21 C 71/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená opatrovníkem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4.795 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána uhradit žalobkyni částku 4.795,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1.2.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou z 10.2.2021 ve znění pozdějších podání domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako dlužného pojistného s tím, že původně uzavřela pojistnou smlouvu [právnická osoba], [IČO], a následně k závazkům z této pojistné smlouvy přistoupila žalovaná, která také na pojistnou smlouvu plnila. Opatrovnice žalované, ustanovená z důvodu absence statutárního zástupce, navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že dodatek pojistné smlouvy, kterým měla žalovaná přistoupit k závazkům z pojistné smlouvy, je neplatný, když dále vznesla námitku promlčení. Z listinných důkazů, předložených žalobkyní, vzal soud za prokázán následující skutkový stav: Dne 18.2.2013 uzavřela žalobkyně s [právnická osoba], [IČO] pojistnou smlouvu na pojištění strojů a zařízení, a to se sjednanou pojistnou částkou 617.500,00 Kč při spoluúčasti 10.000,00 Kč, s počátkem pojištění 15.2.2013 a pojistným 5.000,00 Kč ročně. Dne 26.5.2016 uzavřela žalobkyně s žalovanou, tj. nikoliv s původním pojistníkem, Dodatek k pojistné smlouvě [číslo] označený textem„ uzavírají dodatek... kterým se mění název a IČ pojistníka a pojištěného“, přičemž jako nový pojistník a pojištěný je označena žalovaná. Původní pojistník [právnická osoba] byl z obchodního rejstříku vymazán 4.12.2017. Následně adresovala žalobkyně přípisem z 16.4.2018 upomínku k úhradě dlužného pojistného [právnická osoba], [anonymizováno], přičemž odkazovala na číslo původní pojistné smlouvy a jako pojistníka uváděla žalovanou. Další upomínka z 18.12.2018 na úhradu dlužného pojistného za období od 15.2.2018 již byla adresována žalované s výzvou k úhradě do 35 dnů a upozorněním na zánik pojištění v případě marného uplynutí lhůty. Přípisem z 2.7.2020 oznámila žalobkyně žalované zánik pojištění k 31.1.2019. Z přehledu plateb pojistného vyplývá, že pojistné v částce 5.000,00 Kč bylo uhrazeno 21.2.2013, 21.5.2014, 23.7.2015, 1.6.2016 a 28.4.2017, přičemž není zřejmé, který subjekt platby hradil. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že pojistnou smlouvu uzavřela dnes již neexistující společnost [právnická osoba], [IČO]. S ohledem na datum uzavření smlouvy a ust. § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník se smlouva řídila právní úpravou, účinnou do 31.12.2013 Smlouva tak byla uzavřena v režimu zákona 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník. Ustanovení § 7 odst. 1 zákona 37/2004 Sb. předepisovalo pro všechny úkony obligatorní písemnou formu. Pokud jde o listinu, datovanou 26.5.2016, soud se neztotožňuje s žalobkyní v názoru, že se jedná o přistoupení žalované k závazkům z pojistné smlouvy. V uvedené listině žalovaná a žalobkyně jednoznačně deklarovaly, že se má tímto dokumentem měnit název a IČ pojistníka a pojištěného. Jednalo se tak o projev vůle, směřující nikoliv k přistoupení k závazkům ze smlouvy, ale jednoznačně ke změně subjektu na straně pojistníka a pojištěného – to ostatně vyplývá i ze skutečnosti, že žalobkyně se dále obracela na žalovanou jako na pojistníka, takto ji označovala i v upomínkách, kde neuváděla jiný subjekt jako smluvní stranu. Z uvedené listiny rozhodně nevyplývá, a to ani při použití všech výkladových pravidel, obsažených v zákoně 89/2012 Sb., že by úmyslem žalované a žalobkyně bylo ponechat ve smluvním vztahu původního pojistníka s tím, že by k závazkům ze smlouvy přistoupila žalovaná. Naopak, jednoznačně projevovaný úmysl žalované a žalobkyně směřoval ke změně subjektu na straně pojistníka, přičemž k platnosti takového úkonu (§ 516 zákona 40/1964 Sb.) by bylo zapotřebí souhlasu původního pojistníka. V daném případě však byl dodatek uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou, která vůbec smluvní stranou pojistné smlouvy nebyla a nemohla takto ve smluvním vztahu vystupovat. Jak bylo uvedeno výše, o přistoupení k závazku dle § 533 zákona 40/1964 Sb. se v daném případě nejednalo, a pokud by se mělo jednat o změnu pojistné smlouvy tak, že by se změnil subjekt pojistníka, absentuje k platnosti takové dohody projev vůle původního pojistníka. Navíc smluvní vztah, založený pojistnou smlouvou, zanikl zánikem pojistníka, tj. [právnická osoba] Lze tak uzavřít, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována, a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád by žalovaná jako procesně úspěšný účastník měla nárok na náhradu nákladů řízení, avšak s ohledem na skutečnost, že žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku II.