2112 C 15/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 5 500 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 500 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,5 % za dobu od 27. 7. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu úrok z prodlení ve výši 0,5 % z částky 5 500 Kč za dobu od 27. 7. 2018 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 267 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 6. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 5 500 Kč z titulu jistiny dluhu na smlouvě o zápůjčce. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 12. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaný dluh nehradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že zpochybnil aktivní legitimaci, když nebyly doloženy smlouvy o postoupení pohledávek. Dále uvedl, že by mělo být prověřeno, zda mu částka byla vůbec zaslána. Žalobci by neměly být přiznány úroky z prodlení za dobu, kdy bylo ohledně jeho majetku vedeno insolvenční řízení.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že průběh insolvenčního řízení nemá na pohledávku vliv, neboť řízení skončilo před rozhodnutím o úpadku zastavením. I v případě neplatnosti smlouvy samotné má žalobce právo na vrácení plnění z titulu bezdůvodného obohacení.

4. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná.

5. Z listin bylo zjištěno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 22. 4. 2018 uzavřena smlouva (nikoli 12. 7. 2018, kdy byla uzavřena jiná smlouva se žalovaným dle přehledu), na jejímž základě bylo žalovanému zasláno 5 500 Kč se splatností 21. 5. 2018. Prostředky byly zaslány na účet uvedený ve smlouvě (potvrzení o provedené platbě z 23. 4. 2018), přičemž tento účet je veden na jméno žalovaného (sdělení banky). Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou z 30. 1. 2019 a 27. 2. 2019 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 30. 5. 2019 spolu s výzvou k úhradě. Znovu byl vyzván k úhradě 7. 5. 2020.

6. Na shora zjištěný skutkový stav aplikoval § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle uvedeného ustanovení přenechá-li vypůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě předchůdce žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky a dotyčný se zavázal tyto vrátit ve stanovené lhůtě. Nejednalo se o závazek žalobce na požádání žalovaného tyto prostředky poskytnout, čímž by vznikla smlouva o úvěru. To nicméně nemění nic na povinnosti žalovaného prostředky vrátit tak jako tak, a pokud tak žalovaný neučinil, poručil svůj smluvní závazek. Bylo na něm, aby prokazoval, zda vrátil alespoň část, či dokonce dluh neexistuje vůbec. Zůstal však nečinný. Tím, že neplnil ve lhůtě, dostal se do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a je povinen uhradit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.

7. Skutečnost, že ohledně majetku žalovaného bylo v době od 17. 12. 2018 do 16. 11. 2020 vedeno insolvenční řízení na podstatě věci ničeho nemění. Uvedené řízení bylo zastaveno, protože majetek žalovaného je zcela nepostačující. Je třeba zohlednit, že žalovaný dlužil žalobci uvedenou částku ještě před zahájením insolvenčního řízení a již před tímto okamžikem byl v prodlení, pročež bylo na místě, aby platil kromě jistiny i úrok z prodlení. Jakkoli mu případné insolvenční řízení bránilo v plnění platební povinnosti podle § 111 insolvenčního zákona, tato překážka odpadla, když tu není nikdo jiný než právě žalovaný, kdo je osobou s dispozičním oprávněním k majetku tvořícím případně majetkovou podstatu. Jiná by byla situace, pokud by žalovaný měl povoleno oddlužení a žalobce svoji pohledávku nepřihlásil do řízení, ta nebyla zahrnuta do řešení např. formou splátkového kalendáře a následně by insolvenční soud rozhodl o osvobození žalovaného od placení zbytku přihlášených pohledávek, pak by se žalobce nemohl domáhat ani jistiny, ani příslušenství. O takovou situaci se nicméně nejedná.

8. Soud nicméně nepřiznal úrok z prodlení v požadované sazbě, neboť je zřejmé, že smlouva byla sjednána již v prvním pololetí 2018 a již v něm se žalovaný dostal do prodlení. Sazba úroku z prodlení činila pro dluh prodlený v daném pololetí 8,5 % nikoli 9 %. Na uvedeném nemění nic ani to, že žalobce požadoval úrok z prodlení právě až od okamžiku v průběhu druhého pololetí roku 2018.

9. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci převážně úspěšný a bylo tak na místě případně mu přiznat nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 3 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 200 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč/úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč. Za vyjádření se k odporu žalovaného pak náleží žalobci náhrada odměny ve výši 1 500 Kč podle § 7 bod 4 advokátního tarifu a paušální náhrada ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a částky odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 567 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 4 267 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.