21 C 97/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Řízení se zastavuje ohledně nároku, kterým se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 71 m2, druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, obec adresa na listu vlastnictví číslo hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, a vypořádání takto zrušeného podílového spoluvlastnictví přikázáním pozemku do výlučného vlastnictví žalovaného.

II. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 71 m2, druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, obec adresa na listu vlastnictví číslo hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa.

III. Nařizuje se prodej pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 71 m2, druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, obec adresa na listu vlastnictví číslo hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek této dražby bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku 4.847,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku 14.847,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou z 15.2.2023 domáhala se žalobkyně zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků, kteří jsou spoluvlastníky každý v rozsahu ideální jedné poloviny k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, s tím, že pokud jde o vypořádání, domáhala se primárně přikázání pozemku do výlučného vlastnictví žalovaného, eventuálně pak nařízení jeho prodeje. V průběhu řízení účastníci vyjadřovali od počátku shodu v tom, že podílové spoluvlastnictví má být zrušeno. Ohledně jeho vypořádání neustále měnili svá stanoviska, kdy střídavě projevovali vůli nabýt pozemek do svého vlastnictví (v důsledku čehož byl vypracován k zadání soudu znalecký posudek stanovící cenu pozemku), až nakonec se shodli na tom, že má být nařízen prodej pozemku, přičemž žalobkyně vzala primární žalobní petit zpět a domáhala se nyní pouze zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že má být nařízen prodej pozemku, s čímž žalovaný souhlasil. Ohledně rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky spory nejsou, když oba shodně navrhují rozdělení tohoto výtěžku rovným dílem v souladu s výší jejich spoluvlastnického podílu. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázáno, že na listu vlastnictví č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa, je každý z účastníků zapsán jako podílový spoluvlastník v rozsahu ideální jedné poloviny k pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 71 m2 – druh pozemku zahrada. O napjatých vztazích účastníků (i jejich právních předchůdců ve vztahu k pozemku) svědčí kromě předložené korespondence, jejich neustále se měnících postojů stran způsobu vypořádání i soudní spor, vedený u zdejšího soudu pod spisovou značkou spisová značka, v němž byl rozsudkem z 9.6.2020 zamítnut návrh žalovaného (v uvedeném řízení v pozici žalobce) na zrušení podílového spoluvlastnictví, kdy dalším podílovým spoluvlastníkem byl současný manžel žalobkyně jméno FO, a rovněž návrh žalovaného na nahrazení projevu vůle při uzavření kupní smlouvy, kterou by žalovaný jako prodávající prodal svůj spoluvlastnický podíl jméno FO. Po právní stránce tak soud dospěl k závěru, že účastníkům svědčí k předmětnému pozemku podílové spoluvlastnictví, a to každému v rozsahu ideální jedné poloviny vzhledem k celku (§ 1115 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále o.z.). Účastníci, jak vyplývá z jejich korespondence i postojů v průběhu řízení, nejsou schopni dohodnout se (což platí i pro právního předchůdce žalobkyně) na ničem, tedy na způsobu využití pozemku, jeho správě, oba striktně odmítají setrvat ve spoluvlastnickém vztahu, a je tak na místě toto podílové spoluvlastnictví zrušit s respektem k zásadě, vyjádřené v § 1140 odst. 1 o.z. Účastníci, ač jim to soudem bylo opakovaně navrhováno, nejsou ochotni uzavřít dohodu, kterou by své podílové spoluvlastnictví zrušili a vypořádali (§ 1141 o.z.), a soud proto dle § 1143 o.z. přistoupil ke zrušení spoluvlastnictví. Pokud jde o v úvahu připadající způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak a) přikázání věci jednomu z účastníků nepřipadá v úvahu za situace, kdy oba tento způsob vypořádání striktně odmítají, b) rozdělení věci nepřipadá v úvahu vzhledem k tomu, že pozemek má výměru pouhých 71 m2, z této plochy dále zabírá část pozemku zahradní altán (viz sdělení k ohlášení drobné stavby a souhlas tehdejších spoluvlastníků), přičemž ze znaleckého posudku Anonymizováno z 12.7.2019, konstatovaného jako listinný důkaz, vyplývá, že další část plochy pozemku zabírají porosty a venkovní úpravy (chodník), a reálně volná plocha představuje pouhých 38 m2; rozdělením pozemku na dvě poloviny by tak vznikl pro každého z účastníků miniaturní dvoreček s reálně využitelnou volnou plochou menší než 20 m2, což zcela popírá způsob využití takto vzniklých malých pozemků v souladu s druhem pozemku zahrada, jak je zapsán v katastru nemovitostí, c) prodej pozemku ve veřejné dražbě zůstal pro účastníků s ohledem na jejich finální procesní postoj jediným v úvahu připadajícím způsobem vypořádání. Soud proto výrokem I. dle § 96 odst. 1, 2 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí, týkající se původně primárního žalobního petitu, a výrokem II. podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil. Ohledně způsobu vypořádání s ohledem na shora uvedené okolnosti, spočívající v neochotě účastníků nabýt pozemek do výlučného vlastnictví, nemožnosti rozdělení pozemku s ohledem na jeho malou výměru a tedy i nereálnost smysluplného využití nově vzniklých pozemků (s přihlédnutím k tomu, že v průběhu řízení i tuto možnost účastníci neprezentovali ve výsledku jako to, čeho by se domáhali), přistoupil soud – v souladu se shodným návrhem obou procesních stran – k nařízení prodeje pozemku ve veřejné dražbě dle § 1147, věta druhá o.z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku IV., dle § 150 o.s.ř., když okolnosti případu, pro které nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, spatřuje soud jednak v povaze sporu, kdy se jedná o zrušení podílového spoluvlastnictví, v němž každý z účastníků disponuje stejným spoluvlastnickým podílem, jednak (a to zejména) v procesních postojích účastníků, které se v průběhu řízení neustále měnily (a to jak na straně žalobkyně, tak i žalovaného), a bránily tak rozumnému uspořádání vztahů účastníků. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud zavázal účastníků k úhradě nákladů řízení státu, kdy dospěl k závěru, že na těchto by se měli účastníci podílet rovným dílem s ohledem na výši jejich spoluvlastnických podílů a procesní postoje, které zavinily vynaložení těchto nákladů, neboť se jedná o náklady na znalecký posudek (18.485,00 Kč) a účast znalce u jednání (1.210,00 Kč), neboť po většinu řízení se účastníci shodovali na tom, že pozemek by měl nabýt do vlastnictví některý z nich a diskuze tak vedli pouze o ceně nemovitosti, tedy i o částce, kterou by budoucí výlučný vlastník měl druhému z účastníků uhradit. Za situace, kdy celkové náklady státu činily 19.695,00 Kč, připadá na každého z účastníků částka 9.847,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již formou zálohy na znalecký posudek uhradila 5.000,00 Kč, byla zavázána k úhradě částky 4.847,50 Kč, zatímco žalovaný k úhradě částky 14.847,50 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.