřejmé, že na základě nabídky města z 9.8.2004 na opakovaný prodej domu bude možné dům privatizovat, a tedy – v návaznosti na pravidla privatizace města – se byty stanou byty družstevními, které budou následně převedeny do vlastnictví nájemců, kteří se zúčastnili privatizace.

30. Soud s ohledem na skutečnost, že společné jmění účastníků zaniklo za účinnosti zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, provedl vypořádání společného jmění podle zásad, obsažených v § 742 uvedeného zákona (viz rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 6109/2017, 22 Cdo 753/2020).

31. Lze tak rekapitulovat, že z aktiv společného jmění připadla do vlastnictví každého z účastníků jedná bytová jednotka, kdy obě mají stejnou hodnotu. Do vlastnictví žalobce dále připadl pozemek v k.ú. , adresa, (položka 2), osobní automobil (položka 3), finanční prostředky na účtu žalobce ve výši 148.825,00 Kč (položka 4) a příjmy z nájmu bytu v částce 432.000,00 Kč (položka 5). Do výlučného vlastnictví žalované připadly police na knihy (položka 6), police na sbírku ořezávátek (položka 7), postel (položka 8). Z těchto aktiv v celkové hodnotě 20.693.745,00 Kč tak do vlastnictví žalobce připadl majetek v hodnotě 10.678.745,00 Kč, do vlastnictví žalované majetek v hodnotě 10.015.000,00 Kč.

32. Pokud jde o půjčku od rodičů žalobce (300.000,00 Kč), jak bylo uvedeno výše, tuto soud rozdělil rodným dílem mezi oba účastníky, a to s ohledem na skutečnost, že jednak neshledal důvody pro výjimečné přiřknutí tohoto závazku jednomu z účastníků, tedy odklon od pravidla, které konzistentně zastává judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 22 Cdo 753/2020), jednak zohlednil skutečnost, že se jedná o závazek promlčený, kdy přikázáním tohoto závazku pouze žalobci by žalovaná byla fakticky zbavena možnosti namítat promlčení.

33. Platba hypotečního úvěru po zániku společného jmění manželů, kterou žalobce uplatnil do částky 202.341,00 Kč, byla zahrnuta do vypořádání z titulu vnosu žalobce z jeho výhradního majetku do společného jmění, kdy dle § 742 odst. 1 písm. c) zákona 89/2012 Sb. má žalobce právo žádat o náhradu takové plnění. Tato skutečnost je pak zohledněna ve výroku II. o povinnosti žalované uhradit vyrovnání vypořádacích podílů (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu 11 Cdo 6109/2017, 22 Cdo 753/2020).

34. Nejvíce spornou byla položka, týkající se investic žalobce před uzavřením sňatku účastníků. Čistě technicky vzato, žalobce tyto prostředky poskytl žalované na to, aby nabyla členský podíl v družstvu , Anonymizováno, , stala se výlučným členem družstva, přičemž žalovaná následně tento družstevní byt poskytla pro účely výměny za byt ve vlastnictví Statutárního města , adresa, .

35. Nejvyšší soud dovodil, že investice z výlučných prostředků jednoho z manželů musí – má-li být považována za vnos – směřovat vůči věci, která již součástí společného jmění je, nebo která se v přímé souvislosti s investicí součástí společného jmění stává (rozhodnutí NS 22 Cdo 1794/2020). Striktně vzato směřovala investice z výlučného majetku žalobce nikoliv do společného jmění či do věci, která se v souvislosti s investicí stala součástí společného jmění, ale do nabytí členství žalované v bytovém družstvu, a tedy i podílu v tomto družstvu.

36. Jinak řečeno, žalobce by při tomto rigidním výkladu právních norem investoval do výlučného majetku žalované, avšak ta by takto nabytý majetek nevnesla do společného jmění, protože výměnou družstevního bytu za byt ve vlastnictví města účastníci žádnou majetkovou hodnotu nenabyli, když se pouze stali nájemci bytu.

37. Soud nicméně s ohledem na přímé časové a věcné souvislosti dospěl k závěru, že investování těchto finančních prostředků z výlučného vlastnictví žalobce, ač v rámci doslovného výkladu zákona není vnosem, je nutno takto pojímat, resp. zohlednit v podobě disparity. Je přitom nutné vycházet z autonomie vůle účastníků, tedy zohlednit, co jednotlivými úkony sledovali, jaký byl konečný cíl popsaných transakcí (nabytí družstevního bytu, jeho co nejvíce uspíšená výměna za byt ve vlastnictví města), a tedy za jakým faktickým účelem žalobce finanční prostředky poskytnul. Při opačném výkladu by byl zcela popřen účel právních jednání účastníků a výklad právních norem by byl ryze formalistický.

38. Investice v podobě poskytnutí částky 530.000,00 Kč žalobcem žalované byla provedena těsně před sňatkem účastníků, fakticky „na dálku“, kdy veškeré organizační záležitosti nabytí družstevního bytu organizovala žalovaná, zatímco žalobce pracoval v zahraničí (ostatně žalovaná v jednom z e-mailů žalobci sděluje, že jej uvedla jako spolubydlící osobu, a z vyznění je zřejmé, že tak činí v žertu). Družstevní byt byl přitom od počátku pojímán jednak jako společná investice účastníků (i žalovaná do jeho pořízení investovala finanční prostředky), jednak jako byt ryze investiční, v němž účastníci nikdy neměli v úmyslu trvale bydlet (viz e-mail žalované „v nejhorším případě to v té garsonce přežijeme do září a pak to vyměníme), který sloužil pouze k tomu, že byl následně vyměněn za byt ve vlastnictví Statutárního města , adresa, (kdy družstevní vlastnictví bytu bylo kompenzací za větší podlahovou plochu městského bytu), o kterém již v době výměny bylo známo, že je zařazen do privatizace. O tomto úmyslu obou účastníků nelze pochybovat a lze jej dovodit např. i z korespondence účastníků, kdy žalovaná již v době nabytí družstevního bytu zjišťovala podmínky pro výměnu za byt obecní.

39. S ohledem na zařazení bytu na , adresa, do privatizace (a to již před jeho výměnou za byt družstevní) tak bylo v době výměny zřejmé, že byt na , adresa, nabude v rámci privatizace charakter bytu družstevního s následným převodem na společného jmění účastníků (což vyplývá z pravidel privatizace Magistrátu), přičemž náklady na nabytí v rámci privatizace budou s ohledem na pravidla privatizace, zavedená Magistrátem města , adresa, , zanedbatelné v porovnání s tržní hodnotou bytu (především vzhledem k jeho umístění).

40. Jinak řečeno, ačkoliv transfer finančních prostředků se uskutečnil těsně před uzavřením sňatku účastníků, pouze z důvodu pracovního vytížení žalobce v zahraničí to nebyl žalobce, kdo by se stal členem družstva, ale žalovaná. Oba účastníci (viz e-mailová korespondence) to však považovali za formální záležitost, družstevní byt nepojímali jako vlastnictví kteréhokoliv z nich, ale jako formu investice, kdy se (byť rozdílně velkým podílem) složili na pořízení majetku, který jim následně posloužil k tomu, aby se stali nájemci obecního bytu, zařazeného do privatizace, tedy k tomu, aby formou privatizace nabyli majetek (již do společného jmění) nesrovnatelně větší hodnoty. Je přitom obecně známým faktem, že nájemní právo k bytům, zařazeným do privatizace, bylo v době těchto privatizačních procesů vysoce ceněnou komoditou, protože tržní hodnota takto nabytých bytů byla mnohonásobně vyšší než podíl na kupní ceně domu, kterou ten který nájemce bytu v rámci privatizace uhradil. Navíc v době, kdy účastníci byt na , adresa, takto do nájmu získali, byl obecně na trhu nedostatek obdobných bytů, kdy tyto se až po jejich privatizaci prodávaly již za tržní, a tedy i výrazně vyšší cenu.

41. Soud tedy dospěl k závěru, že se zohledněním faktického účelu poskytnutí finančních prostředků žalobce na nabytí družstevního bytu, účelu všech právních jednání účastníků, týkajících se postupně nabytí družstevního bytu a jeho výměnu za byt v domě, zařazeném do privatizace, kdy tento cíl účastníci sledovali jednoznačně od samého počátku, se fakticky jednalo o vnos, neboť se jednalo o finanční prostředky poskytnuté za účelem konečného nabytí bytu v rámci privatizace. Takto byly finance oběma účastníky poskytnuty (žalovaná je však nezahrnula do vypořádání společného jmění), a tento cíl účastníci jednotlivými, časově těsně na sebe navazujícími kroky, také realizovali.

42. Výši tohoto vnosu započítal soud bez valorizace, neboť vnos byl realizován v roce 2004, tj. před účinností zákona 89/2012 Sb., a fakticky zde (s ohledem na judikaturu NS) nebyla možnost jakékoliv dohody o otázce valorizace; vnos byl navíc realizován v době právní úpravy, která s valorizací vůbec nepočítala, a aplikace valorizace by dle názoru soudu byla v rozporu s principem legitimního očekávání a v rozporu s dobrými mravy. Započítána tak byla pouze čistá fakticky poukázaná částka 530.000,00 Kč.

43. Lze tak uzavřít, že z celkové hodnoty aktiv společného jmění (20.693.745,00 Kč), ponížených o pasiva (300.000,00 Kč), nabyl žalobce 10.528.745,00 Kč a žalovaná 9.865.000,00 Kč, a tedy žalobce by žalované měl doplatit na vypořádání částku 331.872,50 Kč. Naproti tomu z vypořádání vnosu v podobě úhrady splátek hypotečního úvěru ve výši 202.341,00 Kč a částky, poskytnuté žalobcem s cílem nabytí privatizovaného bytu ve výši 530.000,00 Kč, vzniká žalované povinnost nahradit žalobci podíl na těchto vnosech, připadajících na žalovanou, tj. 366.170,50 Kč. Ve výsledku tak žalovaná byla zavázána uhradit žalobci částku 34.298,00 Kč, přičemž pokud jde o lhůtu k plnění, soud zohlednil skutečnost, že s přihlédnutím k majetkovým poměrům žalované je (i s ohledem na péči žalované o děti účastníků) úhrada této částky zásahem do běžného hospodaření, a odklonil se proto od obecně stanovené lhůty dle § 160 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád a stanovil lhůtu delší, a to 20 dní od právní moci rozsudku.

44. Pokud jde o náklady řízení, soud s ohledem na povahu věci (vypořádání společného jmění účastníků), tedy iudicium duplex, neshledal důvod odklonu od obecného pravidla, potvrzeného judikaturou (např. rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 262/20, IV.ÚS 404/22), podle kterého v tomto typu řízení je pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení oběma stranám, tedy to, že si každý z účastníků nese náklady řízení ze svého, neboť u každého z účastníků lze shledat totožný částečný úspěch ve věci. V řízení nebyly prokázány mimořádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly odlišné rozhodnutí o nákladech řízení, a o těchto bylo proto rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.